A A A A A
Bible za jeden rok
Duben 3

5 Mojžíšova 29:1-29
1. Toto jsou slova smlouvy, již Hospodin Mojžíšovi rozkázal uzavřít s Isráélovými dětmi v zemi Móáva, mimo smlouvu, již s nimi uzavřel na Chórévu.
2. A Mojžíš zavolal na všechen Isráél a řekl k nim: Vy jste uviděli vše, co Hospodin před vašima očima v zemi Egypta učinil faraonovi a všem jeho služebníkům a vší jeho zemi,
3. veliké zkoušky, jež tvé oči uviděly, ona znamení a veliké zázraky,
4. a le až po tento den vám Hospodin nedal srdce k poznání a oči k vidění a uši k slyšení.
5. I vodil jsem vás po čtyřicet let pustinou; vaše šaty z vás nezchátraly, aniž zchátral tvůj sandál z tvé nohy;
6. chleba jste nepojedli, aniž jste se napili vína a neb čehokoli opojného, abyste věděli, že já jsem Hospodin, váš Bůh.
7. A přišli jste k tomuto místu; a vyšel nám vstříc k boji Síchón, král Chešbónu, a Óg, král Bášánu, a porazili jsme je
8. a vzali jsme jejich zem a dali jsme ji za dědictví Reúvénímu a Gádímu a polovině kmene Menaššího.
9. Budete tedy zachovávat všechna slova této smlouvy a vykonávat je, abyste docházeli prospěchu ve vše m, co budete konat.
10. Vy dnes stojíte, vy všichni, před tváří Hospodina, svého Boha, - vaše hlavy, vaše kmeny, vaši starší, vaši předáci, všichni muži Isráélovi,
11. vaše drobotina, vaše ženy a cizinec u tebe, jenž je uvnitř tvého tábora, od štípajícího tvé dříví po čerpajícího tvou vodu,
12. k tvému projití v smlouvu Hospodina, tvého Boha, a v jeho přísahu, již Hospodin, tvůj Bůh, s tebou dnes uzavírá
13. za účelem ustanovení si tě dnes za lid, i bude ti on Bohem podle toho, co promluvil k tobě, a podle toho, co přísahou slíbil tvým otcům, Abráhámovi, Isákovi a Jákóbovi.
14. Ne však s vámi, se samotnými vámi, já uzavírám tuto smlouvu a tuto přísahu,
15. nýbrž s tím, jenž je zde s námi, stoje dnes před tváří Hospodina, našeho Boha, i s tím, jehož zde dnes s námi není.
16. Vždyť vy víte, jak jsme bydleli v zemi Egypta a jak jsme prošli středem národů, kde jste prošli,
17. a uviděli jste jejich ohavnosti, jejich neřádstva, dřevo a kámen, stříbro a zlato, jež u nich je, -
18. aby mezi vámi nebylo muže nebo ženy nebo čeledi nebo kmene, jehož srdce by se dnes otáčelo od blízkosti Hospodina, našeho Boha, k odejití obsluhovat bohy oněch národů, aby mezi vámi nebylo kořene plodícího žluč a pelyněk,
19. takže by se stalo, že by někdo při svém slyšení slov této přísahy se jal i žehnat si výrokem: Povede se mi dobře, třebaže budu chodit v umíněnosti svého srdce, - chtěje tak smést zavlažené s žíznivým;
20. Hospodin nebude ochoten mu odpustit, nýbrž bude tehdy proti onomu člověku dýmat Hospodinův hněv a jeho žárlivost a spočine na něm veškerá kletba, zapsaná v této knize, a Hospodin jeho jméno vymaže zpod nebes
21. a podle všech přísah smlouvy, zapsané v této knize zákona, ho Hospodin k neštěstí odloučí od všech kmenů Isráélových
22. i řekne pozdější pokolení, vaši potomci, již budou povstávat z těch po vás, a cizozemec, jenž bude přicházet z daleké země, když uvidí rány oné země a její neduhy, jež na ni Hospodin uvalil,
23. její půdu - samou síru a sůl, spáleniště; nebude osévána a nebude vynášet a nebude na ní vzcházet žádná bylina, jako podvrácení Sodomy a Gomory, Admy a Cevójim, jež Hospodin ve svém hněvu a ve svém popuzení podvrátil, -
24. tu všechny národy řeknou: Proč Hospodin takto učinil této zemi? Co znamená toto veliké vzplanutí jeho hněvu?
25. I řeknou: Protože opustili smlouvu Hospodina, Boha svých otců, již s nimi uzavřel, když je vyvedl ze země Egypta,
26. a odešli a jali se obsluhovat jiné bohy a klanět se jim, bohy, jež neznali, jež jim nepřidělil;
27. i vzplál proti oné zemi Hospodinův hněv, takže na ni uvedl veškeré zlořečení, zapsané v této knize,
28. i oderval je Hospodin v hněvu a v popuzení a ve velikém rozhořčení z povrchu jejich půdy a vyhodil je do jiné země, jako tohoto dne.
29. Skryté věci patří Hospodinu, našemu Bohu, zjevené však navždy patří nám a našim dětem k vykonávání všech slov tohoto zákona.

5 Mojžíšova 30:1-20
1. Stane se však, až na tebe budou přicházet všechny tyto věci, požehnání a zlořečení, jež jsem předložil tvé tváři, a mezi všemi národy, kam tě Hospodin, tvůj Bůh, zažene, si je opět budeš přivádět na mysl
2. a budeš se vracet k Hospodinu, svému Bohu, a poslouchat na jeho hlas podle všeho, co ti já dnes rozkazuji, ty i tvé děti, celým tvým srdcem a celou tvou duší,
3. že Hospodin, tvůj Bůh, od vrátí tvé zajetí a polituje tě a zase tě shromáždí ze všech národností, kam tě Hospodin, tvůj Bůh, rozptýlil.
4. Byť byli tvoji zahnaní na konci nebes, bude tě Hospodin, tvůj Bůh, moci shromáždit odtamtud a odtamtud tě vzít
5. a bude tě Hospodin, tvůj Bůh, uvádět do země, jíž se tvoji otcové zmocnili, i budeš se jí moci zmocnit a učiní ti dobře a rozmnoží tě nad tvé otce;
6. a Hospodin, tvůj Bůh, obřeže tvé srdce a srdce tvého semene, takže budeš Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší milovat, v zájmu tvého života.
7. A všechny tyto kletby Hospodin, tvůj Bůh, uvede na tvé nepřátele a na tvé nenávistníky, kteří tě pronásledovali,
8. a ty budeš zase poslouchat na hlas Hospodinův a vykonávat všechny jeho rozkazy, jež ti já dnes rozkazuji.
9. A Hospodin, tvůj Bůh, ti dá ve všem díle tvé ruky blahobytně oplývat tvým plodem lůna a plodem tvého dobytka a plodem tvé půdy, neboť se Hospodin bude vracet k radosti nad tebou k dobru, jako se radoval nad tvými otci,
10. když budeš na hlas Hospodina, svého Boha, poslouchat k zachovávání jeho rozkazů a jeho ustanovení, zapsaných v této knize zákona, když se celým svým srdcem a celou svou duší k Hospodinu, svému Bohu, budeš vracet.
11. Vždyť tento rozkaz, jejž ti já dnes rozkazuji, - on ne ní pro tebe příliš nesnadný, aniž je on daleko;
12. on ne ní v nebesích, aby se muselo říkat: Kdo nám může vystoupit do nebes a přinést nám jej a povědět nám jej, a ť jej můžeme vykonávat? -
13. aniž je on z druhé strany u moře, aby se muselo říkat: Kdo nám může přejít ke druhé straně moře a přinést nám jej a povědět nám jej, a ť jej můžeme vykonávat?
14. Nýbrž je ti to slovo velmi blízko, v tvých ústech a v tvém srdci, k jeho vykonávání.
15. Viz, dnes jsem předložil tvé tváři život a dobro i smrt a zlo,
16. když ti dnes přikazuji milovat Hospodina, svého Boha, a chodit po jeho cestách a dbát jeho rozkazů a jeho ustanovení a jeho předpisů; a ť žiješ a rozmnožíš se a Hospodin, tvůj Bůh, ti požehná v zemi, kam se ty chystáš vstoupit k zaujetí jí.
17. Bude-li se však tvé srdce otáčet, takže nebudeš poslouchat a budeš se dávat svést a jmeš se klanět jiným bohům a sloužit jim,
18. oznamuji vám dnes, že jistotně budete muset zahynout, nebudete moci prodloužit své dni na půdě, kam vstoupit se ty chystáš přejít Jordán k zaujetí jí.
19. Za svědky proti vám jsem dnes povolal nebesa a zem; předložil jsem tvé tváři život i smrt, požehnání i zlořečení, a ť se můžeš rozhodnout pro život, abys žil, ty i tvé símě,
20. v milování Hospodina, svého Boha, v poslouchání na jeho hlas a ve lpění na něm, neboť to je tvůj život a délka tvých dní k bydlení na půdě, již Hospodin přísahou slíbil tvým otcům, Abráhámovi, Isákovi a Jákóbovi, dát jim.

Žalmy 40:1-5
1. (Řediteli hudby. Od Dávida, zpěv s hudebním doprovodem.) Trpělivě jsem očekával Hospodina, i naklonil se ke mně a vy slyšel můj křik o pomoc
2. a vyvedl mě z jámy zkázy a z bahna kalu a postavil mé nohy na skalisko, upevnil mé kročeje
3. a dal v má ústa novou píseň, chvalozpěv našemu Bohu. To budou mnozí vidět, i budou se bát a v Hospodina důvěřovat.
4. Blaho muže, jenž učinil Hospodina předmětem své důvěry a neotáčí se k domýšlivým a odpadlým ke lži!
5. Mnohé jsi ty, Hospodine, můj Bože, uskutečnil své divy a své úmysly vůči nám, není přirovnání k tobě; chtěl bych je rozhlásit a vypovědět - jsou hojnější nad spočítávání.

Přísloví 13:9-10
9. Světlo spravedlivých vesele svítí, a le lampa zlovolných hasne.
10. Jen pýchou se působí hádka, a le při dávajících si poradit je moudrost.

Lukáš 7:1-30
1. A když domluvil všechna svá slova v sluch lidu, vstoupil do Kafarnaúmu.
2. A nevolník jakéhosi setníka se měl zle a byl blízko skonu; a ten mu byl drahý.
3. A uslyšev o Ježíšovi, vyslal k němu starší Židů, žádaje ho, aby přišel a toho jeho nevolníka zachránil.
4. A oni, dostavivše se k Ježíšovi, se u něho naléhavě přimlouvali, pravíce: Ten, jemuž bys v tomto vyhověl, je toho hoden,
5. neboť náš národ miluje a sám nám zbudoval synagogu.
6. I ubíral se Ježíš s nimi; když však již od toho domu nebyl velmi vzdálen, poslal k němu ten setník přátele, vzkazuje mu: Pane, nepůsob si nesnáze, neboť nejsem způsobilý, abys vstoupil pod můj krov, -
7. proto jsem ani sám sebe neuznal za hodného k tobě přijít, - nýbrž pověz jen slovo a můj sluha bude vyléčen.
8. Vždyť i já jsem člověk v postavení pod pravomocí a mám pod sebou vojáky; i pravím tomuto: Odeber se, a ubírá se; a dalšímu: Pojď, a přichází; a svému nevolníku: Vykonej toto, a koná.
9. A Ježíš, uslyšev tyto věci se mu podivil, a obrátiv se k davu, jenž šel za ním, řekl: Pravím vám: Ani v Israélovi jsem nenašel tak veliké víry.
10. A když se ti, kteří byli posláni, vrátili zpět do domu, našli toho nevolníka, jenž byl nemocen, při dobrém zdraví.
11. A v další době se stalo, že se odebral do města zvaného Nain; i ubíralo se s ním značně mnoho jeho učedníků a početný dav.
12. A jak se přiblížil k bráně toho města, hle, byl vynášen zemřelý, jednorozený syn své matky, a ta [byla] vdova; a [byl] s ní značně veliký dav z toho města.
13. A Pán, uzřev ji, byl vzhledem k ní pohnut niterným soucitem a řekl jí: Neplač.
14. A přistoupiv, sáhl na máry a nosiči se zastavili. I řekl: Mladíku, tobě pravím: Procitni.
15. A ten mrtvý se vzpřímil do sedu a počal mluvit, i dal ho jeho matce.
16. A všechny pojala bázeň, i oslavovali Boha, říkajíce: Mezi námi povstal veliký prorok, a: Bůh navštívil svůj lid.
17. A tato zvěst o něm vyšla do celého Júdska a do všeho okolního kraje.
18. A Janovi podali jeho učedníci o všech těchto věcech zprávu;
19. a Jan si kterési dva ze svých učedníků přivolal a poslal k Ježíšovi se vzkazem: Jsi ty ten, jenž přichází, či máme čekat na druhého?
20. A ti muži, dostavivše se k němu, řekli: Vyslal nás k tobě Jan, křtitel, se vzkazem: Jsi ty ten, jenž přichází, či máme čekat na druhého?
21. V oné hodině uzdravil mnohé od chorob a trápení a zlých duchů a mnoha slepcům uštědřil zrak.
22. I řekl jim Ježíš v odpověď: Odeberte se a ohlaste Janovi, co jste uviděli a uslyšeli, že slepci prohlédají, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví se křísí, chudým se hlásá blahá zvěst;
23. a blažen je, kdokoli se pro mne neurazí.
24. A když ti Janovi poslové odešli, počal k davům o Janovi říkat: Co jste si vyšli do pustiny prohlédnout? Třtinu větrem zmítanou?
25. Nýbrž co jste vyšli uvidět? Člověka ustrojeného v jemné šatstvo? Hle, ti, kdo tráví život v nádherném ošacení a přepychu, jsou v královských palácích.
26. Nýbrž co jste vyšli uvidět? Proroka? Ba, pravím vám, a více než proroka!
27. Toto je ten, o němž je psáno: Hle, já před tvou tváří vysílám svého posla, jenž před tebou upraví tvou cestu.
28. Pravímť vám: Mezi zrozenými z žen není nikdo větší [prorok] než Jan, [křtitel,] nej menší v Božím království však je větší než on.
29. (A všechen lid, jenž to uslyšel, i dávkoví výběrčí, ospravedlnili Boha tím, že byli pokřtěni Janovým křtem,
30. farizeové a zákoníci však tím, že od něho pokřtěni nebyli, učinili Boží rozhodnutí sami vzhledem k sobě neúčinným.)