A A A A A
Bible za jeden rok
Červenec 29

Nehemjáš 10:1-39
1. A na těch zpečetěných zápisech byli: Nechemjá, tiršáthá, syn Chachaljův, a Cidkijjá. -
2. Serájá, Azarjá, Jeremjá,
3. Pašchúr, Amarjá, Malkijjá,
4. Chattúš, Ševanjá, Mallúch,
5. Chárim, Merémóth, Óvadjá,
6. Dáníél, Ginnethón, Bárúch,
7. Mešullám, Avijjá, Mijjámin,
8. Maazjá, Bileggaj, Šemaejá; tito byli kněží. -
9. A Lévíovci, totiž Jéšúa, syn Azarjův, Binnúj, ze synů Chénádádových, Kadmíél
10. a jejich bratři: Ševanjá, Hódijjá, Kelítá, Pelájá, Chánán,
11. Míchá, Rechóv, Chašavjá,
12. Zakkúr, Šérévjá, Ševanjá,
13. Hódijjá, Bání, Benínnú. -
14. Hlavy lidu: Pareóš, Pachath-Móáv, Élám, Zattú, Bání,
15. Bunní, Azgád, Béváj,
16. Adónijjá, Bigvaj, Ádín,
17. Átér, Chizkijjá, Azzúr,
18. Hódijjá, Chášum, Bécáj,
19. Cháríf, Anáthóth, Névaj,
20. Magpíáš, Mešullám, Chézír,
21. Mešézaveél, Cádók, Jaddúa,
22. Pelatjá, Chánán, Anájá,
23. Hóšéa, Chananjá, Cháššúv,
24. Hallócheš, Pilchá, Šóvék,
25. Rechúm, Chašavná, Maaséjá,
26. a Achijjá, Chánán, Ánán,
27. Mallúch, Chárim, Baaná.
28. A ostatní z lidu, kněží, Lévíovci, vrátní, pěvci, Nethíním a každý, kdo se oddělil od národností zemí k Božímu zákonu, jejich ženy, jejich synové a jejich dcery, každý uvědomělý, mající porozumění,
29. se drželi při svých bratrech, svých vznešených, a vstupovali v zakletí a v přísahu o chození v Božím zákoně, jenž byl dán skrze Mojžíše, Božího nevolníka, a o zachovávání a o vykonávání všech rozkazů Hospodina, našeho Pána, a jeho předpisů a jeho ustanovení,
30. a že své dcery nebudeme dávat národnostem země ani jejich dcery brát pro naše syny,
31. a národnosti země, jež dovážejí zboží a všemožné zrní v den soboty na prodej, - nebudeme od nich brát v sobotu, v svatý den; a při sedmém roce budeme odpouštět, a no, dluh z každé ruky.
32. Také jsme na sebe vzali povinnosti uložit si třetinu šeklu v roce na službu v Božím domě,
33. na chléb k seřazování a ustavičnou oběť dar u a na ustavičnou vzestupnou oběť sobot, nových měsíců, k určeným svátkům, a na posvěcené věci a na oběti za hříchy k učinění zadost za Isráéle, a na všechnu činnost v Božím domě.
34. A jali jsme se vrhat losy o dodávání dříví, kněží, Lévíovci a lid, o dopravování do Božího domu, podle domů našich otců, v stanovených lhůtách rok po roce, k zapalování na oltáři Hospodina, našeho Boha, jak je psáno v zákoně,
35. a o dopravování prvotin naší půdy a prvotin všeho ovoce všeho stromoví rok po roce do domu Hospodinova,
36. a prvorozené našich synů a našeho dobytka, jak je psáno v zákoně, a prvorozené našeho skotu a našeho drobného dobytka dopravovat do Božího domu kněžím, již v Božím domě obsluhují.
37. A první dávku z našich díží a naše oběti věnování a ovoce všeho stromoví, mošt a olej budeme dopravovat kněžím do komor Božího domu a desátky z naší půdy Lévíovcům, neboť oni, Lévíovci, vybírají desátky ve všech městech naší služby
38. a při vybírání desátků Lévíovci bude při Lévíovcích kněz, syn Árónův, a Lévíovci budou do Božího domu, do komor domu pokladu, vynášet desátky z desátků.
39. Do těch to komor totiž mají děti Isráélovy a děti Lévího dopravovat oběť věnování obilí, moštu a oleje, neboť tam jsou náčiní svatyně a kněží, již obsluhují, a vrátní a pěvci; a nemáme Boží dům opouštět.

Nehemjáš 11:1-36
1. I usídlili se představení lidu v Jerúsalémě a ostatní z lidu se jali vrhat losy o uvedení jednoho z deseti k usídlení v Jerúsalémě, svatém městě, a devíti zbývajících v jiných městech;
2. a jali se žehnat, lid, všem mužům, již se dobrovolně rozhodli v Jerúsalémě se usídlit.
3. A toto byly hlavy kraje, ti, kteří se usídlili v Jerúsalémě (a v městech Júdových se usídlili, každý ve své držbě ve svých městech, Isráél, kněží a Lévíovci a Nethíním a synové služebníků Šalomounových,
4. a v Jerúsalémě se usídlili někteří z dětí Júdových a z dětí Benjámínových): Ze synů Júdových: Athájá, syn Uzzijji, syna Zecharji, syna Amarji, syna Šefatji, syna Mahalaleélova ze synů Perecových,
5. a Maaséjá, syn Bárúcha, syna Kolchózéa, syna Chazáji, syna Adáji, syna Jójáríva, syna Zecharji, syna Šilóního.
6. Všech synů Perecových, již se usídlili v Jerúsalémě, bylo čtyři sta šedesát a osm zdatných mužů.
7. A tito synové Benjámínovi: Sallu, syn Mešulláma, syna Pedáji, syna Kóláji, syna Maaséji, syna Íthíéla, syna Isajova,
8. a po něm Gabbaj, Sallaj, devět set dvacet a osm,
9. a Jóél, syn Zichrího, dozorce nad nimi, a Júdá, syn Sennúův, druhý nad městem.
10. Z kněží Jedaejá, syn Jójárívův, Jáchín,
11. Serájá, syn Chilkijji, syna Mešulláma, syna Cádóka, syna Merájótha, syna Achítúva, vedoucího Božího domu,
12. a jejich bratři, vykonávající činnost v domě, osm set dvacet a dva, a Adájá, syn Jerócháma, syna Pelalji, syna Amcího, syna Zecharji, syna Pašchúra, syna Malkijjova,
13. a jeho bratři, hlavy otců, dvě stě čtyřicet a dva, a Amasesaj, syn Azareéla, syna Achzaje, syna Mešillémótha, syna Immérova,
14. a jejich bratři, zdatní hrdinové, sto dvacet a osm, a dozorce nad nimi Zavdíél, syn Gedólímův.
15. A z Lévíovců Šemaejá, syn Chaššúva, syna Azríkáma, syna Chašavji, syna Búnního,
16. a Šabbethaj a Józávád, nad zevnější činností Božího domu, z hlav Lévíovců;
17. a Mattanjá, syn Míchy, syna Zavdího, syna Ásáfova, řídící začínání, když přinášel i chválu při modlitbě, a Bakbukjá, druhý z jeho bratrů, a Avdá, syn Šammúy, syna Gálála, syna Jedúthúnova;
18. všech Lévíovců ve svatém městě bylo dvě stě osmdesát a čtyři.
19. A vrátní: Akkúv, Talmón a jejich bratři, strážcové v branách, sto sedmdesát a dva.
20. A ve všech městech Júdových byl zbytek Isráéle, kněží, Lévíovci, každý ve svém dědictví;
21. a Nethíním bydleli v Ófelu, a nad Nethíním byli Cíchá a Gišpá.
22. A dozorcem Lévíovců v Jerúsalémě byl Uzzí, syn Báního, syna Chašavji, syna Mattanji, syna Míchova. Ze synů Ásáfových byli při činnosti Božího domu pěvci,
23. neboť o nich byl rozkaz králův, totiž opatření pro pěvce, příděl dne v jeho den,
24. a Pethachjá, syn Mešézaveélův ze synů Zeracha, syna Júdova, byl k ruce králi stran všech záležitostí lidu.
25. A stran vsí v jejich polích, někteří z dětí Júdových se usídlili v Kirjath-Arbě a jejích osadách a v Dívónu a jeho osadách a v Jekavceélu a jeho vsích
26. a v Jéšui a v Móládě a v Béth-peletu
27. a v Chacar-Šúalu a v Beér-ševě a jejích osadách
28. a v Ciklágu a v Mechóně a v jejích osadách
29. a v Én-Rimmónu a v Corei a v Jarmúthu
30. Zánóachu, Adullámu a jeho vsích, Láchíši a jejích polích, Azéce a jejích osadách, a utábořili se od Beér-ševy až po průrvu Hinnómovu.
31. A děti Benjámínovy od Gevy v Mich-máši a Ajji a Béth-Élu a jeho osadách,
32. Anáthóth, Nóvu, Ananji,
33. Chácóru, Rámě, Gittájim,
34. Chádídu, Cevóím, Nevallátu,
35. Lódu a Ónó, průrvě řemeslníků.
36. A z Lévíovců byly oddíly Júdovy, patřící k Benjámínovi.

Žalmy 89:19-29
19. Tehdy jsi ve vidění promluvil k svým zbožným a řekl jsi: Vložil jsem pomoc na hrdinu, povýšil jsem jinocha z lidu,
20. našel jsem Dávida, svého nevolníka, svým svatým olejem jsem pomazal jeho,
21. s nímž má ruka bude pevně spjata, i má paže ho bude podporovat;
22. nepřítel na něho nebude moci vyzrát, ani syn bezpráví ho sužovat
23. a jeho protivníky budu drtit před jeho tváří a nenávidící ho budu porážet.
24. I bude s ním má věrnost a má laskavost a v mém jménu bude vyvyšován jeho roh
25. a jeho ruku budu klást na moře a jeho pravici na řeky.
26. On mě bude nazývat: Ty jsi můj Otec, můj BŮH a skála mé záchrany,
27. a já zase ho chci učinit prvorozeným, nejvyšším z králů země;
28. navždy mu chci zachovat svou laskavost a má smlouva mu bude věrná,
29. a natrvalo chci dosadit jeho símě a jeho trůn jako dni nebes.

Přísloví 22:1-2
1. Jméno je hodno vyvolení nad veliké bohatství, a přízeň je lepší než stříbro a než zlato.
2. Bohatý a chudý se setkávají, Tvůrcem jich obou je Hospodin.

Skutky Apoštolské 28:1-31
1. A když jsme bezpečně vyvázli, tu jsme zvěděli, že se ten ostrov nazývá Melité.
2. I prokazovali nám tamní domorodci nevšední laskavost, neboť pro déšť, jenž nastal, a pro chlad zanítili hranici dříví a všechny nás vzali k sobě.
3. A když Pavel shrnul [nějaké] množství roští a přiložil na tu hranici, vylezla z horka zmije a zachytila se jeho ruky;
4. a jak ti domorodci uviděli to zvíře od jeho ruky viset, říkali k sobě navzájem: Tento člověk je jistě vrah, jemuž Diké, ač z moře bezpečně vyvázl, nedopustila žít.
5. Jenže on to zvíře střásl do ohně a neutrpěl nic zlého;
6. oni však čekali na to, že bude brzy otékat nebo se náhle kácet mrtev. A když na to dlouho čekali a shledávali, že se mu nic neobvyklého neděje, říkali, měníce své mínění, že je to nějaký bůh.
7. V okolí onoho místa pak vlastnil pozemky první muž toho ostrova, jménem Publius; ten se nás ujal a s přátelskou péčí nás po tři dni hostil.
8. I stalo se, že toho Publia otec ležel, jsa sužován horečkami a průjmem; a Pavel, vstoupiv k němu a pomodliv se, na něho položil ruce a vyléčil ho.
9. Když se však toto stalo, přicházeli i ostatní, kteří na tom ostrově měli nemoci, a byli uzdravováni;
10. ti nás i poctili mnoha poctami, a když jsme odplouvali, ještě nám nakladli věcí k naší potřebě.
11. A po třech měsících jsme odpluli lodí na tom ostrově přezimovavší, alexandrijskou se znakem Dioskúrů.
12. A přirazivše k Syrakúsám, pozdrželi jsme se tři dni;
13. odtud jsme oklikou dospěli do Rhégia, a když po jednom dni na to zadul jižní vítr, připluli jsme na druhý den do Puteol;
14. tam jsme vyhledali bratry a byli jsme od nich uprošeni sedm dní se pozdržet. A tak jsme přišli do Říma,
15. a bratři odtamtud, uslyševše o nás, nám přišli vstříc až po Forum Appii a Tres Tabernae; a když je Pavel uviděl, poděkoval Bohu a nabyl odvahy.
16. A když jsme vstoupili do Říma, [odevzdal setník vězně veliteli prétoriánů, avšak] Pavlovi bylo povoleno, by zůstával sám o sobě s vojákem, jenž ho hlídal.
17. A po třech dnech se stalo, že si svolal ty, kteří byli předáky Židů, a když se sešli, pravil k nim: Já jsem byl, bratři, ač jsem se nedopustil ničeho proti lidu nebo otcovským obyčejům, z Jerúsaléma jako vězeň odevzdán do rukou Římanů;
18. ti mě po vyšetření zamýšleli propustit, protože při mně není žádné viny hodné smrti,
19. ježto však Židé odporovali, byl jsem nucen odvolat se k císaři - ne jako bych měl svůj národ z čeho obžalovat.
20. Pro tuto příčinu jsem vás tedy pozval, bych vás uviděl a oslovil, neboť tento řetěz kolem sebe mám pro Israélovu naději.
21. A oni k němu řekli: My jsme o tobě z Júdska ani nedostali písemných zpráv, aniž přibyl kdo z bratrů a ohlásil nebo promluvil o tobě něco zlého;
22. přejeme si však od tebe uslyšet, jak smýšlíš, neboť o této sektě nám je ovšem známo, že se jí všude odporuje.
23. I určili mu den a mnozí přišli k němu do ubytovny, i podal jim svůj výklad, prohlašuje Boží království a přesvědčuje je o Ježíšovi, i z Mojžíšova zákona i z proroků, od časného rána až do večera.
24. A někteří se těmi věcmi, jež říkal, dávali přesvědčit, a někteří zase nevěřili.
25. A ve vzájemném nesouhlasu se brali odtud, když byl Pavel pověděl jedno slovo: Dobře promluvil Svatý Duch k našim otcům skrze Isaiáše, proroka,
26. pravě: Odeber se k tomuto lidu a pověz: Slyšením budete slyšet a nikterak nepochopíte, a hledíce budete hledět a nikterak neuvidíte,
27. neboť srdce tohoto lidu ztučnělo a sluch jejich uší otupěl a zamhouřili své oči, aby se snad ne stalo, že by očima uviděli a ušima uslyšeli a srdcem pochopili a byli obráceni ke mně a že bych je vyléčil.
28. Buď vám tedy známo, že tento Boží prostředek záchrany byl odeslán národům; oni budou i slyšet.
29. [A když tyto věci řekl, Židé odešli, majíce mezi sebou mnoho sporu.]
30. I zůstal celá dvě léta ve vlastním najatém bytě a vítal všechny, kteří k němu vcházeli,
31. a se vší smělostí bez překážky kázal Boží království a vyučoval věcem týkajícím se Pána Ježíše Krista.