| 4 Mojžíšova 5:1-31 |
| 1. A Hospodin k Mojžíšovi promluvil výrokem: |
| 2. Rozkaž Isráélovým dětem, a ť z tábora vypuzují každého malomocného a každého majícího výtok a každého znečištěného při mrtvém; |
| 3. od mužského po ženské pohlaví je musíte vypudit, ven vůči táboru je musíte vypudit, a ť neznečišťují tábor těch, vprostřed nichž já pobývám. |
| 4. A Isráélovy děti tak učinily; a no, vypudili je ven vůči táboru podle toho, co Hospodin k Mojžíšovi promluvil - tak Isráélovy děti učinily. |
| 5. A Hospodin k Mojžíšovi promluvil výrokem: |
| 6. Promluv k Isráélovým dětem: Kdykoli muž nebo žena budou páchat některý ze všech hříchů lidí tím, že se dopustí vyslovené nepoctivosti proti Hospodinu, takže se ona duše proviní, |
| 7. pak nechť svůj hřích, jejž spáchali, vyznají, a čím se kdo provinil, se vrátí ve vlastní hodnotě toho a musí se k tomu přidat pětina toho a dá se tomu, vůči němuž se provinil i. |
| 8. A nemá-li ten člověk příbuzného k vrácení dluhu jemu, připadne vrácený dluh Hospodinu, knězi, mimo berana zadostučinění, jímž se za něho bude činit zadost. |
| 9. I každá oběť věnování, patřící ke kterékoli ze svatých věcí Isráélových dětí, jež předkládají knězi, se bude do stávat jemu, |
| 10. a číkoli svaté věci se jemu budou do stávat; co mu kdo bude dávat, se bude do stávat jemu. |
| 11. A Hospodin k Mojžíšovi promluvil výrokem: |
| 12. Promluv k Isráélovým dětem a řekni k nim: Kdykoli se žena kteréhokoli muže bude odvracet a dopustí se vyslovené nevěry proti němu, |
| 13. takže s ní jiný muž ulehne s výlev em semene, a před očima jejího muže to bude skryto, protože se ona utají, že byla znečištěna, a svědka proti ní nebude a nebude přistižena, |
| 14. a le na něho přijde duch žárlivosti, takže se na svou ženu, jež byla znečištěna, jme žárlit, nebo na něho přijde duch žárlivosti, takže se jme žárlit na svou ženu, jež znečištěna nebyla, |
| 15. pak ten muž svou ženu přivede ke knězi a přinese její obětní dar za ni, desetinu éfy hrubé mouky z ječmene; nesmí na ni nalít oleje a nesmí na ni dát kadidla, neboť ona je obětí dar u veliké žárlivosti, dar u připomínky, připomínající nepravost. |
| 16. A kněz ji přivede blíže a postaví ji před tvář Hospodinovu, |
| 17. i vezme kněz svatou vodu v nádobě z hlíny, a z prachu, jenž je na podlaze obydlí, kněz bude brát a dá do té vody, |
| 18. a tu ženu kněz postaví před tvář Hospodinovu a obnaží hlavu té ženy, a oběť dar u připomínky (ona je obětí dar u veliké žárlivosti ) dá na její dlaně; a v ruce kněze bude voda veliké hořkosti, jež působí prokletí. |
| 19. A kněz ji zapřisáhne a řekne k té ženě: Neulehl-li s tebou jiný muž a neodvrátila-li ses znečištěním, jsouc pod svým mužem, buď bezpečna před touto vodou veliké hořkosti, jež působí prokletí; |
| 20. a le odvrátila-li ses, jsouc pod svým mužem, a znečistila-li ses, neboť si přilehnutí při tobě dovolil muž mimo tvého muže, - |
| 21. pak kněz tu ženu zapřisáhne přísahou kletby, i řekne kněz té ženě: Nechť tě Hospodin činí kletbou a přísahou vprostřed tvého lidu, takže ti Hospodin dá bedro v padlé a lůno opuchlé, |
| 22. a nechť tato voda, jež působí prokletí, vejde v tvé útroby učinit tvé lůno opuchlým a tvé bedro v padlým. A ta žena řekne: Ámén, ámén. |
| 23. A kněz tyto kletby zapíše v knihu a smyje do té vody veliké hořkosti, |
| 24. a tou vodou veliké hořkosti, jež působí prokletí, napojí tu ženu, a ť ta voda, jež působí prokletí, v ni k veliké hořkosti vejde. |
| 25. A kněz z ruky té ženy vezme tu oběť dar u veliké žárlivosti a poobrací tu oběť dar u před tváří Hospodinovou a předloží ji na oltář |
| 26. a hrstí kněz z té oběti daru nabere její pamětní část; tu dá na oltář obrátit v kouř. A potom tu ženu napojí tou vodou; |
| 27. a když ji tou vodou napojí, stane se, jestliže se znečistila a dopustila vyslovené nevěry proti svému muži, že v ni ta voda, jež působí prokletí, vejde k veliké hořkosti, takže její lůno opuchne a její bedro v padne a ta žena se stane kletbou vprostřed svého lidu. |
| 28. A jestliže se ta žena neznečistila a je ona čista, pak bude bezpečna a bude semenem oplodňována. |
| 29. Toto je zákon o veliké žárlivosti, když se žena bude odvracet, jsouc pod svým mužem, a znečistí se, |
| 30. nebo o muži, na něhož bude přicházet duch žárlivosti, takže se na svou ženu jme žárlit; pak tu ženu postaví před tvář Hospodinovu, a ť při ní kněz vykoná vše podle tohoto zákona. |
| 31. Pak bude muž prost viny, a le ona žena svou nepravost ponese. |
| 4 Mojžíšova 6:1-27 |
| 1. A Hospodin k Mojžíšovi promluvil výrokem: |
| 2. Promluv k Isráélovým dětem a řekni k nim: Kdykoli se muž nebo žena bude chtít oddělit slíbením slibu zasvěcence k zasvěcení Hospodinu, |
| 3. bude se zdržovat vína i všeho opojného; nesmí pít octa z vína a ni octa z ničeho opojného, a ni nesmí pít žádné šťávy z hroznů a ni nesmí jíst hroznů čerstvých a ni sušených. |
| 4. Po všechny dni svého zasvěcenectví nesmí jíst z ničeho, co je připravováno z vinné révy, od jader a ž po slupku. |
| 5. Po všechny dni slibu jeho zasvěcenectví nesmí přes jeho hlavu přejít břitva; do vyplnění dní, jež zasvěcuje Hospodinu, bude svatá; nechá růst uvolněnost vlasů své hlavy. |
| 6. Po všechny dni svého zasvěcenectví Hospodinu nesmí přistoupit k mrtvé osobě, |
| 7. k svému otci a ni k své matce, k svému bratru a ni k své sestře; nesmí se při nich znečistit, když budou mrtvi, neboť na jeho hlavě je zasvěcenectví jeho Boha. |
| 8. Po všechny dni svého zasvěcenectví bude on svatý Hospodinu |
| 9. a kdykoli před ním někdo v okamžiku náhle bude umírat, takže se znečistí hlava jeho zasvěcenectví, pak svou hlavu v den svého očištění oholí, bude ji holit v sedmý den, |
| 10. a v osmý den ke knězi ke vchodu stanu setkávání musí přinést dvě hrdličky nebo dvě mláďata holubice |
| 11. a kněz učiní jedno obětí za hřích a jedno vzestupnou obětí a učiní za něho zadost stran toho, čím při tom mrtvém zhřešil, a v onen den jeho hlavu posvětí. |
| 12. A on dni svého zasvěcenectví Hospodinu zasvětí a za provinění přivede ročního beránka, a le dřívější dni budou muset pro padnout, neboť jeho zasvěcenectví bylo znečištěno. |
| 13. A toto je zákon zasvěcence v den vyplnění dní jeho zasvěcenectví: Bude se přivádět ke vchodu stanu setkávání |
| 14. a předloží Hospodinu svůj obětní dar, jednoho bezvadného ročního beránka k vzestupné oběti a jednu bezvadnou roční ovečku k oběti za hřích a jednoho bezvadného berana k pokojným hodům |
| 15. a ošatku nekvašených chlebů z jemné mouky, preclíků zadělaných olejem a nekvašených lívanců pomazaných olejem za oběť dar u k nim, a úlitby k nim; |
| 16. to kněz předloží před tvář Hospodinovu a vykoná jeho oběť za hřích a jeho vzestupnou oběť |
| 17. a toho berana bude činit obětí pokojných hodů Hospodinu s ošatkou nekvašených chlebů; také kněz vykoná jeho oběť dar u a jeho úlitbu. |
| 18. A zasvěcenec u vchod u stanu setkávání oholí hlavu svého zasvěcenectví a vlasy hlavy svého zasvěcenectví vezme a dá na oheň, jenž bude pod obětí pokojných hodů. |
| 19. A kněz vezme vařené rameno z berana a jeden nekvašený preclík z ošatky a jeden nekvašený lívanec; to dá na dlaně zasvěcence po jeho oholení si svého zasvěcenectví; |
| 20. a kněz to poobrací v oběť obracení před tváří Hospodinovou; to je svaté a je to pro kněze kromě hrudi oběti obracení a kromě plece oběti věnování. A potom bude zasvěcenec smět pít víno. |
| 21. Toto je zákon zasvěcence, jenž bude činit slib, jeho obětního daru Hospodinu k jeho zasvěcenectví, mimo to, na č bude stačit jeho ruka podle povahy jeho slibu; tak bude činit, jak slíbil, dle zákona svého zasvěcenectví. |
| 22. A Hospodin k Mojžíšovi promluvil výrokem: |
| 23. Promluv k Árónovi a k jeho synům výrokem: Takto budete žehnat Isráélovým dětem, výrokem k nim: |
| 24. Nechť ti Hospodin žehná a nechť tě zachovává, |
| 25. nechť na tebe Hospodin svítí svou tváří a nechť je ti milostiv, |
| 26. nechť k tobě Hospodin povznáší svou tvář a uděluje ti pokoj. |
| 27. I uvedou na Isráélovy děti mé jméno a já jim budu žehnat. |
| Žalmy 30:8-12 |
| 8. K tobě, Hospodine, jsem volal, a no, k Pánu jsem úpěl: |
| 9. Jaký zisk v mé krvi, v mém sestoupení do propasti? Zda tě prach bude chválit, tvou věrnost zvěstovat? |
| 10. Slyš, Hospodine, a buď mi milostiv! Hospodine, buď mi pomocníkem! |
| 11. Můj nářek jsi mi změnil v taneční rej, mou pytlovinu jsi uvolnil a opásal jsi mě radostí, |
| 12. aby ti při hudbě zpívalo a neumlkalo oslavování. Hospodine, můj Bože, navždy tě budu chválit! |
| Přísloví 11:1-3 |
| 1. Váhy klamné - ošklivost Hospodinu, a le závaží řádné je mu libostí. |
| 2. Když přijde pýcha, přijde hanba, a le moudrost je s pokornými. |
| 3. Upřímné vodí jejich počestnost, a le věrolomné zase zničí jejich převrácenost. |
| Marek 8:22-38 |
| 22. A přichází do Béthsaidy; i přivádějí mu jednoho slepce a snažně ho prosí, aby na něho sáhl. |
| 23. I chopil se ruky toho slepce, vyvedl ho ze vsi ven, a plivnuv do jeho očí, položil na něho ruce a dotazoval se ho, zda co vidí. |
| 24. I vzhlédl a pravil: Vidím lidi, protože je zřím jako stromy, chodící. |
| 25. Nato opět na jeho oči položil ruce, i nabyl zřetelného vidění a byl zase uveden do žádoucího stavu, i viděl na veškeré věci jasně. |
| 26. I odeslal ho do jeho domu, pravě: Aniž do té vsi vstup, aniž to v té vsi komu pověz. |
| 27. A Ježíš vyšel, i jeho učedníci, do vsí Césareje Filipovy a na cestě se svých učedníků dotazoval, pravě jim: Kdo praví lidé, že jsem já? |
| 28. A oni mu odpověděli, pravíce: Že Jan, křtitel, a druzí, že Eliáš, další však, že jeden z proroků. |
| 29. A on se jich dotazoval: Kdo však vy pravíte, že jsem? A Petr mu v odpověď praví: Ty jsi KRISTUS. |
| 30. I napomenul je důrazně, aby o něm nikomu neříkali, |
| 31. a počal je vyučovat, že Syn člověka musí mnoho věcí vytrpět a být zamítnut od starších a velekněží a písmařů, a být zabit a po třech dnech opět vstát, |
| 32. a mluvil o té věci otevřeně. A Petr, vzav si ho k sobě, mu počal domlouvat, |
| 33. on však, obrátiv se a uzřev své učedníky, domluvil Petrovi, pravě: Kliď se za mne, Satane, protože nemáš na mysli věci Boží, nýbrž věci lidí. |
| 34. A přivolav si dav se svými učedníky, řekl jim: Kdo chce přijít za mnou, zřekni se sám sebe a chop se svého kříže a následuj mě. |
| 35. Kdokoli totiž bude chtít zachránit své žití, ztratí je, kdokoli však své žití pro mne a blahou zvěst ztratí, zachrání je. |
| 36. Copak bude člověku platné, jestliže získá celý svět a utrpí škodu na své duši? |
| 37. Copak by člověk dal výměnou za svou duši? |
| 38. Ano, kdokoli se v tomto cizoložném a hříšném pokolení zastydí za mne a za slova má, zastydí se za něho i Syn člověka, až přijde v slávě svého Otce se svatými anděly. |