| Jozue 13:1-33 |
| 1. A Jóšua zestárl, pokročil věkem, a Hospodin k němu řekl: Ty jsi zestárl, pokročil jsi věkem, a k zaujetí zbývá velmi mnoho země. |
| 2. Toto je země, jež zbývá: všechny okresy Pelištím a všechen Geššúrí |
| 3. od Šíchóru, jenž teče před Egyptem, a ž po pomezí Ekrónu k severu, jenž se počítá ke Kenáanímu; pět pohlavárů Pelištím: Gazáthí, Ašdódí, Eškelóní, Gittí a Ekróní, a Avvím, |
| 4. od jihu všechna země Kenáaního a Meárá, jež patří Cídóním, až k Aféku, po pomezí Emórího; |
| 5. a země Givlího a všechen Levánón od vzcházení slunce, od Baal-Gádu pod horou Chermónem po vstup do Chamáthu; |
| 6. všichni obyvatelé pohoří od Levánónu po Misrefóth-majim, všichni Cídóním; já je před tváří Isráélových synů budu vypuzovat, jen ji Isráélovým dětem v dědictví rozlosuj podle toho, co jsem ti rozkázal. |
| 7. Nyní tedy zemi v dědictví rozděl devíti kmenům a polovině kmene Menaššéova; |
| 8. s ním dostali Reúvéní a Gádí své dědictví, jež jim dal Mojžíš na druhé straně Jordánu od vzcházení podle toho, jak jim je Mojžíš, nevolník Hospodinův, dal, |
| 9. od Aróéru, jenž je na břehu potoka Arnónu, a města, jež je v středu údolí, a celou náhorní plošinu Medeby po Dívón |
| 10. a všechna města Síchóna, krále Emórího, jenž kraloval v Chešbónu až po pomezí dětí Ammónových, |
| 11. a Gileád a území Geššúrího a Maachathího a celé pohoří Chermón a celý Bášán až po Salchu, |
| 12. celé království Óga v Bášánu, jenž kraloval v Ašteróth a v Edreí; on zbyl z pozůstatku Refáím; a Mojžíš je pobil a vypudil je. |
| 13. A le Isráélovi synové nevypudili Geššúrího a Maachathího, takže Geššúr a Maachath zůstal vprostřed Isráéle až po tento den. |
| 14. Jen kmeni Lévího nedal dědictví; jejich dědictvím jsou ohnivé oběti Hospodina, Boha Isráélova, podle toho, co k němu promluvil. |
| 15. Větvi dětí Reúvénových, jejich čeledím, tedy Mojžíš dal |
| 16. a do stalo se jim území od Aróéru, jenž je na břehu potoka Arnónu, a města, jež je v středu údolí, a celé náhorní plošiny při Medebě, |
| 17. Chešbónu a všech jeho měst, jež jsou na náhorní plošině Dívónu, a výšin Baalových a Béth-Baal-meónu |
| 18. a Jáhace a Kedémóth a Méfá-athu |
| 19. a Kirjáthaim a Sibmy a Cereth-šacharu na hoře nížiny |
| 20. a Béth-Peóru a svahů Pisgy a Béth-Ješimóth |
| 21. a všech měst náhorní plošiny a celého království Síchóna, krále Emórího, jenž kraloval v Chešbónu, jehož Mojžíš porazil, jeho a náčelníky Midjánu, Evího a Rekema a Cúra a Chúra a Revu, Síchónovy vladaře, obyvatele země. |
| 22. A Bileáma, syna Beórova, věštce, zabili Isráélovi synové mečem mezi svými probodenými. |
| 23. A pomezím Reúvénových dětí se stal Jordán a jeho pomezí. Toto je dědictví Reúvénových dětí po jejich čeledích, města a jejich vsi. |
| 24. A větvi Gádově, dětem Gádovým, jejich čeledím, Mojžíš dal |
| 25. a do stalo se jim území Jaezéru a všech měst Gileádu a poloviny země dětí Ammónových po Aróér, jenž je před Rabbou, |
| 26. a od Chešbónu po Rámath-Micpeh a Betóním a od Machanájim po pomezí Lideviru, |
| 27. v nížině pak Béth-hárámu a Béth-Nimry a Sukkóth a Cáfónu, pozůstatku království Síchóna, krále Chešbónu, Jordánu a jeho pomezí po okraj moře Kinnerethu, druhé strany Jordánu od vzcházení. |
| 28. Toto je dědictví Gádových dětí po jejich čeledích, města a jejich vsi. |
| 29. A polovině kmene Menaššéova Mojžíš dal a do stalo se polovině větve dětí Menaššéových, jejich čeledím, |
| 30. co se stalo jejich územím: od Machanájim celého Bášánu, celého království Óga, krále Bášánu, a všech vsí Jáírových, jež jsou v Bášánu, šedesát měst. |
| 31. A polovina Gileádu a Aštáróth a Edreí, měst království Ógova v Bášánu, připadla dětem Máchíra, syna Menaššéova, polovině Máchírových dětí po jejich čeledích. |
| 32. Toto je, co jako dědictví rozdělil Mojžíš na stepích Móáva z druhé strany vůči Jordánu od Jerícha, od vzcházení. |
| 33. A le kmeni Lévího Mojžíš dědictví nedal; jejich dědictvím je Hospodin, Isráélův Bůh, podle toho, co k nim promluvil. |
| Jozue 14:1-15 |
| 1. A toto je, co Isráélovy děti dostaly za dědictví v zemi Kenáanu, čím je jako dědictvím podělil Eleázár, kněz, a Jóšua, syn Núnův, a hlavy otců větví Isráélových dětí |
| 2. losem jejich dědictví podle toho, co rozkázal Hospodin skrze Mojžíše stran devíti větví a půl větve, |
| 3. neboť dědictví dvou větví a půl větve ustanovil Mojžíš z druhé strany vůči Jordánu a Lévíovcům dědictví vprostřed nich nedal, |
| 4. neboť dětí Josefových byly dvě větve, Menaššé a Efrájim, a Lévíovcům podílu v zemi nedali, leč města k bydlení a jejich obvody pro jejich stáda a pro jejich majetek; |
| 5. podle toho, co Hospodin rozkázal Mojžíšovi, tak Isráélovi synové učinili a rozdělili zem. |
| 6. A k Jóšuovi v Gilgálu přistoupili synové Júdovi a Kálév, syn Jefunnéův, Kenizzí, k němu řekl: Ty znáš slovo, jež v Kádéš-barnéji promluvil Hospodin k Mojžíšovi, Božímu muži, týkající se mne a týkající se tebe. |
| 7. Když mě Mojžíš, nevolník Hospodinův, z Kádéš-barnéje vyslal proslídit zem, byl jsem já ve věku čtyřiceti let; i přinesl jsem mu odtamtud zvěst podle toho, jak mi bylo u srdce; |
| 8. a le moji bratři, kteří vystoupili se mnou, způsobili roztání srdce lidu, kdežto já jsem plně následoval Hospodina, svého Boha. |
| 9. A v onen den Mojžíš přisáhl výrokem: Nebude-li země, v niž šlápla tvá noha, natrvalo dědictvím tobě a tvým dětem, neboť jsi plně následoval Hospodina, mého Boha! |
| 10. A nyní, hle, mě Hospodin zachoval naživu podle toho, co promluvil, po těchto čtyřicet a pět let, jež Isráél prochodil pustinou, od doby, kdy Hospodin promluvil toto slovo k Mojžíšovi, a já nyní, hle, ve věku pětaosmdesáti let |
| 11. doposud jsem dnes silný jako v den, kdy mě Mojžíš vyslal; jak á byla má síla tehdy, tak ová je má síla nyní k boji i k vycházení a ke vstupování. |
| 12. Nyní mi tedy dej toto pohoří, o němž v onen den promluvil Hospodin, neboť ty jsi v onen den uslyšel, že jsou tam Anákím a města veliká a opevněná; snad bude Hospodin se mnou, takže je budu moci vypudit podle toho, co Hospodin promluvil. |
| 13. A Jóšua mu požehnal a dal Kálévovi, synu Jefunnéovu, za dědictví Chevrón. |
| 14. Proto po tento den patří Chevrón jako dědictví Kálévovi, synu Jefunnéovu, Kenizzímu, jelikož plně následoval Hospodina, Boha Isráélova. |
| 15. A jméno Chevrónu bylo dříve Kirjath-Arba, to byl člověk veliký mezi Anákím. A země nabyla pokoje od války. |
| Žalmy 44:20-26 |
| 20. Kdybychom byli zapomněli na jméno svého Boha a rozprostřeli své dlaně k BOHU cizáckému, |
| 21. zda by to Bůh neuměl vypátrat? Vždyť on zná tajemství srdce! |
| 22. Avšak pro tebe jsme v každý den zabíjeni, jsme považováni za drobný dobytek na porážku. |
| 23. Probuď se, nač spíš, Pane? Procitni, kéž do nekonečna neodhazuješ, |
| 24. nač skrýváš svou tvář a zapomínáš našeho soužení a našeho útlaku? |
| 25. Vždyť naše duše klesla do prachu, naše tělo přilnulo k zemi. |
| 26. Povstaň k pomoc i nám a osvoboď nás pro svou laskavost! |
| Přísloví 14:3-3 |
| 3. V ústech pošetilce je metla pýchy, a le moudré jejich rty ochraňují. |
| Lukáš 11:1-28 |
| 1. A když on byl na kterémsi místě a modlil se, stalo se, jak přestal, že k němu kterýsi z jeho učedníků řekl: Pane, nauč nás modlit se, jak i Jan vyučoval své učedníky. |
| 2. I řekl jim: Když se modlíte, říkejte: Otče, buď posvěceno tvé jméno, přijď tvé království, |
| 3. dávej nám denně náš potřebný chléb |
| 4. a odpusť nám naše hříchy, neboť i my odpouštíme každému, kdo nám je dlužen; a neuváděj nás do pokoušení. |
| 5. A řekl k nim: Kdo z vás bude mít přítele a odebere se k němu o půlnoci, i řekl by mu: Příteli, půjč mi tři chleby, |
| 6. jelikož ke mně přišel můj přítel z cesty a nemám, co bych mu předložil; |
| 7. a onen uvnitř by v odpověď řekl: Nevyrušuj mě, dveře jsou již zamknuté a má děťátka jsou se mnou v posteli; nemohu vstát a dát ti -? |
| 8. Pravím vám: Ač ne vstane a nedá mu proto, že je jeho přítelem, zvedne se dozajista pro jeho nestoudnost a dá mu, kolik potřebuje. |
| 9. A já vám pravím: Proste a bude vám dáno. Hledejte a najdete. Klepejte a bude vám otevřeno. |
| 10. Každý přece, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nachází, a tomu, kdo klepá, bude otevřeno. |
| 11. Koho však z vás, otce, poprosí syn o chléb a on mu podá kámen, nebo i o rybu, a on mu místo ryby podá hada, |
| 12. nebo poprosí-li i o vejce, což mu podá štíra? |
| 13. Umíte-li tedy vy, jsouce zlí, dávat svým dětem dobré dary, čím spíše dá Otec, jenž je z nebe Svatého Ducha těm, kdo ho prosí? |
| 14. I vyháněl démona a ten byl němý; a když ten démon vyšel, stalo se, že ten němý promluvil, a davy byly jaty údivem. |
| 15. Někteří zprostřed nich však řekli: Vyhání démony skrze Bélzebúba, knížete démonů. |
| 16. A jiní, aby ho pokoušeli, při něm vyhledávali znamení z nebe. |
| 17. On však, jsa si vědom jejich nápadů, jim řekl: Každé království samo vůči sobě rozštěpené pustne a dům vůči domu rozdvojený padá; |
| 18. a je-li i Satan rozštěpen sám vůči sobě, jak se udrží jeho království? protože říkáte, že vyháním démony skrze Bélzebúba. |
| 19. Vyháním-li však já démony skrze Bélzebúba, skrze koho je vyhánějí vaši synové? Pro tuto příčinu budou oni vašimi soudci. |
| 20. Vyháním-li však démony prstem Božím, pak tedy na vás přišlo Boží království. |
| 21. Když silák, po zuby ozbrojen, hlídá svůj palác, jsou věci, jež mu patří, v klidu, |
| 22. jakmile však na něho přijde ten, jenž je silnější než on, a přemůže ho, odnímá jeho plnou výzbroj, na niž spoléhal, a kořisti, jež od něho vzal, rozdává. |
| 23. Kdo není se mnou, je proti mně, a kdo nesbírá se mnou, rozsypává. |
| 24. Když nečistý duch od člověka vyjde, prochází bezvodými místy, hledaje oddech, a když nenachází, praví: Vrátím se zpět do svého domu, odkud jsem vyšel. |
| 25. I přijde a nachází dům vymetený a ozdobený. |
| 26. Tu jde a přibírá sedm jiných duchů, podlejších než je sám, i vstoupí a bydlí tam, a poslední věci onoho člověka se stávají horšími než první. |
| 27. A mezitímco říkal tyto věci, stalo se, že jakási žena, pozvedši hlas zprostřed davu, mu řekla: Blažené jsou útroby, jež tě nosily a prsy, jež jsi sál. |
| 28. On však řekl: To tedy jsou spíše blaženi ti, kteří slyší Boží slovo a dbají [ho]. |