A A A A A
Bible za jeden rok
Červen 25

1 Letopisu 13:1-14
1. A Dávíd se poradil s veliteli tisíců a set, to jest se všemi vůdci,
2. a všemu sejití Isráélovu Dávíd řekl: Jestliže to podle vás je dobré a vyšlo od Hospodina, našeho Boha, měli bychom poslat k našim bratrům, již zbývají ve všech krajích Isráélových, a s nimi ke kněžím a Lévíovcům ve městech a jejich obvodech, že se mají shromáždit k nám,
3. a přenesme skříňku našeho Boha k nám; vždyť jsme ji v dnech Šáúlových nevyhledávali.
4. A vyslovili se, všechno sejití, pro učinění tak, neboť ta věc byla v očích všeho lidu správná;
5. i svolal Dávíd všechen Isráél, od Šíchóru Egypta a ž po vstup do Chamáthu, dopravit Boží skříňku z Kirjath-jeárím.
6. Vystoupil tedy Dávíd a všechen Isráél do Baaly, do Kirjath-jeárím, jež patřilo Júdovi, vyzvednout odtamtud skříňku Boha, Hospodina, sídlícího mezi kerúby, kde se vzývá Jméno.
7. I naložili Boží skříňku z domu Avínádávova do nového vozu, a tím vozem vládli Uzzá a Achjó
8. a Dávíd a všechen Isráél před Boží tváří vší silou a s písněmi hráli, totiž na lyry a na varyta a na tamburíny a na cimbály a na pozouny.
9. A když přišli až po mlat Kídónův, vztáhl Uzzá svou ruku k zachycení skříňky, neboť skotu povolili;
10. i vzplál proti Uzzovi Hospodinův hněv a skolil ho za to, že svou ruku na skříňku vztáhl, takže tam před Boží tváří umřel;
11. i Dávíd se rozhněval, když Hospodin při Uzzovi způsobil trhlinu, a onomu místu se až po tento den dává název Perec-Uzzá.
12. A v onen den se Dávíd Boha ulekl s výrokem: Jak mám Boží skříňku vnést k sobě?
13. Dávíd tedy skříňku k sobě do města Dávídova neodstěhoval, nýbrž ji uložil stranou do domu Óvéd-Edóma, Gittího,
14. a Boží skříňka zůstala s domem Óvéd-Edóma, Gittího, po tři měsíce a Hospodin požehnal domu Óvéd-Edóma, Gittího, a všemu, co měl.

1 Letopisu 14:1-17
1. A Chíram, král Córu, k Dávídovi poslal posly a dříví cedrů a obráběče stěn a obráběče dříví k budování domu pro něho.
2. A Dávíd poznal, že ho Hospodin potvrdil za krále nad Isráélem (neboť jeho království bylo do výše povzneseno ) v zájmu svého lidu, Isráéle.
3. A v Jerúsalémě Dávíd ještě pojal ženy a ještě zplodil syny a dcery;
4. a toto jsou jména dítek, jež se mu v Jerúsalémě do staly: Šammúa a Šóváv, Náthán a Šalomoun
5. a Jivchár a Elíšúa a Elífelet
6. a Nógach a Nefeg a Jáfía
7. a Elíšámá a Beeliádá a Elífelet.
8. A Pelištím uslyšeli, že Dávíd byl pomazán za krále nade vším Isráélem; i vystoupili všichni Pelištím Dávída hledat; to když Dávíd uslyšel, vyšel před jejich tvář.
9. A Pelištím přitáhli a vpadli v údolí Refáím.
10. A Dávíd se s otázkou obrátil na Hospodina výrokem: Zda mám vystoupit proti Pelištím? A chceš je vy dat v mou ruku? A Hospodin mu řekl: Vystup a v tvou ruku je chci vy dat.
11. Vystoupili tedy v Baal-perácím a tam je Dávíd pobil; i řekl Dávíd: Bůh mou rukou protrhl mé nepřátele jako protržením vod. Proto nazvali jméno toho místa Baal-perácím.
12. A zanechali tam své bohy a Dávíd řekl, a ť jsou ohněm spáleni.
13. A Pelištím ještě opět vpadli v to údolí
14. a Dávíd se ještě s otázkou obrátil na Boha a Bůh mu řekl: Nesmíš za nimi vystupovat; obejdi zpřed nich, a ť k nim přijdeš ze strany naproti balzámovníkům;
15. a za tvého uslyšení zvuku kráčení v korunách balzámovníků se stane, že tehdy budeš vycházet v bitvu, neboť bude Bůh vycházet před tvou tváří k pobití tábora Pelištím.
16. A Dávíd učinil podle toho, co mu Bůh rozkázal, a pobili tábor Pelištím od Giveónu a ž po Gezer.
17. A Dávídův věhlas se rozešel po všech zemích a strach z něho uvedl Hospodin na všechny národy.

Žalmy 78:1-11
1. (Poučení od Ásáfa.) Vpusť, můj lide, v sluch mou nauku, nakloňte své ucho k +výrokům mých úst;
2. chci svá ústa otevřít průpovědí, vyronit záhady od pradávna,
3. o nichž jsme slýchali a poznali jsme je, co nám naši otcové vyrozprávěli,
4. nebudeme zatajovat před jejich dětmi; chceme potomnímu pokolení vyrozprávět věhlas Hospodinův a jeho mohutnost a jeho divy, jež vykonal.
5. A no, vyzvedl v Jákóbovi svědectví, a no, v Isráélovi ustanovil zákon, jejž přikázal našim otcům, dávat to na vědomí svým dětem,
6. aby to znali v potomní m pokolení, děti, jež se budou rodit, nechť povstávají a vyprávějí dětem svým,
7. a ť svou důvěru skládají v Boha, aniž zapomínají BOŽÍCH skutků; a ť dbají jeho rozkazů,
8. a ť nejsou jako jejich otcové, pokolení vzpurné a neposlušné, pokolení, jež neusměrnilo své srdce, aniž se jeho duch spolehlivě přidržel BOHA.
9. Synové Efrájimovi, ozbrojení, střílející z luk u, se v den seče obrátili,
10. nezachovali Boží smlouvu a zpěčovali se chodit v jeho zákoně,
11. zapomněli jeho počínání a jeho divy, jež jim ukázal.

Přísloví 19:20-21
20. Slyš radu a přijmi kázeň, abys ve svém posledku mohl zmoudřet.
21. V srdci člověka jsou mnohé myšlenky, a le rada Hospodinova, ta se uskutečňuje.

Skutky Apoštolské 7:22-43
22. I byl Mojžíš vycvičen ve vší moudrosti Egypťanů a byl mocný v svých slovech i činech.
23. A jak se mu naplňoval čas čtyřiceti let, vystoupilo na jeho srdce, by se podíval na své bratry, Israélovy syny,
24. a vida kteréhosi, jemuž se dělo příkoří, zastal se ho, i skolil toho Egypťana a tak za toho, jenž byl utlačován, vykonal pomstu;
25. to se domníval, že jeho bratři chápou, že jim Bůh skrze jeho ruku dává vysvobození, oni však nepochopili.
26. A den nato se jim ukázal, jak se hašteřili, i nabádal je k pokoji a řekl: [Vy] jste bratři, nač si navzájem činíte příkoří?
27. Ten však, jenž blízkému příkoří činil, ho od sebe odstrčil a řekl: Kdo tě nad námi ustanovil vládcem a sudím?
28. Což mě ty chceš tak odpravit, jako jsi včera odpravil toho Egypťana?
29. A na tu řeč Mojžíš prchl a stal se návštěvníkem v zemi Madiamu, kde zplodil dva syny.
30. A když bylo vyplněno čtyřicet let, ukázal se mu v pustině u hory Sinaje anděl v plameni ohně ostružiníku.
31. A Mojžíš, uzřev to, se tomuto vidění podivil, a když přistupoval, by to prozkoumal, zazněl hlas PÁNĚ:
32. Já jsem Bůh tvých otců, Bůh Abrahamův a Isákův a Jakóbův. A Mojžíš se rozechvěl a neodvažoval se prozkoumat to.
33. A PÁN mu řekl: Uvolni opánek svých nohou, neboť místo, na němž stojíš, je svatá země.
34. Zřetelně jsem uviděl zlé nakládání s mým lidem, jenž je v Egyptě, a uslyšel jejich vzdychání, i sestoupil jsem, bych si je vytrhl. A nyní pojď, vyšlu tě do Egypta -
35. tohoto Mojžíše, jehož odmítli, když řekli: Kdo tě ustanovil vládcem a sudím, toho Bůh jako vládce a osvoboditele vyslal s rukou anděla, jenž se mu ukázal v tom ostružiníku.
36. Ten je vyvedl a konal zázraky a znamení v egyptské zemi a v Rudém moři a po čtyřicet let v pustině.
37. Toto je ten Mojžíš, jenž Israélovým synům řekl: Bůh dá pro vás zprostřed vašich bratrů povstat proroku, jako mně [, jeho budete poslouchat];
38. toto je ten, jenž byl ve shromáždění v pustině s andělem, jenž k němu mluvil na hoře Sinaji, a s našimi otci; jenž přijal živá sdělení, by nám je dal;
39. jehož se naši otcové nechtěli stát poslušnými, nýbrž ho od sebe odstrčili a v svých srdcích se vrátili do Egypta,
40. když Árónovi řekli: Zhotov nám bohy, kteří se budou ubírat před námi, neboť tento Mojžíš, jenž nás vyvedl z egyptské země - nevíme, co se mu stalo.
41. A v oněch dnech zhotovili tele a té modle vyvedli oběti a veselili se ve výtvorech svých rukou.
42. Bůh se však odvrátil a dopustil, by oni uctívali vojska nebe podle toho, jak je psáno v knize proroků: Což jste mi v pustině po čtyřicet let přinášeli žertvy a oběti, dome Israélův?
43. Ba - vyzvedli jste stan Molochův a hvězdu [vašeho] boha Remfana, podobizny, jež jste zhotovili, byste se jim klaněli; i přestěhuji vás dále než do Babylóna.