A A A A A
Bible za jeden rok
Červenec 4

2 Letopisu 3:1-17
1. I počal Šalomoun budovat dům Hospodinův v Jerúsalémě na hoře Mórijjáh, kde se ukázal Dávídovi, jeho otci, na místě, jež Dávíd připravil, na mlatu Ornána, Jevúsího;
2. a budovat počal v druhém měsíci, v druhém dni, ve čtvrtém roce svého kralování.
3. A toto bylo Šalomounovo založení Božího domu: Délka - lokty v dřívější míře - šedesát loket a šířka dvacet loket,
4. a předsíň, jež byla svou délkou v průčelí, po šířce domu, dvacet loket, a výška sto a dvacet, a potáhl ji zevnitř ryzím zlatem
5. a veliký dům pokryl dřívím cypřišů, jež pokryl dobrým zlatem a vyvedl na něm palmy a řetízky
6. a dům k ozdobě obložil drahými kameny; a zlato bylo zlato z Parvajim.
7. A zlatem pokryl dům, trámy, prahy a jeho stěny a jeho dveře a na stěnách navyrýval kerúbů.
8. A zřídil dům nejsvětější svatyně; jeho délka podle šířky domu byla dvacet loket a jeho šířka dvacet loket a pokryl jej dobrým zlatem, na šest set kikkárů;
9. a váha hřebů byla na padesát šeklů zlata. I horní pokoje pokryl zlatem.
10. A v domě nejsvětější svatyně zhotovil dva kerúby, dílo sochařů, a potáhli je zlatem;
11. a křídla kerúbů, jejich délka byla dvacet loket, jedno křídlo na pět loket se dotýkalo stěny domu, a druhé křídlo, pěti loket, se dotýkalo křídla druhého kerúba;
12. a no, křídlo jednoho kerúba, pěti loket, se dotýkalo stěny domu a druhé křídlo pěti loket přilnulo ke křídlu druhého kerúba.
13. Křídla těchto kerúbů - rozpínali je na dvacet loket; a oni stáli na svých nohou se svými tvářemi k domu.
14. A zhotovil oponu z modrého purpuru a z červeného purpuru a z karmínu a z jemné bavlny a vyvedl na ní kerúby.
15. A před dům zhotovil dva sloupy, délky třiceti a pěti loket, a hlavice, jež byla na vrcholu každého, měla pět loket;
16. a zhotovil řetízky, jako v síni slova, jež dal na vrchol y sloupů, a zhotovil sto granátových jablíček, jež dal v ty řetízky.
17. A ty sloupy postavil v průčelí chrámu, jeden zprava a jeden zleva, a nazval jméno pravého Jáchín a jméno levého Bóaz.

2 Letopisu 4:1-22
1. A zhotovil oltář z mosazi, jeho délka byla dvacet loket a jeho šířka dvacet loket a jeho výška deset loket.
2. A zhotovil lité moře, od jeho okraje k jeho okraji deset loket, kruhovité vůkol, a jeho výška pět loket, a vůkol je mohla obepnout šňůra třiceti loket;
3. a naspodu mělo zobrazení kolem dokola je obklopujících kusů skotu, deseti na loket, obtáčejících moře vůkol; v dvou řadách byly, ten skot, ulité při jeho ulití.
4. Stálo na dvanácti kusech skotu, tři byly čelem k severu a tři byly čelem k západu a tři byly čelem k jihu a tři byly čelem ke vzcházení, a moře bylo na nich shora a všechny jejich zadky směřovaly dovnitř;
5. a jeho tloušťka - šířka ruky, a jeho okraj podle vypracování okraje číše, květu lilie. Mohlo obsáhnout a podržet tři tisíce bathů.
6. A zhotovil deset umyvadel z mosazi a pět dal zprava a pět zleva, k mytí v nich; oplachovali v nich, co se mělo učinit vzestupnou obětí, a moře bylo k mytí v něm pro kněží.
7. A zhotovil deset svícnů ze zlata podle předpisu o nich; ty dal v chrám, pět zprava a pět zleva.
8. A zhotovil deset stolů; ty dal v chrám, pět zprava a pět zleva, a zhotovil sto okřínů ze zlata.
9. A zřídil nádvoří kněží a veliké předdvoří a dveře k předdvoří, a potáhl jejich dveře mosazí.
10. A moře dal od pravé strany k východu, naproti k jihu.
11. I nazhotovoval Chúrám hrnců a lopatek a okřínů. Tak Chúrám dokončil vykonávání vší práce, již vykonal pro krále Šalomouna na Božím domě:
12. Dva sloupy a dva kalichy hlavic na vrcholech těch sloupů, a dvoje mřížkování k pokrytí dvou kalichů těch hlavic, jež byly na vrcholech těch sloupů,
13. a čtyři sta granátových jablíček na to dvoje mřížkování, na každé mřížkování dvě řady granátových jablíček k pokrytí dvou kalichů těch hlavic, jež byly na těch sloupech,
14. a zhotovil stojany a zhotovil umyvadla na ty stojany
15. a jedno moře a dvanáct kusů skotu pod ním,
16. a hrnců a lopatek a vidlic a všech náčiní k nim nazhotovoval Chúrám Ávíú králi Šalomounovi pro dům Hospodinův z leštěné mosazi;
17. král je odléval v rovině Jordánu v hutnotě hlíny mezi Sukkóth a mezi Carthánem.
18. A Šalomoun všech těchto předmětů nazhotovoval ve veliké hojnosti; proto nebyla váha mosazi zjišťována.
19. Šalomoun také zhotovil všechny předměty, jež patřily v dům Hospodinův: Oltář ze zlata a stoly (a na nich byly předkladné chleby ),
20. a svícny a lampy k nim k zapalování jich podle předpisu před síní slova, z čistého zlata
21. a květy a lampy a kratiknoty ze zlata - to bylo dokonalé zlato -
22. a utěradla a okříny a pánve a zhášedla z čistého zlata, a vchod do domu, jeho vnitřní dveře k nejsvětější svatyni a dveře domu chrámu, ze zlata.

Žalmy 79:5-10
5. Dokdy, Hospodine? Budeš se do nekonečna popuzovat, bude tvá horlivost tak jako oheň planout?
6. Vylij své popuzení na národy, jež tě neznají, a na království, jež tvé jméno nevzývají,
7. neboť Jákóba pohltil a jeho příbytek zpustošili;
8. kéž nám nepřipomínáš nepravosti předků, kéž nám spěšně vstříc vycházejí tvá smilování, neboť jsme velmi zeslábli.
9. Pomoz nám, Bože naší záchrany, pro slávu svého jména, a vyprosť nás a dej přikrytí na naše hříchy, vzhledem k svému jménu!
10. Nač mají národy říkat: Kde je jejich Bůh? Kéž je mezi národy našim očím patrno pomstění krve tvých nevolníků, jež byla vylita,

Přísloví 20:10-12
10. Rozdílná závaží a rozdílné éfy, oboje ty věci jsou ošklivostí Hospodinu.
11. Již podle svých způsobů se hoch dává poznat, zda čisté a zda upřímné bude jeho počínání.
12. Ucho slyšící a oko vidoucí - oboje utvořil Hospodin.

Skutky Apoštolské 12:1-25
1. A za oné doby položil Héródés, král, ruce na některé ze shromáždění, by s nimi zle naložil.
2. I odpravil mečem Jakuba, bratra Janova,
3. a vida, že je to Židům vhod, přikročil ještě i k zatčení Petra (a byly dny nekvašených chlebů);
4. zmocnil se ho také a vsadil ho do vězení, odevzdav ho čtyřem čtveřicím vojáků, by ho hlídali; zamýšleliť ho po Minutí vyvést před lid.
5. Tak byl tedy Petr střežen ve vězení, od shromáždění se však za něho děla k Bohu neustálá modlitba.
6. A když se ho Héródés chystal předvádět, oné noci spal Petr mezi dvěma vojáky, přivázaný dvěma řetězy, a hlídači střežili vězení přede dveřmi;
7. a hle, stanul tam anděl PÁNĚ a v kobce se zaskvělo světlo, i udeřil v Petrův bok a probudil ho, pravě: Rychle vstaň. A jeho řetězy od jeho rukou odpadly
8. a ten anděl k němu řekl: Opásej se a přivaž si své sandály; i učinil tak. I praví mu: Přehoď si svůj svrchní šat a ber se za mnou.
9. I vyšel a bral se za [ním] a nevěděl, že je to skutečnost, co se skrze toho anděla děje, nýbrž myslel, že zří vidění.
10. A prošedše první hlídkou, i druhou, přišli k železné bráně, jež vede do města; ta se jim sama od sebe otevřela, a vyšedše došli o jednu uličku dále, a hned od něho ten anděl zmizel.
11. A Petr, přišed k sobě, řekl: Nyní opravdu vím, že *Pán od sebe vyslal svého anděla a vytrhl si mě z ruky Héródovy a ze všeho očekávání židovského lidu.
12. A nabyv jasného vědomí, přišel k domu Marie, matky Jana, jemuž se přezdívalo Marek, kde byli značně mnozí pohromadě a modlili se;
13. a když zaklepal na dveře vrat, přišla poslechnout děvečka jménem Rhódé,
14. a rozpoznavši Petrův hlas, radostí vrata neotevřela, nýbrž vběhla a podala zprávu, že před vraty stojí Petr.
15. Oni však k ní řekli: Šílíš. Ale ona neústupně tvrdila, že se věc má tak. Tu oni pravili: Je to jeho anděl.
16. Petr však klepat nepřestával, i otevřeli a uviděli ho a užasli.
17. I pokynuv jim rukou, by mlčeli, vylíčil [jim], jak ho *Pán vyvedl z vězení, a řekl: Podejte o těchto věcech zprávu Jakubovi a bratrům. A vyšed odebral se na jiné místo.
18. A když nastal den, byl mezi těmi vojáky nemalý rozruch, co se to s Petrem stalo;
19. a Héródés, vykonav po něm pátrání a nedopadnuv ho, vyšetřil ty hlídače a poručil, by byli odvedeni. A sešed z Júdska do Césareje, prodléval tam.
20. Byl pak v hněvivé rozepři s Tyřany a Sidóňany; oni se však k němu jednomyslně dostavili a získavše přízeň Blasta, králova komořího, vyprošovali si mír, protože jejich kraj byl vyživován z králova.
21. A v určený den k nim Héródés, oděv se v královský úbor a usednuv na vyvýšené sedadlo, měl veřejný projev,
22. shluk lidu pak k tomu volal: Hlas boha a ne člověka!
23. A okamžitě ho za to, že nevzdal slávu Bohu, udeřil anděl PÁNĚ, i vypustil duši, byv rozežrán červy.
24. Boží slovo se však vzmáhalo a šířilo.
25. A Barnabas a Saul, splnivše svou službu, se z Jerúsaléma vrátili zpět, přibravše s sebou i Jana, jemuž bylo přezděno Marek.