A A A A A
Bible za jeden rok
Červen 16

2 Královská 19:1-37
1. To jak král Chizkijjáhú uslyšel, stalo se, že roztrhl svá roucha a oděl se pytlovinou a vstoupil v dům Hospodinův;
2. a poslal Eljákíma, jenž byl nad domem, a Ševnu, písaře, a starší z kněží, oděné pytlovinou, k Isajovi, proroku, synu Ámócovu,
3. a by k němu řekli: Takto řekl Chizkijjáhú: Tento den je den úzkosti a důtky a pohany, neboť děti dospěly až k otvoru, a le k porodu není síly.
4. Snad Hospodin, tvůj Bůh, slyšel všechna slova rav-šákéa, jehož poslal král Aššúru, jeho pán, tupit živého Boha, a vykoná trest za slova, jež Hospodin, tvůj Bůh, uslyšel. Kéž tedy vzneseš modlitbu za zbytek, jenž zde ještě je.
5. I přišli služebníci krále Chizkijjáhúa k Isajovi
6. a Isajá jim řekl: Takto musíte říci k svému pánu: Takto řekl Hospodin: Nechť nepociťuješ bázeň z příčiny slov, jež jsi uslyšel, jimiž se mi sluhové krále Aššúru rouhali.
7. Hle, já - chystám se v něj dát hnutí mysli, neboť uslyší zvěst a vrátí se do své země, a v jeho zemi mu chci dát padnout mečem.
8. A rav-šáké se vrátil a zastihl krále Aššúru bojujícího proti Livně; byl totiž uslyšel, že od Láchíše odtáhl.
9. A uslyšel výrok o Tirhákovi, králi Kúše: Hle, vytáhl bojovat s tebou. A zase k Chizkijjáhúovi poslal posly se vzkazem:
10. Tak ový to k Chizkijjáhúovi, králi Júdovu, budete pronášet výrok: Nechť tě tvůj Bůh, v něhož ty důvěřuješ, neklame výrokem: Jerúsalém nesmí být vy dán v ruku krále Aššúru!
11. Hle, ty jsi uslyšel, co králové Aššúru provedli všem zemím, učiněním jich odevzdanými, a ty bys měl být vyproštěn?
12. Zda bohové národů, jež moji otcové vyhubili, je vyprostili - Gózána a Chárána a Recefa a děti Edenu, jež byly v Telassáru?
13. Kde je král Chamáthu a král Arpádu a král města Sefarvajím, Hény a Ivvy?
14. I vzal Chizkijjáhú dopisy z ruky poslů a přečetl je a vystoupil v dům Hospodinův a rozprostřel to Chizkijjáhú před tvář Hospodinovu;
15. a jal se Chizkijjáhú před tváří Hospodinovou modlit a řekl: Hospodine, Bože Isráélův, sídlící mezi kerúby, ty jsi ON, Bůh, ty samoten, všech království země; ty jsi zřídil nebesa a zem.
16. Nachyl, Hospodine, své ucho a slyš, otevři, Hospodine, své oči a viz, a no, slyš slova Sanchérívova, co poslal k tupení živého Boha.
17. Vpravdě, Hospodine, potřeli králové Aššúru ty národy a jejich zem
18. a jejich bohy dali v oheň, neboť oni ne byli bohové, nýbrž dílo rukou člověka, dřevo a kámen, takže je zničili.
19. Nyní nás tedy, Hospodine, náš Bože, vysvoboď, prosím, z jeho ruky, a ť vědí všechna království země, že ty, Hospodine, samoten jsi Bůh.
20. A Isajá, syn Ámócův, Chizkijjáhúovi vzkázal výrokem: Takto řekl Hospodin, Bůh Isráélův: Uslyšel jsem, když ses ke mně modlil stran Sanchéríva, krále Aššúru;
21. toto je slovo, jež Hospodin proti němu vyslovil: Pohrdá tebou, vysmívá se ti panenská dcera Cijjónu, hlavou za tebou potřásá dcera Jerúsaléma.
22. Koho jsi potupil a komu ses jal rouhat a proti komu jsi povýšil hlas? A no, vysoko jsi povznesl své oči proti Svatému Isráélovu!
23. Skrze své posly jsi potupil Pána a řekl jsi: V množství svých vozů já vystoupím do výše hor, koutů Levánónu, a budu stínat vysokost jeho cedrů, výbornost jeho cypřišů a vstupovat v útulek jeho okraje, v les jeho sadu.
24. Já vykopám a napiji se cizích vod a chodidlem svých kročejí budu vysušovat všechny kanály Egypta.
25. Zda jsi neslyšel, že jsem to způsobil v daleké minulosti, v době ode dní pradávna že jsem to zosnoval? Nyní jsem to uskutečnil, i směl jsi vzniknout k vyvracení opevněných měst v pusté hromady;
26. a jejich obyvatelé, krátcí na rukou, se zděsili a byli zmateni, stali se polním bylinstvem, a no, zelení mladého porostu, trávou střech, a to snětivou před vzejitím.
27. Znám však tvé sedání i tvé vycházení a tvé vstupování, i tvé zuření vůči mně,
28. protože tvé zuření vůči mně a tvá zpupnost vystoupila v mé uši; i budu vkládat v tvé chřípě svůj hák a v tvé rty svou uzdu a cestou, jíž jsi přišel, tě povedu zpět.
29. A tobě bude znamením toto: Jedení toho to roku - samorostlé, i v druhém roce samo vzešedší, v třetím roce však sejte a žněte a vinice vysazujte a jezte jejich ovoce.
30. A ušetřené domu Júdova, jeho zbytek, opět zapustí kořen dolů a vytvoří ovoce vzhůru,
31. neboť z Jerúsaléma bude vycházet zbytek, a no, z hory Cijjónu ušetřené. Horlivost Hospodinova bude moci toto učinit.
32. Proto Hospodin takto řekl o králi Aššúru: Nebude moci vstoupit do tohoto města ani tam vstřelit šíp ani mu nastavit štít ani proti němu navršit násep.
33. Cestou, jíž přicházel, se bude vracet, aniž bude moci do tohoto města vstoupit, - prohlášeno Hospodinem, -
34. neboť chci na toto město prostřít svou ochranu k jeho vysvobození, vzhledem k sobě a vzhledem k Dávidovi, svému nevolníku.
35. A v oné noci se stalo, že vyšel anděl Hospodinův a v táboře Aššúrově pobil sto osmdesát a pět tisíc; a když za jitra časně vstali, hle, oni všichni - mrtvoly! Mrtvi!
36. A Sanchérív, král Aššúru, nastoupil cestu a odebral se a vrátil se, i usídlil se v Nínívé.
37. A když se on klaněl v domě Nisrócha, svého boha, stalo se, že ho Adrammelech a Šareecer skolili mečem; a oni ušli v zem Arárát. A kralování se místo něho ujal Ésar-chaddón, jeho syn.

2 Královská 20:1-21
1. V oněch dnech Chizkijjáhú na smrt onemocněl; i přišel k němu Isajá, syn Ámócův, prorok, a řekl k němu: Takto řekl Hospodin: Přikaž stran svého domu, neboť ty umíráš a nebudeš žít.
2. I obrátil svou tvář k stěně a jal se k Hospodinu modlit výrokem:
3. Ach, Hospodine, připomeň si, prosím, že jsem před tvou tváří chodíval v pravdě a s nerozděleným srdcem a činil jsem, co bylo dobré v tvých očích. A rozplakal se Chizkijjáhú velikým pláčem.
4. A Isajá nebyl vyšel do prostředního města, když se k němu do stalo slovo Hospodinovo výrokem:
5. Vrať se, a ť můžeš říci k Chizkijjáhúovi, panovníku mého lidu: Takto řekl Hospodin, Bůh Dávida, tvého otce: Uslyšel jsem tvou modlitbu, uviděl jsem tvé slzy; hle, já - dávám ti uzdravení, v třetí den budeš moci vystoupit v dům Hospodinův;
6. a k tvým dnům chci přidat patnáct let a vyprostit tě, i toto město, z dlaně krále Aššúru a nad tímto městem prostřít svou ochranu, vzhledem k sobě a vzhledem k Dávidovi, svému nevolníku.
7. A Isajá řekl: Vezměte hroudu sušených fíků. I vzali a přiložili na vřed, i zotavil se.
8. A Chizkijjáhú řekl k Isajovi: Co bude znamením, že mi Hospodin chce dát uzdravení a že v třetí den vystoupím v dům Hospodinův?
9. A Isajá řekl: Znamením z blízkosti Hospodina, že Hospodin chce uskutečnit slovo, jež vyslovil, ti bude toto: Zda chceš, ať stín o deset stupňů pokročí, či se má o deset stupňů vrátit?
10. A Chizkijjáhú řekl: Stínu by se stalo maličkostí o deset stupňů se protáhnout; nikoli, nýbrž se má stín o deset stupňů pozpátku vrátit.
11. I jal se Isajá, prorok, volat k Hospodinu a on vrátil stín po stupních, na něž byl po schodech Ácházových sestoupil, o deset stupňů pozpátku.
12. A v oné době poslal Beródach Baleádán, syn Baleádánův, král Bávelu, k Chizkijjáhúovi dopisy a dar; byl totiž uslyšel, že Chizkijjáhú byl nemocen.
13. A Chizkijjáhú je vyslyšel a ukázal jim všechen dům svých vonných koření, stříbro a zlato a vonné látky a cenný olej a dům svých zbrojí a vše, co se shledalo v jeho pokladnicích; nevyskytlo se nic, co by jim Chizkijjáhú ve svém domě a ve vší své říši nebyl ukázal.
14. Tu ke králi Chizkijjáhúovi přišel Isajá, prorok, a řekl k němu: Co řekli tito muži a odkud k tobě přišli? A Chizkijjáhú řekl: Přišli z daleké země, z Bávelu.
15. I řekl: Co v tvém domě uviděli? A Chizkijjáhú řekl: Uviděli vše, co v mém domě je; nevyskytlo se v mých pokladnicích nic, co by ch jim nebyl ukázal.
16. A Isajá k Chizkijjáhúovi řekl: Slyš slovo Hospodinovo:
17. Hle, přicházejí dni, kdy vše, co je v tvém domě a co po tento den nahromadili tvoji otcové, bude od neseno v Bável, pozůstávat nebude nic, řekl Hospodin;
18. a z tvých synů, kteří budou z tebe pocházet, jež máš zplodit, budou brát, i stanou se v paláci krále Bávelu komorníky.
19. A Chizkijjáhú k Isajovi řekl: Dobré je slovo Hospodinovo, jež jsi vyslovil. A řekl: Zda ne, bude-li v mých dnech trvat pokoj a pravda?
20. A ostatní věci Chizkijjáhúovy a všechno jeho hrdinství, a jak zřídil vodní nádrž a strouhu a zavedl vodu do města, - zda ne jsou ony vy psány na knize letopisů králů Júdových?
21. I ulehl Chizkijjáhú se svými otci a kralování se místo něho ujal Menaššé, jeho syn.

2 Královská 21:1-26
1. Při započetí svého kralování byl Menaššé ve věku dvanácti let a kraloval padesát a pět let v Jerúsalémě; a jméno jeho matky Chefcíbáh.
2. A jal se činit, co bylo zlé v očích Hospodinových, podle ošklivostí národů, jež Hospodin před tváří synů Isráélových vypudil,
3. a zase vybudoval výšiny, jež jeho otec Chizkijjáhú zničil, a nastavěl oltářů Baalovi a zřídil ašéru podle toho, co činil Acheáv, král Isráélův, a jal se klanět všemu zástupu nebes a sloužit jim,
4. a oltáře zbudoval v domě Hospodinově, o němž Hospodin řekl: V Jerúsalémě chci položit své jméno.
5. A v dvou nádvořích domu Hospodinova nabudoval oltářů všemu zástupu nebes
6. a svého syna provedl ohněm a zabýval se předpovídáním a hadačstvím a zjednával vyvolavače duchů a jasnovidce; překonával se v činění toho, co bylo v očích Hospodinových zlé, k dráždění ho.
7. A sochu Ašéřinu, již zhotovil, umístil v domě, o němž Hospodin k Dávidovi a k Šalomounovi, jeho synu, řekl: V tomto domě a v Jerúsalémě, jejž jsem ze všech kmenů Isráélových vyvolil, chci navždy položit své jméno,
8. aniž budu nadále dopouštět potulování nohy Isráélovy z půdy, již jsem dal jejich otcům, budou-li jen dbát o jednání podle všeho, co jsem jim rozkázal, a o všechen zákon, jejž jim rozkázal můj nevolník Mojžíš.
9. A le neuposlechli a Menaššé je přiměl bloudit k činění zla nad národy, jež Hospodin před tváří synů Isráélových vypudil.
10. A Hospodin se skrze své nevolníky, proroky, jal promlouvat výrokem:
11. Protože se Menaššé, král Júdův, jal činit tyto ošklivosti, zlo nade vše, co činili Emórí ové, kteří byli před ním, a i Júdu svými neřádstvy svedl k hřešení,
12. proto takto řekl Hospodin, Bůh Isráélův: Hle, já se chystám na Jerúsalém přivést neštěstí, o němž kdokoli bude slyšet, budou znít obě jeho uši;
13. a no, natáhnu na Jerúsalém šňůru Šómrónu a olovnici domu Acheávova a vytřu Jerúsalém, jako se vytírá miska - vytře se a překlopí se dnem vzhůru;
14. a no, chci zamítnout zbytek svého dědictví a vy dat je v ruku jejich nepřátel, i do stanou se všem svým nepřátelům za kořist a k olupování,
15. protože se jali činit, co bylo zlé v mých očích, a setrvali v dráždění mě ode dne, kdy jsem jejich otce vyvedl z Egypta, a ž po tento den.
16. A Menaššé také prolil velmi mnoho nevinné krve, až jí naplnil Jerúsalém od jednoho konce k druhému, mimo jeho hřích, jímž Júdu svedl k hřešení, k činění toho, co bylo v očích Hospodinových zlé.
17. A ostatní věci Menaššéovy a vše, co učinil, a jeho hřích, jímž zhřešil, - zda ne jsou ony vy psány na knize letopisů králů Júdových?
18. I ulehl Menaššé se svými otci a byl pohřben v zahradě svého domu, v zahradě Uzzově, a kralování se místo něho ujal Ámón, jeho syn.
19. Při započetí svého kralování byl Ámón ve věku dvaceti a dvou let a kraloval dvě léta v Jerúsalémě; a jméno jeho matky Mešullemeth, dcera Chárúcova z Jotvy.
20. A jal se činit, co bylo zlé v očích Hospodinových, podle toho, co činil Menaššé, jeho otec,
21. a chodit vší cestou, jíž chodil jeho otec, a sloužit neřádstvům, jimž sloužil jeho otec, a klanět se jim,
22. a opustil Hospodina, Boha svých otců, a nechodil cestou Hospodinovou.
23. A služebníci Ámónovi se proti němu spikli a usmrtili krále v jeho domě.
24. A lid země pobil všechny, již se proti králi Ámónovi spikli, a v kralování místo něho uvedli, lid země, Jóšijjáhúa, jeho syna.
25. A ostatní věci Ámónovy, co učinil, - zda ne jsou ony vy psány na knize letopisů králů Júdových?
26. I pohřbil i ho v jeho hrobě v zahradě Uzzově a kralování se místo něho ujal Jóšijjáhú, jeho syn.

Žalmy 74:9-17
9. svých znamení nevidíme, proroka již není a není s námi, kdo by věděl, dokdy.
10. Až dokdy, Bože, bude protivník tupit, nepřítel stále pohrdat tvým jménem?
11. Nač od vracíš svou ruku, a no, svou pravici? Z nitra své hrudi skoncuj!
12. Bůh však je od pradávna mým Králem, působícím vysvobození v nitru země,
13. ty jsi svou silou rozpoltil moře, rozdrtil jsi hlavy netvorů na vodách,
14. ty jsi zrozrážel hlavy livjáthána, dal jsi jej k jedení lidu - obyvatelům stepí;
15. ty jsi proťal zřídlo a potok, ty jsi vysušil trvale tekoucí řeky,
16. tobě patří den a tobě taktéž noc, ty jsi připravil zdroj světla, totiž slunce,
17. ty jsi vymezil všechny oblasti země; léto a zimu, ty jsi je utvořil.

Přísloví 19:1-2
1. Lepší je chudý chodící ve své bezúhonnosti než převrácený na svých rtech, jenž je zpozdilý.
2. Ani bez poznání se duše ne má dobře, a nohama ukvapený hřeší.

Skutky Apoštolské 2:1-21
1. A když se vyplňoval den Padesátky, byli všichni spolu na témž místě.
2. I zazněl náhle z nebe hukot zcela jakoby ženoucího se prudkého dutí a vyplnil celý ten dům, kde seděli.
3. A ukázaly se jim rozdělující se jazyky jakoby ohně, i posedalo to na každého jednotlivce z nich.
4. A všichni byli naplněni Svatým Duchem a počali mluvit jinými jazyky podle toho, jak jim Duch dával vyslovovat se.
5. I bydleli v Jerúsalémě Židé, nábožní muži z každého národa z těch, jež jsou pod nebem;
6. a když se toto rozhlásilo, sešlo se množství jich a byli zmateni tím, že je každý jednotlivec uslyšel mluvit jeho vlastním nářečím.
7. I žasli všichni a divili se, říkajíce: Hle, nejsou tito všichni, kteří mluví, Galilejci?
8. I jak to, že my je slyšíme každý svým vlastním nářečím, v němž jsme se zrodili,
9. Parthové a Médové a Elamci a obyvatelé Mezopotámie, Júdska i Kappadokie, Pontu a Asie,
10. Frygie i Pamfylie, Egypta a končin Libye v sousedství Kyrény, a zde pobývající Římané, Židé i přistoupilci,
11. Kréťané a Arabové - slyšíme je jazyky našimi mluvit velkolepé Boží věci?
12. I žasli všichni a byli plni rozpaků, říkajíce jeden k druhému: Co asi toto má znamenat?
13. Jiní však, vespolek si tropíce úštěpky, říkali: Jsou naliti moštem.
14. Petr však, postaviv se s těmi jedenácti, pozvedl svůj hlas a vyslovil se k nim: Muži júdští a vy všichni obyvatelé Jerúsaléma, budiž vám známo toto a nastavte své uši mým slovům:
15. Tito zajisté nejsou, jak vy za to máte, opilí, - je přece třetí hodina dne, -
16. nýbrž toto je to, co bylo řečeno skrze proroka Jóéla:
17. A v posledních dnech bude, praví Bůh, že ze svého Ducha vyliji na všechno maso, a vaši synové a vaše dcery budou prorokovat a vaši mladíci budou vídat vidění a vaši starší budou snívat sny,
18. ba i na své nevolníky a na své nevolnice v oněch dnech ze svého Ducha vyliji, i budou prorokovat.
19. A dám v nebi nahoře zázraky a na zemi dole znamení, krev a oheň a opar dýmu;
20. slunce se obrátí v tmu a měsíc v krev dříve než přijde veliký a slavně se projevující den PÁNĚ.
21. A bude, že každý, kdokoli se bude dovolávat jména PÁNĚ, bude zachráněn.