A A A A A
Bible za jeden rok
Leden 6

1 Mojžíšova 11:1-32
1. Po potopě měli zpočátku všichni obyvatelé země jeden společný jazyk.
2. Když se časem postupně populace rozrůstala a lidé se stěhovali dál směrem na východ, nalezli v Babylónské zemi planinu s příhodnými podmínkami pro život a usadili se tam.
3. 3-4 Nedlouho poté se v jejich hlavách zrodil plán vybudovat z pálených cihel a asfaltu ohromné město s věží tak vysokou, že se měla dotýkat samotného nebe. Město se mělo stát hrdým monumentem, který by všem ostatním ukázal sílu a dovednost jeho obyvatel a zabránil by jejich dalšímu rozptýlení po celé zemi.
4. ***
5. Když však Hospodin viděl, jak lidé město i věž hrdě budují a kam až chtějí dospět, řekl:
6. "Všichni tito lidé hovoří stejným jazykem a jsou jednotní ve svých záměrech. Podaří-li se jim hned na počátku dovršit jejich nezávislé a vzpurné plány, získají neotřesitelné přesvědčení, že jsou společnými silami schopni dosáhnou všechno, co si usmyslí.
7. Sestoupíme proto mezi ně a zmateme jejich řeč, aby si navzájem nerozuměli."
8. Tímto způsobem tedy Hospodin přerušil jejich práci a rozptýlil je po celé zemi.
9. Proto se od těch dob místo, kde to slavné město mělo stát, nazývá Bábel (což znamená Zmatek), neboť tam Hospodin zmátl lidem jazyk, a tím je rozptýlil po celé zemi.
10. 10-11 Zde je písemně zachycena Šémova rodová linie až k Abramovi: Když se dva roky po potopě dožil Šém jednoho sta let, narodil se mu syn Arpakšád. Po jeho narození, žil Šém dalších pět set let a zplodil ještě mnoho synů a dcer.
11. ***
12. 12-13 Ve věku čtyřiceti pěti let pak Arpakšád zplodil Šelacha. Žil pak ještě čtyři sta tři let a měl mnoho dalších dětí.
13. ***
14. 14-15 Šelach se stal ve třiceti letech otcem Hebera a za čtyři sta tři let nato zemřel a zanechal po sobě mnoho potomků.
15. ***
16. 16-17 Heberovi se narodil syn Peleg, když mu bylo třicet čtyři let. Po jeho narození žil Heber ještě čtyři sta třicet let, v jejichž průběhu zplodil další potomstvo.
17. ***
18. 18-19 Ve věku třiceti let zplodil Peleg syna Reúa, a než za dvě stě devět let skonal, přivedl na svět ještě mnoho synů a dcer.
19. ***
20. 20-21 Reúovi bylo třicet dva let, když se mu narodil Serúga. Měl pak ovšem ještě mnoho dětí a za dvě stě sedm let nato zemřel.
21. ***
22. 22-23 Serúg měl třicet let, když se stal otcem Náchora a během dalších dvou set let jeho života pak zplodil ještě mnoho potomků.
23. ***
24. 24-25 Náchor zplodil syna Teracha ve svých devětadvaceti letech. Sto devatenáct let nato, po zplození dalších potomků, zemřel.
25. ***
26. 26-28 A konečně ve věku sedmdesáti let zplodil Terach tři syny, Abrama, Náchora a Hárana. Háran se později stal otcem Lota a poměrně mladý, dokonce dříve než jeho vlastní otec Terach, zemřel v rodné zemi, v Kaldejském Uru.
27. ***
28. ***
29. Ostatní dva bratři Abram a Náchor se po čase také oženili. Abram si vzal za ženu Sáraj a Náchor se oženil se svou neteří Milkou, dcerou jeho zemřelého bratra Hárana.
30. Abramova žena Sáraj však byla neplodná a nemohla proto Abramovi dát žádného potomka.
31. Jednoho dne se na výzvu, kterou dal Abramovi Bůh, vydal jeho otec Terah spolu s Abramem, jeho ženou Sáraj a vnukem Lotem (Háranovým synem) na cestu z Kaldejského Uru, kde doposud žili, do kenaanské země. Cestou přišli do města Cháranu a na čas se tam usadili.
32. Po čase tam ve věku dvou set pěti let Abramův otec Terah zemřel.

1 Mojžíšova 12:1-20
1. Bůh řekl Abramovi: "Odejdi ze své rodné země, opusť své přátele a dům, v němž nyní žiješ, a vydej se na cestu do země, kterou ti ukážu.
2. Půjdeš-li, já ti požehnám a učiním z tebe praotce obrovského národa. Tvé jméno budou všichni vyslovovat s úctou.
3. Těm, kdo budou na tvé straně, se povede dobře. Avšak komukoliv, kdo by se ti postavil, dám poznat, že se staví proti samému Bohu. Staneš se tím, kdo přinese požehnání všem obyvatelům země."
4. Abram Boží výzvu uposlechl, a vydal se na cestu. Bylo mu tenkrát už sedmdesát pět let, když opouštěl Cháran.
5. Vzal s sebou svou ženu Sáraj a synovce Lota. S veškerým jměním, které měl, s dobytkem a služebníky, které získal v Cháranu, potom společně vyrazili na cestu a ubírali se směrem do kenaanské země.
6. Zanedlouho překročili její hranice a dorazili až k háji nedaleko Šekemu, tam co stojí velký dub v Móre. V té době bylo celé tamní území obydleno Kenaanci.
7. Tenkrát se Abramovi znovu ukázal Hospodin a řekl mu: "To je ta země, o které jsem ti řekl, že ji dám tvému potomstvu." Abram pak na památku toho, že k němu promluvil Hospodin, na onom místě postavil oltář.
8. Odtud pokračoval směrem k horám rozkládajícím se jižně od Bét-elu a mezi Bét-elem na západě a Ajem na východě se na nějaký čas zastavil a utábořil se. Na tom místě pak postavil Hospodinu další oltář a v modlitbách uctil jeho jméno.
9. Potom pokračoval v cestě směrem k negebské poušti.
10. V té době však postihl zemi krutý hladomor, a proto se Abram obrátil do Egypta, aby tam období hladu přečkal.
11. Avšak ještě než společně překročili hranice Egypta, řekl Abram své ženě Sáraj:
12. "Dobře mě teď poslouchej! Jsi neobyčejně krásná žena a obávám se, že až tě uvidí Egypťané a zjistí, že jsi má žena, budou usilovat o můj život, aby tě získali pro sebe.
13. Proto kamkoliv přijdeme, říkej, že jsi moje sestra. Pak se ke mně budou Egypťané chovat laskavě a nechají mne na živu."
14. A skutečně, sotva Abram se Sáraj vešli do Egypta, roznesla se zpráva o její kráse široko daleko.
15. Netrvalo dlouho a služebníci přinesli tuto zprávu až k samotnému faraónovi. Na jeho přání pak byla Sáraj vzata do jeho paláce mezi ostatní ženy faraónova harému.
16. Abramovi pak za to faraón poslal četné dary - ovce, dobytek, osly, velbloudy, ale také otroky a otrokyně.
17. Kvůli Abramově ženě Sáraj však Hospodin seslal na faraónův palác zlé nemoci a ochromil i samotného faraóna.
18. Ten si dal ihned Abrama předvolat a řekl mu: "Cos mi to provedl? Proč jsi mi zatajil, že je to tvá žena?
19. Řekls o ní, že je tvou sestrou a nechal jsi mne, abych si ji vzal za ženu! Okamžitě si ji odveď a zmizte mi z očí!"
20. Svým služebníkům pak dal faraón příkaz, aby Abrama i s jeho ženou a se vším co měl, vyhostili ze země.

Žalmy 4:1-3
1. (Davidův žalm s doprovodem harfy)
2. Když k tobě volám, slyš mne, prosím, Bože, jenž se mne zastáváš. Kdykoli jsem se octl v tísni, tys daroval mně zase svobodu. Dnes také, prosím, milostivě mou upřímnou modlitbu vyslýchej!
3. Ach, lidé, proč mne pomlouváte, proč vymýšlíte samé marné lži? Co se vám líbí na těch řečech?

Přísloví 1:28-33
28. Budete mne volat, ale já se neozvu, budete mne hledat, ale nenajdete mne,
29. protože jste pohrdli poznáním a nezvolili jste si bázeň před Hospodinem.
30. Zavrhli jste moje rady a pohrdli jste mými domluvami.
31. Proto budete jíst plody, které na své cestě sklidíte a pojídat budete to, co jste si sami zvolili.
32. Pošetilce zavraždí jeho vlastní pošetilost, hlupáka zhubí jeho hloupost.
33. Kdo mne však poslouchá, bude bezpečně bydlet; bude žít beze strachu a bude ochráněn před vším zlým.

Matouš 5:27-48
27. Znáte další přikázání Desatera: Nebudeš cizoložit.
28. Já vám však říkám, kdo by se podíval žádostivě na jinou ženu, porušil manželství, byť jenom v myšlenkách.
29. 29-30 Učiň všechno pro to, aby k tobě pokušení nepronikalo. Neboj se zříci se něčeho, co se ti dnes zdá pro tvůj život tak nepostradatelné jako oko nebo pravá ruka. Lépe je žít s jedním okem nebo jednou rukou než ztratit věčný život.
30. ***
31. Mojžíšův zákon připouští, aby se muž se ženou rozvedl, musí jí to však dát písemně.
32. Já však říkám, že kdo se rozvádí se svojí ženou, aniž mu byla nevěrná, sám ji uvádí do nevěry. Kdo se ožení s takovou ženou, cizoloží.
33. A další přikázání: Nepřísahej křivě, ale splň své přísahy jako dané Pánu Bohu!
34. Já vám však říkám: Nepřísahejte vůbec; neberte si za svědka nebe, protože je Božím trůnem;
35. nedovolávejte se ničeho na zemi, protože je jeho podnoží. Nepřísahejte ani při posvátném Jeruzalému, protože je městem velikého Krále.
36. Nepřísahejte ani při své hlavě, protože není ve vaší moci, aby vám rostly bílé nebo černé vlasy.
37. Říkejte prostě ano, nebo ne. To stačí. Když zdůrazňujete svoje slova přísahou, dokazujete, že nemluvíte vždycky pravdu a každá lež pochází od zlého.
38. Je také psáno: Oko za oko, zub za zub.
39. Já vám říkám, abyste neodpláceli zlým za zlé. Naopak, uhodí-li tě někdo přes pravou tvář, nastav mu i levou.
40. A když by se s tebou chtěl někdo soudit a vzít ti šaty, dej mu i kabát;
41. jestliže tě někdo nutí, abys s ním šel kus cesty, jdi s ním dvakrát tak daleko.
42. Dej tomu, kdo tě prosí, a neodmítej toho, kdo si chce od tebe vypůjčit.
43. A dále bylo řečeno: Miluj přítele a měj v nenávisti svého nepřítele!
44. 44-45 Ale já vám říkám: milujte své nepřátele, modlete se za ty, kteří vás pronásledují. Tak budete dělat čest svému Otci v nebi. On dovoluje, aby slunce svítilo na zlé i dobré, a déšť sesílá na ty, kdo ho ctí, i na ty, kdo jím pohrdají.
45. ***
46. Jakou máte zásluhu, když projevujete lásku těm, kteří vám ji oplácejí? Copak to nedokážou i sobci?
47. A chováte-li se přátelsky jen ke svým blízkým, co děláte zvláštního? Na to ještě nemusíte věřit v Boha.
48. Nevymlouvejte se na hranice svých možností, ale buďte tak dokonalí v lásce, jako je váš nebeský Otec.