A A A A A
Bible za jeden rok
Duben 12

Jozue 13:1-33
1. A Jóšua zestárl, pokročil věkem, a Hospodin k němu řekl: Ty jsi zestárl, pokročil jsi věkem, a k zaujetí zbývá velmi mnoho země.
2. Toto je země, jež zbývá: všechny okresy Pelištím a všechen Geššúrí
3. od Šíchóru, jenž teče před Egyptem, a ž po pomezí Ekrónu k severu, jenž se počítá ke Kenáanímu; pět pohlavárů Pelištím: Gazáthí, Ašdódí, Eškelóní, Gittí a Ekróní, a Avvím,
4. od jihu všechna země Kenáaního a Meárá, jež patří Cídóním, až k Aféku, po pomezí Emórího;
5. a země Givlího a všechen Levánón od vzcházení slunce, od Baal-Gádu pod horou Chermónem po vstup do Chamáthu;
6. všichni obyvatelé pohoří od Levánónu po Misrefóth-majim, všichni Cídóním; já je před tváří Isráélových synů budu vypuzovat, jen ji Isráélovým dětem v dědictví rozlosuj podle toho, co jsem ti rozkázal.
7. Nyní tedy zemi v dědictví rozděl devíti kmenům a polovině kmene Menaššéova;
8. s ním dostali Reúvéní a Gádí své dědictví, jež jim dal Mojžíš na druhé straně Jordánu od vzcházení podle toho, jak jim je Mojžíš, nevolník Hospodinův, dal,
9. od Aróéru, jenž je na břehu potoka Arnónu, a města, jež je v středu údolí, a celou náhorní plošinu Medeby po Dívón
10. a všechna města Síchóna, krále Emórího, jenž kraloval v Chešbónu až po pomezí dětí Ammónových,
11. a Gileád a území Geššúrího a Maachathího a celé pohoří Chermón a celý Bášán až po Salchu,
12. celé království Óga v Bášánu, jenž kraloval v Ašteróth a v Edreí; on zbyl z pozůstatku Refáím; a Mojžíš je pobil a vypudil je.
13. A le Isráélovi synové nevypudili Geššúrího a Maachathího, takže Geššúr a Maachath zůstal vprostřed Isráéle až po tento den.
14. Jen kmeni Lévího nedal dědictví; jejich dědictvím jsou ohnivé oběti Hospodina, Boha Isráélova, podle toho, co k němu promluvil.
15. Větvi dětí Reúvénových, jejich čeledím, tedy Mojžíš dal
16. a do stalo se jim území od Aróéru, jenž je na břehu potoka Arnónu, a města, jež je v středu údolí, a celé náhorní plošiny při Medebě,
17. Chešbónu a všech jeho měst, jež jsou na náhorní plošině Dívónu, a výšin Baalových a Béth-Baal-meónu
18. a Jáhace a Kedémóth a Méfá-athu
19. a Kirjáthaim a Sibmy a Cereth-šacharu na hoře nížiny
20. a Béth-Peóru a svahů Pisgy a Béth-Ješimóth
21. a všech měst náhorní plošiny a celého království Síchóna, krále Emórího, jenž kraloval v Chešbónu, jehož Mojžíš porazil, jeho a náčelníky Midjánu, Evího a Rekema a Cúra a Chúra a Revu, Síchónovy vladaře, obyvatele země.
22. A Bileáma, syna Beórova, věštce, zabili Isráélovi synové mečem mezi svými probodenými.
23. A pomezím Reúvénových dětí se stal Jordán a jeho pomezí. Toto je dědictví Reúvénových dětí po jejich čeledích, města a jejich vsi.
24. A větvi Gádově, dětem Gádovým, jejich čeledím, Mojžíš dal
25. a do stalo se jim území Jaezéru a všech měst Gileádu a poloviny země dětí Ammónových po Aróér, jenž je před Rabbou,
26. a od Chešbónu po Rámath-Micpeh a Betóním a od Machanájim po pomezí Lideviru,
27. v nížině pak Béth-hárámu a Béth-Nimry a Sukkóth a Cáfónu, pozůstatku království Síchóna, krále Chešbónu, Jordánu a jeho pomezí po okraj moře Kinnerethu, druhé strany Jordánu od vzcházení.
28. Toto je dědictví Gádových dětí po jejich čeledích, města a jejich vsi.
29. A polovině kmene Menaššéova Mojžíš dal a do stalo se polovině větve dětí Menaššéových, jejich čeledím,
30. co se stalo jejich územím: od Machanájim celého Bášánu, celého království Óga, krále Bášánu, a všech vsí Jáírových, jež jsou v Bášánu, šedesát měst.
31. A polovina Gileádu a Aštáróth a Edreí, měst království Ógova v Bášánu, připadla dětem Máchíra, syna Menaššéova, polovině Máchírových dětí po jejich čeledích.
32. Toto je, co jako dědictví rozdělil Mojžíš na stepích Móáva z druhé strany vůči Jordánu od Jerícha, od vzcházení.
33. A le kmeni Lévího Mojžíš dědictví nedal; jejich dědictvím je Hospodin, Isráélův Bůh, podle toho, co k nim promluvil.

Jozue 14:1-15
1. A toto je, co Isráélovy děti dostaly za dědictví v zemi Kenáanu, čím je jako dědictvím podělil Eleázár, kněz, a Jóšua, syn Núnův, a hlavy otců větví Isráélových dětí
2. losem jejich dědictví podle toho, co rozkázal Hospodin skrze Mojžíše stran devíti větví a půl větve,
3. neboť dědictví dvou větví a půl větve ustanovil Mojžíš z druhé strany vůči Jordánu a Lévíovcům dědictví vprostřed nich nedal,
4. neboť dětí Josefových byly dvě větve, Menaššé a Efrájim, a Lévíovcům podílu v zemi nedali, leč města k bydlení a jejich obvody pro jejich stáda a pro jejich majetek;
5. podle toho, co Hospodin rozkázal Mojžíšovi, tak Isráélovi synové učinili a rozdělili zem.
6. A k Jóšuovi v Gilgálu přistoupili synové Júdovi a Kálév, syn Jefunnéův, Kenizzí, k němu řekl: Ty znáš slovo, jež v Kádéš-barnéji promluvil Hospodin k Mojžíšovi, Božímu muži, týkající se mne a týkající se tebe.
7. Když mě Mojžíš, nevolník Hospodinův, z Kádéš-barnéje vyslal proslídit zem, byl jsem já ve věku čtyřiceti let; i přinesl jsem mu odtamtud zvěst podle toho, jak mi bylo u srdce;
8. a le moji bratři, kteří vystoupili se mnou, způsobili roztání srdce lidu, kdežto já jsem plně následoval Hospodina, svého Boha.
9. A v onen den Mojžíš přisáhl výrokem: Nebude-li země, v niž šlápla tvá noha, natrvalo dědictvím tobě a tvým dětem, neboť jsi plně následoval Hospodina, mého Boha!
10. A nyní, hle, mě Hospodin zachoval naživu podle toho, co promluvil, po těchto čtyřicet a pět let, jež Isráél prochodil pustinou, od doby, kdy Hospodin promluvil toto slovo k Mojžíšovi, a já nyní, hle, ve věku pětaosmdesáti let
11. doposud jsem dnes silný jako v den, kdy mě Mojžíš vyslal; jak á byla má síla tehdy, tak ová je má síla nyní k boji i k vycházení a ke vstupování.
12. Nyní mi tedy dej toto pohoří, o němž v onen den promluvil Hospodin, neboť ty jsi v onen den uslyšel, že jsou tam Anákím a města veliká a opevněná; snad bude Hospodin se mnou, takže je budu moci vypudit podle toho, co Hospodin promluvil.
13. A Jóšua mu požehnal a dal Kálévovi, synu Jefunnéovu, za dědictví Chevrón.
14. Proto po tento den patří Chevrón jako dědictví Kálévovi, synu Jefunnéovu, Kenizzímu, jelikož plně následoval Hospodina, Boha Isráélova.
15. A jméno Chevrónu bylo dříve Kirjath-Arba, to byl člověk veliký mezi Anákím. A země nabyla pokoje od války.

Žalmy 44:20-26
20. Kdybychom byli zapomněli na jméno svého Boha a rozprostřeli své dlaně k BOHU cizáckému,
21. zda by to Bůh neuměl vypátrat? Vždyť on zná tajemství srdce!
22. Avšak pro tebe jsme v každý den zabíjeni, jsme považováni za drobný dobytek na porážku.
23. Probuď se, nač spíš, Pane? Procitni, kéž do nekonečna neodhazuješ,
24. nač skrýváš svou tvář a zapomínáš našeho soužení a našeho útlaku?
25. Vždyť naše duše klesla do prachu, naše tělo přilnulo k zemi.
26. Povstaň k pomoc i nám a osvoboď nás pro svou laskavost!

Přísloví 14:3-3
3. V ústech pošetilce je metla pýchy, a le moudré jejich rty ochraňují.

Lukáš 11:1-28
1. A když on byl na kterémsi místě a modlil se, stalo se, jak přestal, že k němu kterýsi z jeho učedníků řekl: Pane, nauč nás modlit se, jak i Jan vyučoval své učedníky.
2. I řekl jim: Když se modlíte, říkejte: Otče, buď posvěceno tvé jméno, přijď tvé království,
3. dávej nám denně náš potřebný chléb
4. a odpusť nám naše hříchy, neboť i my odpouštíme každému, kdo nám je dlužen; a neuváděj nás do pokoušení.
5. A řekl k nim: Kdo z vás bude mít přítele a odebere se k němu o půlnoci, i řekl by mu: Příteli, půjč mi tři chleby,
6. jelikož ke mně přišel můj přítel z cesty a nemám, co bych mu předložil;
7. a onen uvnitř by v odpověď řekl: Nevyrušuj mě, dveře jsou již zamknuté a má děťátka jsou se mnou v posteli; nemohu vstát a dát ti -?
8. Pravím vám: Ač ne vstane a nedá mu proto, že je jeho přítelem, zvedne se dozajista pro jeho nestoudnost a dá mu, kolik potřebuje.
9. A já vám pravím: Proste a bude vám dáno. Hledejte a najdete. Klepejte a bude vám otevřeno.
10. Každý přece, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nachází, a tomu, kdo klepá, bude otevřeno.
11. Koho však z vás, otce, poprosí syn o chléb a on mu podá kámen, nebo i o rybu, a on mu místo ryby podá hada,
12. nebo poprosí-li i o vejce, což mu podá štíra?
13. Umíte-li tedy vy, jsouce zlí, dávat svým dětem dobré dary, čím spíše dá Otec, jenž je z nebe Svatého Ducha těm, kdo ho prosí?
14. I vyháněl démona a ten byl němý; a když ten démon vyšel, stalo se, že ten němý promluvil, a davy byly jaty údivem.
15. Někteří zprostřed nich však řekli: Vyhání démony skrze Bélzebúba, knížete démonů.
16. A jiní, aby ho pokoušeli, při něm vyhledávali znamení z nebe.
17. On však, jsa si vědom jejich nápadů, jim řekl: Každé království samo vůči sobě rozštěpené pustne a dům vůči domu rozdvojený padá;
18. a je-li i Satan rozštěpen sám vůči sobě, jak se udrží jeho království? protože říkáte, že vyháním démony skrze Bélzebúba.
19. Vyháním-li však já démony skrze Bélzebúba, skrze koho je vyhánějí vaši synové? Pro tuto příčinu budou oni vašimi soudci.
20. Vyháním-li však démony prstem Božím, pak tedy na vás přišlo Boží království.
21. Když silák, po zuby ozbrojen, hlídá svůj palác, jsou věci, jež mu patří, v klidu,
22. jakmile však na něho přijde ten, jenž je silnější než on, a přemůže ho, odnímá jeho plnou výzbroj, na niž spoléhal, a kořisti, jež od něho vzal, rozdává.
23. Kdo není se mnou, je proti mně, a kdo nesbírá se mnou, rozsypává.
24. Když nečistý duch od člověka vyjde, prochází bezvodými místy, hledaje oddech, a když nenachází, praví: Vrátím se zpět do svého domu, odkud jsem vyšel.
25. I přijde a nachází dům vymetený a ozdobený.
26. Tu jde a přibírá sedm jiných duchů, podlejších než je sám, i vstoupí a bydlí tam, a poslední věci onoho člověka se stávají horšími než první.
27. A mezitímco říkal tyto věci, stalo se, že jakási žena, pozvedši hlas zprostřed davu, mu řekla: Blažené jsou útroby, jež tě nosily a prsy, jež jsi sál.
28. On však řekl: To tedy jsou spíše blaženi ti, kteří slyší Boží slovo a dbají [ho].