| Izajáš 39:1-8 |
| 1. V oné době poslal Meródach Baleádán, syn Baleádánův, král Bávelu, k Chizkijjáhúovi dopisy a dar; neboť byl uslyšel, že byl nemocen a uzdravil se. |
| 2. A Chizkijjáhú se nad nimi zaradoval a ukázal jim všechen dům svých vonných koření, stříbro a zlato a vonné látky a cenný olej a dům svých zbrojí a vše, co se shledalo v jeho pokladnicích; nevyskytlo se nic, co by jim Chizkijjáhú ve svém domě a ve vší své říši nebyl ukázal. |
| 3. Tu ke králi Chizkijjáhúovi přišel Isajá, prorok, a řekl k němu: Co řekli tito muži a odkud k tobě přišli? A Chizkijjáhú řekl: Přišli z daleké země, z Bávelu. |
| 4. I řekl: Co v tvém domě uviděli? A Chizkijjáhú řekl: Uviděli vše, co v mém domě je; nevyskytlo se v mých pokladnicích nic, co by ch jim nebyl ukázal. |
| 5. A Isajá k Chizkijjáhúovi řekl: Slyš slovo Hospodina zástupů: |
| 6. Hle, přicházejí dni, kdy vše, co je v tvém domě a co po tento den nahromadili tvoji otcové, bude od neseno v Bável, pozůstávat nebude nic, řekl Hospodin; |
| 7. a z tvých synů, kteří budou z tebe pocházet, jež máš zplodit, budou brát, i budou se v paláci krále Bávelu stávat komorníky. |
| 8. A Chizkijjáhú k Isajovi řekl: Dobré je slovo Hospodinovo, jež jsi vyslovil. A řekl: Jestliže v mých dnech potrvá pokoj a pravda. |
| Izajáš 40:1-31 |
| 1. Potěšujte, potěšujte můj lid, praví váš Bůh; |
| 2. mluvte k srdci Jerúsaléma a volejte na něj, že se vyplnila jeho povinná služba, že jeho nepravost je splacena, neboť dostal z ruky Hospodinovy dvojnásobně za všechny své hříchy. |
| 3. Hlas volá, v pustině: Připravujte cestu Hospodinovu, narovnávejte ve stepi silnici našemu Bohu! |
| 4. Každá průrva se musí zvyšovat a každá hora i pahrbek, ty se musejí snižovat, a co je hrbolaté, musí se stávat rovinou a krabatiny rovnou zemí; |
| 5. a bude se sláva Hospodinova zjevovat a všechno maso pospolu bude pozorovat, že promluvila ústa Hospodinova. |
| 6. Hlas praví: Volej! I pravil: Co mám volat? Všechno maso je tráva a všechna jeho dobrota jako květ pole; |
| 7. tráva seschne, květ uvadne, jakmile na něj vítr Hospodinův zavane; věru, trávou je lid - |
| 8. tráva seschne, květ uvadne, a le slovo našeho Boha zůstává navždy. |
| 9. Vystup si na vysokou horu, Cijjóne, nositeli dobré zvěsti, mocně zvyš svůj hlas, Jerúsaléme, nositeli dobré zvěsti, zvyš, nemusíš se bát, říkej městům Júdovým: Hle, váš Bůh, |
| 10. hle, Pán, Hospodin, přichází jako Silný, jeho paže bude pro něho vládnout; hle, jeho mzda s ním a jeho odměna před jeho tváří! |
| 11. Jako pastýř bude pást své stádo, svou paží bude jehňata shromažďovat a ve své náruči nosit a kojící opatrovat. |
| 12. Kdo ve své hrsti měřením obsáhl vody a pídí odměřil nebesa a v odměrku pojal prach země a hory zvážil na mincíři a pahrbky na vahách? |
| 13. Kdo odměřil Ducha Hospodinova a může ho jako jeho rádce uvědomovat? |
| 14. S kým se radil, a by ho uváděl v porozumění a vyučoval ho stran stezky práva a vyučoval ho poznání a uvědomoval ho o cestě obezřetnosti? |
| 15. Hle, národy platí za kapku od okovu a za prášek na vahách; hle, ostrovy nadzvedá jako částici prachu. |
| 16. A ni Levánónu by nebylo dost k podpálení, a ni jeho zvěře by nebylo dost k vzestupné oběti; |
| 17. všechny národy před ním - jako by jich nebylo, platí vůči němu méně než nic a pustota. |
| 18. Ke komu tedy chcete připodobňovat BOHA a jakou podobu chcete k němu přirovnávat? |
| 19. Řemeslník slije sochu a zlatník ji pobíjí zlatem a přitavuje řetízky ze stříbra; |
| 20. kdo je zchudlý na oběť věnování, vybírá si dřevo, jež netrouchniví, hledá si zručného řemeslníka k pořízení sochy, jež by se neviklala. - |
| 21. Zda nevíte? Zda neslyšíte? Zda vám nebylo oznamováno od počátku? Zda jste nepochopili základy země? |
| 22. Hle, ten, jenž trůní nad klenbou země, takže její obyvatelé jsou jako kobylky, jenž roztahuje nebesa jako závoj a rozpíná je jako stan k bydlení, |
| 23. jenž knížata obrací v nic, soudce země činí pustotou! |
| 24. Sotva jsou zasazeni, sotva jsou zaseti, sotva se jejich sazenice v zemi zakoření, a již na ně zaduje, takže seschnou a vichřice je od náší jako slámu. |
| 25. Ke komu mě tedy chcete připodobňovat a neb komu mám být roven? Praví Svatý. |
| 26. Povzneste své oči vysoko a vizte: Kdo tyto věci stvořil, jenž vyvádí jejich zástup podle počtu, jménem je všechny povolává rozsáhlostí moci, neboť je mohutný silou; žádné nechybí. |
| 27. Nač pravíš, Jákóbe, a no, tak mluvíš, Isráéli: Má cesta je před Hospodinem skryta a mé právo před mým Bohem pomíjí? |
| 28. Zda jsi nezvěděl, neuslyšel-lis, že Bůh věčnosti, Hospodin, Stvořitel končin země, neumdlévá, aniž se unavuje? Není vyzpytování jeho rozumnosti; |
| 29. dává sílu umdlenému a nemajícímu moci rozmnožuje zdatnost. |
| 30. I mladíci umdlévají a unavují se a jinochové bezmocně klopýtají, |
| 31. a le doufající v Hospodina obnovují sílu; vznášejí se perutí jako orlové - běží, aniž se unavují, kráčejí, aniž umdlévají. |
| Žalmy 109:21-25 |
| 21. A le ty, Hospodine, Pane, se mnou nakládej vzhledem k svému jménu, neboť dobrá je tvá laskavost - vyprosť mě! |
| 22. Vždyť já jsem usoužený a ubohý a mé srdce v mém nitru je zraněno, |
| 23. mizím jako stín, když se protahuje, jsem zmítán jako kobylka; |
| 24. má kolena klesají postem a mé maso zhublo nedostatkem oleje. |
| 25. A já jsem se jim stal předmětem potupy, když mě vidí, potřásají svou hlavou. |
| Přísloví 26:2-2 |
| 2. Jako vrabec při těkání sem-tam, jako vlaštovka při létání, tak bezdůvodná kletba nedochází. |
| Galatským 2:1-21 |
| 1. Nato jsem za čtrnáct let opět do Jerúsaléma vystoupil s Barnabou, přibrav s sebou i Tita. |
| 2. To jsem vystoupil podle zjevení a předložil jsem jim svou blahou zvěst, již káži mezi národy, stranou však těm, kteří jsou uznáváni, abych snad neběžel nebo ne byl běžel naprázdno, |
| 3. (ale ani Titus, jenž byl se mnou, ač byl Řek, nebyl nucen dát se obřezat;) |
| 4. a to vzhledem k těm kradmo dovnitř uvedeným nepravým bratrům, kteří kradmo vnikli, by vyslídili naši svobodu, již máme v Kristu Ježíši, aby nás bídně zotročili. |
| 5. Těm jsme ani na hodinu povolně neustoupili, aby pravda blahé zvěsti u vás trvale zůstala. |
| 6. Od těch však, kdo byli uznáváni, že něčím jsou - ať již byli čímkoli, nic mi po tom není, Bůh nepřijímá osobu člověka; mně totiž ti uznávaní nic navíc neuložili, |
| 7. nýbrž naopak, vidouce, že jsem pověřen blahou zvěstí pro neobřízku, tak jako Petr pro obřízku, |
| 8. (neboť ten, jenž působil v Petrovi co do apoštolství obřízky, působil i ve mně co do národů,) |
| 9. a poznavše milost, jež mi byla dána, podali Jakub a Kéfas a Jan, kteří byli uznáváni, že jsou sloupy, mně a Barnabovi pravice společenství, abychom my šli k národům a oni k obřízce. |
| 10. Jedině abychom pamatovali na chudé; a to, právě toto, jsem se také vynasnažil vykonat. |
| 11. Když však Petr přišel do Antiochie, postavil jsem se mu do tváře na odpor, protože byl hoden odsouzení. |
| 12. Předtím totiž, než přišli někteří od Jakuba, jídal spolu s lidmi z národů; když však přišli, stahoval se zpět a odlučoval, boje se těch z obřízky, |
| 13. a s ním se jali pokrytecky si počínat i ostatní Židé, takže tím jejich pokrytectvím byl spolu stržen i Barnabas. |
| 14. Ale když jsem uviděl, že nekráčejí přímě podle pravdy blahé zvěsti, řekl jsem Petrovi přede všemi: Žiješ-li ty, jsa Žid, po způsobu národů a ne po židovsku, jak to, že nutíš národy požidovšťovat se? |
| 15. My, přirozeností Židé a ne hříšníci z národů, |
| 16. vědoucí však, že člověk není ospravedlňován na základě činů podle zákona, nýbrž jedině věrou v Ježíše Krista, i my jsme v Krista Ježíše uvěřili, abychom byli ospravedlněni na základě víry v Krista a ne na základě činů podle zákona, protože na základě činů podle zákona žádné maso ospravedlněno nebude. |
| 17. Nuže, byli-li jsme, usilujíce o ospravedlnění v Kristu, sami také shledáni hříšníky, je pak Kristus služebníkem hříchu? Pryč s takovou myšlenkou! |
| 18. Vždyť jestliže ty věci, jež jsem zbořil, opět buduji, prohlašuji sám sebe za přestupníka; |
| 19. vždyť jsem já skrze zákon zákonu umřel, abych žil Bohu, |
| 20. jsem s Kristem ukřižován a žiji ne již já, nýbrž ve mně žije Kristus, a co nyní v mase žiji, žiji ve víře, víře v Božího Syna, jenž mě miloval a za mne vydal sám sebe. |
| 21. Tu Boží milost nezamítám, vždyť je -li spravedlnost skrze zákon, pak Kristus umřel nadarmo. |