A A A A A
Bible za jeden rok
Duben 10

Jozue 9:1-27
1. To, jak uslyšeli všichni králové, kteří byli na této straně Jordánu, v horách i v nížině a na celém pobřeží velikého moře naproti Levánónu, Chittí a Emórí a Kenáaní a Perizzí a Chivví a Jevúsí, stalo se,
2. že se spolu v jedné mysli shromáždili bojovat s Jóšuou a s Isráélem.
3. A co Jóšua učinil Jeríchu a Aji, uslyšeli obyvatelé Giveónu,
4. a ti se zase zachovali lstivě; odebrali se totiž a připravili se jakoby na cestu a vzali na své osly opotřebované pytle a měchy na víno, opotřebované a potrhané a svazované,
5. a na své nohy opotřebované a záplatované sandály a na sebe opotřebované šatstvo, a všechen chléb jejich stravy byl vyschlý, rozdrobený.
6. A při šli k Jóšuovi do tábora v Gilgálu a řekli k němu a k Isráélovým mužům: Přišli jsme z daleké země; nyní tedy vzhledem k nám uzavřete smlouvu.
7. A Isráélovi muži k těm to Chivvím řekli: Ty snad bydlíš vprostřed mne, jak bych tedy mohl vzhledem k tobě uzavřít smlouvu?
8. I řekli k Jóšuovi: My jsme tvoji nevolníci. A Jóšua k nim řekl: Kdo jste vy a odkud přicházíte?
9. I řekli k němu: Tvoji nevolníci přišli z velmi daleké země pro jméno Hospodina, tvého Boha, neboť jsme uslyšeli zvěst o něm a o vše m, co učinil v Egyptě,
10. a o vše m, co učinil dvěma králům Emórího, kteří byli na druhé straně Jordánu, Síchónovi, králi Chešbónu, a Ógovi, králi Bášánu, jenž byl v Aštáróth.
11. Naši starší a všichni obyvatelé naší země k nám tedy pronesli výrok: Vezměte ve své ruce stravu na cestu a jděte jim vstříc, a řekněte k nim: My jsme vaši nevolníci; nyní tedy vzhledem k nám uzavřete smlouvu.
12. Toto je náš chléb; horký jsme si jej vzali za zásobu potravy ze svých domů v den našeho vyjití k odchodu k vám, a nyní, hle, je vyschlý a rozdrobený;
13. a tyto měchy na víno, jež jsme naplnili, byly nové, a hle, jsou potrhané, a toto naše šatstvo a sandály se velmi dlouhou cestou opotřebovaly.
14. I vzali ti muži z jejich stravy, a le neotázali se úst Hospodinových;
15. a Jóšua s nimi sjednal pokoj a uzavřel vzhledem k nim smlouvu o ponechání jich naživu, již jim náčelníci shromáždění přísahou stvrdili.
16. A po uplynutí tří dní po tom, co vzhledem k nim uzavřeli smlouvu, se stalo, že uslyšeli, že oni k nim mají blízko a že oni bydlí vprostřed nich.
17. A Isráélovi synové se dali na cestu a v třetí den přišli k jejich městům; a jejich města byla: Giveón a Kefírá a Beéróth a Kirjath-jeárím;
18. a Isráélovi synové je nevybili, protože jim náčelníci shromáždění přisáhli při Hospodinu, Isráélovu Bohu; a všechno shromáždění se na náčelníky jalo reptat.
19. A všichni náčelníci ke všemu shromáždění řekli: My jsme jim přisáhli při Hospodinu, Isráélovu Bohu, a nyní na ně nesmíme sáhnout.
20. Toto jim musíme učinit, totiž nechat je naživu, a ť na nás není rozhněvání pro přísahu, jíž jsme jim přisáhli.
21. Náčelníci k nim tedy řekli: Musejí zůstat naživu; i stali se všemu shromáždění štípači dříví a čerpači vody podle toho, co k nim náčelníci promluvili.
22. A Jóšua je povolal a promluvil k nim výrokem: Proč jste nás obelstili výrokem: My jsme z velmi daleka od vás, a č vy bydlíte vprostřed nás?
23. Nyní tedy jste vy prokleti a nemůže přestat být nevolníkem nikdo z vás, a budete štípači dříví a čerpači vody pro dům mého Boha.
24. I odpověděli Jóšuovi a řekli: Proto že tvým nevolníkům bylo s jistotou oznámeno, že Hospodin, tvůj Bůh, rozkázal Mojžíšovi, svému nevolníku, dát vám všechnu tu to zem a před vaší tváří všechny obyvatele té země vymýtit, takže jsme z vás pocítili velikou bázeň o svá žití a učinili jsme tuto věc.
25. Nyní tedy, hle, my - jsme v tvé ruce, učiň nám, co je v tvých očích dobré a co správné učinit.
26. Tak jim tedy učinil, totiž vyprostil je z ruky Isráélových synů, takže je nepozabíjeli;
27. a v onen den je Jóšua ustanovil štípači dříví a čerpači vody pro shromáždění a pro oltář Hospodinův až po tento den na místo, jež on bude chtít vyvolit.

Jozue 10:1-43
1. A jak Adóní-cedek, král Jerúsaléma, uslyšel, že Jóšua dobyl Aje a uvedl ji v odevzdání (jak učinil Jeríchu a jeho králi, tak učinil Aji a jejímu králi ), a že obyvatelé Giveónu s Isráélem uzavřeli mír a jsou vprostřed něho, stalo se,
2. že se velmi ulekli, proto že Giveón byl veliké město, jako jedno z měst královských, a že on byl větší než Aj a všichni jeho muži byli hrdinové.
3. Adóní-cedek, král Jerúsaléma, tedy poslal k Chóhamovi, králi Chevrónu, a k Pireámovi, králi Jarmúthu, a k Jáfiovi, králi Láchíše, a k Devírovi, králi Eglónu, vzkaz:
4. Vystupte ke mně a pomozte mi, a ť můžeme vybít Giveón, neboť s Jóšuou a se syny Isráélovými uzavřel mír.
5. Shromáždili se tedy a vystoupili, pět králů Emórího - král Jerúsaléma a král Chevrónu a král Jarmúthu a král Láchíše a král Eglónu, oni i všechna jejich vojska, a položili se před Giveónem a zahájili proti němu válku.
6. A muži Giveónu poslali k Jóšuovi do tábora do Gilgálu vzkaz: Kéž neodtahuješ svou ruku od svých nevolníků - vystup rychle k nám a přines nám záchranu a pomoz nám, neboť se na nás shrnuli všichni králové Emórího, obývající pohoří.
7. Jóšua tedy vystoupil z Gilgálu, on a s ním všechen bojovný lid, a no, všichni zdatní hrdinové,
8. a Hospodin k Jóšuovi řekl: Nechť před nimi nepociťuješ bázeň, neboť jsem je vy dal v tvou ruku; nikdo se nebude moci postavit proti tvé tváři.
9. A Jóšua na ně přišel náhle; po celou noc vystupoval z Gilgálu;
10. a Hospodin je před tváří Isráéle zmátl, takže je u Giveónu porazil i velikou porážkou a pronásledoval i je cestou vzestupu k Béth-Chórónu a bili je až po Azéku a po Makkédu.
11. A při jejich prchání před tváří Isráéle - oni byli na sestupu od Béth-Chórónu - se stalo, že na ně Hospodin z nebes házel veliké kameny až po Azéku, takže umírali; více bylo těch, kteří umřeli pod kameny toho krupobití, než těch, jež Isráélovi synové zabili mečem.
12. Tehdy Jóšua v den Hospodinova vystavení Emórího před tvář Isráélových synů k Hospodinu promluvil a před očima Isráéle řekl: Slunce, zastav se u Giveónu, a měsíc v údolí Ajjálónu!
13. I zastavilo se slunce a měsíc zůstal stát, dokud národ pomstou stíhal své nepřátele. (Zda to ne ní napsáno na knize Jášárově?) A slunce se zastavilo vprostřed nebes a přestalo kvapit k zacházení, asi na celý den.
14. A nenastal den jako tento, před ním a ni po něm, stran Hospodinova vyslyšení hlasu člověka, neboť Hospodin bojoval za Isráéle.
15. A Jóšua se vrátil, a s ním všechen Isráél, do tábora, do Gilgálu.
16. A těch pět králů, ti prchli a uchýlili se v jeskyni v Makkédě;
17. to bylo Jóšuovi oznámeno výrokem: Byli dopadeni, těch pět králů, uchýlivších se v jeskyni v Makkédě.
18. A Jóšua řekl: Přivalte k ústí té jeskyně veliké kameny a pověřte muže hlídáním jí;
19. a vy nechť nestojíte, žeňte se za svými nepřáteli, a ť můžete pobít jejich zadní voj; nechť je nenecháváte vstupovat do jejich měst, neboť je Hospodin, váš Bůh, vy dal ve vaši ruku.
20. A jak Jóšua a Isráélovi synové dokončili jich pobíjení velmi velikou porážkou až do jejich vymizení, stalo se, že z nich přežili přeživší; ti vstoupili do opevněných měst.
21. A všechen lid se v pokoji vrátil do tábora k Jóšuovi do Makkédy; vůbec nikdo vůči Isráélovým dětem nenaostřil svůj jazyk.
22. A Jóšua řekl: Otevřete ústí jeskyně a vyveďte těch pět králů z jeskyně ke mně.
23. I učinili tak a vyvedli těch pět králů z jeskyně k němu, krále Jerúsaléma a krále Chevrónu a krále Jarmúthu a krále Láchíše a krále Eglónu;
24. a jak tyto krále k Jóšuovi vyvedli, stalo se, že Jóšua zavolal na všechny muže Isráélovy a řekl k důstojníkům bojovníků, kteří chodili s ním: Přistupte, položte své nohy na krky těchto králů. Přistoupili tedy a položili na jejich krky své nohy;
25. a Jóšua k nim řekl: Nechť se nebojíte a nestrachujete; buďte silní a buďte odvážní, neboť takto bude Hospodin činit všem vašim nepřátelům, s nimiž vy bojujete.
26. A potom je Jóšua pobil, a no, usmrtil je, i pověsil i je na pět stromů a na stromech zůstali pověšeni až do večera
27. a k času zacházení slunce se stalo, že Jóšua rozkázal, a ť je ze stromů sejmou, i naházeli je do té jeskyně, kde se byli uchýlili, a na ústí té jeskyně nakladli veliké kameny, až po sám tento den.
28. A v onen den dobyl Jóšua Makkédy a vybil ji ostřím meče, i jejího krále, a uvedl je, totiž všechny duše, jež v ní byly, v odevzdání, neponechal přežívajícího, a králi Makkédy učinil, jako učinil králi Jerícha.
29. A od Makkédy přešel Jóšua a s ním všechen Isráél k Livně a jal se bojovat s Livnou,
30. a Hospodin i ji vy dal v ruku Isráéle, i jejího krále, i vybil ji ostřím meče, i všechny duše, jež v ní byly, neponechal v ní přežívajícího, a jejímu králi učinil, jako učinil králi Jerícha.
31. A od Livny přešel Jóšua a s ním všechen Isráél k Láchíši a položil se před ní a jal se proti ní bojovat,
32. a Hospodin vy dal Láchíš v ruku Isráéle, takže jí v druhý den dobyl a vybil ji ostřím meče, podle všeho, co učinil Livně.
33. Tehdy na pomoc Láchíši vystoupil Chórám, král Gezeru, a le Jóšua ho porazil, i všechen jeho lid, až potud, že mu neponechal přežívajícího.
34. A od Láchíše přešel Jóšua a s ním všechen Isráél k Eglónu a položili se před ním a zaútočili na něj;
35. a v onen den ho dobyli a vybili jej ostřím meče, a všechny duše, jež v něm byly, v onen den uvedl i v odevzdání, podle všeho, co učinil i Láchíši.
36. A od Eglónu vystoupil Jóšua a s ním všechen Isráél k Chevrónu a zaútočili na něj
37. a dobyli ho a vybili jej ostřím meče, i jeho krále a všechna jeho města, a všechny duše, jež v něm byly; neponechal i přežívajícího, podle všeho, co učinil i Eglónu, a uvedl i jej v odevzdání, i všechny duše, jež v něm byly.
38. A Jóšua a s ním všechen Isráél se vrátil k Deviru a zaútočil na něj
39. a dobyl ho i s jeho králem a se všemi jeho městy, jež vybili ostřím meče, a všechny duše, jež v něm byly, uvedli v odevzdání, neponechal i přežívajícího; jak učinil i Chevrónu, tak učinil i Deviru a jeho králi, a jak učinil i Livně a jejímu králi.
40. Tak Jóšua vybil všechnu zem, pohoří i Negev a nížinu a svahy i se všemi jejich králi, neponechal přežívajícího, nýbrž v odevzdání uvedl vše dýchající podle toho, co rozkázal Hospodin, Isráélův Bůh.
41. Jóšua je tedy pobil od Kádéš-barnéji a ž po Gazu a všechnu zem Góšen a ž po Giveón,
42. a všechny tyto krále a jejich zem Jóšua podmanil jedním rázem, neboť za Isráél bojoval Hospodin, Isráélův Bůh.
43. A Jóšua se vrátil, a s ním všechen Isráél, do tábora, do Gilgálu.

Žalmy 44:1-3
1. (Řediteli hudby. Od synů Kórachových, poučení.) Bože, slýchali jsme svýma ušima, naši otcové nám vyprávěli o skutcích, jež jsi uskutečňoval v jejich dnech, v dnech pradávna.
2. Ty jsi svou rukou vypudil národy a je jsi zasadil; potíral jsi lidská plemena a vyháněl jsi je.
3. Vždyť ne svým mečem se zmocnili země, aniž jim jejich paže pomohla, nýbrž tvá pravice, a no, tvá paže a světlo tvé tváře, neboť jsi je blahovolně přijal.

Přísloví 13:24-25
24. Zadržující svůj prut nenávidí svého syna, a le milující ho mu zavčas udílí kázeň.
25. Spravedlivý jídá do své sytosti, a le břicho zlovolných má nedostatek.

Lukáš 10:1-24
1. A po těchto věcech určil Pán i jiných sedmdesát a vyslal je před svou tváří po dvou do každého města a místa, kam sám hodlal jít,
2. a pravil k nim: Žeň je sice hojná, ale dělníků málo; proste tedy Pána žně tak, aby na svou žeň dělníky vyslal.
3. Jděte; hle, vysílám vás já jako jehňata uprostřed vlků.
4. Nenoste peněženku, ne vak, ani opánky, a po cestě nikoho nepozdravujte.
5. A do kteréhokoli domu budete vcházet, říkejte nejprve: Pokoj tomuto domu;
6. a bude-li tam syn pokoje, odpočine váš pokoj na něm, jinak se vrátí na vás.
7. A v témž domě zůstávejte a jezte a pijte, co mají, dělník je přece hoden své mzdy. Nepřecházejte z domu do domu.
8. A do kteréhokoli města budete vcházet a budou vás přijímat, jezte, co se vám bude předkládat,
9. a uzdravujte v něm nemocné a říkejte jim: Přiblížilo se k vám Boží království.
10. Do kteréhokoli však města vejdete a nebudou vás přijímat, vyjděte na jeho ulice a řekněte:
11. I ten prach, jenž nám z vašeho města přilnul na nohy, si otíráme proti vám; nicméně vězte toto: že se přiblížilo Boží království.
12. Pravím vám, že v onen den bude Sodomě snesitelněji než onomu městu.
13. Běda ti, Chorazine, běda ti, Béthsaido, protože kdyby se byly v Tyru a Sidónu udály ty mocné činy, jež se udály ve vás, byli by se dávno dali na pokání, sedíce v pytlovině a popelu.
14. Nicméně bude Tyru a Sidónu na soudu snesitelněji než vám.
15. A ty, Kafarnaúme, jenž jsi byl vyvýšen až do nebe, budeš sražen až do hádu.
16. Kdo poslouchá vás, poslouchá mne, a kdo zamítá vás, zamítá mne, a kdo zamítá mne, zamítá toho, jenž mě vyslal.
17. A těch sedmdesát se s radostí vrátilo zpět a říkali: Pane, skrze tvé jméno se nám podřizují i démoni.
18. I řekl jim: Pozoroval jsem Satana, jak jako blesk padl z nebe.
19. Hle, dávám vám pravomoc šlapat po hadech a štírech a nade vší mocí nepřítele, a nic vám nikterak neublíží.
20. Nicméně se neradujte z toho, že se vám podřizují duchové, nýbrž se radujte, že vaše jména jsou napsána v nebesích.
21. V téže hodině Ježíš v duchu zajásal a řekl: Velebím tě, Otče, Pane nebe i země, že jsi tyto věci ukryl před moudrými a chápavými a odhalil je nedospělým. Ano, Otče, protože tak se stalo blahou libostí v tvých očích.
22. Od mého Otce mi byly odevzdány všechny věci a nikdo neví, kdo je Syn, leč Otec, a kdo je Otec, leč Syn, a komukoli by Syn byl ochoten ho odhalit.
23. A obrátiv se stranou k učedníkům, řekl: Blažené jsou oči, jež hledí na ty věci, na něž hledíte;
24. pravímť vám, že mnozí proroci a králové si přáli uvidět ty věci, na něž hledíte vy, a neuviděli, a uslyšet ty věci, jež slyšíte, a neuslyšeli.