A A A A A
Bible za jeden rok
Září 30

Izajáš 51:1-23
1. Obraťte sluch ke mně, vy ženoucí se za spravedlnost í, hledající Hospodina, pohleďte ke skále, z níž jste byli vytesáni, a k šachtě studny, z níž jste byli vykopáni;
2. pohleďte k Abráhámovi, vašemu otci, a k Sáře, jež vás rodila, neboť jsem ho jediného povolal a požehnal jsem mu a rozmnožil jsem ho.
3. Ano, Hospodin potěší Cijjón, potěší všechna jeho rumiště a učiní jeho pustinu jako by Édenem a jeho step jako by zahradou Hospodinovou, bude se v něm moci najít veselí a radost, děkování a zvuk hudby.
4. Obraťte pozornost ke mně, můj lide, a no, obraťte ke mně uši, mé plémě, neboť z mé blízkosti bude vycházet nauka; a mé právo - za světlo národností je chci uvést v blahé odpočinutí.
5. Má spravedlnost je blízka, má záchrana vyšla a mé paže budou soudit národnosti, ostrovy budou na mne čekat a k mé paži vzhlížet.
6. Povzneste své oči k nebesům a pohleďte na zem zespod - ano, nebesa se rozplynou jako dým a země musí jako roucho zchátrat a její obyvatelé musejí pomřít tak jako komáři, a le má záchrana bude navždy, aniž se má spravedlnost může zřítit.
7. Obraťte sluch ke mně, vy, znající spravedlnost, lid, v jejich ž srdci je můj zákon, nemusíte se bát potupy od smrtelníků, a no, nechť nejste otřeseni z jejich posměšných řečí,
8. vždyť je jako roucho bude žrát mol, a no, jako vlnu je bude žrát larva, a le má spravedlnost bude navždy a má záchrana do pokolení pokolení.
9. Procitni, procitni, vezmi na sebe sílu, paže Hospodinova, procitni jako v den pradávna, pokolení věčností! Zda ty ne jsi ta, jež rozsekala Ráhav, probodla netvora?
10. Zda ty ne jsi ta, jež způsobila vyschnutí moře, vod veliké hlubiny, jež hlubokosti moře učinila cestou k projití vykoupených?
11. Tak kéž se osvobození Hospodinovi vracejí a s plesáním a věčnou radostí na své hlavě přijdou na Cijjón; kéž jásotu a radosti dosahují, zármutek a vzdychání prchnou!
12. Já, já jsem ON, váš Těšitel; kdo jsi ty, že pociťuješ bázeň před smrtelníkem, jenž musí umřít, a no, před synem člověka, trávou, jež se vyhazuje,
13. a zapomněl jsi Hospodina, svého Zhotovitele, roztáhšího nebesa a založivšího zem, a ustavičně, po celý den, máš strach ze vzteku působce úzkosti, jako by se byl upřel na hubení - a kde je vztek působce úzkosti?
14. Shrbený bude spěšně uvolněn, aniž půjde do jámy umírat, aniž se bude jeho chleba nedostávat.
15. A já jsem Hospodin, tvůj Bůh, bouřící moře, takže jeho vlny hlučí, jeho ž jméno je Hospodin zástupů,
16. i vložil jsem svá slova v tvá ústa a přikryl jsem tě stínem své ruky k postavení nebes a založení země a k povědění Cijjónu: Ty jsi můj lid.
17. Prober se, prober se, povstaň, Jerúsaléme, jenž jsi z ruky Hospodinovy vypil číši jeho popuzení, korbel, číši vrávorání jsi vypil, vyprázdnil.
18. (Ze všech synů, jež porodil, není poskytujícího mu vedení, b a, ze všech synů, jež vychoval, není uchopujícího jej za ruku.)
19. Dvě věci, ty tě potkávají - kdo ti bude projevovat soustrast? -: Zkáza a rozvrat a hlad a meč; kým tě mám potěšit?
20. Tvoji synové omdleli, leží na nárožích všech ulic jako teó v čeřenu, plni popuzení Hospodinova, kárání tvého Boha;
21. nuže, proto slyš toto, usoužený a opilý, ne však z vína:
22. Takto řekl tvůj Pán, Hospodin, jenž se ujímá rozepře svého lidu: Hle, beru číši vrávorání, korbel, číši svého popuzení, z tvé ruky, nebudeš ji již nadále pít,
23. nýbrž ji vložím v ruku tvých trapičů, kteří ti říkají: Shoď se, a ť můžeme přejít; i činíš svůj hřbet jako by zemí, a no, jako by ulicí pro přecházející.

Izajáš 52:1-15
1. Procitni, procitni, vezmi na sebe svou sílu, Cijjóne, vezmi na sebe roucha své ozdoby, Jerúsaléme, svaté město, neboť již nadále nebude v tebe vstupovat neobřezanec a nečistý,
2. otřes se od prachu, povstaň, usedni, Jerúsaléme, nechť se uvolní pouta tvé šíje, zajatkyně, dcero Cijjónu!
3. Neboť takto řekl Hospodin: Zdarma jste byli prodáni, aniž budete penězi vykupováni,
4. neboť takto řekl Pán, Hospodin: Poprvé sestoupil můj lid v Egypt k pobývání tam, a Aššúr se za nic jal jej utiskovat;
5. nuže tedy co zde mám, - prohlášeno Hospodinem, - když můj lid byl zdarma pobrán? Jeho vládcové skučí, - prohlášeno Hospodinem, - a ustavičně, po celý den, je mým jménem opovrhováno.
6. Proto můj lid musí mé jméno poznat, proto, v onen den, že já jsem ON, jenž mluví - hle, já!
7. Jak spanilé jsou na horách nohy nositele dobré zvěsti, hlásajícího pokoj, nositele dobré zvěsti blaha, hlásajícího záchranu, pravícího Cijjónu: Tvůj Bůh se ujal kralování. -
8. Hlas tvých pozorovatelů! Povznesli hlas, pospolu plesají, - neboť okem v oko vidí, - při Hospodinově návratu na Cijjón;
9. rozhlaholte se, plesejte pospolu, rumiště Jerúsaléma, neboť Hospodin potěšil svůj lid, vykoupil Jerúsalém!
10. Hospodin před očima všech národů obnažil svou svatou paži, a by všechny končiny země uviděly vysvobození našeho Boha. -
11. Odstupte, odstupte, vyjděte odtamtud, nechť se nedotýkáte nečistého, vyjděte zprostřed něho, očistěte se, nosiči náčiní Hospodinových!
12. Vždyť nemusíte vycházet v chvatu ani se ubírat úprkem, neboť před vaší tváří se bude ubírat Hospodin a vaším zadním vojem bude Bůh Isráélův.
13. Hle, můj Služebník si bude rozumně počínat, bude velmi vyzdvihován a povznášen a vyvýšen;
14. jakkoli se nad ním mnozí zhrozili (tak ové bylo znetvoření jeho vzhledu nad kohokoli, jeho zjevu nad syny člověka),
15. právě proto bude moci skrápět mnohé národy; králové nad ním budou zavírat svá ústa, neboť uvidí, co jim nebylo vyrozprávěno, a postřehnou, co neuslyšeli.

Žalmy 112:5-10
5. ( Téth ) Dobro muže prokazujícího přízeň a půjčujícího; ( Jód ) jenž své záležitosti obstarává podle práva!
6. ( Káf ) Neboť se nikdy nemůže zviklat; ( Lámed ) spravedlivý je k trvalé připomínce.
7. ( Mém ) Ze zlé zvěsti nemá obavy, ( Nún ) jeho srdce je upevněno, ujištěno v důvěře v Hospodina;
8. ( Sámech ) podepřeno je jeho srdce, nebude se bát ( Ajin ), ani až bude moci pohledět na své protivníky.
9. ( Pé ) Rozsypává, dává nemajetným, ( Cádé ) jeho spravedlnost potrvá na věčnost, ( Kóf ) jeho roh bude vyvyšován v slávě.
10. ( Réš ) Zlovolný to bude vidět a rozzlobí se, ( Šín ) bude skřípat svými zuby a rozplyne se, ( Táu ) tužba zlovolných musí zajít.

Přísloví 26:16-16
16. Lenoch je v svých očích moudřejší než sedm dávajících rozumnou odpověď.

Efezským 2:1-22
1. a vás, kteří jste byli mrtvi v svých proviněních a hříších -
2. v nichž jste kdysi chodili podle běhu tohoto světa, podle toho, jenž vládne pravomocí nad ovzduším, ducha, jenž nyní působí v synech neposlušnosti,
3. mezi nimiž jsme se kdysi v chtivostech našeho masa pohybovali i my, konajíce věci, jež si přálo maso a myšlenky rozumu, i byli jsme přirozeností dětmi hněvu jako i ostatní,
4. Bůh však, jsa pro svou velikou lásku, jíž nás miloval, bohat soucitem,
5. nás, když jsme také byli mrtvi v proviněních, s KRISTEM oživil, (milostí jste zachráněni,)
6. a společně vzkřísil a společně v nebeských místech posadil v Kristu Ježíši,
7. aby ve věcích, jež nadcházejí, ukázal přenesmírné bohatství své milosti ve vlídnosti k nám v Kristu Ježíši.
8. Jsteť tou milostí skrze víru zachráněni a to ne ní z vás, je to Boží dar,
9. ne na základě činů, aby se někdo nepochlubil;
10. jsme přece dílo jeho, byvše v Kristu Ježíši stvořeni k dobrým činům, jež Bůh předem připravil, abychom v nich chodili.
11. Proto pamatujte, že vy, v mase kdysi národy, jimž se říká neobřízka, - od toho, čemu se říká obřízka, rukou vykonávaná na mase, -
12. že jste oné doby byli bez Krista, odcizení od obce Israélovy a cizinci co do úmluv příslibu, nemající naděje a bez Boha ve světě;
13. nyní jste se však v Kristu Ježíši vy, kteří jste kdysi byli daleko, KRISTOVOU krví dostali blízko.
14. Onť je náš mír, jenž obojí učinil jedním a přehradu oplocení zbořil
15. tím, že ve svém mase odklidil nepřátelství, zákon příkazů záležející v ustanoveních, aby to dvojí sám v sobě zpracoval v jednoho nového člověka, chtěje zjednat mír,
16. a aby obojí v jednom těle uvedl v soulad s Bohem skrze kříž, zabiv jím nepřátelství,
17. a přišed ohlásil v blahé zvěsti mír vám, kteří jste byli daleko, a mír těm, kteří byli blízko,
18. neboť obojí skrze něho máme jedním Duchem přístup k Otci.
19. Tak tedy již nejste cizinci a návštěvníci, nýbrž jste spoluobčané svatých a příslušníci Boží domácnosti,
20. byvše přibudováni na základě apoštolů a proroků, jehož hlavním nárožním kamenem je sám Ježíš Kristus,
21. v němž veškerá stavba, vespolek skloubovaná, roste v svatý chrám v Pánu,
22. v němž jste i vy spolu budováni v sídlo Boha v osobě Ducha.