A A A A A
Bible za jeden rok
Červen 12

2 Královská 11:1-21
1. A Athaljá, matka Achazjáhúova, ta když shledala, že její syn umřel, vstala a všechno símě království zahubila;
2. a le Jehóševa, dcera krále Jóráma, sestra Achazjáhúova, vzala Jóáše, syna Achazjova (totiž ukradla ho zprostřed synů králových, již byli určeni k usmrcení ) do ložnice, jeho a jeho kojnou, a před tváří Athaljáhúinou ho ukryli, takže nebyl usmrcen,
3. i zůstal s ní, v domě Hospodinově se skrývaje, po šest let, zatímco nad zemí kralovala Athaljáhú.
4. A v sedmém roce Jehójádá poslal a dal přivést velitele set nin Kárí ovců a běhounů a uvedl je k němu v dům Hospodinův a uzavřel vzhledem k nim smlouvu a dal jim v domě Hospodinově přisáhnout a ukázal jim králova syna
5. a rozkázal jim výrokem: Toto je věc, již máte učinit: Třetina z vás, nastupujících v sobotu, bude držet stráž domu králova
6. a třetina bude v bráně Súr a třetina v bráně za běhouny, a budete držet stráž domu k obraně.
7. A dva oddíly mezi vámi, všichni odstupující v sobotu, budou držet stráž domu Hospodinova vzhledem ke králi.
8. A budete při králi, obklopujíce ho vůkol, každý se svými zbraněmi ve své ruce, a kdo bude přicházet k vašim řadám, musí být usmrcen, i budete s králem při jeho vycházení i při jeho vstupování.
9. A velitelé set nin učinili podle všeho, co Jehójádá, kněz, rozkázal, a vzali každý své muže, nastupující v sobotu s odstupujícími v sobotu, ty uvedli k Jehójádovi, knězi,
10. a kněz dal velitelům set nin kopí a štíty, jež patřily králi Dávidovi, jež byly v domě Hospodinově,
11. a běhouni stanuli, každý se svými zbraněmi ve své ruce, od pravé strany domu po levou stranu domu, k oltáři a k domu, při králi vůkol.
12. A vyvedl syna králova a dal na něho korunu a dal mu svědectví a uvedli ho v kralování a pomazali ho. A jali se tleskat v dlaně a říkat: Nechť žije král!
13. A když Athaljá uslyšela hlas těch, již pobíhali, - lidu, - vstoupila k lidu v dům Hospodinův
14. a pohleděla, a hle, král stál podle obyčeje před sloupem, a u krále velitelé s pozouny, a všechen lid země rozradovaný a troubící na pozouny; i roztrhla Athaljá svá roucha a zvolala: Spiknutí, spiknutí!
15. A Jehójádá, kněz, rozkázal velitelům set nin, pověřeným dozorem nad vojenskou mocí, a řekl k nim: Vyveďte ji směrem z domu od vašich řad, a toho, kdo se dá za ní, usmrtit mečem. Kněz totiž byl řekl: Nesmí být usmrcena v domě Hospodinově.
16. I položili na ni ruce a vešla na cestu vcházení koní v dům králův a tam byla usmrcena.
17. A Jehójádá uzavřel mezi Hospodinem a mezi králem a mezi lidem smlouvu, že se dokáží lidem Hospodinovým, a mezi králem a mezi lidem;
18. a vstoupili, všechen lid země, v dům Baalův a zbořili jej, jeho oltáře a jeho zobrazení na dobro roztříštili a Mattána, kněze Baalova, před oltáři zabili. A kněz ustanovil nad domem Hospodinovým dozorce
19. a vzal velitele set nin a Kárí ovce a běhouny a všechen lid země a zavedli krále z domu Hospodinova dolů a přišli cestou brány běhounů v králův dům, i usedl na trůn králů.
20. A všechen lid země se radoval a město mělo pokoj; a Athaljáhú u domu králova mečem usmrtili.
21. Jehóáš byl při započetí svého kralování ve věku sedmi let.

2 Královská 12:1-21
1. Jehóáš se ujal kralování v sedmém roce Jéhúa a kraloval v Jerúsalémě čtyřicet let; a jméno jeho matky Civjá z Beérševy.
2. A Jehóáš činil, co bylo správné v očích Hospodinových, po všechny své dni, co ho poučoval Jehójádá, kněz.
3. Jen že výšiny nebyly odstraněny; lid - ti ještě na výšinách obětovali a zakuřovali.
4. A Jehóáš řekl ke kněžím: Všechny peníze ze svatých věcí, jež jsou vnášeny v dům Hospodinův, peníze prohlížených, každého - peníze za osoby - v jeho hodnocení, všechny peníze, jež vnést v dům Hospodinův bude vystupovat na srdce kohokoli,
5. si budou brát kněží, každý od svého známého, a oni budou opravovat trhliny domu, kdekoli bude trhlina nacházena.
6. A v roce dvaceti a tří let krále Jehóáše vyšlo najevo, že kněží trhliny domu neopravovali;
7. i povolal král Jehóáš Jehójádu, kněze, a kněží a řekl k nim: Proč neopravujete trhliny domu? Nyní tedy nebudete peníze od svých známých brát, nýbrž je budete dávat na trhliny domu.
8. I dali kněží souhlas peníze od lidu nebrat, ne však trhliny domu opravovat,
9. Jehójádá, kněz, tedy vzal jednu truhlici a v jejím víku vyvrtal díru a dal ji vedle oltáře, napravo při příchodu někoho v dům Hospodinův, a tam kněží střežící práh dávali všechny peníze, jež byly vnášeny v dům Hospodinův;
10. a za jejich zjišťování, že peněz je v truhlici mnoho, se dělo, že vystupoval písař králův a velekněz a dávali do pytlů a počítali peníze, jež byly v domě Hospodinově shledávány,
11. a dávali ty peníze, jež byly odváženy, na ruku vykonávajících činnost, již byli pověřeni péčí o dům Hospodinův; ti je vydávali obráběčům dřeva a budovatelům, již pracovali na domě Hospodinově,
12. a zedníkům a otesavačům kamene a k nákupu dříví a tesaných kamenů k opravování trhlin domu Hospodinova a ke všemu, co se mělo vynaložit na dům Hospodinův k jeho opravě.
13. Ale za ty peníze, jež byly vnášeny v dům Hospodinův, se pro dům Hospodinův nezhotovovaly mísy ze stříbra, utěradla, okříny, pozouny, žádné náčiní ze zlata a ni náčiní ze stříbra,
14. nýbrž je dávali vykonávajícím činnost, a by za ně opravili dům Hospodinův.
15. A s muži, na jejichž ruku dávali peníze k dávání vykonávajícím činnost, neúčtovali, neboť oni jednali spolehlivě.
16. Peníze za oběti z provinění a peníze za oběti za hřích nebyly vnášeny v dům Hospodinův; patřily kněžím.
17. Tehdy vystoupil Chazáél, král Arámu, a jal se bojovat proti Gathu a dobyl ho, a upřel Chazáél svou tvář k vystoupení proti Jerúsalému;
18. a Jehóáš, král Júdův, vzal všechny svaté věci, jež posvětili Jehóšáfát a Jehórám a Achazjáhú, jeho otcové, králové Júdovi, a své svaté věci a všechno zlato, jež se sehnalo v pokladnicích domu Hospodinova a domu králova; to poslal Chazáélovi, králi Arámu, a on zpřed Jerúsaléma odtáhl.
19. A ostatní věci Jóášovy a vše, co vykonal, - zda ne jsou ony vy psány na knize letopisů králů Júdových?
20. A povstali jeho služebníci a zosnovali spiknutí a skolili Jóáše v domě Milló, kde se sestupuje v Sillu,
21. totiž Józáchár, syn Šimeáth, a Jehózávád, syn Šómérův; skolili ho, takže umřel, a pohřbili ho s jeho otci ve městě Dávidově; a kralování se místo něho ujal Amacjá, jeho syn.

2 Královská 13:1-25
1. V roce dvaceti a tří let Jóáše, syna Achazjáhúova, krále Júdova, se kralování nad Isráélem v Šómrónu ujal Jehóácház, syn Jéhúův, na sedmnáct let;
2. a jal se činit, co bylo zlé v očích Hospodinových, a chodit za hříchy Jároveáma, syna Nevátova, jimiž svedl Isráéle k hřešení, od toho se neodvrátil.
3. Vzplál tedy proti Isráélovi Hospodinův hněv, i vy dával je po všechny ty dni v ruku Chazáéla, krále Arámu, a v ruku Ben-Hadada, syna Chazáélova.
4. (A Jehóácház se jal přimlouvat u Hospodina a Hospodin k němu obrátil sluch, neboť uviděl útlak Isráéle, neboť je král Arámu utlačoval,
5. a dal Hospodin Isráélovi vysvoboditele, takže zpod ruky Arámovy vyšli a děti Isráélovy se jaly bydlet ve svých stanech jako předtím.
6. Ale neodvrátili se od hříchů domu Jároveámova, jimiž svedl Isráéle k hřešení, v tom chodil i; a v Šómrónu i ašéra zůstala stát.)
7. Neboť nezanechal Jehóácházovi z lidu, leč padesát jezdců a deset vozů a deset tisíc pěších, neboť je král Arámu pohubil a učinil je jako by prachem při mlácení.
8. A ostatní věci Jehóácházovy a vše, co vykonal, a jeho hrdinství, - zda ne jsou ony vy psány na knize letopisů králů Isráélových?
9. I ulehl Jehóácház se svými otci a pohřbili ho v Šómrónu, a kralování se místo něho ujal Jóáš, jeho syn.
10. Jehóáš, syn Jehóácházův, se ujal kralování nad Isráélem v Šómrónu v roce třiceti a sedmi let Jóáše, krále Júdova, na šestnáct let;
11. a jal se činit, co bylo zlé v očích Hospodinových, neodvrátil se od žádného z hříchů Jároveáma, syna Nevátova, jimiž svedl Isráéle k hřešení, v tom chodil.
12. A ostatní věci Jóášovy a vše, co vykonal, a jeho hrdinství, jak bojoval s Amacjou, králem Júdovým, - zda ne jsou ony vy psány na knize letopisů králů Isráélových?
13. I ulehl Jóáš se svými otci a na jeho trůn usedl Jároveám; a Jóáš byl pohřben v Šómrónu s králi Isráélovými.
14. A Elíšá onemocněl svou nemocí, v níž měl umřít; a Jóáš, král Isráélův, k němu sestoupil a rozplakal se nad jeho tváří a řekl: Můj otče, můj otče! Vozy Isráélovy a jeho jezdci!
15. A Elíšá mu řekl: Přines luk a šípy. Přinesl k němu tedy luk a šípy;
16. a řekl králi Isráélovu: Nasaď na luk svou ruku. Nasadil tedy svou ruku a Elíšá své ruce položil na ruce královy
17. a řekl: Otevři okno k východu. Otevřel tedy a Elíšá řekl: Střel. Střelil tedy; a řekl: Šíp vysvobození Hospodinova, a no, šíp vysvobození proti Arámovi, a no, budeš moci bít Aráma v Aféku až do skoncování.
18. A řekl: Vezmi šípy. Vzal tedy; a řekl králi Isráélovu: Bij k zemi. I udeřil třikrát a ustal;
19. a Boží muž se na něho rozzlobil a řekl: Udeřit pět krát nebo šestkrát! Pak by s Aráma pobil až do skoncování, takto však budeš Aráma moci pobít třikrát.
20. A Elíšá umřel; a když ho pohřbili, vnikly v zem při příchod u roku záškodnické bandy Móávovy,
21. a když se tam chystali kohosi pohřbít, stalo se, že hle, uviděli záškodnickou bandu, i hodili toho muže v hrob Elíšův. A když ten muž zapadl a zavadil o kosti Elíšovy, ožil a vstal na své nohy.
22. A Chazáél, král Arámu, po všechny dni Jehóácházovy Isráéle utlačoval,
23. Hospodin jim však prokázal přízeň a slitoval se nad nimi a obrátil se k nim vzhledem k své smlouvě s Abráhámem, Isákem a Jákóbem, a nechtěl jich zahubit a neodvrhl je až doposud zpřed své tváře.
24. A když Chazáél, král Arámu, umřel, ujal se kralování místo něho Ben-Hadad, jeho syn.
25. A Jehóáš, syn Jehóácházův, z ruky Ben-Hadada, syna Chazáélova, zase vzal města, jež ve válce vzal z ruky Jehóácháza, jeho otce, a třikrát ho Jóáš pobil; a města Isráélova získal zpět.

Žalmy 73:1-9
1. (Zpěv s hudebním doprovodem od Ásáfa.) Ano, Bůh je dobrý vůči Isráélovi, vůči ryzím v srdci,
2. a le já bych málem byl býval schopen svýma nohama uhnout, jako nic by mé kročeje byly uklouzly,
3. když jsem se rozhorlil proti vychloubačům; viděl jsem blahobyt zlovolných,
4. neboť při jejich smrti není útrap a jejich tělo je tučné,
5. v strastech smrtelníků nemají účasti a s lidmi nebývají zasahováni.
6. Proto je jako náhrdelník ověšuje pýcha, násilnictví jim je zahalením jako šat,
7. z tuku vystupují jejich oči, přetékají výmysly srdce,
8. vysmívají se a mluví o zlu, o útlaku; mluví zvysoka,
9. svá ústa kladou v nebesa a jejich jazyk chodí po zemi.

Přísloví 18:16-17
16. Dar člověka mu zjednává prostor a u vádí ho před tvář mocných.
17. Má pravdu první ve své rozepři? Musí přijít jeho bližní, a ť se to vyšetří.

Jan 19:23-42
23. Když tedy vojáci Ježíše ukřižovali, vzali jeho šatstvo a utvořili čtyři díly, každému vojáku díl, i tuniku; ta tunika však byla beze švů, shora naskrze vcelku utkaná.
24. Řekli tedy k sobě navzájem: Neroztrhujme ji, nýbrž o ní rozhodněme losem, čí bude; aby bylo splněno Písmo, jež praví: Rozdělili si mé šatstvo mezi sebou a o mé ošacení vrhli los. Nuže tedy tyto věci učinili ti vojáci.
25. A vedle Ježíšova kříže stály: jeho matka a sestra jeho matky, Marie, jež byla žena Klópova, a Marie z Magdaly.
26. Ježíš tedy, vida svou matku a vedle stojícího učedníka, jehož miloval, praví své matce: Ženo, hle, tvůj syn.
27. Nato praví tomu učedníku: Hle, tvá matka. A od oné hodiny ji ten učedník vzal k sobě domů.
28. Po tomto Ježíš, věda, že již jsou dokončeny všechny věci, aby bylo uskutečněno Písmo, praví: Žízním.
29. Stála tam tedy nádoba plná octa, a oni nasytili octem houbu, nasadili na hysop a podali jeho ústům.
30. Když tedy Ježíš přijal ten ocet, řekl: Je dokončeno; a skloniv hlavu, odevzdal ducha.
31. Židé tedy, aby těla nezůstala v sobotu na kříži, jelikož bylo Přichystávání, (den oné soboty byl totiž veliký,) požádali Piláta, aby jejich nohy byly zpřeráženy a aby byli odstraněni.
32. Přišli tedy vojáci a zpřeráželi sice nohy toho prvního i toho dalšího, jenž s ním byl ukřižován,
33. jak však přišli k Ježíšovi a uviděli, že je již mrtev, jeho nohy nezpřeráželi,
34. ale jeden z těch vojáků proklál jeho bok kopím a ihned vyšla krev a voda.
35. A svědčí o tom ten, jenž to uviděl, a jeho svědectví je pravdivé a on ví, že říká pravdivé věci, abyste uvěřili i vy.
36. Vždyť tyto věci se staly, aby bylo splněno Písmo: Z jeho kostí nebude žádná rozdrcena;
37. a dále praví jiné Písmo: Budou hledět na toho, jehož probodli.
38. A po těchto věcech požádal Piláta Josef z Arimatheje, jenž byl Ježíšův učedník, ale pro strach ze Židů tajný, aby směl Ježíšovo tělo odnést, a Pilát svolil. Přišel tedy a odnesl Ježíšovo tělo;
39. a přišel i Nikodém, - jenž byl prve přišel k Ježíšovi v noci, - nesa směs myrhy a aloé, asi sto liber.
40. Vzali tedy Ježíšovo tělo a ovázali je pruhy plátna s těmi vonnými kořeními, jak je u Židů obyčej k pohřbu připravovat.
41. Na tom místě pak, kde byl ukřižován, byla zahrada a v té zahradě nová hrobka, do níž ještě nikdy nikdo nebyl uložen.
42. Tam tedy, vzhledem k Přichystávání Židů, protože ta hrobka byla blízko, Ježíše uložili.