A A A A A
Error:
BookNum: 6 Chapter: 19 VerseStart: 31 VerseShouldHave: 30
Bible za jeden rok
Duben 15

Jozue 19:1-51
1. V té době, kdy Izraelci ještě stále neměli krále, žil v odlehlém koutu Efrajimského pohoří nějaký muž z kmene Lévi. Měl družku, která pocházela z judského Betléma.
2. 2-3 Jednoho dne se ti dva kvůli její nevěře spolu vážně nepohodli a jeho družka od něj odešla zpět ke svým rodičům. Onen muž se však asi po čtyřech měsících za ní vypravil, aby se s ní udobřil a přivedl ji zpět. Na cestu s sebou vzal svého sluhu a párek oslů. Když dorazil do jejího domu, uvedla ho družka ke svému otci, který ho s radostí přivítal.
3. ***
4. Později ho otec přemluvil, aby s nimi načas zůstal. Ten muž mu vyhověl a tak se zdržel tři dny a strávili spolu příjemné chvíle.
5. 5-6 Čtvrtého dne se časně zrána chystal muž se svou družkou odejít, když mu její otec řekl: "Posilněte se přece ještě před cestou pořádným jídlem a pak půjdete." Potom jej však dívčin otec opět přemlouval, aby zůstal ještě jednu noc.
6. ***
7. Zpočátku s tím muž nesouhlasil, ale po otcově naléhání nakonec svolil.
8. 8-9 Pátého dne se opět brzy ráno muž přichystal k odjezdu, ale dívčin otec ho znovu přesvědčil, aby se před cestou posilnil. Než pojedli, den už pokročil a otec opět na ně naléhal, aby ještě neodjížděli, že už je pozdě a brzy bude večer. Chtěl, aby opět přenocovali a vyrazili na cestu až druhého dne zrána.
9. ***
10. Ovšem tentokrát se muž přemluvit nenechal a vydal se i se svou družkou na cestu.
11. Když dorazili k Jeruzalému (nazývanému rovněž Jebús), byl už téměř večer a jeho sluha mu proto navrhl: "Vejděme do tohoto města a zůstaňme přes noc."
12. 12-13 "Ne," zamítl muž sluhův návrh, "zde nezůstaneme, neboť toto město nepatří Izraelcům, ale pohanům. Pospíšíme si a pojedeme dále až do Gibeje nebo do Rámy a tam přenocujeme."
13. ***
14. Avšak než přijeli do benjamínské Gibeje, slunce už zapadlo.
15. Vešli tedy do města, posadili se na náměstí a čekali, jestli se najde někdo, kdo by jim poskytl nocleh. Bylo už pozdě, ale nikdo se k nim stále nehlásil.
16. Po chvíli se přece jen ukázal jakýsi starý muž, který se vracel z práce na poli. Obyvatelé toho města byli převážně Benjamínovci, ale tento muž, který nyní žil v Gibeji, pocházel z Efrajimského pohoří.
17. Když je uviděl sedět na náměstí, přistoupil k nim a zeptal se: "Odkud jedete a kam máte namířeno?"
18. 18-19 "Přicházíme z judského Betléma a jedeme domů do odlehlé části Efrajimského pohoří. Je už pozdě a zatím se nenašel nikdo, kdo by nás na noc přijal pod střechu, ačkoliv máme dostatek jídla i pití jak pro nás, tak pro naše osly."
19. ***
20. "Ničeho se nebojte," řekl na to starý muž. "Přenocujete do rána v mém domě, ale tady rozhodně nezůstávejte, není tu bezpečno."
21. Potom je všechny odvedl do svého domu. Tam nakrmili osly, umyli se a připravili si večeři.
22. Zatímco se občerstvovali a odpočívali, shromáždila se kolem domu banda ničemníků a zvrhlíků, tloukli na dveře a vyzývali starého muže: "Přiveď nám toho mladého muže, který u tebe nocuje. Chceme se s ním trochu pomilovat!"
23. Nato starý muž vyšel ven a domlouval jim: "Přece byste neudělali takovou hrubost. Ten muž je mým hostem a nechci, aby se mu cokoliv stalo.
24. Přivedu vám místo něj svoji dceru, která je ještě pannou, a také družku mého hosta. Můžete s nimi nakládat, jak se vám zlíbí, ale tomu muži, prosím, dejte pokoj."
25. Ovšem ti pobudové starce vůbec neposlouchali, a tak se mladý muž nakonec rozhodl vystrčit svou družku ven. Ničemové se jí ihned zmocnili, znásilňovali a zneužívali ji až do rána.
26. Za úsvitu ji propustili a odešli. Ubohá žena se stěží dovlekla ke vchodu do domu, kde nocoval její druh, padla na zem a zůstala ležet.
27. Ráno její druh vstal a přichystal se na cestu. Když otevřel dveře, našel svou družku ležet u vchodu s rukama na zápraží.
28. "Vstaň," řekl jí, "pojedeme dál." Nedostal však od ní žádnou odpověď, protože už byla mrtvá. Naložil ji tedy na osla a vyrazil k domovu.
29. Doma pak tělo své družky rozsekal na dvanáct kusů a rozeslal je všem izraelským kmenům.
30. Všichni, kdo se tehdy o této události doslechli, se zhrozili a říkali: "Od doby, kdy Izraelci odešli z Egypta, se něco tak strašného nestalo. To nesmí zůstat jen tak."
31. 1-2 Po této události se do Mispy shromáždilo čtyři sta tisíc ozbrojených mužů ze všech izraelských kmenů. Sešli se z celého území od města Dan přes Gileád až po Beer-šebu, aby se Hospodina zeptali, co mají v této věci udělat.
32. ***
33. Benjamínovci zaslechli, že do Mispy vstoupili Izraelci, kteří pátrají po tom, jak se mohla stát tak hrozná věc.
34. Lévijec - muž zavražděné ženy - jim odpověděl: "Jednoho dne jsem na cestě domů nocoval se svojí družkou v Gibeji.
35. Tu noc se ale kolem domu, kde jsem byl hostem, shromáždili gibejští muži a chtěli mne zabít. Potom však znásilnili moji družku, a to tak hrubě, že zemřela.
36. Rozsekal jsem tedy její tělo na dvanáct kusů a rozeslal je po celé izraelské zemi, neboť hrůzný zločin, který spáchali tito muži, nemá v Izraeli obdobu.
37. Žádám vás proto jako syny Izraele, abyste se k této věci vyjádřili."
38. 8-9 Nato Izraelci odpověděli shodně jako jeden muž: "Nikdo z nás se nevrátí do svého domova, dokud nepotrestáme tento hanebný čin Gibejců.
39. ***
40. (Sbormistrovi Kórachovců, píseň pro tenor)
41. K Bohu se utečem, je naše síla, v trápení pomoc, jež nezklame.
42. Odložte strach, ať svět třeba se boří, hory se kácejí do hlubin.
43. Moře ať bouří a vlnami hučí, horstva se třesou až v základech,
44. však tichá řeka tvá zavlaží mírně, obtéká chrám, Boží obydlí.
45. Tam není rozruch, on vše pevně drží, den za dnem od slunce východu.
46. Od hlupáka utíkej, jak jen můžeš, od něj žádnou moudrost neuslyšíš.
47. Moudrý člověk ví, jak správně žít, nerozumný sklízí jen zklamání.
48. Přiznat chybu a hřích je hlupákovi k smíchu, kdežto dobrá vůle dojde uznání.
49. Jen člověk sám zná svoji hořkost, ale ani o radost se nelze rozdělit.
50. Dům bezbožníka přijde vniveč, zatímco stavení spravedlivých bude vzkvétat.
51. Nebojte se, ač je vás jen malá hrstka; jste občany Božího království.

Jozue 20:1-9
1. Nelpěte na tom, co máte, ale dávejte to do služby a rozdávejte potřebným. To je to nejlepší, co můžete s pomíjivým majetkem udělat. Promění se v nevyčerpatelný poklad u Boha, kde ho žádný zloděj nemůže ukrást a mol rozežrat.
2. Člověk totiž přilne k tomu, na čem mu opravdu záleží.
3. Buďte připraveni a udržujte své lampy rozsvícené.
4. Buďte jako sluhové, kteří čekají na svého pána, až se vrátí ze svatby, aby mu otevřeli na první zaklepání.
5. Pochválí ty, kteří budou při jeho příchodu vzhůru. Dokonce je posadí za stůl, sám si vezme zástěru a bude je obsluhovat.
6. Dobře bude těm, které jejich pán najde bdělé, i kdyby přišel o půlnoci nebo až k ránu.
7. Je přece jasné: Kdyby hospodář věděl, v kterou dobu přijde zloděj, jistě by se na něj přichystal.
8. Proto buďte připravení vždycky, protože Syn člověka přijde ve chvíli, kdy se toho nenadějete."
9. Petr se zeptal: "Pane, to, co říkáš, platí jenom nám, anebo všem lidem?"

Žalmy 46:1-6
1. Ježíš odpověděl: "Vy máte být jako dobrý správce, kterému pán dal na starost ostatní pracovníky, aby jim pravidelně rozděloval pokrm.
2. Pán bude spokojen s takovým správcem, kterého zastihne, že to tak poctivě dělá.
3. Takovému pak svěří do správy celý svůj majetek.
4. Ale běda tomu správci, který by si říkal: ‚Můj pán se hned tak nevrátí' a začal by špatně nakládat s těmi, kdo by mu byli svěřeni, a sám by hodoval a opíjel se.
5. Když jeho pán nenadále přijde, potrestá ho a vyhodí.
6. 47-48 Kdo zná vůli svého pána, ale neřídí se podle ní, bude tvrdě potrestán; kdo ji nezná a udělá něco, co zasluhuje trestu, nedopadne tak zle. Od toho, komu bylo mnoho svěřeno, bude mnoho očekáváno, a kdo dostal jasné pokyny, od toho bude mnoho vyžadováno.

Přísloví 14:7-11
7. ***
8. Zvěst o spáse, kterou jsem přinesl na zem, se bude šířit jako oheň; a jak si přeji, aby už vzplál!
9. Předtím ovšem musím projít křtem utrpení. Jak je mi úzko, než se dokoná.
10. Myslíte si, že jsem přišel, aby zůstalo všechno při starém? S tím nepočítejte! Zvěst o mně každého zneklidní a dokonce postaví i lidi proti sobě navzájem.
11. I leckterá rodina se rozdělí do dvou táborů:

Lukáš 12:32-59
32. otec se postaví proti synovi a syn proti otci, matka proti dceři, dcera proti matce, tchyně proti snaše a snacha proti tchyni."
33. Pak Ježíš řekl zástupům: "Když vidíte, že se od západu zatahuje, čekáte déšť a míváte pravdu.
34. Když vane jižní vítr, očekáváte horko a bývá horko.
35. Chytráci! Úkazy na nebi i na zemi posuzujete a umíte z nich vyvodit závěry. Jak to, že nedovedete posoudit znamení této doby?
36. Jestliže je tu chvíle rozhodnutí, proč otálíte dát věci do pořádku?
37. Je to tak, jako když tě věřitel už vede k soudu. Snažíš se s ním ještě cestou vyrovnat. Jinak tě předá soudu a skončíš ve vězení.
38. Odtamtud se nedostaneš dříve, dokud svůj dluh do posledního haléře nezaplatíš."