A A A A A
Bible za jeden rok
Srpen 30

Kazatel 8:1-17
1. Kdo je jako moudrý a kdo zná vysvětlení věcí? Moudrost člověka rozjasňuje jeho tvář, takže se strohost jeho tváře mění.
2. Já: Dbej příkazu krále, a no, z příčiny Boží přísahy;
3. nechť se neukvapuješ, aby s od jeho tváře odcházel; nechť netrváš na ničem zlém, vždyť vše, co oblibuje, může dělat,
4. protože slovo krále je mocné, a kdo mu může říci: Co děláš?
5. Dbající rozkazů nepoznává nic zlého a srdce moudrého zná čas a způsob,
6. neboť každá záležitost má čas a způsob. Ale na člověku je těžká jeho bída,
7. neboť on nezná to, co bude, vždyť kdo mu může oznámit, jak bude?
8. Není člověka panujícího nad duchem k zadržení ducha a není majícího moc nade dnem smrti, a v tom boji není propuštění, aniž může zlovůle zachránit své přívržence.
9. Toto vše jsem shledal s přikládání m svého srdce ke všem skutkům, jež se pod sluncem uskutečňují. Je čas, kdy člověk nad člověkem panuje jemu ke škodě,
10. a le přitom jsem vídal zlovolné pohřbívané, že zacházeli, a ti, kteří ve městě správně jednali, ze svatého místa odcházeli a v zapomenutí upadali. I toto je marnost.
11. Protože není toho, že by byl rozsudek nad zlým skutkem uskutečňován spěšně, proto je srdce dětí člověka v nich plně pro uskutečňování zla.
12. Třebaže hříšník uskutečňuje zlo sto krát a dlouho si žije, přece já také vím, že bude dobře majícím Boha v úctě, kteří mají úctu před blízkostí jeho tváře,
13. a le zlovolnému dobře nebude, aniž bude moci jako stín prodloužit své dni, neboť on před blízkostí Boží tváře úcty nemá.
14. Je marnost, jež se na zemi uskutečňuje, že jsou spravedliví, na něž dochází podle skutků zlovolných, a jsou zlovolní, na něž dochází podle skutků spravedlivých; pravím, že i toto je marnost.
15. I jal jsem se já vychvalovat veselí, neboť člověk nemá pod sluncem blaha, leč jíst a pít a veselit se, a to mu zůstává při jeho lopotě za dní jeho života, jež mu Bůh pod sluncem dal.
16. Když jsem své srdce přiložil k poznávání moudrosti a k pozorování zaměstnání, jež se na zemi vykonává (neboť ani ve dne a ni v noci on svýma očima nevidí spánek),
17. tu jsem shledal: vše je Boží skutek, aniž se člověk každého skutku, jenž se pod sluncem uskutečňuje, může dobrat, neboť zatímco se člověk lopotí usilováním, přece se neumí dobrat, a i kdyby moudrý mluvil o poznání, dobrat se nemůže.

Kazatel 9:1-18
1. Ano, toto vše jsem si přiložil k srdci, a to k vyzkoumání všeho tohoto, čím jsou spravedliví a moudří a jejich práce v Boží ruce; ani lásky ani nenávisti člověk nezná, to vše je před nimi.
2. Vše je totéž pro všechny, jeden osud pro spravedlivého i pro zlovolného, pro dobrého a pro čistého i pro nečistého a pro obětujícího i pro toho, kdo neobětuje; jak dobrý, tak hříšník, ten, jenž přísahá, jako přísahy se bojící.
3. Toto je zlé ve všem, co se pod sluncem uskutečňuje, že je pro všechny jeden osud, a také je srdce dětí člověka plné zla a za jejich života je v jejich srdci pošetilost; a potom - k mrtvým.
4. Ale pro koho koli, jenž je přidružen ke všem živým, je nač spoléhat, neboť živý pes, ten se má lépe než mrtvý lev;
5. ano, živí vědí, že musejí umřít, ale mrtví, oni nevědí pranic a nemají již odměny, neboť jejich památka je zapomenuta;
6. i jejich láska i jejich nenávist i jejich žárlivost zhynula a navždy již nemají podílu v ničem, co se pod sluncem uskutečňuje.
7. Jdi, jez s radostí svůj chléb a pij se šťastným srdcem své víno, neboť Bůh již tvé činy blahovolně přijal;
8. tvá roucha nechť jsou v každý čas bílá a na tvé hlavě nechť není nedostatku oleje.
9. Užívej života s ženou, již miluješ, po všechny dni života své marnosti, jež ti pod sluncem dal, po všechny dni své marnosti, neboť to je tvůj podíl v životě a v tvé lopotě, jíž se ty pod sluncem lopotíš.
10. Vše, co tvá ruka k uskutečnění nachází, uskutečni podle své síly, neboť v šeólu, kam ty budeš odcházet, není činnosti a ni přemýšlení a ni vědění a ni moudrosti.
11. Vrátil jsem se a shledal jsem pod sluncem, že ne rychlým patří běh a ne hrdinům boj, ba ani moudrým chléb, ba ani rozumným bohatství, ba ani vědomosti majícím přízeň, nýbrž je všechny postihuje čas a náhoda.
12. Vždyť člověk ani nezná svůj čas, jako ryby, jež se chytají v zhoubnou síť, a jako ptáci chytaní v past - jako oni upadají děti člověka v léčku v nešťastný čas, když na ně nenadále při padne.
13. Shledal jsem pod sluncem i tuto moudrost, jež je pro mne veliká:
14. Malé město a málo mužů v něm, a přitáhl na ně veliký král a obstoupil je a zbudoval proti němu veliké obléhací věže;
15. i našel se v něm chudobný moudrý muž, jenž to město svou moudrostí zachránil, a le nikdo onoho chudobného muže nevzpomněl.
16. A já jsem si řekl: Moudrost je lepší než síla, a le moudrostí toho chudobného bylo pohrdnuto a jeho slova - nebylo jich uposlechnuto.
17. Slova moudrých v poklidu poslouchaná jsou nad pokřik vládnoucího mezi zpozdilými;
18. moudrost je lepší než bitevní nástroje, a le jeden hříšník může zkazit mnoho dobra.

Kazatel 10:1-20
1. Zápach a kvašení masti voňavkářovy vyvolávají mrtvé mouchy, váženého pro moudrost a čest poškozuje trocha hlouposti.
2. Srdce moudrého je po jeho pravici, a le srdce zpozdilého po jeho levici;
3. a také na cestě, kdekoli se ubírá potrhlý, trpí jeho rozum nedostatkem, i říká každému, že on je potrhlý.
4. Pozvedá-li se duch vládce proti tobě, nechť nezanecháváš své místo, neboť klidné chování může zmírnit veliké hříchy.
5. Je zlo, jež jsem pod sluncem shledal, jako nedopatření, jež pochází od vrchnosti:
6. potrhlost se uvádí ve veliké výšky a bohatí sedí v nízkosti.
7. Vídal jsem služebníky na koních a pány chodící jako služebníci po zemi.
8. Kopající jámu v ni může padnout a probořující zeď - může ho uštknout had;
9. vylamující kameny si bude jimi působit bolest, štípající dříví je jím ohrožován.
10. Jestliže se ztupilo železo a člověk nenabrousil ostří, pak musí vynaložit více sil; a le výhodou ke zdaru je moudrost.
11. Štípá-li had bez zaříkávání, pak nemá mistr toho jazyka významu.
12. Slova úst moudrého - líbeznost, a le zpozdilého pohlcují jeho rty;
13. počátek slov jeho úst je potrhlost a posledek jeho řeči je bídný nesmysl.
14. A potrhlý množí slova; člověk nezná to, co bude, - a no, kdo mu může oznámit, co bude po něm?
15. Lopota zpozdilých ho unavuje, neboť neví, jak ve jít do města.
16. Běda ti, země, jestliže tvůj král je mladík a tvoji hodnostáři ráno hodují!
17. Tvé blaho, země, jestliže tvůj král je syn šlechetných a tvoji hodnostáři jídají v patřičný čas k posilnění a ne k hýření!
18. Při dvou lenoších se uvolňuje trámoví a při nedbalosti rukou promoká dům.
19. Hostiny pořádávají k obveselení a víno činí život radostným, a le to vše umožňují peníze.
20. Nechť ani ve svém myšlení nezlořečíš králi, a nechť ve své ložnici nezlořečíš bohatému, neboť by pták nebes mohl ten hlas donést, a no, okřídlenec by mohl oznámit věc.

Žalmy 103:6-14
6. Hospodin uplatňuje spravedlnost a právo pro všechny vydírané,
7. své cesty dával na vědomí Mojžíšovi, své skutky dětem Isráélovým;
8. Hospodin je soucitný a milostivý, zdlouhavý k hněvu a oplývající laskavostí;
9. nechce se do nekonečna přít, ani se navždy horšit,
10. neučinil nám podle našich hříchů, aniž na nás uvalil odplatu podle našich nepravostí,
11. nýbrž podle výše nebes nad zemí se vzmohla jeho laskavost nad jeho ctiteli,
12. podle vzdálenosti vzcházení od západu od nás vzdálil naše přestoupení;
13. podle smilovávání otce nad svými dětmi se Hospodin smilovává nad svými ctiteli.
14. Vždyť on zná naše utvoření, pamatuje si, že my jsme prach;

Přísloví 24:10-12
10. Projevil ses ochablým v den úzkosti? Tvá síla je ztenčená.
11. Vyprošťuj přiváděné k smrti, a no, vrávorající k zabití. Chceš-li se zdržet?
12. Když budeš říkat: Hle, toto jsme nevěděli, - zda on, Zkoumatel srdcí, si nevšímá? B a on, pozorující tvou duši, to ví a splácí člověku podle jeho počínání.

1 Korintským 10:19-33
19. Co tedy dím? Že věc modle obětovaná něco je, anebo že modla něco je?
20. Ale co obětují [národy], obětují démonům a ne Bohu, i nerad bych, byste vy vstupovali v společenství s démony.
21. Nemůžete pít kalich Páně i kalich démonů; nemůžete se podílet na stole Páně i na stole démonů.
22. Anebo PÁNA doháníme k žárlivosti? Jsme snad silnější než on?
23. Všechny věci jsou dovoleny, ale ne všechny jsou prospěšné; všechny věci jsou dovoleny, ale ne všechny budují.
24. Nikdo nechť neusiluje o užitek svůj, nýbrž o užitek druhého.
25. Jezte vše, co se prodává na masném trhu, a nic pro svědomí nevyšetřujte,
26. vždyť země je PÁNĚ, i její náplň.
27. Pozve-li vás však někdo z nevěřících a chce -li se vám jít, jezte vše, co se vám bude předkládat, a nic pro svědomí nevyšetřujte;
28. řekne-li vám však někdo: Toto je posvátná oběť, nejezte - pro onoho, jenž vás upozornil, a pro svědomí;
29. míním však svědomí ne tvé, nýbrž toho druhého. Načpak má být má svoboda souzena od jiného svědomí?
30. Podílím-li se já na něčem s vděčností, proč se o mně má zle mluvit pro to, zač já děkuji?
31. Ať tedy jíte nebo pijete nebo cokoli konáte, konejte vše k Boží slávě;
32. nedávejte příčiny ke klopýtnutí an i Židům an i Řekům an i Božímu shromáždění,
33. podle toho, jak se i já ve všech věcech zalibuji všem, neusiluje o prospěch svůj, nýbrž o prospěch mnohých, aby byli zachráněni.