| Izajáš 35:1-10 |
| 1. Pustina a suchá země se jim budou těšit a step bude jásat a pučet jako ocún, |
| 2. bujně bude pučet a jásat, ano, radostně a plesáním, bude jí dána sláva Levánónu, nádhera Karmelu a Šárónu - oni budou vidět slávu Hospodinovu, a no, nádheru našeho Boha. |
| 3. Posilněte svěšené ruce a upevněte klesající kolena, |
| 4. poplašeným v srdci řekněte: Buďte silní, nechť se nebojíte, hle, váš Bůh - přichází pomsta, odplata vašeho Boha, přichází on a chce vás vysvobodit! |
| 5. Tehdy se budou otvírat oči slepých a odkrývat uši hluchých, |
| 6. tehdy bude chromý skákat jako jelen a jazyk němého bude plesat; ano, v pustině se provalí vody a ve stepi potoky, |
| 7. i stane se vzdušné zrcadlení rybníkem a žíznivá země výtrysky vod; v příbytku šakalů, místě jejich ukládání, bude zeleň třtiny a sítí. |
| 8. A bude tam dráha, a no, cesta a bude se jí dávat název svaté cesty; nebude jí přecházet nečistý, nýbrž ona bude pro ně; kdo bude cestou chodit - a ni prostoduší nebudou bloudit, |
| 9. nebude tam lva, aniž na ni bude dravec ze zvířat vystupovat, nebude se moci najít tam, kde budou chodit vykoupení, |
| 10. a no, osvobození Hospodinovi se budou vracet a s plesáním a věčnou radostí na své hlavě přijdou na Cijjón; budou dosahovat jásotu a radosti a zármutek a vzdychání prchnou. |
| Izajáš 36:1-22 |
| 1. A ve čtrnáctém roce krále Chizkijjáhúa se stalo, že vystoupil Sanchérív, král Aššúru, proti všem městům Júdovým, jež byla opevněna, a zmocnil se jich; |
| 2. i poslal král Aššúru z Láchíše ke králi Chizkijjáhúovi k Jerúsalém u rav-šákéa se silným oddílem vojska; ten stanul u strouhy horní vodní nádrže, jež je u silnice k poli valchářovu. |
| 3. I vyšel k nim Eljákím, syn Chilkijjáhúův, jenž byl nad domem, a Ševná, písař, a Jóách, syn Ásáfův, zapisovatel. |
| 4. A rav-šáké k nim řekl: Nuže, řekněte k Chizkijjáhúovi: Takto řekl veliký král, král Aššúru: Co je toto za spoléhání, jímž spoléháš? |
| 5. Řekl jsi - jen slovo rtů -: Je rada i síla k válce; nuže na koho spoléháš, že ses proti mně vzbouřil? |
| 6. Hle, spolehl jsi na oporu této třtiny, jež je nalomena, na Egypt, jež, opírá-li se o ni kdo, vnikne v jeho dlaň a probodne ji - tak ový je farao, král Egypta, vůči všem na něho spoléhajícím. |
| 7. A jestliže ke mně chcete říci: Spoléháme na Hospodina, našeho Boha, - zda on ne ní ten, jehož výšiny a jehož oltáře Chizkijjáhú odstranil a Júdovi a Jerúsalému řekl: Klanět se budete před tímto oltářem? |
| 8. Nyní se tedy, prosím, s mým pánem, s králem Aššúru, vsaď, i budu ti moci dát dva tisíce koní, budeš-li schopen dát si na ně jezdce! |
| 9. Jak tedy chceš od vrátit tvář jednoho hodnostáře z nejmenších služebníků mého pána, a by sis spolehl stran vozů a stran jezdců na koních na Egypt? |
| 10. A ostatně - zda jsem mimo Hospodina proti této zemi vystoupil zničit ji? Hospodin ke mně řekl: Vystup proti této zemi a znič ji! |
| 11. I řekl k rav-šákéovi Eljákím a Ševná a Jóách: Mluv, prosím, k svým nevolníkům aramejsky, vždyť my rozumíme, a ť k nám nemluvíš júdsky v uši lidu, jenž je na zdi. |
| 12. A rav-šáké řekl: Zda mě můj pán poslal těmito slovy mluvit k tvému pánu a k tobě? Zda ne na ty lidi, již sedí na zdi k jedení svých výkalů a k pití své moči s vámi? |
| 13. A jak rav-šáké stál, jal se silným hlasem volat, júdsky, i řekl: Slyšte slovo velikého krále, krále Aššúru: |
| 14. Takto řekl král: Nechť vás Chizkijjáhú neklame, neboť nebude schopen vás vyprostit, |
| 15. a nechť vás Chizkijjáhú nemá k spoléhání na Hospodina, výrokem: Hospodin nás jistotně bude umět vyprostit, aniž smí toto město být vy dáno v ruku krále Aššúru; |
| 16. neměli byste obracet sluch k Chizkijjáhúovi, neboť takto řekl král Aššúru: Zjednejte se mnou mír a vyjděte ke mně a ob jídejte každý svou révu a každý svůj fíkovník a pijte každý vodu ze své cisterny |
| 17. až do mého příchodu, kdy vás vezmu do země jako země vaše, země obilí a moštu, země chleba a vinic, |
| 18. aby vás Chizkijjáhú nesváděl výrokem: Hospodin nás bude umět vyprostit. Zda vyprostili bohové národů každý svou zem z ruky krále Aššúru? |
| 19. Kde jsou bohové Chamáthu a Arpádu, kde bohové Sefarvajím? A což z mé ruky vyprostili Šómrón? |
| 20. Kdo jsou mezi všemi bohy těchto zemí tací, že by svou zem z mé ruky vyprostili? Což bude moci Hospodin z mé ruky vyprostit Jerúsalém? |
| 21. Zachovali však mlčení a neodpověděli mu slovem, neboť králův rozkaz, to byl výrok: Nesmíte mu odpovídat. |
| 22. I vstoupil Eljákím, syn Chilkijjáhúův, jenž byl nad domem, a Ševná, písař, a Jóách, syn Ásáfův, zapisovatel, k Chizkijjáhúovi s roztrženými rouchy a oznámili mu slova rav-šákéova. |
| Žalmy 109:6-13 |
| 6. Ustanov nad ním zlovolného a nechť po jeho pravici stojí odpůrce, |
| 7. při svém souzení nechť vychází jako zlovolný, i jeho modlitba nechť se projevuje jako hřích, |
| 8. jeho dni nechť jsou nečetné a jeho pověření nechť musí pře vzít jiný, |
| 9. jeho děti nechť jsou sirotky a jeho žena vdovou |
| 10. a nechť se jeho děti neustále potulují a žebrají a nechť se pachtí mimo své zříceniny. |
| 11. Věřitel nechť klade léčky všemu, co mu patří, a jeho výnos nechť loupí cizáci; |
| 12. nechť nemá trvale prokazujícího laskavost a nechť není nikoho milostivého vůči jeho sirotkům, |
| 13. jeho potomstvo nechť je k vytětí, jejich jméno nechť je v dalším pokolení vyhlazováno, |
| Přísloví 25:27-28 |
| 27. Jíst med v množství ch ne ní dobré; a je slávou zkoumání vlastní slávy? |
| 28. Město prolomené, kde není zdi - toť každý, při němž není zábrany stran jeho ducha. |
| 2 Korintským 13:1-14 |
| 1. Tentokrát k vám přicházím potřetí; každá záležitost bude založena na slově dvou a tří svědků. |
| 2. Předem jsem řekl a předem pravím - jako když jsem byl podruhé přítomen, a nyní v nepřítomnosti - těm, kteří předtím upadli do hříchů, a ostatním všem, že přijdu-li opětovně, nebudu nikoho šetřit. |
| 3. Jelikož požadujete osvědčení toho, že ve mně mluví Kristus, (jenž není vůči vám sláb, nýbrž je mezi vámi mocný, |
| 4. neboť i když byl ukřižován v slabosti, přece žije Boží mocí, a my jsme zajisté slábi v něm, ale budeme s ním žít Boží mocí vůči vám,) |
| 5. zkoušejte sami sebe, zda jste ve víře, osvědčujte sami sebe - což sami sebe nerozpoznáváte, že je ve vás Ježíš Kristus, nejste-li ovšem neosvědčeni? |
| 6. Nuže, doufám, že poznáte, že my neosvědčeni nejsme; |
| 7. modlíme se však k Bohu, byste nevykonali nic zlého, ne proto, abychom se my ukázali jako osvědčení, nýbrž vy abyste konali to, co je správné, a my a bychom byli jakoby neosvědčení. |
| 8. Nic přece nemůžeme proti pravdě, nýbrž pro pravdu; |
| 9. ano, radujeme se, když my jsme slabí a vy jste mocní. Modlíme se však i za toto: za vaše zdokonalení. |
| 10. Pro tuto příčinu vám v nepřítomnosti tyto věci píši, abych, až budu přítomen, nemusel přísně zakročit podle pravomoci, již mi Pán dal k budování a ne k vyvracení. |
| 11. Ostatně se, bratři, radujte, spějte k dokonalosti, přijímejte povzbuzování, buďte téhož smýšlení, žijte v pokoji a Bůh lásky a pokoje bude s vámi. |
| 12. Pozdravte se navzájem svatým polibkem. |
| 13. Pozdravují vás všichni svatí. |
| 14. Milost Pána Ježíše Krista a Boží láska a společenství Svatého Ducha se všemi vámi. |