A A A A A
Bible za jeden rok
Červen 18

2 Královská 25:1-30
1. a v devátém roce jeho kralování, v desátém měsíci, v desátém dni měsíce se stalo, že přitáhl Nevúchadneccar, král Bávelu, on a všechna jeho vojenská moc, proti Jerúsalému a utábořil se před ním a zbudoval vůkol proti němu obléhací val,
2. takže město bylo až do jedenáctého roku krále Cidkijjáhúa v obležení.
3. V devátý den čtvrtého měsíce, když se ve městě vzmohl hlad a lidu země se ne do stávalo chleba,
4. tu byl do města učiněn průlom a všichni bojovníci v noc i, po cestě bránou mezi dvěma zdmi, jež byla u královy zahrady (a vůkol před městem byli Kasdím ), - tudy se odešlo cestou k stepi.
5. A le za králem vyrazili - vojenská moc Kasdím - a v stepích Jerícha ho dostihli, a jeho všechna vojenská moc, ti se z jeho přítomnosti rozutekli;
6. a krále se zmocnili a vyvedli ho ke králi Bávelu do Rivly a vyslovili rozsudek, co s ním;
7. i utratili syny Cidkijjáhúovy před jeho očima a oči Cidkijjáhúovy oslepil a spoutal ho mosaznými okovy a zavedl ho v Bável.
8. A v pátém měsíci, v sedmý den měsíce (to byl rok devatenácti let krále Nevúchadneccara, krále Bávelu ) přišel v Jerúsalém Nevúzaradán, velitel osobní stráže, služebník krále Bávelu,
9. a spálil dům Hospodinův a dům králův a všechny domy v Jerúsalémě, i všechny domy velikánů spálil ohněm;
10. a všechna vojenská moc Kasdím, jež byla s velitel em osobní stráže, ti vůkol zbořili zdi Jerúsaléma,
11. a ostatek lidu, ty, již ve městě zbývali, a přeběhlíky, kteří přeběhli ke králi Bávelu, a všechen ostatek davu Nevúzaradán, velitel osobní stráže, odvedl,
12. a le z nuzných země ponechal velitel osobní stráže za vinaře a za oráče.
13. A sloupy z mosazi, jež byly v domě Hospodinově, a stojany a moře z mosazi, jež bylo v domě Hospodinově, Kasdím roztříštili a mosaz z toho odnesli do Bávelu,
14. a pobrali hrnce a lopatky a utěradla a pánve a všechna náčiní z mosazi, jimiž sloužívali;
15. a zhášedla a okříny, ze zlata, jež byly ze zlata, a ze stříbra, jež byly ze stříbra, pobral velitel osobní stráže.
16. Dva sloupy, jedno moře a stojany, jež zhotovil Šalomoun pro dům Hospodinův, - nebylo váhy mosazi všech těchto předmětů;
17. výška jednoho sloupu osmnáct loket a na něm hlavice z mosazi, výška té hlavice tři lokte a na té hlavici vůkol mřížkování a granátová jablíčka, to vše z mosazi, a taková měl na mřížkování druhý sloup.
18. A velitel osobní stráže vzal Seráju, hlavního kněze, a Cefanjáhúa, kněze druhého řádu, a tři strážce prahu
19. a z města vzal jednoho komorníka, jenž byl pověřencem nad bojovníky, a pět mužů z vídavších tvář královu, kteří byli ve městě nalezeni, a písaře velitele vojska, jenž do zbraně povolával lid země, a šedesát mužů z lidu, již byli ve městě nalezeni,
20. Nevúzaradán, velitel osobní stráže, je tedy vzal a zavedl je před krále Bávelu do Rivly
21. a král Bávelu je v Rivle, v zemi Chamáthu, skolil a usmrtil je. Tak byl Júdá odveden z povrchu své půdy.
22. A lid, jenž v zemi Júdově zbýval, jejž Nevúchadneccar, král Bávelu, zanechal, - nad nimi pak dozorem pověřil Gedaljáhúa, syna Achíkáma, syna Šáfánova.
23. A všichni velitelé vojenských oddílů, oni a mužstva, uslyšeli, že král Bávelu dozorem pověřil Gedaljáhúa, a přišli ke Gedaljáhúovi do Micpy, totiž Jišmáél, syn Nethanjáhúův, a Jóchánán, syn Káréachův, a Serájá, syn Tanchumetha, Netófáthího, a Jaazanjáhú, syn Maachathího, oni a jejich muži,
24. a Gedaljáhú přisáhl jim a jejich mužům a řekl jim: Nemusíte před služebníky Kasdím pociťovat bázeň; usídlete se v zemi a služte králi Bávelu a bude vám dobře.
25. A v sedmém měsíci se stalo, že přišel Jišmáél, syn Nethanjáhúa, syna Elíšámova ze semene království, a s ním deset mužů, a skolili Gedaljáhúa, takže umřel, a Júdovce a Kasdím, kteří s ním byli v Micpě;
26. a vstali, všechen lid, od malého a ž po velikého, i velitelé vojenských oddílů, a vešli v Egypt, neboť pociťovali bázeň před tváří Kasdím.
27. A v třicátém a sedmém roce vyhnanství Jehójáchína, krále Júdova, v dvanáctém měsíci, v dvacátém a sedmém dni měsíce, se stalo, že Evíl-Meródach, král Bávelu, v roce započetí svého kralování pozvedl hlavu Jehójáchína, krále Júdova, z domu žaláře
28. a mluvil s ním vlídně a postavil jeho sedadlo výše než sedadla králů, kteří byli s ním v Bávelu,
29. a vyměnil jeho žalářní roucha, a on se jal ustavičně, po všechny dni svého života, jídat chléb před jeho tváří,
30. a jeho strava, ustavičná strava, mu byla dávána z blízkosti krále, příděl dne v jeho den, po všechny dni jeho života.

Žalmy 75:1-10
1. (Řediteli hudby. Al-tašchéth, zpěv s hudebním doprovodem od Ásáfa. Píseň.) Děkujeme ti, Bože, děkujeme, a tvé jméno je blízké; vyprávějí o tvých divech.
2. Až budu dosahovat určené doby, budu já v přímosti soudit.
3. Rozplývají se, země i všichni její obyvatelé? Já jsem pevně postavil její sloupy. Seláh.
4. Pravím vychloubačům: Nechť se nevychloubáte! A zlovolným: Nechť nevyvyšujete roh,
5. nechť svůj roh do výsosti nevyvyšujete, ne mluvíte s drzým krkem,
6. neboť ne od vycházení a ni od západu, aniž je z pustiny povýšení,
7. nýbrž Bůh je soudcem, tohoto ponižuje, tohoto povyšuje.
8. Neboť v ruce Hospodinově je číše a víno se pění; je plná míchaného, i nalije z toho; ba i kvasnice z ní budou muset všichni zlovolní země vysrkat, vypít.
9. Já však to budu navždy zvěstovat, při hudbě budu zpívat Bohu Jákóbovu.
10. A všechny rohy zlovolných chci zurážet, vyvýšeny však musejí být rohy spravedlivého.

Přísloví 19:4-5
4. Majetek přidává mnoho přátel, a le nuzný je od svého přítele odlučován.
5. Svědek lživý nebude považován za nevinného, a kdo vydechuje nepravdy, nebude moci vyváznout.

Skutky Apoštolské 3:1-26
1. I vystupovali Petr a Jan v hodinu modlitby, totiž devátou, spolu do CHRÁMU.
2. A byl tam nesen jakýsi muž, od útrob své matky trvale chromý, jehož denně posazovali k těm dveřím CHRÁMU, jimž se říká Krásné, by si od těch, kteří se dovnitř CHRÁMU ubírali, vyprošoval almužnu.
3. Ten, vida Petra a Jana, jak hodlají vcházet do CHRÁMU, žádal, by almužnu dostal;
4. a Petr, upřev na něho s Janem zrak, řekl: Pohleď na nás.
5. On pak na ně soustředil pozornost, očekávaje, že od nich něco dostane;
6. Petr však řekl: Stříbra a zlata nevlastním, co však mám, to ti dávám: Ve jménu Ježíše Krista, Nazarea, se zvedni a choď.
7. A popadnuv ho za pravou ruku, zvedl ho a jeho chodidla i kotníky byly okamžitě utuženy,
8. i postavil se výskokem a chodil, a do CHRÁMU vstoupil s nimi, chodě a skáče a chvále Boha.
9. A uviděl ho všechen lid, jak chodí a Boha chválí,
10. i poznávali ho, že je to ten, jenž pro almužnu sedával u Krásné brány chrámu, a byli naplněni hrůzou a úžasem nad tím, co se mu přihodilo.
11. A zatímco se on přidržoval Petra a Jana, sběhl se u sloupové síně, jež se nazývá Šalomounova, všechen lid k nim, i byli ustrnulí údivem.
12. Petr pak, vida to, k lidu odpověděl: Muži israélští, co jste nad tímto udiveni? Anebo co upíráte zraky k nám, jako bychom my svou vlastní mocí nebo pobožností byli způsobili, by tento chodil?
13. Bůh Abrahamův a Isákův a Jakóbův, Bůh našich otců, oslavil svého sluhu Ježíše, jehož jste vy ovšem vydali a zřekli jste se ho do tváře Pilátovy, když onen usoudil, že by se měl propustit -
14. vy však jste se svatého a spravedlivého zřekli a vyprosili jste si, by vám bylo po vůli učiněno mužem, jenž byl vrah,
15. původce života pak jste zabili, Bůh ho však vzkřísil zprostřed mrtvých a svědky toho jsme my;
16. a ve víře v jeho jméno utužilo jeho jméno tohoto, jehož spatřujete a znáte, a víra, jež je skrze něho, mu v přítomnosti vás všech dala toto plné zdraví.
17. A nyní, bratři: Vím, že jste to spáchali z neznalosti, právě tak jako i vaši vládcové,
18. Bůh však takto splnil, co byl předem zvěstoval ústy všech proroků, že jeho KRISTUS bude trpět.
19. Dejte se tedy na pokání a obraťte se k němu za účelem vymazání vašich hříchů, aby potom od tváře PÁNĚ přišly doby osvěžení
20. a aby vyslal Ježíše Krista, pro vás předem ustanoveného;
21. toho ovšem až do časů znovuzřízení všech věcí, - o nichž Bůh promlouval ústy svých svatých proroků, kteří byli od počátku světa, - muselo přijmout nebe.
22. Nuže, Mojžíš řekl: PÁN, váš Bůh, dá pro vás zprostřed vašich bratrů povstat proroku, jako mně; jeho budete poslouchat ve všem, cokoli k vám promluví,
23. a bude, že veškerá duše, jež onoho proroka neuposlechne, bude zprostřed lidu vyhubena.
24. A vlastně tyto dni zvěstovali i všichni proroci od Samúéla a těch, kteří po něm následovali, kolik jich promlouvalo.
25. Synové proroků a úmluvy, - již si Bůh umluvil vůči našim otcům, pravě k Abrahamovi: A v tvém semeni přijde požehnání na všechny rodiny země, - jste vy;
26. Bůh, dav povstat svému sluhovi, ho vyslal nejprve k vám, by vám žehnal v odvracení každého z vás od vašich špatností.