A A A A A
Bible za jeden rok
Smět 18

2 Samuelova 7:1-29
1. A když se král usídlil ve svém domě a Hospodin mu se všech stran dal klid od všech jeho nepřátel, stalo se,
2. že král řekl k Náthánovi, proroku: Nuže, viz: Já bydlím v domě z cedrů a Boží skříňka bydlí vprostřed koberců.
3. A Náthán ke králi řekl: Cokoli je v tvém srdci, jdi, učiň, neboť Hospodin je s tebou.
4. A v oné noci se stalo, že se k Náthánovi do stalo slovo Hospodinovo výrokem:
5. Jdi a řekni k mému nevolníku, k Dávidovi: Takto řekl Hospodin: Zda mi ty chceš budovat dům k mému bydlení?
6. Vždyť jsem za dobu ode dne mého vyvedení dětí Isráélových z Egypta a ž po tento den v domě nebydlel, nýbrž jsem byl putovníkem ve stanu co v obydlí;
7. zda jsem kdekoli, kde jsem mezi všemi dětmi Isráélovými chodíval, jeden z kmenů Isráélových, jemuž jsem rozkázal pást můj lid, Isráéle, vůbec kdy oslovil výrokem: Proč jste mi nezbudovali dům z cedrů?
8. Nyní však musíš mému nevolníku, Dávidovi, takto říci: Takto řekl Hospodin zástupů: Já jsem tě vzal od ovčince, od následování drobného dobytka, aby ses stal panovníkem nad mým lidem, nad Isráélem,
9. a byl jsem s tebou všude, kam jsi šel, a všechny tvé nepřátele jsem před tvou tváří vyťal, a zjednám ti veliké jméno, jako jméno velikánů, kteří jsou na zemi.
10. A svému lidu, Isráélovi, chci ustanovit místo a zasadit jej, takže se usadí na svém, aniž ještě bude znepokojován, aniž jej nespravedliví budou nadále utiskovat jako prve
11. a za dobu ode dne, kdy jsem nad svým lidem, Isráélem, přikázal soudce; a tobě jsem dal klid ode všech tvých nepřátel. A tobě Hospodin oznamuje, že dům bude zřizovat Hospodin tobě.
12. Až budou plny tvé dni a budeš muset ulehnout se svými otci, pak chci po tobě vzbudit tvé símě, jež bude vycházet z tvých útrob, a upevnit jeho kralování;
13. on bude mému jménu budovat dům, i chci trůn jeho kralování navždy pevným učinit.
14. Já mu budu otcem a on mi bude synem, jehož při jeho páchání nepravosti sice budu trestat holí lidí a ranami dětí člověka,
15. a le má laskavost se od něho nebude odvracet, jako jsem ji odvrátil od Šáúla, jehož jsem z přítomnosti tvé tváře odstranil,
16. a tvůj dům a tvé kralování bude učiněno navždy stálým před tvou tváří; navždy bude pevný tvůj trůn.
17. Podle všech těchto slov a podle všeho tohoto vidění, tak promluvil Náthán k Dávidovi.
18. A král Dávid vstoupil a usedl před tváří Hospodinovou a řekl: Kdo jsem já, Pane, Hospodine, a čím je můj dům, že jsi mě přivedl až sem?
19. A toto ještě je malé v tvých očích, Pane, Hospodine, takže jsi promluvil i stran domu svého nevolníka vzhledem k daleké budoucnosti - je snad toto způsob člověka, Pane, Hospodine?
20. Co tedy má Dávid ještě nadále k tobě mluvit? Vždyť ty, Pane, Hospodine, svého nevolníka znáš!
21. V důsledku svého slova a podle svého srdce jsi učinil všechnu tuto velikost, abys uvědomil svého nevolníka;
22. proto jsi veliký, Hospodine, Bože, a podle všeho, co jsme svýma ušima uslyšeli, není tobě podobného a není Boha mimo tebe.
23. A kdo je jako tvůj lid, jako Isráél, jediný národ na zemi, jejž si Bůh při šel vykoupit za lid a založit si věhlas a učinit pro ně věci veliké a hrozné, pro tvou zem, s národy a jejich bohy před tváří tvého lidu, jejž sis vykoupil z Egypta?
24. A no, určil sis svůj lid, Isráéle, sobě za lid navždy a ty, Hospodine, ses jim stal Bohem.
25. Nuže tedy, Hospodine, Bože, navždy potvrď slovo, jež jsi vyslovil o svém nevolníku a o jeho domě, a učiň podle toho, co jsi vyslovil,
26. a nechť se navždy velikým stává tvé jméno, výrokem: Hospodin zástupů je Bohem nad Isráélem, a nechť dům tvého nevolníka Dávida je upevněn před tvou tváří,
27. neboť ty, Hospodine zástupů, Bože Isráélův, jsi vyrozuměl svého nevolníka výrokem: Dům budu budovat tobě; proto tvůj nevolník nabyl svého úmyslu modlit se k tobě touto modlitbou.
28. Nuže tedy, Pane, Hospodine, ty jsi ON, Bůh, a tvá slova jsou pravda, a vyslovil jsi k svému nevolníku tuto dobrotu;
29. nyní se tedy uvol a požehnej domu svého nevolníka, aby byl navždy před tvou tváří, neboť ty, Pane, Hospodine, jsi promluvil, kéž tedy je dům tvého nevolníka navždy požehnán tvým požehnáním.

2 Samuelova 8:1-18
1. A potom se stalo, že Dávid pobil Pelištím a pokořil je, i vzal Dávid z ruky Pelištím vládu nad hlavním městem;
2. a pobil Móáva a odměřil je provazem, dav je položit na zem, i odměřil dva provazy k usmrcení a celý provaz k ponechání naživu. A Móáv ci se Dávidovi stal i nevolníky, přinášejícími dary.
3. A Dávid porazil Hadad-ezera, syna Rechóvova, krále Cóvy, na jeho tažení k opětnému získání své moci u řeky;
4. a Dávid od něho zajal tisíc a sedm set jezdců na koních a dvacet tisíc mužů pěších, a Dávid ochromil všechny potahy, a le sto potahů od něho pozůstavil.
5. A když na pomoc Hadad-ezerovi, králi Cóvy, přišel Arám Damašku, pobil Dávid z Aráma dvacet a dva tisíce mužů;
6. a Dávid v Arámu Damašku umístil posádky a Arám ci se Dávidovi stal i nevolníky, přinášejícími dary; a Hospodin Dávida ochraňoval všude, kam chodil.
7. A Dávid pobral štíty ze zlata, jež byly na služebnících Hadad-ezerových, a dopravil je do Jerúsalém a;
8. a z Betachu a z Béróthaje, měst Hadad-ezerových, vzal král Dávid veliké množství mosazi.
9. A když Tóí, král Chamáthu, uslyšel, že Dávid pobil všechnu vojenskou moc Hadad-ezerovu,
10. poslal Tóí ke králi Dávidovi Jórama, svého syna, položit mu otázku, zda se má dobře, a pozdravit ho, za to, že se jal bojovat proti Hadad-ezerovi a porazil ho, neboť Hadad-ezer s Tóím stále válčil; a v jeho ruku se do stala náčiní ze stříbra a náčiní ze zlata a náčiní z mosazi;
11. i to král Dávid posvětil Hospodinu se stříbrem a zlatem, jež posvětil ode všech národů, jež podmanil:
12. Od Aráma a od Móáva a od dětí Ammónových a od Pelištím a od Amáléka a z lupu od Hadad-ezera, syna Rechóvova, krále Cóvy.
13. A Dávid si zjednal věhlas při svém návratu od svého pobití Aráma v průrvě soli - osmnáct tisíc.
14. A v Edómu umístil posádky, v celém Edómu posádky umístil, a všichni Edóm ci se Dávidovi stal i nevolníky, a Hospodin Dávida ochraňoval všude, kam chodil.
15. Dávid se tedy ujal kralování nade vším Isráélem, i stal se Dávid vykonavatelem soudu a spravedlnosti pro všechen svůj lid.
16. A nad vojskem byl Jóáv, syn Cerújin, a zapisovatelem Jehóšáfát, syn Achílúdův,
17. a kněžími Cádók, syn Achítúvův, a Achímelech, syn Evjáthárův, a kancléřem Serájá
18. a nad Keréthí mi a Peléthí mi byl Benájáhú, syn Jehójádův, a Dávidovi synové se stali ministry.

Žalmy 64:1-10
1. (Řediteli hudby. Zpěv s hudebním doprovodem od Dávida.) Slyš, Bože, můj hlas při mém nářku, kéž chceš můj život ochránit před postrachem nepřítele!
2. Kéž mě chceš skrýt před tajnou poradou zlosynů, před rotou působců špatnosti,
3. kteří svůj jazyk naostřili jako meč, nasadili svůj šíp - trpké slovo -
4. k ostřelování bezúhonného v úkrytech; ostřelují ho nenadále a nebojí se.
5. Dodávají si odvahy v zlé věci; vyprávějí o utajení osidel; říkají: Kdo k nim může pro hlédnout?
6. Vymýšlejí bezpráví: Jsme hotovi, plán je vymyšlen; nitro každého a srdce je hluboké.
7. Bude je však šípem ostřelovat Bůh, nenadále se projeví jejich zranění
8. a přivedou ho k pádu; jejich jazyk bude proti nim, a každý na ně hledící - budou potřásat hlavou
9. a všichni lidé se budou bát a budou oznamovat Boží působení a o jeho činech uvažovat.
10. Spravedlivý se bude v Hospodinu radovat a na něho spoléhat a všichni upřímní srdce m se budou honosit.

Přísloví 16:18-19
18. Před potřením povýšenost a před zhroucením pozvednutí ducha.
19. Lépe je se sužovanými se duchem ponížit než rozdělovat lup s vysokomyslnými.

Jan 5:24-47
24. Věru, věru, pravím vám, že kdo slyší mé slovo a věří tomu, jenž mě poslal, má věčný život a nepřichází na soud, nýbrž přestoupil ze smrti do života.
25. Věru, věru, pravím vám, že přichází a nyní je hodina, kdy hlas Božího Syna zaslechnou mrtví, a kteří zaslechnou, ožijí;
26. jako totiž má Otec život sám v sobě, právě tak dal i Synu, by sám v sobě měl život,
27. a dal mu pravomoc konat [i] soud, protože je Syn člověka.
28. Nedivte se tomu, protože přichází hodina, v níž jeho hlas zaslechnou všichni, kteří jsou v hrobkách,
29. a vyjdou; ti, kdo provozovali dobré věci, do opětovného vstání k životu, ti pak, kdo páchali ničemné věci, do opětovného vstání k soudu.
30. Já nemohu sám od sebe konat nic; soudím podle toho, jak slyším, a soud můj je spravedlivý, protože mi nejde o vůli mou, nýbrž o vůli toho, jenž mě poslal.
31. Svědčím-li já sám o sobě, není mé svědectví pravdivé;
32. je druhý, jenž o mně svědčí, a vím, že to svědectví, jímž o mně svědčí, pravdivé je.
33. Vy jste vyslali k Janovi a on svědectví pravdě vydal -
34. nuže, já nepřijímám svědectví od člověka, nýbrž tyto věci říkám, abyste byli zachráněni vy;
35. on byl hořící a svítící lampa a vám se na chvíli zalíbilo v jeho světle zajásat,
36. já však mám svědectví větší než Janovo, neboť ty činy, jež mi Otec dal, abych je uskutečnil, ty činy samy, jež já konám, o mně svědčí, že mě vyslal Otec,
37. a vydal o mně svědectví Otec sám, jenž mě poslal - nikdy jste ani neuslyšeli jeho hlas, aniž jste uviděli jeho podobu
38. a jeho slovo nemáte trvale v sobě, protože tomu, jehož vyslal on, tomu vy nevěříte.
39. Zkoumáte Písma, protože vy si myslíte, že věčný život máte v nich, a jsou to ona, jež svědčí o mně
40. a ke mně, abyste život měli, přijít nechcete.
41. Nepřijímám slávy od lidí,
42. ale vás znám, že v sobě nemáte Boží lásky.
43. Já jsem přišel ve jménu svého Otce a nepřijímáte mě; přijde-li druhý ve svém vlastním jménu, toho přijmete.
44. Jak můžete uvěřit vy, kteří přijímáte slávu od sebe navzájem a o slávu, tu, jež přichází jedině od Boha, neusilujete?
45. Nemyslete si, že vás u Otce budu obžalovávat já; je jeden, jenž vás obžalovává - Mojžíš, v něhož vy doufáte.
46. Vždyť kdybyste věřili Mojžíšovi, věřili byste mně, vždyť on napsal o mně,
47. nevěříte-li však spisům jeho, jak uvěříte slovům mým?