A A A A A
Bible za jeden rok
Duben 24

Soudců 13:1-25
1. A Isráélovy děti se jaly dále činit, co bylo v očích Hospodinových zlé, a Hospodin je na čtyřicet let vy dal v ruku Pelištím.
2. I vyskytl se jeden muž z Corey, z čeledi Dáního, a jeho jméno Mánóach; a jeho žena byla neplodná a nerodila.
3. Té ženě se však ukázal Anděl Hospodinův a řekl k ní: Nuže, hle, ty jsi neplodná a nerodíš, a le otěhotníš a porodíš syna;
4. nyní však, prosím, dej na sebe pozor, a ť nepiješ vína a ni nic opojného a nejíš nic nečistého,
5. neboť hle, ty - dochází k tomu, že otěhotníš a že porodíš syna, na jehož hlavu nebude smět vystoupit břitva, neboť ten hoch bude od lůna zasvěcencem Bohu, a on bude počínat Isráéle z ruky Pelištím vysvobozovat.
6. A žena přišla a pronesla k svému muži výrok: Přišel ke mně Boží muž, jehož vzezření bylo jako vzezření Božího Anděla, velmi hrozné, a le neotázala jsem se ho, odkud on je, aniž mi oznámil své jméno;
7. a řekl mi: Hle, ty - dochází k tomu, že otěhotníš a že porodíš syna, a nyní nechť nepiješ vína a ni nic opojného a nejíš žádnou nečistotu, neboť ten hoch bude od lůna až po den své smrti zasvěcencem Bohu.
8. Mánóach se tedy jal úpět k Hospodinu; i řekl: Ach, Pane, ten Boží muž, jehož jsi poslal, - nechť k nám, prosím, ještě smí přijít a poučit nás, co máme činit s hochem, jenž se narodí.
9. A Bůh vyslyšel hlas Mánóachův, takže Boží Anděl ještě k ženě přišel, když ona seděla v poli a Mánóacha, jejího muže, při ní nebylo.
10. A žena se spěšně rozběhla a dala vědět svému muži; i řekla k němu: Hle, ukázal se mi ten muž, jenž v kterýsi den ke mně přišel.
11. A Mánóach vstal a odebral se za svou ženou a přišel k tomu muži a řekl mu: Zda jsi ty ten muž, jenž jsi promluvil k té to ženě? I řekl: Já.
12. A Mánóach řekl: Až se má uskutečnit tvé slovo, co bude povinností stran toho hocha a činností okolo něho?
13. A Anděl Hospodinův k Mánóachovi řekl: Především, co jsem řekl k ženě, nechť se chrání:
14. Z ničeho, co pochází z vinné révy, nechť nejí a nechť nepije víno a nic opojného a nejí žádnou nečistotu; nechť dbá všeho, co jsem jí rozkázal.
15. A Mánóach k Andělu Hospodinovu řekl: Nechť tě, prosím, smíme pozdržet a před tvou tvář připravit kůzle.
16. A Anděl Hospodinův k Mánóachovi řekl: Byť jsi mě zdržoval, nebudu z tvého pokrmu jíst, chceš-li však připravit vzestupnou oběť, můžeš ji Hospodinu vznést. Mánóach totiž nevěděl, že je to Anděl Hospodinův.
17. A Mánóach k Andělu Hospodinovu řekl: Jaké je tvé jméno? Až se totiž tvé slovo má uskutečnit, uctíme tě.
18. A Anděl Hospodinův mu řekl: Proč toto, že se tážeš na mé jméno, jež je nepochopitelné?
19. A Mánóach přinesl to kůzle a oběť dar u a vznesl na skále Hospodinu; ten svým působením konal div, zatímco se Mánóach a jeho žena dívali,
20. neboť při vystupování plamene z oltáře k nebesům se stalo, že Anděl Hospodinův v plameni oltáře vystoupil. To když Mánóach a jeho žena viděli, padli na své tváře k zemi.
21. A Anděl Hospodinův se již nadále Mánóachovi a ni jeho ženě neukázal. Tehdy Mánóach poznal, že to byl Anděl Hospodinův;
22. i řekl Mánóach ke své ženě: Jistotně budeme muset umřít, neboť jsme uviděli Boha.
23. A le jeho žena mu řekla: Kdyby byl Hospodin pojal zálibu v usmrcení nás, nebyl by vzal z naší ruky vzestupnou oběť a ni oběť dar u, aniž by nám byl ukázal všechny tyto věci, aniž by nám právě nyní něco takového ohlásil.
24. A žena porodila syna a nazvala jeho jméno Šimšón; a hoch vyrostl a Hospodin mu požehnal.
25. A v táboře Dánově mezi Coreou a mezi Eštáólem ho počal pobádat Duch Hospodinův.

Soudců 14:1-20
1. A Šimšón sestoupil do Timny a v Timně uviděl ženu z dcer Pelištím,
2. a vystoupil a podal svému otci a své matce zprávu; i řekl: Uviděl jsem v Timně ženu z dcer Pelištím; nyní mi ji tedy vezměte za ženu.
3. I řekl mu jeho otec a jeho matka: Zda není mezi dcerami tvých bratrů a ve všem mém lidu ženy, že ty jdeš pojmout ženu z Pelištím, neobřezaných? A Šimšón svému otci a své matce řekl: Tu mi vezmi, neboť ona je v mých očích správná.
4. Jeho otec a jeho matka však nevěděli, že to je od Hospodina, že on hledá příležitost stran Pelištím; a v onen čas Pelištím nad Isráélem panovali.
5. Sestoupil tedy Šimšón a jeho otec a jeho matka a přišli až po vinice Timny; a hle, vstříc mu zařval hřivnatec ze lvů.
6. I přišel na něho Duch Hospodinův, takže ho roztrhal jakoby roztrháním kůzlete, aniž cokoli bylo v jeho ruce. A svému otci a ni své matce neoznámil, co učinil.
7. A sestoupil a promluvil s tou ženou, jež byla v Šimšónových očích správná;
8. a když se po jistém čase vracel pojmout ji, odbočil shlédnout mršinu toho lva, a hle, v těle lva roj včel a med,
9. i vybral jej do svých dlaní a šel a při chůzi jedl. A když při šel ke svému otci a ke své matce, dal jim a pojedli, a le neoznámil jim, že ten med vybral z těla toho lva.
10. A jeho otec sestoupil k té ženě a Šimšón tam uspořádal hostinu, neboť tak činívali ženichové.
11. A jak ho uviděli, stalo se, že přivedli třicet společníků, a by pobyli s ním;
12. a Šimšón jim řekl: Nuže, chci vám dát hádat hádanku; správně-li mi ji za sedm dní hostiny budete umět vyložit, když uhodnete, pak vám dám třicet košil a třicet rouch na střídání,
13. nebudete-li však moci mi ji vyložit, pak dáte vy mně třicet košil a třicet rouch na střídání. Řekli mu tedy: Dej hádat svou hádanku, a ť ji slyšíme.
14. I řekl jim: Z jedlíka vyšlo jídlo a ze silného vyšlo sladké. I nedokázali po tři dni tu hádanku vyložit
15. a ve čtvrtý den se stalo, že Šimšónově ženě řekli: Přemluv svého muže, a ť pro nás tu hádanku vykládá, abychom tebe i dům tvého otce nemuseli spálit ohněm; zda jste nás pozvali k ožebračení nás? Zda ne?
16. A le Šimšónova žena se před ním již byla rozplakala a řekla: Jen mě nenávidíš a nemiluješ mě; synům mého lidu jsi dal hádat hádanku a mně jsi ji nevyložil. I řekl jí: Hle, nevyložil jsem svému otci a ni své matce, a mám vyložit tobě?
17. A le proplakala před ním těch sedm dní, co měli hostinu, a v sedmý den se stalo, že jí vyložil, neboť ho donutila; i vyložila hádanku synům svého lidu.
18. A v sedmý den, dříve než slunce zacházelo, mu muži města řekli: Co sladšího nad med? A co silnějšího nad lva? I řekl k nim: Kdybyste nebyli orali mou jalovicí, nebyli byste uhodli mou hádanku.
19. A přišel na něho Duch Hospodinův; i sestoupil v Aškelón a pobil z nich třicet mužů a vzal z nich svlečené věci a ta roucha na střídání dal vyloživším tu hádanku. A vzplál jeho hněv; i vystoupil v dům svého otce.
20. A Šimšónova žena se do stala za jeho společníka, jenž mu byl přítelem.

Žalmy 50:16-23
16. A le zlovolnému Bůh praví: Co je ti do vypočítávání mých ustanovení, že mou smlouvu bereš na svá ústa?
17. A no, ty nenávidíš napomínání a má slova házíš za sebe,
18. uvidíš-li zloděje, tu se s ním přátelíš, a s cizoložníky máš účastenství,
19. svá ústa necháváš zabíhat v zlo a tvůj jazyk spřádá lest,
20. sedáš, mluvíš proti svému bratru, proti synu své matky vynášíš urážky.
21. Tyto věci jsi činil, mlčel jsem však; myslil jsi, že jsem veskrze podoben tobě; chci tě usvědčit a tvým očím to předložit.
22. Nuže, uvažte toto, vy zapomínající +Boha, abych nemusel rvát, a nebylo by vyprošťujícího.
23. Kdo obětuje dík, oslavuje mě a urovnává si cestu, i budu mu dávat nahlížet v Boží záchranu.

Přísloví 14:29-30
29. Zdlouhavý k hněvu má velikou obezřetnost, a le unáhlený v duchu vyzdvihuje pošetilost.
30. Srdce zdravé - život každého těla, a le závist - hniloba kostí.

Lukáš 17:20-37
20. A byv od farizeů dotázán, kdy přichází Boží království, odpověděl jim a řekl: Boží království nepřichází pozorovatelně,
21. aniž budou říkat: Hle, zde, nebo: Hle tam; vždyť hle, Boží království je uprostřed vás.
22. A k učedníkům řekl: Přijdou dni, kdy budete toužit uvidět jeden ze dní Syna člověka, a neuvidíte;
23. a budou vám říkat. Hle, zde, nebo: Hle, tam - neodcházejte, aniž se žeňte za nimi,
24. neboť jako svítí blesk, blýskající od jednoho konce, jenž je pod nebem, k druhému konci, jenž je pod nebem, právě tak tomu bude se Syn em člověka v jeho den.
25. Nejprve však musí mnoho vytrpět a být zamítnut od tohoto pokolení.
26. A jak se stalo ve dnech Nóeho, tak bude i ve dnech Syna člověka:
27. Jedli, pili, ženili se, byly vdávány, až do toho dne, kdy Nóe vstoupil do schrány, i přišla potopa a všechny zahubila;
28. a podobně, jak se stalo ve dnech Lótových: jedli, pili, kupovali, prodávali, sázeli, budovali,
29. toho dne však, kdy Lót vyšel ze Sodomy, se z nebe dalo do deště ohně a síry a všechny zahubilo -
30. podle těchto věcí bude i toho dne, kdy dochází ke zjevení Syna člověka.
31. Kdo v onen den bude na střeše a jeho svršky v domě, nesestupuj, by si je vzal, a kdo na poli, podobně - nenavracej se dozadu.
32. Pamatujte na Lótovu ženu.
33. Kdokoli se bude snažit uchránit si své žití, ztratí je, a kdokoli je ztratí, uchová je.
34. Pravím vám: Té noci budou dva na jednom loži, jeden bude vzat s sebou a druhý ponechán;
35. dvě budou spolu meloucí, jedna bude vzata s sebou a druhá ponechána [;
36. budou dva na poli, jeden bude vzat s sebou a druhý ponechán].
37. A oni mu v odpověď praví: Kde, Pane? A on jim řekl: Kde bude tělo, tam se sletí supové.