A A A A A
Bible za jeden rok
Červen 29

1 Letopisu 21:1-30
1. A proti Isráélovi se postavil Satan a podnítil Dávída k spočítání Isráéle,
2. takže Dávíd k Jóávovi a k představeným lidu řekl: Jděte, sečtěte od Beér-ševy až po Dána; to mi přineste, a ť mohu zvědět jejich počet.
3. A Jóáv řekl: Nechť Hospodin k svému lidu přidává, kolik jich je, stonásobně zda ne jsou, můj pane, ó králi, oni všichni nevolníky mému pánu? Nač můj pán toto vyžaduje? Nač má být k provinění Isráélovi?
4. A le slovo královo nabylo nad Jóávem převahy a Jóáv vyšel a pochodil po všem Isráéli a přibyl do Jerúsalém a.
5. I odevz dal Jóáv výsledek přehlídky lidu králi, i bylo všeho Isráéle tisíc tisíců a sto tisíc mužů tasících meč a Júdy čtyři sta a sedmdesát tisíc mužů tasících meč.
6. A le Lévího a Benjámína vprostřed nich přehlídce nepodrobil, neboť slovo královo Jóáva odpuzovalo.
7. I v očích Hospodinových bylo pro tuto věc zle, i jal se Isráéle bít;
8. a Dávíd k Bohu řekl: Zhřešil jsem velmi, že jsem učinil tuto věc; nyní tedy přenes, prosím, nepravost svého nevolníka, neboť jsem se velmi pošetile zachoval.
9. A Hospodin promluvil ke Gádovi, vidoucímu Dávídovu, výrokem:
10. Jdi, a ť k Dávídovi můžeš promluvit výrokem: Tři věci já před tebe prostírám, vyvol si z nich jednu, tu ti chci učinit.
11. Gád tedy přišel k Dávídovi a řekl mu: Takto řekl Hospodin: Vy ber si:
12. Snad tři léta hladu, či snad být po tři měsíce smetán od svých protivníků a meč tvých nepřátel, aby tě dostihoval, či snad tři dni meče Hospodinova, totiž moru v zemi, a anděla Hospodinova hubícího ve všem území Isráélově? Nyní tedy zjisti, co za slovo mám zpět přinést poslavšímu mě.
13. A Dávíd ke Gádovi řekl: Je mi velmi úzko; nechť, prosím, upadám v ruku Hospodinovu, neboť jeho slitování jsou velmi mnohá, a le v ruku člověka nechť neupadám.
14. Hospodin tedy dopustil v Isráélovi mor, takže z Isráéle padlo sedmdesát tisíc osob;
15. a Bůh poslal anděla do Jerúsaléma k jeho pohubení, a za toho hubení Hospodin pohleděl a pocítil lítost nad tou zkázou, i řekl tomu andělu, jenž hubil: Dosti, odtáhni nyní svou ruku. A anděl Hospodinův stál u mlatu Ornána, Jevúsího.
16. A Dávíd povznesl své oči a uviděl anděla Hospodinova stojícího mezi zemí a mezi nebesy a jeho meč vytasený v jeho ruce, napřažený nad Jerúsalémem; a Dávíd a starší, oděni pytlovinami, padli na své tváře.
17. A Dávíd řekl k Bohu: Zda jsem já nenařídil spočítat lid? A no, já jsem ten, jenž zhřešil a velmi zle se zachoval, a le tito, to to stádo, co učinili? Hospodine, můj Bože, nechť je, prosím, tvá ruka proti mně a proti domu mého otce, ne však proti tvému lidu k pohromě.
18. A anděl Hospodinův nařídil Gádovi říci Dávídovi, že má Dávíd vystoupit k postavení oltáře Hospodinu na mlatu Ornána, Jevúsího.
19. I vystoupil Dávíd na slovo Gádovo, jež vyslovil ve jménu Hospodinově.
20. A Ornán se obrátil a uviděl anděla, a jeho čtyři synové se s ním skrývali. A Ornán se byl jal mlátit pšenici.
21. A Dávíd přišel až k Ornánovi, a když Ornán popatřil a uviděl Dávída, vyšel od mlatu a poklonil se Dávídovi obličejem k zemi.
22. A Dávíd k Ornánovi řekl: Dej mi místo na mlatu, a ť na něm mohu zbudovat oltář Hospodinu; dej mi je za plnou cenu, a ť se může sejmout ta pohroma z lidu.
23. A Ornán k Dávídovi řekl: Vezmi si, a nechť můj pán, král, ráčí činit, co bude dobré v jeho očích; viz, dávám skot k vzestupným obětem a mláticí smyky na dříví a pšenici k oběti daru; to vše dávám.
24. A král Dávíd k Ornánovi řekl: Ne, nýbrž to chci řádně za plnou cenu koupit, neboť nebudu Hospodinu nosit, co patří tobě - ba, vznášet vzestupnou oběť nic nestojící!
25. A Dávíd dal Ornánovi za to místo šekly zlata - váhu šesti set;
26. a zbudoval tam Dávíd Hospodinu oltář a jal se vznášet oběti vzestupné a pokojných hodů a volat k Hospodinu, i odpověděl mu ohněm z nebes na oltář vzestupné oběti.
27. A Hospodin promluvil k andělu, i dal svůj meč zpět do pochvy.
28. V onen čas, když Dávíd shledal, že mu Hospodin odpověděl na mlatu Ornána, Jevúsího, jal se pak obětovat tam,
29. kdežto obydlí Hospodinovo, jež zřídil Mojžíš v pustině, a oltář vzestupných obětí, to bylo v onen čas na výšině v Giveónu,
30. a Dávíd nebyl schopen před něj při cházet k dotazování Boha, neboť měl hrůzu z meče anděla Hospodinova.

1 Letopisu 22:1-19
1. A Dávíd řekl: Toto je on, dům Hospodina, Boha, a toto oltář k vzestupným obětem pro Isráéle.
2. I nařídil Dávíd soustředit cizince, kteří byli v zemi Isráélově, a ustanovil otesávače k otesávání kamenných kvádrů k budování Božího domu;
3. a Dávíd připravil v hojnosti železo na hřeby na dveře bran a na svorky, a v hojnosti mosaz, jíž nebylo váhy,
4. a dříví cedrů bez počtu, neboť Cídóním a Córím dříví cedrů v hojnosti Dávídovi přiváželi.
5. Dávíd si totiž řekl: Šalomoun, můj syn, je mlád a útlý, a dům, jenž se má budovat Hospodinu, třeba učinit nanejvýš velkolepým k věhlasu a k slávě vůči všem zemím; nuže, budu k němu činit přípravy. David tedy před svou smrtí přípravy v hojnosti učinil.
6. A povolal Šalomouna, svého syna, a přikázal mu dům Hospodinu, Bohu Isráélovu, budovat;
7. a Dávíd Šalomounovi, svému synu, řekl: Já - stalo se blízkým mému srdci budovat dům jménu Hospodina, mého Boha,
8. a le do stalo se ke mně slovo Hospodinovo výrokem: Prolil jsi v hojnosti krev a podnikl jsi veliké války - nebudeš mému jménu budovat dům, neboť jsi před mou tváří mnoho krve vylil k zemi.
9. Hle, narodí se ti syn; ten bude mužem odpočinku, i dám mu ze všech stran klid ode všech jeho nepřátel, neboť jeho jméno bude Šalomoun, a pokoj a mír chci v jeho dnech uvést na Isráéle.
10. On bude mému jménu budovat dům a on mi bude synem a já jemu otcem, a navždy upevním trůn jeho kralování nad Isráélem.
11. Nuže, můj synu, kéž je Hospodin s tebou a kéž docházíš prospěchu a zbuduješ Hospodinu, svému Bohu, dům podle toho, jak o tobě promluvil;
12. kéž ti jen Hospodin dává rozumnost a soudnost a přikazuje tě nad Isráélem, a no, k zachovávání zákona Hospodina, tvého Boha.
13. Tehdy budeš docházet prospěchu, budeš-li dbát o vykonávání ustanovení a předpisů, jež Hospodin přikázal Mojžíšovi pro Isráéle. Buď silný a odvážný, nesmíš se bát ani se strachovat.
14. A hle, pro dům Hospodinův jsem ve své strasti připravil sto tisíc kikkárů zlata a tisíc tisíců kikkárů stříbra, a mosazi a železu není váhy, neboť je v hojnosti, i dříví a kameny jsem připravil, i můžeš k nim přidávat.
15. A jsou u tebe v hojnosti vykonavatelé práce, otesávači a obráběči kamene a dřeva, a všichni jsou zruční ve vší práci.
16. Zlatu a stříbru a mosazi a železu není počtu - vstaň a jednej, a kéž je Hospodin s tebou.
17. A Dávíd všem hodnostářům Isráélovým rozkázal pomáhat Šalomounovi, jeho synu:
18. Zda s vámi ne ní Hospodin, váš Bůh? Vždyť vám dal ze všech stran klid, neboť vy dal obyvatele země v mou ruku a země je podmaněna před tváří Hospodinovou a před tváří jeho lidu.
19. Nuže vy dejte své srdce a svou duši k tužbě po Hospodinu, vašem Bohu, a vstaňte a budujte svatyni Hospodina, Boha, k vnesení skříňky smlouvy Hospodinovy a náčiní Boží svatyně do domu budovaného jménu Hospodinovu.

Žalmy 78:34-39
34. kdykoli je zabíjel, tu se po něm pídili a zase BOHA hledali
35. a vzpomínali, že Bůh je jejich skálou, a no, BŮH, Nejvyšší, jejich vykupitelem,
36. a le podváděli ho svými ústy, a no, svým jazykem mu lhali,
37. neboť jejich srdce nebylo při něm upevněno a nebyli věrni v jeho smlouvě,
38. a le on byl soucitný, přikrýval nepravost a nehubil a mnohokrát od vrátil svůj hněv a nedával propuknout všemu svému popuzení,
39. a no, pamatoval, že oni jsou maso, dech, jenž odchází a nevrací se.

Přísloví 20:1-2
1. Víno je posměvač, opojný nápoj je halasný a nikdo při něm bloudící ne ní moudrý.
2. Hrůza z krále - vrčení jako by hřivnatce; vyvolávající jeho vztek hřeší na své duši.

Skutky Apoštolské 9:1-21
1. Saul však stále proti učedníkům Páně soptil vyhrožováním a vražděním; i přišel k veleknězi a
2. vyprosil si od něho listy k synagogám do Damašku tak, aby, zjistí-li některé, kdo jsou té Cesty, i muže i ženy, je mohl svázané přivést do Jerúsaléma.
3. Když se však ubíral, stalo se, že se blížil k Damašku, i blýsklo vůkol něho znenadání světlo z nebe,
4. a padnuv na zem, uslyšel hlas, jak mu praví: Saúle, Saúle, co mě pronásleduješ?
5. I řekl: Kdo jsi, Pane? A on [řekl]: Já jsem Ježíš, jehož ty pronásleduješ;
6. ale vstaň a vejdi do města a bude ti řečeno, co máš činit.
7. Ti muži však, kteří s ním cestovali, stáli oněmělí, slyšíce sice zvuk, nespatřujíce však nikoho.
8. A Saul se se země zvedl, a když se jeho oči otevřely, nikoho neviděl; i vedli ho za ruku a zavedli do Damašku,
9. a tři dni byl nevidomý a nic nejedl, aniž pil.
10. A v Damašku byl jakýsi učedník jménem Ananias, a k němu Pán řekl ve vidění: Ananio. A on řekl: Hle, já jsem zde, Pane.
11. A Pán k němu: Vstaň a odeber se do ulice, jež se nazývá Přímá, a v domě Júdově vyhledej Tarsana jménem Saul, neboť hle, modlí se
12. a [ve vidění] uzřel muže jménem Ananias, jak vešel a položil na něho ruku tak, aby prohlédl.
13. A Ananias odpověděl: Pane, o tomto muži jsem od mnohých uslyšel, kolik zla způsobil tvým svatým v Jerúsalémě,
14. a zde má od velekněží pravomoc svázat všechny, kteří se dovolávají tvého jména.
15. A Pán k němu řekl: Ubírej se, protože tento je mi vyvolenou nádobou, by mé jméno nosil i před národy a králi i před Israélovými syny;
16. ano, já mu dám na srozuměnou, kolik pro mé jméno musí vytrpět.
17. A Ananias odešel a vešel do toho domu, a položiv na něho ruce, řekl: Saúle, bratře, vyslal mě Pán, - Ježíš, jenž se ti ukázal na cestě, jíž jsi přicházel, - tak, abys prohlédl a byl naplněn Svatým Duchem.
18. A hned od jeho očí odpadly jakoby šupiny a prohlédl, i vstal a byl pokřtěn;
19. a přijav potravu, nabyl síly. I pobyl několik dní s učedníky, kteří byli v Damašku,
20. a v synagogách hned kázal Ježíše, že ten je Boží Syn.
21. A všichni, kteří ho slyšeli, žasli a říkali: Není toto ten, jenž ty, kteří se dovolávají tohoto jména, v Jerúsalémě vyhlazoval, a sem přišel na to, aby je svázané přivedl před velekněží?