Bible za jeden rok
Září 3
| Píseň Písní 5:1-16 |
| 1. Přišel jsem do své zahrady, má sestro, nevěsto, sbírám svou myrhu se svými vonnými látkami, jím svou plástev se svým medem, piji své víno se svým mlékem.Jezte, přátelé, pijte a hojně se napijte, milovaní! |
| 2. Já spím, a le mé srdce bdí… Hlas mého milovaného, klepajícího! Otevři mi, má sestro, má přítelkyně, má holubice, má bezúhonná, neboť má hlava je poseta rosou a mé kadeře krůpějemi noci! |
| 3. - Stáhla jsem svou tuniku, jakže ji mám oblékat? Umyla jsem své nohy, jakže je mám špinit? |
| 4. Můj milovaný pro strčil svou ruku otvorem a mé vnitřnosti se nad ním vzrušily; |
| 5. já jsem vstala otevřít svému milovanému a mé ruce kropily myrhou, a no, mé prsty tekutou myrhou na objímky závor. |
| 6. Já jsem svému milovanému otevřela, a le můj milovaný byl odbočil a šel dále; při jeho promlouvání byla vyšla má duše.Hledala jsem ho, aniž jsem ho našla, volala jsem ho, aniž mi odpověděl. |
| 7. Našli mě strážcové, již obcházeli po městě, zbili mě, poranili mě, strhli ze mne můj plášť, strážcové hradeb! |
| 8. Zapřísahávám vás, dcery Jerúsaléma: Budete-li moci najít mého milovaného, co mu máte oznámit? Že já jsem onemocněná láskou! |
| 9. Čím je tvůj milovaný nad jiného milovaného, nejkrásnější mezi ženami? Čím je tvůj milovaný nad jiného milovaného, že nás tak zapřísaháváš? |
| 10. Můj milovaný je bílý a červený, význačný nad deset tisíc; |
| 11. jeho hlava - zlato, zlato, jeho kadeře vlnité, černé jako krkavec, |
| 12. jeho oči jako oči holubic při potůčcích vod, umyté mlékem, sedící při jich plnosti, |
| 13. jeho líce jako záhony vonných rostlin, věže kořenných bylin, jeho rty - lilie, kropící tekutou myrhou, |
| 14. jeho ruce - válce ze zlata, posázené chrysolity, jeho trup - výtvor ze slonoviny, vykládaný safíry, |
| 15. jeho nohy - sloupy z mramoru, založené na paticích ze zlata, jeho vzhled jako vzhled Levánón u, je vynikající jako cedry; |
| 16. jeho ústa - samá sladkost, a on všechen - samá žádoucnost.Toto je můj milovaný, a no, toto je můj přítel, dcery Jerúsaléma! |
| Píseň Písní 6:1-13 |
| 1. Kam odešel tvůj milovaný, nejkrásnější mezi ženami? Kam se tvůj milovaný obrátil? I budeme ho hledat s tebou. |
| 2. Můj milovaný sestoupil do své zahrady k záhonům vonných rostlin, pást v zahradách a trhat lilie. |
| 3. Já patřím svému milovanému a mně můj milovaný, jenž pase mezi liliemi. |
| 4. Ty jsi krásná, má přítelkyně, jako Tircá, spanilá jako Jerúsalém, působící dojmem jako zástupy pod korouhvemi, |
| 5. odvrať své oči zpřed mne, neboť ony mě vzrušují.Tvůj vlas je jako stádo koz, jež se hrnou z Gileádu, |
| 6. tvé zuby jako stádo ovcí, jež vystupují z koupele, jež všechny rodí po dvou a není mezi nimi zmetající, |
| 7. jako kus granátového jablka jsou tvé spánky zpoza tvého závoje. |
| 8. Šedesát je jich - královen, a osmdesát souložnic, a panen bez počtu, |
| 9. ona je jediná - má holubice, má bezúhonná, ona je jediná své matky, ona je čistá své rodičky.Uviděly ji dcery a nazvaly ji blaženou, královny a souložnice, a jaly se ji velebit: |
| 10. Kdo je tato, shlížející tak jako úsvit, krásná jako luna, čistá jako slunce, působící dojmem jako zástupy pod korouhvemi? |
| 11. Sestoupila jsem do zahrady ořechů podívat se na zeleň údolí, podívat se, zda pučí réva, rozvily se granátové jabloně; |
| 12. nezvěděla jsem. Má duše mě upozornila: Vozy mého vznešeného lidu! |
| 13. Vrať se, vrať se, Šúlammíth, vrať se, vrať se, a ť na tebe můžeme hledět! Co chcete na Šúlammíth vidět? - Něco jako tanec dvou táborů. |
| Žalmy 104:24-30 |
| 24. Jak mnohá jsou tvá díla, Hospodine! Udělal jsi je všechna v moudrosti, země je plná tvých výdobytků! |
| 25. Hle, moře veliké a širé na všechny strany, tam je hýbajícího se tvorstva, jemuž není počtu, živočichů malých s velikými! |
| 26. Tam plují lodi, livjáthán, jehož jsi utvořil k rejdění v něm; |
| 27. oni všichni vzhlížejí k tobě stran dání jejich pokrmu v jeho čas. |
| 28. Dáváš jim - sbírají, otvíráš svou ruku - nasycují se dobrem, |
| 29. skrýváš svou tvář - jsou mateni, odnímáš jejich dech - hynou a vracejí se do svého prachu, |
| 30. vysíláš svůj dech - jsou tvořeni a obnovuješ povrch půdy. |
| Přísloví 24:19-20 |
| 19. Nechť se nerozpaluješ proti pachatelům zla, nechť nehorlíš proti zlovolným, |
| 20. neboť pro zlého není budoucnosti, lampa zlovolných hasne. |
| 1 Korintským 13:1-13 |
| 1. Mluvím-li jazyky lidí i andělů, nemám -li však lásky, stal jsem se zvučící mosazí anebo řinčící puklicí. |
| 2. A mám-li proroctví a vím -li všechna tajemství a vše, co lze poznat, a mám-li veškerou víru, takže mohu přemísťovat hory, nemám -li však lásky, nejsem nic. |
| 3. A vynaložím-li vše, co mám, na pokrmy chudým, a odevzdám-li své tělo, abych byl upálen, nemám -li však lásky, není mi to nic platno. |
| 4. Láska je shovívavá, je vlídná; láska není řevnivá, láska není opovážlivá, nenadouvá se, |
| 5. nechová se neslušně, neusiluje o své věci, nedává se vydráždit, nepřičítá zla, |
| 6. neraduje se nad nepravostí, nýbrž se raduje s pravdou, |
| 7. vše snáší, všemu věří, ve vše doufá, vše vydrží. |
| 8. Láska nikdy nepomíjí, avšak - buď proroctví, ta zaniknou, nebo jazyky, ty přestanou, nebo poznání, to zanikne, |
| 9. vždyť poznáváme částečně a prorokujeme částečně, |
| 10. až však přijde dokonalé, částečné zanikne. |
| 11. Když jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, usuzoval jsem jako dítě; když jsem se stal mužem, skoncoval jsem s dětskými věcmi. |
| 12. Ano, teď vidíme skrze matné okno, nejasně, potom však tváří v tvář; teď poznávám částečně, potom však poznám plně, tak, jak jsem i plně poznán byl. |
| 13. Nuže, nyní zůstává víra, naděje, láska, tyto tři věci, láska však je z nich nej větší. |
|