Bible za jeden rok Září 30
Izajáš 51:1-23 |
1. Obraťte sluch ke mně, vy ženoucí se za spravedlnost í, hledající Hospodina, pohleďte ke skále, z níž jste byli vytesáni, a k šachtě studny, z níž jste byli vykopáni; |
2. pohleďte k Abráhámovi, vašemu otci, a k Sáře, jež vás rodila, neboť jsem ho jediného povolal a požehnal jsem mu a rozmnožil jsem ho. |
3. Ano, Hospodin potěší Cijjón, potěší všechna jeho rumiště a učiní jeho pustinu jako by Édenem a jeho step jako by zahradou Hospodinovou, bude se v něm moci najít veselí a radost, děkování a zvuk hudby. |
4. Obraťte pozornost ke mně, můj lide, a no, obraťte ke mně uši, mé plémě, neboť z mé blízkosti bude vycházet nauka; a mé právo - za světlo národností je chci uvést v blahé odpočinutí. |
5. Má spravedlnost je blízka, má záchrana vyšla a mé paže budou soudit národnosti, ostrovy budou na mne čekat a k mé paži vzhlížet. |
6. Povzneste své oči k nebesům a pohleďte na zem zespod - ano, nebesa se rozplynou jako dým a země musí jako roucho zchátrat a její obyvatelé musejí pomřít tak jako komáři, a le má záchrana bude navždy, aniž se má spravedlnost může zřítit. |
7. Obraťte sluch ke mně, vy, znající spravedlnost, lid, v jejich ž srdci je můj zákon, nemusíte se bát potupy od smrtelníků, a no, nechť nejste otřeseni z jejich posměšných řečí, |
8. vždyť je jako roucho bude žrát mol, a no, jako vlnu je bude žrát larva, a le má spravedlnost bude navždy a má záchrana do pokolení pokolení. |
9. Procitni, procitni, vezmi na sebe sílu, paže Hospodinova, procitni jako v den pradávna, pokolení věčností! Zda ty ne jsi ta, jež rozsekala Ráhav, probodla netvora? |
10. Zda ty ne jsi ta, jež způsobila vyschnutí moře, vod veliké hlubiny, jež hlubokosti moře učinila cestou k projití vykoupených? |
11. Tak kéž se osvobození Hospodinovi vracejí a s plesáním a věčnou radostí na své hlavě přijdou na Cijjón; kéž jásotu a radosti dosahují, zármutek a vzdychání prchnou! |
12. Já, já jsem ON, váš Těšitel; kdo jsi ty, že pociťuješ bázeň před smrtelníkem, jenž musí umřít, a no, před synem člověka, trávou, jež se vyhazuje, |
13. a zapomněl jsi Hospodina, svého Zhotovitele, roztáhšího nebesa a založivšího zem, a ustavičně, po celý den, máš strach ze vzteku působce úzkosti, jako by se byl upřel na hubení - a kde je vztek působce úzkosti? |
14. Shrbený bude spěšně uvolněn, aniž půjde do jámy umírat, aniž se bude jeho chleba nedostávat. |
15. A já jsem Hospodin, tvůj Bůh, bouřící moře, takže jeho vlny hlučí, jeho ž jméno je Hospodin zástupů, |
16. i vložil jsem svá slova v tvá ústa a přikryl jsem tě stínem své ruky k postavení nebes a založení země a k povědění Cijjónu: Ty jsi můj lid. |
17. Prober se, prober se, povstaň, Jerúsaléme, jenž jsi z ruky Hospodinovy vypil číši jeho popuzení, korbel, číši vrávorání jsi vypil, vyprázdnil. |
18. (Ze všech synů, jež porodil, není poskytujícího mu vedení, b a, ze všech synů, jež vychoval, není uchopujícího jej za ruku.) |
19. Dvě věci, ty tě potkávají - kdo ti bude projevovat soustrast? -: Zkáza a rozvrat a hlad a meč; kým tě mám potěšit? |
20. Tvoji synové omdleli, leží na nárožích všech ulic jako teó v čeřenu, plni popuzení Hospodinova, kárání tvého Boha; |
21. nuže, proto slyš toto, usoužený a opilý, ne však z vína: |
22. Takto řekl tvůj Pán, Hospodin, jenž se ujímá rozepře svého lidu: Hle, beru číši vrávorání, korbel, číši svého popuzení, z tvé ruky, nebudeš ji již nadále pít, |
23. nýbrž ji vložím v ruku tvých trapičů, kteří ti říkají: Shoď se, a ť můžeme přejít; i činíš svůj hřbet jako by zemí, a no, jako by ulicí pro přecházející. |
Izajáš 52:1-15 |
1. Procitni, procitni, vezmi na sebe svou sílu, Cijjóne, vezmi na sebe roucha své ozdoby, Jerúsaléme, svaté město, neboť již nadále nebude v tebe vstupovat neobřezanec a nečistý, |
2. otřes se od prachu, povstaň, usedni, Jerúsaléme, nechť se uvolní pouta tvé šíje, zajatkyně, dcero Cijjónu! |
3. Neboť takto řekl Hospodin: Zdarma jste byli prodáni, aniž budete penězi vykupováni, |
4. neboť takto řekl Pán, Hospodin: Poprvé sestoupil můj lid v Egypt k pobývání tam, a Aššúr se za nic jal jej utiskovat; |
5. nuže tedy co zde mám, - prohlášeno Hospodinem, - když můj lid byl zdarma pobrán? Jeho vládcové skučí, - prohlášeno Hospodinem, - a ustavičně, po celý den, je mým jménem opovrhováno. |
6. Proto můj lid musí mé jméno poznat, proto, v onen den, že já jsem ON, jenž mluví - hle, já! |
7. Jak spanilé jsou na horách nohy nositele dobré zvěsti, hlásajícího pokoj, nositele dobré zvěsti blaha, hlásajícího záchranu, pravícího Cijjónu: Tvůj Bůh se ujal kralování. - |
8. Hlas tvých pozorovatelů! Povznesli hlas, pospolu plesají, - neboť okem v oko vidí, - při Hospodinově návratu na Cijjón; |
9. rozhlaholte se, plesejte pospolu, rumiště Jerúsaléma, neboť Hospodin potěšil svůj lid, vykoupil Jerúsalém! |
10. Hospodin před očima všech národů obnažil svou svatou paži, a by všechny končiny země uviděly vysvobození našeho Boha. - |
11. Odstupte, odstupte, vyjděte odtamtud, nechť se nedotýkáte nečistého, vyjděte zprostřed něho, očistěte se, nosiči náčiní Hospodinových! |
12. Vždyť nemusíte vycházet v chvatu ani se ubírat úprkem, neboť před vaší tváří se bude ubírat Hospodin a vaším zadním vojem bude Bůh Isráélův. |
13. Hle, můj Služebník si bude rozumně počínat, bude velmi vyzdvihován a povznášen a vyvýšen; |
14. jakkoli se nad ním mnozí zhrozili (tak ové bylo znetvoření jeho vzhledu nad kohokoli, jeho zjevu nad syny člověka), |
15. právě proto bude moci skrápět mnohé národy; králové nad ním budou zavírat svá ústa, neboť uvidí, co jim nebylo vyrozprávěno, a postřehnou, co neuslyšeli. |
Žalmy 112:5-10 |
5. ( Téth ) Dobro muže prokazujícího přízeň a půjčujícího; ( Jód ) jenž své záležitosti obstarává podle práva! |
6. ( Káf ) Neboť se nikdy nemůže zviklat; ( Lámed ) spravedlivý je k trvalé připomínce. |
7. ( Mém ) Ze zlé zvěsti nemá obavy, ( Nún ) jeho srdce je upevněno, ujištěno v důvěře v Hospodina; |
8. ( Sámech ) podepřeno je jeho srdce, nebude se bát ( Ajin ), ani až bude moci pohledět na své protivníky. |
9. ( Pé ) Rozsypává, dává nemajetným, ( Cádé ) jeho spravedlnost potrvá na věčnost, ( Kóf ) jeho roh bude vyvyšován v slávě. |
10. ( Réš ) Zlovolný to bude vidět a rozzlobí se, ( Šín ) bude skřípat svými zuby a rozplyne se, ( Táu ) tužba zlovolných musí zajít. |
Přísloví 26:16-16 |
16. Lenoch je v svých očích moudřejší než sedm dávajících rozumnou odpověď. |
Efezským 2:1-22 |
1. a vás, kteří jste byli mrtvi v svých proviněních a hříších - |
2. v nichž jste kdysi chodili podle běhu tohoto světa, podle toho, jenž vládne pravomocí nad ovzduším, ducha, jenž nyní působí v synech neposlušnosti, |
3. mezi nimiž jsme se kdysi v chtivostech našeho masa pohybovali i my, konajíce věci, jež si přálo maso a myšlenky rozumu, i byli jsme přirozeností dětmi hněvu jako i ostatní, |
4. Bůh však, jsa pro svou velikou lásku, jíž nás miloval, bohat soucitem, |
5. nás, když jsme také byli mrtvi v proviněních, s KRISTEM oživil, (milostí jste zachráněni,) |
6. a společně vzkřísil a společně v nebeských místech posadil v Kristu Ježíši, |
7. aby ve věcích, jež nadcházejí, ukázal přenesmírné bohatství své milosti ve vlídnosti k nám v Kristu Ježíši. |
8. Jsteť tou milostí skrze víru zachráněni a to ne ní z vás, je to Boží dar, |
9. ne na základě činů, aby se někdo nepochlubil; |
10. jsme přece dílo jeho, byvše v Kristu Ježíši stvořeni k dobrým činům, jež Bůh předem připravil, abychom v nich chodili. |
11. Proto pamatujte, že vy, v mase kdysi národy, jimž se říká neobřízka, - od toho, čemu se říká obřízka, rukou vykonávaná na mase, - |
12. že jste oné doby byli bez Krista, odcizení od obce Israélovy a cizinci co do úmluv příslibu, nemající naděje a bez Boha ve světě; |
13. nyní jste se však v Kristu Ježíši vy, kteří jste kdysi byli daleko, KRISTOVOU krví dostali blízko. |
14. Onť je náš mír, jenž obojí učinil jedním a přehradu oplocení zbořil |
15. tím, že ve svém mase odklidil nepřátelství, zákon příkazů záležející v ustanoveních, aby to dvojí sám v sobě zpracoval v jednoho nového člověka, chtěje zjednat mír, |
16. a aby obojí v jednom těle uvedl v soulad s Bohem skrze kříž, zabiv jím nepřátelství, |
17. a přišed ohlásil v blahé zvěsti mír vám, kteří jste byli daleko, a mír těm, kteří byli blízko, |
18. neboť obojí skrze něho máme jedním Duchem přístup k Otci. |
19. Tak tedy již nejste cizinci a návštěvníci, nýbrž jste spoluobčané svatých a příslušníci Boží domácnosti, |
20. byvše přibudováni na základě apoštolů a proroků, jehož hlavním nárožním kamenem je sám Ježíš Kristus, |
21. v němž veškerá stavba, vespolek skloubovaná, roste v svatý chrám v Pánu, |
22. v němž jste i vy spolu budováni v sídlo Boha v osobě Ducha. |
|