A A A A A
Bible za jeden rok
Červen 26

1 Letopisu 15:1-29
1. A zřídil si ve městě Dávídově domy a připravil místo pro Boží skříňku a rozložil pro ni stan.
2. Tehdy Dávíd nařídil nenosit Boží skříňku, leč Lévíovci, neboť v nich našel Hospodin zálibu k nošení Boží skříňky a k jeho obsluze navždy.
3. I svolal Dávíd všechen Isráél k vynesení skříňky Hospodinovy na místo, jež pro ni připravil;
4. a Dávíd shromáždil všechny syny Árónovy a Lévíovce:
5. Ze synů Keháthových Úríéla, velitele, a jeho bratrů, sto a dvacet;
6. ze synů Merárího Asáju, velitele, a jeho bratrů, sto a dvacet;
7. ze synů Géršómových Jóéla, velitele, a jeho bratrů, sto a třicet;
8. ze synů Elícáfánových Šemaju, velitele, a jeho bratrů, dvě stě;
9. ze synů Chevrónových Elíéla, velitele, a jeho bratrů, osmdesát;
10. ze synů Uzzíélových Ammínádáva, velitele, a jeho bratrů, sto a dvanáct.
11. A Dávíd povolal Cádóka a Evjáthára, kněží, a Lévíovce, Úríéla, Asáju a Jóéla, Šemaju a Elíéla a Ammínádáva
12. a řekl jim: Vy jste hlavy otců Lévíovců; posvěťte se vy i vaši bratři, a ť můžete vynášet skříňku Hospodina, Boha Isráélova, do toho, co jsem pro ni připravil.
13. Vždyť pro to, že od doby na počátku jste to ne činili vy, učinil Hospodin, náš Bůh, mezi námi trhlinu, neboť jsme ho nevyhledávali podle předpisu.
14. Kněží a Lévíovci se tedy k vynášení skříňky Hospodina, Boha Isráélova, posvětili.
15. A synové Lévíovců nesli Boží skříňku podle toho, co rozkázal Mojžíš podle slova Hospodinova, na svých ramenou, s tyčemi na nich.
16. A Dávíd nařídil velitelům Lévíovců postavit své bratry, pěvce, s hudebními nástroji, varyty a lyrami a cimbály, zvučícími k hlasitému povznášení k radosti.
17. Lévíovci tedy ustanovili Hémána, syna Jóélova, a z jeho bratrů Ásáfa, syna Berechjova, a ze synů Merárího, jejich bratrů, Éthána, syna Kúšájáhúova,
18. a s nimi jejich bratry druhého řádu, Zecharjáhúa, Béna a Jaazíéla a Šemírámótha a Jechíéla a Unního, Elíáva a Benájáhúa a Maasejáhúa a Mattithjáhúa a Elífeléhúa a Miknéjáhúa a Óvéd-Edóma a Jeíéla, vrátné;
19. a pěvce: Hémána, Ásáfa a Éthána, s cimbály z mosazi k vyluzování zvuku,
20. a Zecharju a Azíéla a Šemírámótha a Jechíéla a Unního a Elíáva a Maaséjáhúa a Benájáhúa s varyty na alámóth,
21. a Mattathjáhúa a Elífeléhúa a Miknéjáhúa a Óvéd-Edóma a Jeíéla a Azazjáhúa s lyrami na šemíníth k řízení,
22. a Kenanjáhúa, ředitele Lévíovců v přednesu, výcviku v přednesu, neboť on byl znalcem,
23. a Berachju a Elkánu, vrátné při skříňce.
24. A Ševanjáhú a Jóšáfát a Nethaneél a Amásaj a Zecharjáhú a Benájáhú a Elíezer, kněží, před Boží skříňkou troubili na pozouny a Óvéd-Edóm a Jechijjá byli při skříňce vrátnými.
25. A Dávíd a starší Isráélovi a velitelé tisíců byl i ubírajícími se s radostí vynést skříňku smlouvy Hospodinovy z domu Óvéd-Edómova;
26. a při Boží pomoci Lévíovcům, nesoucím skříňku smlouvy Hospodinovy, se stalo, že obětovali sedm býků a sedm beranů.
27. A Dávíd byl ustrojen v plášť z jemné bavlny, i všichni Lévíovci, již nesli skříňku, a pěvci a Kenanjáhú, ředitel přednesu pěvců, a na Dávídovi byl přehoz z plátna.
28. I vynášeli, všechen Isráél, skříňku smlouvy Hospodinovy s jásotem a za zvuku trouby a s pozouny a s cimbály, vyluzujíce zvuk varyty a lyrami.
29. A když skříňka smlouvy Hospodinovy došla až po město Dávídovo, stalo se, že Míchal, dcera Šáúlova, pohleděla dolů oknem a uviděla krále Dávída poskakujícího a veselícího se, i pohrdla jím ve svém srdci.

1 Letopisu 16:1-43
1. A když Boží skříňku vnesli a postavili ji vprostřed stanu, jejž pro ni Dávíd rozložil, jali se před Boží tvář předkládat vzestupné oběti a oběti pokojných hodů;
2. a když Dávíd skončil s vznášením vzestupných obětí a obětí pokojných hodů, požehnal lidu ve jménu Hospodinově
3. a každému člověku Isráélovu, od muže a ž po ženu, každému přidělil bochník chleba a pěkný kus a hroznový koláč.
4. A před skříňku Hospodinovu postavil z Lévíovců obsluhující, a to k připomínání a ke chvále a k přinášení velebení Hospodinu, Bohu Isráélovu:
5. Ásáfa, hlavu, a druhého po něm Zecharju, Jeíéla a Šemírámótha a Jechíéla a Mattithju a Elíáva a Benájáhúa a Óvéd-Edóma a Jeíéla s nástroji, totiž varyty a lyrami, a Ásáf vyluzoval zvuk cimbály.
6. A Benájáhú a Jachazíél, kněží, byli ustavičně před skříňkou Boží smlouvy s pozouny.
7. V onen den, tehdy, Dávíd poprvé zavedl chválu Hospodinu skrze Ásáfa a jeho bratry:
8. Přinášejte chválu Hospodinu, vzývejte jeho jméno, mezi národnostmi dávejte na vědomí jeho činy,
9. zpívejte mu, při zpěvu mu hrajte, uvažujte o všech jeho divech.
10. Honoste se jeho svatým jménem, nechť se raduje srdce hledajících Hospodina.
11. Vyhledávejte Hospodina a jeho sílu, hledejte ustavičně jeho tvář,
12. mějte v paměti jeho divy, jež vykonal, jeho zázraky a rozsudky jeho úst,
13. símě Isráéle, jeho nevolníka, synové Jákóba, jeho vyvolenci!
14. On, Hospodin, je náš Bůh, jeho rozsudky jsou v celé zemi.
15. Mějte navždy v paměti jeho smlouvu, - slovo, jež přikázal, - do tisíce pokolení,
16. již uzavřel s Abráhámem, a jeho přísahu Isákovi,
17. a no, potvrdil ji za ustanovení Jákóbovi, za trvalou smlouvu Isráélovi
18. výrokem: Tobě chci dát zem Kenáan, úděl vašeho dědictví,
19. když jich bylo mužů nemnoho, jen trocha, a cizinci v ní,
20. a potulovali se od národa k národu a od království k jinému lidu.
21. Nikomu nedovolil utiskovat je a krále pro ně káral:
22. Nesmíte sahat na mé pomazané ani zle činit mým prorokům!
23. Zpívejte Hospodinu, všechna země, zvěstujte ode dne ke dni jeho vysvobození,
24. rozhlašujte mezi národy jeho slávu, mezi všemi národnostmi jeho divy,
25. neboť Hospodin je veliký a velmi veleben, a on je hoden úcty nade všechny bohy,
26. neboť všichni bohové národností jsou nicoty, Hospodin však zřídil nebesa.
27. Před jeho tváří důstojnost a nádhera, na jeho stanovišti síla a radost.
28. Přiznávejte Hospodinu, čeledi národností, přiznávejte Hospodinu slávu a sílu,
29. přiznávejte Hospodinu slávu jeho jména! Přinášejte oběť dar u a vstupujte před jeho tvář, klanějte se Hospodinu v svaté nádheře!
30. Chvějte se, všechna země, z přítomnosti jeho tváře! Ba i svět musí být upevněn, nesmí se viklat.
31. Nechť se radují nebesa a nechť plesá země, a nechť mezi národy říkají: Hospodin se ujal kralování!
32. Nechť duní moře a jeho náplň, nechť jásá pole a vše, co je v něm.
33. Tehdy budou plesat stromy lesa z přítomnosti tváře Hospodinovy, neboť on přijde soudit zem.
34. Chvalte Hospodina, neboť je dobrý, neboť jeho laskavost trvá navždy,
35. a říkejte: Vysvoboď nás, Bože našeho vysvobození, a shromažď nás a vyprosť nás z prostřed národů k chválení tvého svatého jména a k chloubě v tvém chvalozpěvu.
36. Hospodin, Bůh Isráélův, budiž veleben od věčnosti a ž po věčnost! A všechen lid řekl: Amén. A jali se přinášet velebení Hospodinu.
37. I ponechal tam před skříňkou smlouvy Hospodinovy Ásáfovi a jeho bratrům ustavičnou obsluhu před skříňkou, podle úlohy dne v její den;
38. a Óvéd-Edóma a jejich bratry, šedesát a osm, a Óvéd-Edóma, syna Jedúthúnova, a Hósu jako vrátné,
39. a Cádóka, kněze, a jeho bratry, kněží, před obydlím Hospodinovým na výšině, jež byla v Giveónu,
40. ke vznášení vzestupných obětí Hospodinu na oltáři vzestupných obětí ustavičně, k jitru a k večeru, a to podle všeho, co je psáno v zákoně Hospodinově, jejž přikázal pro Isráéle,
41. a s nimi Hémána a Jedúthúna a zbytek těch, již byli vybráni, kteří byli označeni jmény, ke chválení Hospodina, že jeho laskavost trvá navždy;
42. a s nimi, s Hémánem a Jedúthúnem, pozouny a cimbály pro vyluzující zvuk, a Boží hudební nástroje, a syny Jedúthúnovy k bráně.
43. A všechen lid odešel, každý k svému domu, a Dávíd se obrátil svému domu požehnat.

Žalmy 78:12-16
12. Před jejich otci projevil divotvornost v zemi Egypta, na poli Cóanu,
13. rozpoltil moře a dal jim projít, a vody postavil tak jako mandel,
14. a vodil je za dne oblakem a v každou noc světlem ohně;
15. v pustině poltil skály a napájel jako hlubiny, hojně,
16. a ze skaliska vyváděl proudy a jako řeka stékat dával vodám.

Přísloví 19:22-24
22. Žádoucí věcí při člověku je jeho laskavost, a chudý je lepší než lhář.
23. Úcta k Hospodinu je k životu, takže se může spokojeně přenocovat bez navštívení neštěstím.
24. Lenoch schovává svou ruku v míse, ani k svým ústům ji nepodává zpět.

Skutky Apoštolské 7:44-60
44. Naši otcové měli v pustině stan svědectví podle toho, jak si jej ten, jenž mluvil k Mojžíšovi, rozkázal zhotovit podle vzoru, jejž uviděl;
45. ten naši otcové také převzali a s Josuou při zabírání země národů, jež Bůh od tváře našich otců vypudil, tam vnesli až do dní Davida.
46. Ten před Bohem došel přízně a vyprosil si, by směl Bohu Jakóbovu opatřit stánek;
47. dům mu však zbudoval Šalomoun.
48. Ale Nejvyšší ve věcech rukama zhotovených nebydlí, podle toho, jak praví prorok:
49. Nebe je mi trůnem a země podnoží mých nohou - jaký mi zbudujete dům, praví PÁN, anebo které je místo mého odpočinku?
50. Nevytvořila všechny tyto věci má ruka?
51. Tvrdošíjní a v srdci i uších neobřezaní, vy stále vzdorujete Svatému Duchu, jak vaši otcové, tak i vy.
52. Kterého z proroků vaši otcové nepronásledovali? A pobili ty, kteří předem přinášeli zvěst o příchodu Spravedlivého, jehož jste se vy nyní stali zrádci a vrahy -
53. vy, kteří jste na nařízení andělů dostali zákon a nezachovali jej.
54. I byli, slyšíce tyto věci, v svých srdcích sžíráni zlostí a cenili na něho zuby.
55. Jsa však pln Svatého Ducha, upřel zrak do nebe a uviděl Boží slávu a Ježíše stojícího po Boží pravici;
56. i řekl: Hle, spatřuji nebesa otevřená a Syna člověka po Boží pravici stojícího.
57. I vykřikli silným hlasem a sevřeli své uši a jednomyslně se na něho vrhli;
58. i vystrčili ho z města ven a kamenovali. A svědkové si své šatstvo odložili k nohám mladého muže zvaného Saul,
59. a kamenovali Štěpána, jak se modlil a říkal: Pane Ježíši, přijmi mého ducha.
60. A pokleknuv zvolal silným hlasem: Pane, nepřičítej jim tento hřích. A pověděv toto, zesnul;