| 1 Mojžíšova 45:1-28 |
| 1. 1-2 Po těchto slovech se již Josef nemohl déle ovládnout, a proto poslal okamžitě všechny, kromě svých bratrů pryč. Jakmile zůstal se svými bratry o samotě, dal se jim poznat a rozplakal se tak hlasitě, že jeho nářek byl slyšet po celém paláci, a tak se o celé záležitosti dozvěděl i faraón. |
| 2. *** |
| 3. "Já jsem skutečně váš bratr Josef," řekl jim potom. "Říkáte tedy, že můj otec ještě žije?" Avšak odpovědi se Josef nedočkal, neboť všichni jeho bratři zůstali překvapením a úlekem jako němí. |
| 4. Josef je proto vyzval, aby k němu přistoupili blíže a vyprávěl jim: "Opravdu jsem to já, váš bratr Josef, kterého jste prodali do Egypta. |
| 5. Nevyčítejte si však nyní, co jste kdysi udělali, neboť to tak záměrně zařídil Bůh, aby mým prostřednictvím zachránil mnoho lidí od smrti hladem. |
| 6. Hladomor už sužuje zemi dva roky a ještě dalších pět let se na polích nic neurodí. |
| 7. Avšak Bůh mne sem poslal právě proto, aby zachoval vás a vaše potomky naživu až do doby velkého vysvobození. |
| 8. A tak jste to ve skutečnosti nebyli vy, kdo mne sem poslal, ale sám Bůh. To on mne učinil faraónovým poradcem a správcem celého Egypta. |
| 9. Vydejte se nyní bez otálení na zpáteční cestu a přineste našemu otci tento vzkaz: "Zdraví tě tvůj syn Josef, kterého Bůh ustanovil pánem celého Egypta. Proto neváhej a přijeď ihned za mnou. |
| 10. Budeš se všemi svými potomky, stády i veškerým svým majetkem sídlit v Gošenu, abychom si byli nablízku. |
| 11. Budu se tam o vás starat, neboť je před námi ještě pět let hladomoru. Nikdo z tvých blízkých nebude u mě trpět nouzí." |
| 12. Všichni včetně Benjamína vidíte na vlastní oči, že jsem to skutečně já a že nemluvím do větru. |
| 13. Povězte tedy otci, jakou mám zde v Egyptě vážnost a autoritu a vyprávějte mu o všem, co jste tady viděli. Na nic nečekejte a přiveďte ho sem." |
| 14. Když Josef domluvil padl svému bratru Benjamínovi kolem krku a oba se rozplakali. |
| 15. Potom se slzami v očích políbil rovněž všechny ostatní bratry a sklonil se k nim. Pak se všichni vzpamatovali a vrátila se jim řeč. |
| 16. Zvěst o příjezdu Josefových bratrů se rychle donesla až k faraónovi. Jakmile se to dozvěděl, spolu se svými služebníky se zaradoval |
| 17. a řekl Josefovi: "Řekni svým bratrům, ať si pospíší, osedlají svá zvířata a rychle jedou do kenaanské země. |
| 18. Tam ať vezmou svého otce a své rodiny a všichni ať se vrátí ke mně do Egypta. Dostane se jim tady toho nejlepšího, čím jen Egypt oplývá. |
| 19. Řekni jim, ať si z Egypta vezmou povozy, aby své ženy, malé děti a svého otce mohli přivézt. |
| 20. Vyřiď jim, ať se nestrachují o nic ze svého majetku, neboť jim bude patřit to nejlepší z egyptské země." |
| 21. Podle faraónova příkazu dal tedy Josef svým bratrům povozy a zásoby jídla na cestu a oni vykonali vše, co jim nařídil. |
| 22. Každému dal po jednom svátečním šatu, ale Benjamínovi jich dal pět a přidal mu k nim tři sta šekelů stříbra. |
| 23. Svému otci pak po bratrech poslal deset oslů s nákladem nejlepšího egyptského zboží, deset oslic s nákladem obilí a chleba a také stravu pro otce na cestu. |
| 24. Když takto své bratry vypravil, prosil je, aby mezi sebou nevyvolávali cestou žádné hádky. Teprve pak je vyslal na cestu. |
| 25. 25-26 Bratři tedy odjeli a zakrátko dorazili do Kenaanu ke svému otci Jákobovi. Když mu radostně oznámili, že Josef je naživu a dokonce se stal vládcem Egypta, nechtěl tomu Jákob vůbec uvěřit, |
| 26. *** |
| 27. a teprve když mu podrobně pověděli všechno, co je potkalo, a ukázali mu povozy, které pro něj Josef poslal, probudila se v něm opět naděje a radost ze života a zvolal: |
| 28. "To mi stačí! Teď vidím, že můj syn Josef skutečně žije! Pojďme tedy, ať ho před svou smrtí ještě uvidím." |
| 1 Mojžíšova 46:1-34 |
| 1. Se vším, co měl, se tedy Izrael vydal na cestu do Egypta. Zastavil se však cestou v Beer-šebě a přinesl Bohu, jemuž důvěřoval i jeho otec Izák, oběti. |
| 2. Tenkrát k němu Bůh ve snu promluvil: "Jákobe! Jákobe!" zavolal na něj. Když mu Jákob odpověděl, |
| 3. Bůh pokračoval: "Jsem Bůh tvého otce. Neměj strach z cesty a ze života v Egyptě, neboť právě tam z tebe a tvých potomků udělám mocný a veliký národ. |
| 4. Půjdu do Egypta s vámi, a až přijde čas, opět vás odtamtud vyvedu. Ty sám zemřeš v klidu a pokoji a u tvého smrtelného lůžka bude tvůj milovaný syn Josef." |
| 5. 5-6 Na druhý den naložili Izraelovi synové svého otce, ženy i děti na povozy, které pro ně farao poslal, a se všemi stády a veškerým majetkem získaným v Kenaanu odcestovali do Egypta. |
| 6. *** |
| 7. S Jákobem se tenkrát přestěhovala celá jeho rozsáhlá rodina a veškeré jeho potomstvo. |
| 8. Zde je uveden seznam Jákobových synů a vnuků, kteří s ním vstoupili do Egypta: Nejstarší Jákobův syn Rúben |
| 9. a jeho synové Chanók a Palú, Chesrón a Karmí. |
| 10. Dále Šimeón a jeho synové Jemúel, Jámin, Óhad, Jákin, Sóchar a Šaul, jehož matkou byla kenaanská žena. |
| 11. Lévi a Jeho synové Geršón, Kehat a Merarí. |
| 12. Dále Juda a jeho synové Er, Ónan, Šela, Peres a Zerach. (Přestože jsou v seznamu uvedeni i Er a Ónan oba zemřeli už dříve v Kenaanu.) Byli s nimi i Peresovi synové Chesrón a Chámul. |
| 13. Rovněž Isachar a jeho synové Tóla, Púva, Jób a Šimrón. |
| 14. Dále Zabulón a jeho synové Sered, Elón a Jachleel. |
| 15. Tyto syny a ještě dceru Dínu porodila Jákobovi v Mezopotámii jeho žena Lea. Celkem měl tedy Jákob z Leiiny strany třiatřicet potomků. |
| 16. Do Egypta přišel i Gád a jeho synové Sifjón, Chagí, Šúni, Esbón, Éri, Aródi a Aréli. |
| 17. Dále Ašer a jeho synové Jimna, Jišva, Jišví, Bería a jejich sestra Serach. Byli s nimi i Beríovi synové Cheber a Malkíel. |
| 18. Těchto šestnáct potomků získal Jákob ze strany své družky Zilpy, kterou dal jeho tchán Lában své dceři Lei jako služebnou. |
| 19. Jákobova žena Ráchel přivedla na svět Josefa a Benjamína. |
| 20. Josefovi a jeho ženě Asenatě, dceři ónského kněze Potífery se v Egyptě narodili synové Manases a Efrajim. |
| 21. Benjamín pak zplodil syny Belu, Bekera, Ašbela, Géru, Naamána, Échiho, Róše, Mupíma, Chupíma a Arda. |
| 22. Celkem tedy čtrnáct Jákobových potomků ze strany jeho manželky Ráchel. |
| 23. 23-25 Do Egypta sestoupilo i sedm Jákobových potomků, jež získal ze strany své družky Bilhy, kterou dal Lában jako služebnou své dceři Ráchel. Byli to Dan a jeho syn Chuším. Dále Neftalí a jeho synové Jachleel, Gúní, Jeser a Šilem. |
| 24. *** |
| 25. *** |
| 26. Nepočítáme-li tedy manželky Jákobových synů, přišlo tenkrát s Jákobem do Egypta celkem šedesát šest jeho potomků. |
| 27. Zahrneme-li do této skupiny i samotného Jákoba, Josefa a jeho dva egyptské syny, výsledný počet příslušníků Jákobovy rodiny v Egyptě byl rovných sedmdesát. |
| 28. Jákob vyslal Judu napřed, aby od Josefa zjistil cestu do oblasti Gošen. Když pak podle jeho instrukcí konečně do Gošenu dorazili, |
| 29. dal Josef zapřáhnout do vozu a vyjel svého otce přivítat. Sotva ho spatřil, padl mu kolem krku a rozplakal se. |
| 30. Izrael pak Josefovi řekl: "Teď, když jsem tě konečně znovu viděl a vím, že jsi v pořádku, mohu v klidu a pokoji zemřít." |
| 31. Potom Josef promluvil k celé rodině a řekl jim: "Pojedu ohlásit faraónovi, že ke mně přišli z kenaanské země moji bratři a rodina mého otce. |
| 32. Řeknu mu, že všichni jste pastýři ovcí a chovateli stád a přišli jste do Egypta se vším, co máte. |
| 33. Až si vás potom farao zavolá a zeptá se vás, co děláte, odpovězte mu, že od svého mládí až doposud jste všichni pastýři a chovateli stád, stejně jako všichni vaši předkové. Potom vám totiž farao dovolí usídlit se zde v Gošenu, neboť Egypťané pastýři ovcí opovrhují. |
| 34. (Davidův žalm s doprovodem basového nástroje) |
| Žalmy 12:1-8 |
| 1. Ty, Hospodine, přijď mi ku pomoci! Já marně hledám soucit člověka a věrní - ti už asi vymřeli. |
| 2. Lži slyším pořád místo čisté pravdy, úlisná slova z obojakých úst. |
| 3. Kéž učiní Bůh konec falešnosti a velkohubé řeči potrestá! |
| 4. Jak ostrý meč kdo tasit umí jazyk, z pochvy svých úst, je mocí opojen. |
| 5. Chudých si přece nevšímá dnes nikdo! Však Hospodin se nuzných zastane a z léček vysvobodí vězněné. |
| 6. Když promluví Bůh, zazní čistá hudba, zvuk jako stříbra přečištěného. |
| 7. Pán upřímným však poskytuje pomoc a ochranu před touhle sebrankou. |
| 8. Nevydávej se na cestu bezbožných a stezkou zlých lidí se neubírej; |
| Přísloví 4:14-17 |
| 14. vyhni se jí, nechoď po ní, nevstupuj na ni a jdi správnou cestou. |
| 15. Vždyť oni nemohou usnout, dokud nespáchají něco zlého. Nespí, dokud někoho nepřivedou k pádu. |
| 16. Chléb, kterým se živí, je bezbožnost; víno, kterým se napájejí, je násilí. |
| 17. Farizejové a učitelé zákona z Jeruzaléma přišli za Ježíšem s otázkou: |
| Matouš 15:1-20 |
| 1. "Proč tvoji žáci nedodržují staré židovské tradice? Vždyť ignorují i obřadní mytí rukou před jídlem!" |
| 2. Ježíš jim na to odpověděl: "Proč vy pro své tradice porušujete Boží přikázání? |
| 3. Například - Boží příkaz zní: ‚Cti otce i matku; a kdo potupí otce nebo matku, ať zemře.' |
| 4. 5-6 Ale vy říkáte: ‚Jestliže odkážeš svůj majetek druhému, nesmíš už z něho podporovat své rodiče, i když mají nedostatek.' Tak jste svými ustanoveními zrušili přímý Boží příkaz. |
| 5. *** |
| 6. Chytráci! I na vás se vztahují slova proroka Izajáše: |
| 7. ,Tento lid říká, že mne ctí,ale jejich srdce je ode mne daleko. |
| 8. Jejich uctívání je bezcenné,protože vyučují svým vlastním zákonůmmísto Božím.'" |
| 9. Pak kolem sebe shromáždil lid a řekl: "Poslouchejte, co vám říkám, a snažte se porozumět: |
| 10. Vaše nitro nešpiní to, co vchází do úst, ale co z nich vychází." |
| 11. Učedníci mu pak řekli: "Víš, že se farizejové urazili, když tě slyšeli?" |
| 12. On odpověděl: "S příkazy je to jako s rostlinami. Co nezasel můj Otec, je plevel a podle toho s tím bude naloženo. |
| 13. Nechte je! Jsou to slepí vůdcové slepých. Když slepý povede slepého, oba spadnou do jámy." |
| 14. Petr se Ježíše zeptal: "Jak's to myslel s tím, co nás špiní?" |
| 15. Ježíš se podivil: "Ani vy tomu nerozumíte? |
| 16. Nechápete, že všechno, co jíme, prochází vnitřnostmi a vychází z těla? |
| 17. Ale zlá slova vznikají ve zlém srdci, a tak špiní člověka. |
| 18. Ze srdce vycházejí špatné myšlenky na vraždu, nevěru, necudnost, krádež, lež a pomluvy. |
| 19. To jsou věci, které člověka zbavují vnitřní čistoty. Ale jíst nemytýma rukama, to člověka nepošpiní." |