A A A A A
Bible za jeden rok
Leden 3

1 Mojžíšova 5:1-32
1. Zde je sepsána část rodokmene od Adama - prvního člověka, kterého Bůh stvořil, aby odrážel jeho charakter - až po Noeho.
2. Bůh stvořil člověka jako dvě bytosti rozdílného pohlaví, muže a ženu, požehnal jim a nazval je lidmi.
3. 3-5 Adam: Adamovi bylo sto třicet let, když se mu narodil syn Šét, který se svému otci velmi podobal. Po jeho narození žil Adam dalších osm set let a zplodil ještě mnoho synů a dcer. Zemřel ve věku devítiset třiceti let.
4. ***
5. ***
6. 6-8 Šét: Když měl Šét sto pět let, zplodil syna Enóše. Po něm se mu v průběhu osmi set sedmi let narodilo ještě několik synů a dcer a dožil se celkového věku devíti set dvanácti let.
7. ***
8. ***
9. 9-11 Enóš: Ve věku devadesáti let zplodil Enóš Kénana. V dalších osmi stech patnácti letech pak zplodil ještě mnoho dětí a zemřel v devíti stech pěti letech.
10. ***
11. ***
12. 12-14 Kénan: Kénanavi bylo sedmdesát let, když se mu narodil syn Mahalalel. Během dalších osmi set čtyřiceti let zplodil ještě několik potomků, a když zemřel, bylo mu devět set deset let.
13. ***
14. ***
15. 15-17 Mahalalel: Mahalalel zplodil ve věku pouhých šedesáti pěti let syna Jereda. Po jeho narození žil Mahalalel dalších osm set třicet let a přivedl na svět ještě několik dětí. Dožil se osmi set devadesáti pěti let.
16. ***
17. ***
18. 18-20 Jered: Když už bylo Jeredovi sto šedesát dva let, stal se otcem Henocha. Během osmi set let po Henochově narození zplodil Jered ještě mnoho synů a dcer a pak ve věku devíti set šedesáti dvou let zemřel.
19. ***
20. ***
21. 21-24 Henoch: Ve věku šedesáti pěti let zplodil Henoch Metúšelacha. Potom žil v blízkém vztahu ke svému Bohu dalších tři sta let a stal se otcem dalších dětí. Když mu bylo třista šedesát pět let, Bůh si ho vzal k sobě a nikdo ho už více nespatřil.
22. ***
23. ***
24. ***
25. 25-27 Metúšelach: Metúšelachovi bylo sto osmdesát sedm let, když se mu narodil syn Lámech. Pak ještě žil sedm set osmdesát dva let a stal se otcem několika dalších dětí. Zemřel až ve věku devíti set šedesáti devíti let.
26. ***
27. ***
28. 28-31 Lámech: Lámech pak ve sto osmdesáti dvou letech zplodil syna a dal mu jméno Noe (to v překladu znamená odpočinutí), neboť o něm řekl, že Noe je tím, kdo lidem přinese odpočinutí od těžké dřiny na zemi prokleté kvůli Kainovu hanebnému činu. Pak žil Lámech ještě pět set pět let a zplodil další potomky. Dožil se sedmi set sedmdesáti sedmi let a zemřel.
29. ***
30. ***
31. ***
32. Noe: Noe měl pak v pěti stech letech tři syny: Šéma, Cháma a Jefeta.

1 Mojžíšova 6:1-22
1. Když se lidé na zemi začali rozmnožovat, rodily se jim také krásné dcery.
2. Boží synové byli jejich krásou okouzleni a vybírali si z nich manželky. Mnohdy nezůstali jen u jedné ženy, ale brali si jich tolik, kolik se jim zachtělo.
3. Když to Hospodin viděl, smutně řekl: "Lidé nedbají rad mého ducha a pošlapávají veškeré hodnoty, které jsem ustanovil. Protože jsou již velice zkažení, nelze čekat, že se jejich stav někdy zlepší. Proto jim dávám lhůtu sto dvaceti let, aby sami rozhodli o svém osudu."
4. V té době dosahovali lidé mnohem vyššího vzrůstu než dnes a dokonce i potomci zplození z Božích synů a lidských dcer nabývali neobyčejného vzrůstu a síly. Tito dávní obří lidé dali později vzniknout různým bájím a pověstem, které se tradují až do dnešních dnů.
5. Hospodin viděl, že zlo v člověku už dosáhlo svého vrcholu, takže všechno, co lidé dělali, ba i veškeré záměry a pohnutky, které je k jejich činům vedly, byly jen a jen zlé.
6. Stav, který na zemi nastal, Boha nesmírně rmoutil a litoval, že se člověk vzdálil od původního záměru, který s ním měl.
7. Proto řekl: "Není jiná možnost, než lidstvo povrchu země odstranit. Je mi to líto, ale musím je zničit i se všemi zvířaty, ptáky a plazy a se vším co jsem stvořil.
8. 8-9 Zachovám jen Noeho a jeho rodinu, protože on jediný mi zůstal věrný, váží si vztahu se mnou a činí, co je správné."
9. ***
10. Noe měl tři syny: Šéma, Cháma a Jefeta.
11. 11-12 Když tedy Bůh viděl, že situace na zemi je nenapravitelná, lidé jsou dokonale zkažení a plní násilí,
12. ***
13. oznámil Noemu: "Rozhodl jsem se skoncovat se vším tvorstvem na zemi, neboť všichni se zvrhli a země je plná zločinu a násilí. Jednou pro vždy je odstraním z povrchu země.
14. 14-15 Ty si ale pro sebe a pro svou rodinu postavíš velkou loď - archu - z goferového dřeva. Uděláš ji přesně podle toho, jak ti řeknu. V arše uděláš oddělené prostory a celou ji pořádně zvenku i zevnitř utěsníš smolou. Její délka bude sto padesát metrů, šířka dvacet pět metrů a bude patnáct metrů vysoká.
15. ***
16. Archu přikryješ střechou a asi půl metru od horního okraje uděláš okolo celé lodi větrací otvor. V arše uděláš tři podlaží a do jejího boku vsadíš dveře.
17. Já totiž sešlu na zemi potopu a z jejího povrchu smetu všechno tvorstvo, takže na ní nezůstane ani živáčka.
18. Tobě však slibuji, že tebe, tvou manželku, tvoje syny a jejich manželky ochráním a nechám na živu.
19. 19-20 Dále s sebou do archy vezmeš vždy po jednom páru ze všech žijících tvorů na zemi, aby tak zůstaly zachovány jednotlivé druhy zvířat, ptáků, plazů a jiných živočichů, které jsem stvořil.
20. ***
21. Nezapomeň také připravit sobě i zvířatům dostatečné zásoby potravy na delší dobu."
22. Noe Boha pozorně vyslechl a udělal všechno podle toho, jak mu řekl.

Žalmy 2:7-12
7. Tam zaslíbil jsem poslat svého Syna, on můj je dědic jednorozený.
8. To je ten pravý vládce nad národy a celá Zem je jeho dědictvím.
9. Vše může rozbít jak bezcenné střepy, jak drtí hrnce z hlíny železo.
10. Je ale ještě čas, vládcové pyšní, tak rozum do hrsti a učte se, vy, kdo jste prosluli svou moudrostí!
11. S velikou úctou nyní naslouchejte Bohu, je hrozný, ale dnes přichází v míru.
12. Na koho přestává se Pán můj hněvat? Na toho, kdo už zanechal své vzpoury a rozeznal, že Syn ho miluje. Na Boha spoléhá a je mu u něj dobře.

Přísloví 1:10-19
10. Můj synu, budou-li tě lákat hříšníci, nezadávej si s nimi!
11. Přijdou a řeknou ti: „Pojď s námi, domluvíme se na toho pobožného, nic se nám nemůže stát.
12. Zlikvidujeme ho, pošleme ho tam, odkud není návratu mezi živé“.
13. Budou lákat slibem: „Víš, kolik toho získáme a jakou kořist si přineseme domů?
14. Všechno dáme na hromadu, a pak se stejným dílem rozdělíme.“
15. Můj synu, včas se zastav a nespolčuj se s nimi v takovém jednání.
16. Vždyť oni se řítí ke zlému a nerozpakují se prolévat krev.
17. Jako se ptáci chytají do sítí přímo před nimi roztaženými,
18. tak i oni sami sobě kladou léčky, na sebe číhají.
19. Tak skončí všichni, kdo se pachtí jen za ziskem, který nakonec zaplatí životem.

Matouš 3:1-17
1. V té době vystoupil Jan Křtitel a kázal lidem, kteří za ním přicházeli na Judskou poušť:
2. "Obraťte se od svých hříchů k Bohu, protože přichází jeho vyvolený král."
3. O Janovi prorok Izajáš předpověděl: "Z pouště zazní hlas:Připravte cestu pro Pána a odstraňte všechny překážky."
4. Jan měl oděv z velbloudí srsti přepásaný koženým pásem. Živil se tím, co poskytovala poušť: kobylkami a medem divokých včel.
5. Scházeli se k němu lidé z Jeruzaléma, z celého Judska a ze Zajordání.
6. Dávali se od něho křtít v řece Jordánu, aby tím veřejně vyznávali svá provinění.
7. Když Jan uviděl, že ke křtu přicházejí mnozí horliví a nejvznešenější Židé - farizejové a saducejové, řekl jim: "Myslíte si, že se z Božího soudu vykroutíte jako hadi?
8. Dokažte změnou svého života, že jste se obrátili od svých vin.
9. Nemyslete si, že vám pomůže, budete-li říkat: ‚Jsme potomci Abrahamovi, Boží vyvolený národ.' Vždyť Bůh si může proměnit i ty, se kterými vy pohrdáte.
10. Sekera Božího soudu je už přiložena ke kořeni stromu. Každý člověk, který nežije novým životem, je jako strom, který nenese dobré ovoce; bude poražen a spálen.
11. Já křtím vodou ty, kteří cítí svá provinění jako břemeno a vyznávají je. Avšak po mně přijde někdo daleko mocnější než já; nejsem hoden ani toho, abych mu vyčistil obuv. On vás bude křtít Duchem svatým a ohněm.
12. Jako se prohazováním odděluje zrno od plev - zrno do sýpky, plevy na oheň, tak i On rozsoudí lidi - jedny k životu a druhé ke smrti."
13. Tehdy přišel Ježíš z Galileje k Jordánu, aby se dal od Jana pokřtít.
14. Ten se velmi zdráhal: "Já bych měl být pokřtěn od tebe a ty jdeš ke mně."
15. Ježíš mu odpověděl: "Jen to, prosím, udělej. Musíme splnit Boží vůli." A tak ho Jan pokřtil.
16. Když Ježíš vystoupil z vody, uviděl, jak se na něj z nebe snáší Boží Duch v podobě holubice.
17. Současně se ozval hlas: "Toto je ten můj milovaný Syn, moje radost."