A A A A A
Bible za jeden rok
Září 20

Izajáš 30:1-33
1. Běda vám, vzdorovití synové, - prohlášeno Hospodinem, - stran pojímání úmyslů, jež ne jsou ze mne, a stran vylévání úlitby, ne však mým Duchem, za účelem hromadění hříchu na hřích,
2. již od cházejí sestoupit v Egypt, aniž se otázali mých úst, posilovat se silou faraonovou a spoléhat na stín Egypta!
3. I stane se vám síla faraonova zklamáním a spoléhání na stín Egypta hanbou.
4. Byť se jeho vůdcové octli v Cóanu a jeho poslové dosahovali Chánésu,
5. zklame se každý stran lidu těch, kdo mu nebudou moci prospět; ne budou k pomoci ani ku prospěchu, nýbrž ke zklamání, b a i k potupě.
6. Břímě behémótha jihu. V zem úzkosti a soužení, lvů, a no, lvů, od nich ž je brejlovec a okřídlený pálivec, ponesou svá bohatství na plecích oslů a své poklady na hrbech velbloudů k lidu těch, kdo nebudou moci prospět.
7. A no, Egypťané jsou vánek, pomáhají nadarmo; proto jsem stran tohoto prohlásil: Oni jsou Ráhav odpočívající!
8. Nuže pojď, napiš to před nimi na desku a vyryj to na knihu, a ť to je na den budoucnosti, na věčnost, navždy,
9. že to je vzpurný lid, lživí synové, jimž se znechtělo poslouchat zákon Hospodinův,
10. kteří vidoucím říkají: Nesmíte vídat, a no, vidoucím: Nesmíte pro nás vídat poctivosti, pronášejte k nám úlisnosti, vídejte šalebnosti,
11. sejděte z cesty, odbočte ze stezky, přimějte Svatého Isráélova upustit od naší tváře.
12. Proto Svatý Isráélův řekl takto: Pro vaše zamítavé opovrhování tímto slovem, a že důvěřujete v útisk a v to, co je pokřivené a o to se opíráte,
13. proto vám tato nepravost bude jako by hroutícím se průlomem, zejícím ve vypínající se zdi, jejíž roztříštění může přijít náhle, za okamžik,
14. i bude ji tříštit jako by tříštěním džbánu hrnčířů, roztloukáním, nebude šetřit, i nebude se mezi jeho drtí moci najít střepina k shrábnutí ohně z výhně a neb k odebrání vody z louže.
15. Neboť Pán, Hospodin, Svatý Isráélův, řekl takto: Vysvobozeni můžete být obrácením a poklidem, vaše moc bude v upokojení a v důvěře, ale znechtělo se vám,
16. takže pravíte: Ne, nýbrž budeme prchat na koních - nuže tedy budete prchat; a: Pojedeme na hbitých - nuže tedy budou hbití vaši pronásledovatelé.
17. Před válečným pokřikem jednoho jeden tisíc, před válečným pokřikem pěti všichni budete prchat, až než budete pozůstaveni jako stožár na temeni hory a neb jako prapor na pahrbku.
18. A proto Hospodin čeká, chtěje vám prokázat milost, a proto se pozvedá k litování vás, neboť Hospodin je Bohem práva - blaho všech na něho čekajících!
19. Neboť nebudeš, lide, jenž bydlí š na Cijjónu, v Jerúsalémě, již nikdy plakat, velikou milost ti bude prokazovat na hlas tvého křiku, jak jej uslyší, odpoví ti.
20. A ač vám Pán dá chléb tísně a vodu útlaku, nebude se již nikdo z tvých učitelů skrývat, nýbrž se tvé oči stanou vidoucími tvé učitele
21. a tvé uši budou zpoza tebe slyšet slovo - výrok: Toto je ta cesta, jděte po ní, budete-li se obracet doprava či budete-li se obracet doleva;
22. a znečistíte potažení tvých soch ze stříbra a povlak tvých slitin ze zlata, i budeš je vyhazovat tak jako něco krvotokem znečištěné ho; budeš tomu říkat: Vypadni!
23. I dá déšť pro tvé símě, jímž budeš osévat svou půdu, a chléb, výnos půdy, jenž bude hojný a tučný, a v onen den se tvůj dobytek bude pást na rozsáhlých lukách
24. a skot a oslové, obdělávající půdu, budou žrát ochucenou píci, jež se bude převívat opálkou a věječkou.
25. A bude se dít: Na každé vysoké hoře a na každém tyčícím se pahrbku budou potoky, proudy vod, v den velikého zabíjení, při padání věží;
26. a v den Hospodinova obvazování potření jeho lidu, když bude hojit zranění od jeho úderů, bude světlo luny jako světlo slunce a světlo slunce bude sedminásobné, jako světlo sedmi dní.
27. Hle, jméno Hospodinovo přichází z daleka, jeho hněv plane a těžké je, co vystupuje, jeho rty jsou plny rozhorlení a jeho jazyk je jako sžírající oheň
28. a jeho dech je jako dravý tok, bude až po krk působit rozdělení - proséváním národů sítem zkázy, a na čelistech národností bude uzda, zavádějící na scestí.
29. Vám se bude do stávat zpěvu jako v noci posvěcování k slavnosti, a radosti srdce jako ubírající mu se s píšťalou k příchodu na horu Hospodinovu ke Skále Isráélově,
30. a Hospodin se ozve velebností svého hlasu a bude projevovat spouštění své paže v nevoli hněvu s plamenem sžírajícího ohně, rozháněním, přívalem a krupobitím,
31. takže Aššúr bude srážen hlasem Hospodina; on bude bít holí,
32. a každé řízené přejití prutu, je mu ž na něm Hospodin bude dávat spočinout, nastane při tamburínách a při lyrách, a v prudkých bojích, jež proti nim vybojuje.
33. Ano, od dřívějška je přistrojeno Toftéh, právě ono, pro krále je připraveno; zřídil je hluboké, zřídil je široké, jeho hranice - oheň a množství dříví; dech Hospodinův ji rozpaluje jako potok síry.

Izajáš 31:1-9
1. Běda těm, kdo sestupují v Egypt pro pomoc a opírají se o koně a důvěrou spočívají na vozech, že je jich mnoho, a na jezdcích, že jsou velmi četní, a na Svatého Isráélova se neohlížejí, aniž Hospodina vyhledávají!
2. A le moudrý je právě on, i uvede zlo a neodvolá svých slov, nýbrž povstane proti domu zlo tropících a proti pomoci působců špatnosti;
3. a Egypťané jsou lidé a ne BŮH, a jejich koně maso a ne duch, a když Hospodin napřahuje svou ruku, pomáhající klopýtne a komu se pomáhá, padne, i budou oni všichni spolu docházet konce.
4. Neboť Hospodin ke mně řekl takto: Jako mručí lev a hřivnatec nad svou kořistí, když se na něho s volává plno pastýřů, a nedává se jejich hlasem zastrašit, aniž se krčí před jejich povykem, tak bude Hospodin zástupů sestupovat k válečnému tažení o horu Cijjón a o její pahrbek.
5. Jako letící ptáci, tak bude Hospodin zástupů nad Jerúsalémem prostírat svůj stín; prostřením stínu jej vyprostí, ušetřením způsobí i jeho vyváznutí.
6. Vraťte se k tomu, od něhož synové Isráélovi hluboko odpadli,
7. neboť v onen den budou - každý - zavrhovat své modly ze stříbra a své modly ze zlata, jichž vám nadělaly vaše ruce - hřích!
8. A Aššúr padne, ne mečem vznešeného, aniž ho bude požírat meč prostého, nýbrž si před mečem prchne a jeho jinoši budou k robotě,
9. a jeho skalisko bude strachem utíkat a jeho hodnostáři budou mít hrůzu z praporu - prohlášeno Hospodinem, jehož žár je na Cijjónu a jeho ohniště v Jerúsalémě.

Izajáš 32:1-20
1. Hle, král bude kralovat pro spravedlnost, a stran pánů, ti budou panovat pro právo,
2. a bude muž jako útulek před větrem a úkryt před nepohodou, jako potoky vod za sucha, jako stín mohutného skaliska ve vysílené zemi.
3. A oči vidoucích nebudou vyhlížet a uši slyšících budou naslouchat
4. a srdce uspěchaných bude porozumívat poznání a jazyk koktavých bude spěchat k jasnému mluvení.
5. Bezbožnému již nebude dáván název šlechetného, aniž se lstivému bude říkat vznešený,
6. neboť bezbožný mluví bezbožnost a jeho srdce páše špatnost k páchání ničemnosti a k mluvení bludu o Hospodinu, aby duši hladového ponechával prázdnou, a žíznivého nechává trpět nedostatkem nápoje.
7. A lstivý - jeho nástroje jsou zlé, on osnuje úklady k poškozování chudých lživými řečmi, i když nemajetný mluví pravdu.
8. Šlechetný však osnuje šlechetné věci a za šlechetné věci povstává.
9. Bezstarostné ženy, povstaňte, slyšte můj hlas, bezpečně se cítící dcery, vpusťte v uši můj výrok:
10. Po více dní než rok se budete chvět, vy bezpečně se cítící, neboť přestane vinobraní, aniž bude přicházet sklizeň;
11. třeste se, bezstarostné, chvějte se, vy bezpečně se cítící - svléci se a obnažit se, opasek na kyčle!
12. Budou naříkat nad prsy - nad nádhernými poli, nad plodnou révou;
13. nad půdou mého lidu - tam bude vzcházet hloží, trnité křoví, - ano, nade všemi domy jásotu veselého hradiště,
14. neboť palác bude zanechán, dav města bude opuštěn, pevnost a strážní věž, to bude navždy platit za jeskyně, radost divokých oslů a pastvisko stád,
15. než na nás bude vyléván Duch z výsosti a pustina se stane sadem a sad bude považován za les,
16. a v pustině se usídlí právo a v sadu bude bydlet spravedlnost,
17. a dílem spravedlnosti bude pokoj a účinkem spravedlnosti uklidnění a bezpečí navždy.
18. A můj lid bude bydlet v příbytku pokoje a v bezpečných obydlích a v bezstarostných místech odpočinku,
19. a ž budou padat kroupy při pádu lesa a v nížinu bude snižováno město. -
20. Blaze vám, rozsévajícím při všech vodách, uvolňujícím nohu hovězího dobytčete a osla!

Žalmy 108:7-13
7. Bůh ve své svatosti promluvil: Budu se veselit; budu rozdělovat Šechem a vyměřovat údolí Sukkóth.
8. Mně patří Gileád a mně patří Menaššé, a Efrájim je posila mé hlavy, Júdá můj zákonodárce,
9. Móáv nádoba k mému mytí, na Edóma mohu hodit svůj sandál; nade mnou, Pelešeth, výskej!
10. Kdo mi může umožnit vstup v opevněné město? Kdo mě dovede až po Edóm?
11. Zda jsi nás, Bože, neodhodil? A nevycházíš, Bože, s našimi vojsky.
12. Poskytni nám pomoc z tísně, vždyť snaha o vysvobození člověkem je ničím!
13. V Bohu budeme moci zdatně si počínat a on bude rozšlapávat naše protivníky.

Přísloví 25:23-24
23. Vítr od severu rodí lijavec a neblaze vyhlížející tvář jazyk ve skrytu.
24. Lepší je bydlet v koutě na střeše než žena svárlivá a společný dům.

2 Korintským 11:16-33
16. Opět pravím: ať si někdo nepomyslí, že jsem nerozumný; pakli však přece, přijměte mě byť i jako nerozumného, abych se i já něco málo pochlubil.
17. Co pravím, nepravím v souladu s Pánem, nýbrž jakoby v nerozumu, v tomto sebevědomí chlouby;
18. jelikož se mnozí chlubí co do masa, pochlubím se i já.
19. Nerozumné přece rádi snášíte, jsouce rozumní -
20. ano, snášíte, když vás někdo bídně zotročuje, když vás někdo požírá, když někdo bere, co je vaše, když se někdo povyšuje, když vás někdo bije do tváře.
21. To pravím vzhledem k pohaně, jako bychom my byli bývali slabí; v čem se však odvažuje kdokoli, ( to pravím v nerozumu,) odvažuji se i já.
22. Jsou Hebreové? Já též. Jsou Israélovci? Já též. Jsou símě Abrahamovo? Já též.
23. Jsou služebníky Kristovými? (Mluvím, jako bych se míjel s rozumem:) Já nadmíru: přehojně v lopotách, nadměrně v ranách, přehojně ve vězeních, často v nebezpečích smrti,
24. od Židů jsem pětkrát dostal čtyřicet bez jedné,
25. třikrát jsem byl zbit holemi, jednou jsem byl kamenován, třikrát jsem prožil ztroskotání lodi, noc a den jsem ztrávil v hlubině;
26. často na cestách, v nebezpečích na řekách, v nebezpečích od lupičů, v nebezpečích od vlastního rodu, v nebezpečích od národů, v nebezpečích ve městě, v nebezpečích v pustotě, v nebezpečích na moři, v nebezpečích mezi nepravými bratry,
27. v lopotě a dřině, často v bděních, v hladu a žízni, často v postech, v zimě a nahotě.
28. Mimo zevní věci můj denní nával starosti o všechna shromáždění -
29. kdo je sláb, abych sláb nebyl, kdo klopýtá, aby nepálilo mne?
30. Je-li záhodno se chlubit, budu se chlubit věcmi své slabosti;
31. ten, jenž je Bůh a Otec Pána Ježíše, jenž je do věků veleben, ví, že nelžu.
32. V Damašku měl ethnarcha Arety, krále, město Damašťanů pod stráží, chtěje se mne zmocnit,
33. i byl jsem v nůši spuštěn oknem po zdi a unikl jsem jeho rukám.