A A A A A
Bible za jeden rok
Srpen 24

Jób 39:1-30
1. Zda znáš čas rození kozorožců skalisk? Umíš vyčíhat, kdy laně pracují k porodu?
2. Umíš spočítat MĚSÍCE, jež naplňují, a znáš čas jejich rození?
3. Shýbají se, vypuzují svá mláďata, zbavují se svých bolestí.
4. Jejich potomci sílí, rostou ve volné přírodě, odcházejí a k nim se nevracejí.
5. Kdo vypustil divokého osla na svobodu a kdo uvolnil pouta onagry,
6. za jejíž domov jsem určil step, a no, slanou zem za její obydlí?
7. Směje se povyku hradiště, neslyší houkání pohaněče;
8. její pastvou je, co je vypátráno v horách, i pídí se za vší zelení.
9. Zda bude reém ochoten ti sloužit? Bude-li nocovat u tvých jeslí?
10. Zda můžeš reéma v brázdě uvázat jeho provazem? Bude-li za tebou vláčet nížiny?
11. Zda na něho můžeš spoléhat, protože jeho síla je veliká, a přenechat mu svou lopotu?
12. Zda bys v něho mohl důvěřovat, že bude umět tvé símě vrátit a na tvůj mlat sklidit?
13. Křídlo pštrosice se vesele natřásá; je -li to peruť a peří čápice?
14. Vždyť svá vejce přenechává zemi a na prachu nechává zahřívat
15. a zapomíná, že je může noha rozšlápnout a neb je může živočišstvo pole rozdupat.
16. Tvrdě zachází se svými potomky, jako by jí ne patřili, její lopota je nadarmo - bez starosti,
17. neboť jí +Bůh dal zapomenout moudrost, aniž jí dal podíl na rozumu.
18. Když se vyhání na výšinu, směje se koni i jeho jezdci.
19. Zda dáváš koni hrdinskou odvahu? Zda jeho šíji oblékáš vlající hřívou?
20. Zda mu dáváš vyskakovat jako kobylka? Majestát jeho frkání - hrůza!
21. Když v údolí pátrají, raduje se v síle, vychází vstříc zbroji,
22. směje se strachu, aniž je vylekán, aniž se před blízkostí meče obrací.
23. Chřestí na něm toulec, čepel kopí a oštěpu,
24. s dupotem a nepokojem hltá zem, aniž se zastavuje, ani na zvuk trouby;
25. při každém zatroubení praví: Haha! a z daleka čichá bitvu, hřmění velitelů a pokřik.
26. Zda podle tvého rozumu létá jestřáb, rozpíná svá křídla k jihu?
27. Na tvůj-li příkaz se vznáší sup, ba i své hnízdo vysoko staví?
28. Obývá skalisko, a no, na útesu skaliska a nepřístupném místě tráví své noci;
29. odtamtud slídívá po potravě, jeho oči hledí do daleka od něho
30. a jeho mláďata srkají krev, a kde jsou zabití, tam je on.

Jób 40:1-24
1. Ještě Hospodin Jóbovi odpověděl a řekl:
2. Zda se má karatel s Všemocným přít? Nechť to obžalobce +Boha zodpovídá!
3. A Jób odpověděl Hospodinu a řekl:
4. Hle, jsem nepatrný; čím se ti mám ozvat? Položím na svá ústa svou ruku;
5. jednou jsem promluvil - již nebudu odpovídat; i dva krát, a le nebudu přidávat.
6. A Hospodin Jóbovi z vichřice odpověděl a řekl:
7. Nuže, opásej jako muž své kyčle, i budu se tě dotazovat, a dávej mi na vědomí.
8. Zda vskutku chceš mé právo zrušit, obviňovat mě, aby ses mohl činit spravedlivým?
9. Máš-li však paži jako BŮH? A umíš hlasem podobným jeho hlasu hřímat?
10. Nuže, ozdob se důstojností a vyvýšeností, a můžeš na sebe vzít majestát a nádheru;
11. vychrli výbuchy svého hněvu a pohleď na každého vysokomyslného a poniž ho,
12. pohleď na každého vysokomyslného, pokoř ho a pošlapej zlovolné na jejich místě,
13. zahrabej je spolu v prach, v tom zahrabání zavaž jejich tváře
14. a budu tě i já chválit, že ti tvá pravice pomáhá.
15. Nuže, hle, behémóth, jehož jsem utvořil jako tebe; žere trávu jako skot.
16. Nuže, hle: jeho síla je v jeho bocích a jeho mohutnost ve svalech jeho břicha;
17. ohýbá svůj ocas, podobný cedru, šlachy jeho stehen se splétají,
18. jeho kosti - roury z mosazi, jeho údy jako sochory ze železa.
19. On je počátkem BOŽÍCH cest; kdo ho chce upravit, nechť přikládá svůj meč!
20. Ano, hory mu přinášejí potravu, a všechno živočišstvo pole - ti si tam hrají;
21. uléhá pod lotosy v úkrytu třtiny a bahna,
22. lotosy ho zastírají jeho stínem, obklopují ho vrby potoka.
23. Hle, řeka dotírá - on nespěchá úzkostlivě; nemá obav, byť se Jordán až k jeho tlamě valil.
24. Může ho kdo před jeho očima chytat, provazem mu provrtávat nos?

Žalmy 101:1-4
1. (Od Dávida, zpěv s hudebním doprovodem.) Chci opěvovat laskavost a právo, tobě, Hospodine, chci při hudbě zpívat;
2. na dokonalé cestě si chci rozumně počínat; kdy ke mně chceš přicházet? Uvnitř svého domu chci chodit s bezúhonným srdcem,
3. nechci před své oči stavět nic ničemného; dopouštět se úchylek, to nenávidím, nesmí na mně ulpět,
4. převrácené srdce ode mne musí odstoupit, zlého nechci znát,

Přísloví 23:29-30
29. Komu ach? Komu běda? Komu sváry? Komu nářek? Komu rány bez příčiny? Komu zákal očí?
30. Prodlévajícím při víně, přicházejícím okusit kořeněné víno.

1 Korintským 6:1-20
1. Odvažuje se někdo z vás, má-li jakou věc proti jinému, soudit se před nespravedlivými a ne před svatými?
2. Zdali nevíte, že svatí budou soudit svět? A má-li od vás být souzen svět, jste nehodni soudit nejmenší věci?
3. Nevíte, že budeme soudit anděly? Natož pak věci všedního života!
4. Nuže tedy, budete-li mít soudy o věci všedního života, dosazujte ty, kteří jsou ve shromáždění malé vážnosti - tyto!
5. Mluvím k zahanbení vám - to mezi vámi není ani jednoho moudrého, jenž by mezi svými bratry mohl rozsoudit?
6. Ale bratr se s bratrem soudí, a to před nevěřícími!
7. Vůbec je ovšem již vaše chyba, že soudní pře mezi sebou máte - proč raději netrpíte křivdu, proč se raději nenecháváte šidit,
8. nýbrž sami křivdíte a šidíte, a to bratry?
9. Zdali nevíte, že pachatelé křivd Boží království nezdědí? Nemylte se - ani smilníci ani modláři ani cizoložníci ani ti, kteří se činí ženami, ani ti, kteří si zadávají s mužským pohlavím,
10. ani zloději ani hrabivci ani opilci ani utrhači ani násilníci nezdědí Boží království.
11. A tímto jste někteří bývali, ale byli jste obmyt, ale byli jste posvěceni, ale byli jste ospravedlněni ve jménu Pána Ježíše a v Duchu našeho Boha.
12. Všechny věci jsou mi dovoleny, ale ne všechny jsou prospěšné; všechny věci jsou mi dovoleny, ale já se od žádné nedám uvést pod pravomoc.
13. Pokrmy břichu a břicho pokrmům, Bůh pak vniveč obrátí obé; tělo však ne smilstvu, nýbrž Pánu, a Pán tělu,
14. Bůh pak svou mocí i Pána vzkřísil i nás zprostřed mrtvých vzkřísí.
15. Nevíte, že vaše těla jsou údy Kristovy? Mám tedy údy Kristovy vzít a učinit je údy nevěstky? Pryč s takovou myšlenkou!
16. Anebo nevíte, že kdo se připojuje k nevěstce, je jedno tělo? Stanou se přece, dí, ti dva jedním masem.
17. Kdo se však připojuje k Pánu, je jeden Duch.
18. Prchejte před smilstvem - každé prohřešení, kteréhokoli se člověk dopustí, je mimo tělo, kdo však smilní, hřeší proti svému vlastnímu tělu;
19. zdali nevíte, že vaše tělo je chrám Svatého Ducha, jenž je ve vás, jehož máte od Boha, a že nejste sami svoji?
20. Vždyť jste byli koupeni za cenu, oslavujte tedy ve svém těle Boha.