A A A A A
Bible za jeden rok
Září 24

Izajáš 39:1-8
1. V oné době poslal Meródach Baleádán, syn Baleádánův, král Bávelu, k Chizkijjáhúovi dopisy a dar; neboť byl uslyšel, že byl nemocen a uzdravil se.
2. A Chizkijjáhú se nad nimi zaradoval a ukázal jim všechen dům svých vonných koření, stříbro a zlato a vonné látky a cenný olej a dům svých zbrojí a vše, co se shledalo v jeho pokladnicích; nevyskytlo se nic, co by jim Chizkijjáhú ve svém domě a ve vší své říši nebyl ukázal.
3. Tu ke králi Chizkijjáhúovi přišel Isajá, prorok, a řekl k němu: Co řekli tito muži a odkud k tobě přišli? A Chizkijjáhú řekl: Přišli z daleké země, z Bávelu.
4. I řekl: Co v tvém domě uviděli? A Chizkijjáhú řekl: Uviděli vše, co v mém domě je; nevyskytlo se v mých pokladnicích nic, co by ch jim nebyl ukázal.
5. A Isajá k Chizkijjáhúovi řekl: Slyš slovo Hospodina zástupů:
6. Hle, přicházejí dni, kdy vše, co je v tvém domě a co po tento den nahromadili tvoji otcové, bude od neseno v Bável, pozůstávat nebude nic, řekl Hospodin;
7. a z tvých synů, kteří budou z tebe pocházet, jež máš zplodit, budou brát, i budou se v paláci krále Bávelu stávat komorníky.
8. A Chizkijjáhú k Isajovi řekl: Dobré je slovo Hospodinovo, jež jsi vyslovil. A řekl: Jestliže v mých dnech potrvá pokoj a pravda.

Izajáš 40:1-31
1. Potěšujte, potěšujte můj lid, praví váš Bůh;
2. mluvte k srdci Jerúsaléma a volejte na něj, že se vyplnila jeho povinná služba, že jeho nepravost je splacena, neboť dostal z ruky Hospodinovy dvojnásobně za všechny své hříchy.
3. Hlas volá, v pustině: Připravujte cestu Hospodinovu, narovnávejte ve stepi silnici našemu Bohu!
4. Každá průrva se musí zvyšovat a každá hora i pahrbek, ty se musejí snižovat, a co je hrbolaté, musí se stávat rovinou a krabatiny rovnou zemí;
5. a bude se sláva Hospodinova zjevovat a všechno maso pospolu bude pozorovat, že promluvila ústa Hospodinova.
6. Hlas praví: Volej! I pravil: Co mám volat? Všechno maso je tráva a všechna jeho dobrota jako květ pole;
7. tráva seschne, květ uvadne, jakmile na něj vítr Hospodinův zavane; věru, trávou je lid -
8. tráva seschne, květ uvadne, a le slovo našeho Boha zůstává navždy.
9. Vystup si na vysokou horu, Cijjóne, nositeli dobré zvěsti, mocně zvyš svůj hlas, Jerúsaléme, nositeli dobré zvěsti, zvyš, nemusíš se bát, říkej městům Júdovým: Hle, váš Bůh,
10. hle, Pán, Hospodin, přichází jako Silný, jeho paže bude pro něho vládnout; hle, jeho mzda s ním a jeho odměna před jeho tváří!
11. Jako pastýř bude pást své stádo, svou paží bude jehňata shromažďovat a ve své náruči nosit a kojící opatrovat.
12. Kdo ve své hrsti měřením obsáhl vody a pídí odměřil nebesa a v odměrku pojal prach země a hory zvážil na mincíři a pahrbky na vahách?
13. Kdo odměřil Ducha Hospodinova a může ho jako jeho rádce uvědomovat?
14. S kým se radil, a by ho uváděl v porozumění a vyučoval ho stran stezky práva a vyučoval ho poznání a uvědomoval ho o cestě obezřetnosti?
15. Hle, národy platí za kapku od okovu a za prášek na vahách; hle, ostrovy nadzvedá jako částici prachu.
16. A ni Levánónu by nebylo dost k podpálení, a ni jeho zvěře by nebylo dost k vzestupné oběti;
17. všechny národy před ním - jako by jich nebylo, platí vůči němu méně než nic a pustota.
18. Ke komu tedy chcete připodobňovat BOHA a jakou podobu chcete k němu přirovnávat?
19. Řemeslník slije sochu a zlatník ji pobíjí zlatem a přitavuje řetízky ze stříbra;
20. kdo je zchudlý na oběť věnování, vybírá si dřevo, jež netrouchniví, hledá si zručného řemeslníka k pořízení sochy, jež by se neviklala. -
21. Zda nevíte? Zda neslyšíte? Zda vám nebylo oznamováno od počátku? Zda jste nepochopili základy země?
22. Hle, ten, jenž trůní nad klenbou země, takže její obyvatelé jsou jako kobylky, jenž roztahuje nebesa jako závoj a rozpíná je jako stan k bydlení,
23. jenž knížata obrací v nic, soudce země činí pustotou!
24. Sotva jsou zasazeni, sotva jsou zaseti, sotva se jejich sazenice v zemi zakoření, a již na ně zaduje, takže seschnou a vichřice je od náší jako slámu.
25. Ke komu mě tedy chcete připodobňovat a neb komu mám být roven? Praví Svatý.
26. Povzneste své oči vysoko a vizte: Kdo tyto věci stvořil, jenž vyvádí jejich zástup podle počtu, jménem je všechny povolává rozsáhlostí moci, neboť je mohutný silou; žádné nechybí.
27. Nač pravíš, Jákóbe, a no, tak mluvíš, Isráéli: Má cesta je před Hospodinem skryta a mé právo před mým Bohem pomíjí?
28. Zda jsi nezvěděl, neuslyšel-lis, že Bůh věčnosti, Hospodin, Stvořitel končin země, neumdlévá, aniž se unavuje? Není vyzpytování jeho rozumnosti;
29. dává sílu umdlenému a nemajícímu moci rozmnožuje zdatnost.
30. I mladíci umdlévají a unavují se a jinochové bezmocně klopýtají,
31. a le doufající v Hospodina obnovují sílu; vznášejí se perutí jako orlové - běží, aniž se unavují, kráčejí, aniž umdlévají.

Žalmy 109:21-25
21. A le ty, Hospodine, Pane, se mnou nakládej vzhledem k svému jménu, neboť dobrá je tvá laskavost - vyprosť mě!
22. Vždyť já jsem usoužený a ubohý a mé srdce v mém nitru je zraněno,
23. mizím jako stín, když se protahuje, jsem zmítán jako kobylka;
24. má kolena klesají postem a mé maso zhublo nedostatkem oleje.
25. A já jsem se jim stal předmětem potupy, když mě vidí, potřásají svou hlavou.

Přísloví 26:2-2
2. Jako vrabec při těkání sem-tam, jako vlaštovka při létání, tak bezdůvodná kletba nedochází.

Galatským 2:1-21
1. Nato jsem za čtrnáct let opět do Jerúsaléma vystoupil s Barnabou, přibrav s sebou i Tita.
2. To jsem vystoupil podle zjevení a předložil jsem jim svou blahou zvěst, již káži mezi národy, stranou však těm, kteří jsou uznáváni, abych snad neběžel nebo ne byl běžel naprázdno,
3. (ale ani Titus, jenž byl se mnou, ač byl Řek, nebyl nucen dát se obřezat;)
4. a to vzhledem k těm kradmo dovnitř uvedeným nepravým bratrům, kteří kradmo vnikli, by vyslídili naši svobodu, již máme v Kristu Ježíši, aby nás bídně zotročili.
5. Těm jsme ani na hodinu povolně neustoupili, aby pravda blahé zvěsti u vás trvale zůstala.
6. Od těch však, kdo byli uznáváni, že něčím jsou - ať již byli čímkoli, nic mi po tom není, Bůh nepřijímá osobu člověka; mně totiž ti uznávaní nic navíc neuložili,
7. nýbrž naopak, vidouce, že jsem pověřen blahou zvěstí pro neobřízku, tak jako Petr pro obřízku,
8. (neboť ten, jenž působil v Petrovi co do apoštolství obřízky, působil i ve mně co do národů,)
9. a poznavše milost, jež mi byla dána, podali Jakub a Kéfas a Jan, kteří byli uznáváni, že jsou sloupy, mně a Barnabovi pravice společenství, abychom my šli k národům a oni k obřízce.
10. Jedině abychom pamatovali na chudé; a to, právě toto, jsem se také vynasnažil vykonat.
11. Když však Petr přišel do Antiochie, postavil jsem se mu do tváře na odpor, protože byl hoden odsouzení.
12. Předtím totiž, než přišli někteří od Jakuba, jídal spolu s lidmi z národů; když však přišli, stahoval se zpět a odlučoval, boje se těch z obřízky,
13. a s ním se jali pokrytecky si počínat i ostatní Židé, takže tím jejich pokrytectvím byl spolu stržen i Barnabas.
14. Ale když jsem uviděl, že nekráčejí přímě podle pravdy blahé zvěsti, řekl jsem Petrovi přede všemi: Žiješ-li ty, jsa Žid, po způsobu národů a ne po židovsku, jak to, že nutíš národy požidovšťovat se?
15. My, přirozeností Židé a ne hříšníci z národů,
16. vědoucí však, že člověk není ospravedlňován na základě činů podle zákona, nýbrž jedině věrou v Ježíše Krista, i my jsme v Krista Ježíše uvěřili, abychom byli ospravedlněni na základě víry v Krista a ne na základě činů podle zákona, protože na základě činů podle zákona žádné maso ospravedlněno nebude.
17. Nuže, byli-li jsme, usilujíce o ospravedlnění v Kristu, sami také shledáni hříšníky, je pak Kristus služebníkem hříchu? Pryč s takovou myšlenkou!
18. Vždyť jestliže ty věci, jež jsem zbořil, opět buduji, prohlašuji sám sebe za přestupníka;
19. vždyť jsem já skrze zákon zákonu umřel, abych žil Bohu,
20. jsem s Kristem ukřižován a žiji ne již já, nýbrž ve mně žije Kristus, a co nyní v mase žiji, žiji ve víře, víře v Božího Syna, jenž mě miloval a za mne vydal sám sebe.
21. Tu Boží milost nezamítám, vždyť je -li spravedlnost skrze zákon, pak Kristus umřel nadarmo.