A A A A A
Bible za jeden rok
Duben 20

Soudců 5:1-31
1. A v onen den se dala Devórá i Bárák, syn Avínóamův, do zpěvu slovy:
2. Za osvobození osvoboditeli v Isráéli, za dobrovolné oddání lidu chvalte Hospodina!
3. Slyšte, králové, nastavte sluch, knížata, já budu Hospodinu, já budu zpívat, budu hrát Hospodinu, Isráélovu Bohu!
4. Hospodine, při tvém vycházení ze Séíru, při tvém vykračování z území Edóma se země roztřásla, i nebesa vykropila, i mraky vykropily vodu,
5. hory se rozplynuly před tváří Hospodinovou, i tento Sínaj, před tváří Hospodina, Isráélova Boha.
6. Ve dnech Šamgara, syna Anáthova, v dnech Jáél zpustly silnice, a kdo chodívali vyšlapanými cestami, museli chodit stezkami křivolakými;
7. vůdcovstvo, ti zanikli v Isráéli, zanikli dotud, než jsem povstala - Devórá, než jsem povstala, matka v Isráéli.
8. Vyvolil i si nové bohy - tehdy byl boj v branách; bylo-li vidět štít a neb oštěp mezi čtyřiceti tisíci v Isráéli!
9. Mé srdce zákonodárcům Isráélovým, již se dobrovolně oddali v lidu! Chvalte Hospodina!
10. Jezdci na bílých oslicích, sedící na kobercích, i chodící na cestě, uvažujte
11. o hlasu rozdělujících kořist mezi napájecími žlaby; tam budou rozhlašovat spravedlivé činy Hospodinovy, spravedlivé činy jeho vedení v Isráéli. Tehdy lid Hospodinův sestoupil k branám.
12. Procitni, procitni, Devóro, procitni, procitni, promluv písní, vstaň, Báráku, a zajmi své zajatectvo, synu Ávínóamův!
13. Pak sestup, přežívající z vznešených z lidu; Hospodine, sestup ke mně mezi hrdiny
14. z Efrájima; jejich kmenové sídlo je v Amálékovi. Za tebou Benjámín mezi tvým lidem; z Máchíra sestoupili zákonodárcové a ze Zevulúna chápající se hole písaře
15. a vůdcové v Jissaschárovi byli s Devórou; jak Jissaschár, tak Bárák byl do údolí vyslán pěšky. Veliká byla mezi strouhami Reúvénovými usnášení srdce;
16. proč sedíš mezi dvěma ohradami k naslouchání zvukům píšťal při stádech? Veliká byla při strouhách Reúvénových zkoumání srdce.
17. Gileád se usadil na druhé straně Jordánu, a Dán - proč má pobývat na lodích? Ášér zůstal u pobřeží moří a přebývá na jeho zálivech.
18. Zevulún - lid, jenž své žití vydal napospas smrti, i Naftálí na vyvýšeninách pole.
19. Přišli králové, jali se bojovat; tehdy se jali bojovat králové Kenáanu v Taanáchu, při vodách Megidda; zisku peněz nenabyli.
20. Z nebes se jaly bojovat hvězdy, ze svých drah se jaly bojovat se Síserou;
21. strhl je potok Kíšón, potok bitev, potok Kíšón - můžeš šlapat, má duše, silou!
22. Tehdy zadupala kopyta koní uháněním, uháněním jeho reků.
23. Proklejte Méróz, řekl Anděl Hospodinův, veskrze proklejte jeho obyvatele, neboť nepřišli na pomoc Hospodinu, na pomoc Hospodinu v hrdinech!
24. Nad ženy žehnána nechť je Jáél, žena Chevera, Kéního, nechť je žehnána nad ženy ve stanu!
25. Vyžádal vodu, dala mléko, v číši vznešených podala kyselé mléko;
26. svou ruku vztahuje po kolíku a svou pravici po perlíku dělníků, a udeří Síseru - roztříštila jeho hlavu, a no, rozštípla, a no, prorazila jeho spánky.
27. Mezi její nohy se složil, padl, ulehl, mezi její nohy se složil, padl; tam, kde se byl složil, tam zůstal ležet přemožen.
28. Oknem dolů pohlíží a běduje matka Síserova, mřížovím: Proč se jeho vůz zdržuje se svým příchodem, proč se opožďuje chod jeho vozidel?
29. Moudré z jejích dam budou odpovídat a ona si bude opakovat, co jí bude řečeno:
30. Zda neshledávají a ne rozdělují lup? Ženu, dvě ženy na hlavu muže, lup dvojího barevného roucha Síserovi, lup dvojího barevného roucha pestrého vytkávání, barevné roucho dvojího pestrého vytkávání na šíjích lupu.
31. Tak nechť hynou všichni tvoji nepřátelé, Hospodine, a milující ho - jako vycházení slunce v jeho moci! A země nabyla na čtyřicet let pokoje.

Soudců 6:1-40
1. A Isráélovy děti se jaly činit, co bylo v očích Hospodinových zlé, i vy dal je Hospodin na sedm let v ruku Midjána.
2. A ruka Midjánova nad Isráélem zesílila; z příčiny Midjána si Isráélovi synové zřídili úkryty, jež byly v horách, a jeskyně a pevnůstky;
3. a zasel-li Isráél, stávalo se, že vystoupil Midján a Amálék a synové východu, a no, vystoupili proti němu
4. a položili se proti nim a zničili výnos země až po tvůj vstup do Gazy a neponechávali nic k živobytí, a ni drobné dobytče a ni hovězí dobytče a ni osla.
5. Oni totiž vystupovali, i jejich stáda, a přicházeli se svými stany, v množství tolik jako kobylek, věru jim a ni jejich velbloudům nebylo počtu; i přicházeli v zem ničit ji,
6. takže byl Isráél od Midjána velmi oslaben; i jaly se Isráélovy děti křičet k Hospodinu.
7. A když se Isráélovy děti příčinou Midjána jaly k Hospodinu křičet, stalo se,
8. že Hospodin k Isráélovým dětem poslal proroka; ten jim řekl: Takto řekl Hospodin, Isráélův Bůh: Já jsem vás pozvedl z Egypta a vyvedl jsem vás z domu nevolníků
9. a vyprostil jsem vás z ruky Egypťanů a z ruky všech vašich tísnitelů a před vaší tváří jsem je vyhnal a jejich zem jsem dal vám
10. a řekl jsem vám: Já jsem Hospodin, váš Bůh, nesmíte se bát bohů Emórího, v jehož zemi vy bydlíte. A le neuposlechli jste na můj hlas.
11. I přišel Anděl Hospodinův a usedl pod stromem, jenž by l v Ofře, jenž patřil Jóášovi, Aví-Ezrímu; a Gideón, jeho syn, vytloukal pšenici v lisu k zabezpečení jí před tváří Midjánovou.
12. A Anděl Hospodinův se mu ukázal a řekl k němu: Hospodin s tebou, zdatný hrdino!
13. A Gideón k němu řekl: Ach, můj PANE, je-li Hospodin s námi, proč nás tedy toto vše postihlo? A kde jsou všechny jeho divy, o nichž nám vyprávěli naši otcové výrokem: Zda nás Hospodin nevyvedl z Egypta? Nyní nás však Hospodin zavrhl a vy dal nás v dlaň Midjánovu.
14. A Hospodin se k němu otočil a řekl: Jdi v této své síle a vysvoboď Isráéle z dlaně Midjánovy. Zda jsem tě neposlal?
15. I řekl k němu: Ach, PANE, čím mám Isráéle vysvobodit? Hle, můj tisíc je v Menaššéovi nejslabší a já nejmladší v domě svého otce.
16. A Hospodin k němu řekl: Vždyť budu s tebou, takže Midjána budeš moci porazit jako jednoho muže.
17. I řekl k němu: Našel-li jsem, prosím, v tvých očích přízeň, kéž mi dáš znamení, že mluvící se mnou jsi ty;
18. kéž se, prosím, odtud nevzdaluješ až do mého příchodu k tobě, než budu moci vynést a před tvou tvář položit svůj dar. A řekl: Já zůstávám až do tvého návratu.
19. A Gideón vešel a zpracoval kůzle, a na nekvašené chleby éfu hrubé mouky a vložil maso v koš a polévku vlil v hrnec; to k němu vynesl pod strom a podal.
20. A Anděl Hospodinův k němu řekl: Vezmi maso a nekvašené chleby a polož na toto skalisko a polévku vylij. I učinil tak
21. a Anděl Hospodinův vztáhl konec hole a sáhl na maso a na nekvašené chleby, a ze skály vyšel oheň, jenž maso a nekvašené chleby strávil; a Anděl Hospodinův od jeho očí zmizel.
22. A Gideón poznal, že to byl Anděl Hospodinův; řekl tedy Gideón: Běda, Pane, Hospodine, neboť, protože jsem uviděl Anděla Hospodinova tváří v tvář…
23. A Hospodin mu řekl: Pokoj tobě, nechť se nebojíš, nebudeš muset mřít.
24. Gideón tam tedy zbudoval Hospodinu oltář a dal mu název Hospodin pokoje; ten je ještě až po tento den v Ofře Aví-Ezrího.
25. A v onu noc se stalo, že mu Hospodin řekl: Vezmi býka z hovězího dobytka, jenž patří tvému otci, totiž toho druhého býka, sedmiletého, a strhni oltář Baalův, jenž patří tvému otci, a ašéru, jež je před ním, musíš vytít,
26. a na temeni této skály zbuduješ Hospodinu, svému Bohu, oltář podle řádu, a vezmi toho druhého býka, jehož vzneseš jako vzestupnou oběť na dříví ašéry, již budeš vytínat.
27. Gideón tedy ze svých nevolníků vzal deset mužů a učinil tak, jak k němu Hospodin promluvil, a le protože se domu svého otce a mužů toho města bál učinit tak za dne, stalo se, že tak učinil v noc i.
28. A muži města za jitra časně vstali, a hle, oltář Baalův byl zbořen a ašéra, jež byla před ním, byla vyťata a ten druhý býk byl vznesen na zbudovaném oltáři.
29. Říkali tedy jeden k druhému: Kdo učinil tuto věc? I jali se pátrat a hledat a řekli: Tuto věc učinil Gideón, syn Jóášův.
30. A k Jóášovi muži města řekli: Vyveď svého syna, neboť musí umřít, vždyť zbořil oltář Baalův a také vyťal ašéru, jež byla před ním.
31. A Jóáš všem mužům, kteří se proti němu postavili, řekl: Zda vy chcete vést při za Baala? Chcete ho snad zachraňovat? Kdo bude chtít za něho vést při, měl by ještě za jitra umřít. Je -li on bůh, nechť za sebe při vede, neboť jeho oltář zbořil.
32. A v onen den mu dal i název Jerub-baal, s výrokem: Nechť proti němu vede při Baal, neboť jeho oltář zbořil.
33. I shromáždili se, všechen Midján a Amálék a synové východu spolu, a přešli a položili se v rovině Jizreel.
34. A Gideóna na sebe vzal Duch Hospodinův, i zatroubil na troubu a Aví-Ezer byl svolán za ním,
35. a vyslal posly v celého Menaššéa, i byl i on svolán za ním, a vyslal posly v Ášéra a v Zevulúna a v Naftálího, i vystoupili mu vstříc.
36. A Gideón řekl k Bohu: Jsi-li ochoten vysvobodit Isráéle mou rukou podle toho, jak jsi promluvil,
37. hle, já na mlat pokládám rouno vlny; bude-li rosa na samotném rounu a na vší zemi sucho, pak budu vědět, že mou rukou Isráéle chceš vysvobodit podle toho, jak jsi promluvil.
38. I stalo se tak, takže když nazítří časně vstal, vyždímal rouno a vytlačil z rouna rosu, plnou číši vody.
39. A Gideón řekl k Bohu: Nechť proti mně neplane tvůj hněv, že promluvím, jen ten to krát; pouze ten to krát, prosím, na rounu budu konat zkoušku: Nechť se, prosím, do stává sucho na rouno samotné a na všechnu zem nechť se do stává rosa.
40. A Hospodin tak v oné noci učinil, takže se na rouno samotné do stalo sucho a na všechnu zem se do stala rosa.

Žalmy 49:1-9
1. (Řediteli hudby. Od synů Kórachových, zpěv s hudebním doprovodem.) Slyšte toto, všechny zástupy lidu, nastavte uši, všichni obyvatelé tohoto světa,
2. i prostí i vznešení, spolu bohatý i nemajetný.
3. Má ústa budou vyslovovat moudrost a přemítání mého srdce, rozvážnost.
4. Chci naklonit své ucho k průpovědi, s lyrou řešit svou hádanku.
5. Nač se mám bát v den zla, kdy mě obklopuje nepravost mých úkladníků,
6. již vzkládají svou důvěru na svou moc a vychloubají se množstvím svého bohatství?
7. Bratr - nikdo ho nikterak nemůže vykoupit a ni Bohu za něho dát zadostučinění,
8. neboť výkupné jejich žití je příliš vysoké - a ť se navždy vzdá toho,
9. že by ještě do nekonečna žil, nezakoušel zkázu.

Přísloví 14:20-21
20. Chudý je nenáviděn i od svého přítele, a le milující bohatého jsou mnozí.
21. Pohrdající svým bližním hřeší, a le milostivý k sužovaným - ó, jeho blaho!

Lukáš 15:1-10
1. I blížívali se k němu všichni dávkoví výběrčí a hříšníci, by mu naslouchali;
2. a farizeové a písmaři vespolek reptali, pravíce: Tento k sobě přijímá hříšníky a jídá s nimi.
3. I pronesl k nim toto přirovnání, pravě:
4. Který člověk z vás, jenž má sto ovcí a jednu z nich ztratí, nezanechává těch devětadevadesát v pustině a ne ubírá se za tou ztracenou, dokud ji nenajde?
5. A když ji najde, nakládá ji radostně na svá ramena,
6. a přijda do domu, svolává přátele a sousedy, pravě jim: Zaradujte se se mnou, protože jsem tu svou ztracenou ovci našel.
7. Pravím vám, že tak bude v nebi radost nad jedním kajícím hříšníkem větší než nad devětadevadesáti spravedlivými, kteří pokání nemají zapotřebí.
8. Anebo která žena, jež má deset drachem, jestliže jednu drachmu ztratí, nezaněcuje lampu a ne vymetá dům a pečlivě ne hledá do té doby, než ji najde?
9. A když ji najde, svolává si přítelkyně a sousedky, pravíc: Zaradujte se se mnou, protože tu drachmu, již jsem ztratila, jsem našla.
10. Tak, pravím vám, nastává před Božími anděly radost nad jedním kajícím hříšníkem.