Instagram
English
A A A A A
5 Mojžíšova 11:1-32
1. Budeš tedy Hospodina, svého Boha, milovat a budeš dbát jeho nařízení a jeho ustanovení a jeho předpisů a jeho rozkazů po všechny své dni.
2. Znáte přece dnes - neboť ne jde o vaše děti, jež neznají a jež nezakusily, - kázeň Hospodina, vašeho Boha, jeho velikost, jeho silnou ruku a jeho napřaženou paži
3. a jeho znamení a jeho činy, jež učinil vprostřed Egypta faraonovi, králi Egypta, a celé jeho zemi,
4. a jež učinil vojenské moci Egypta, jeho koním a jeho vozům, na něž v proudech vylil vody moře Rákosí při jejich honbě za nimi, takže Hospodin způsobil jich zkázu až po tento den,
5. a co vám učinil v pustině po váš příchod po toto místo,
6. a co učinil Dáthánovi a Avírámovi, synům Elíáva, syna Reúvénova, jak země rozevřela svá ústa a pohltila je i jejich domácnosti i jejich stany i vše mající své bytí, co k nim patřilo, vprostřed všeho Isráéle.
7. Jsou to přece vaše oči, jež viděly všechny veliké činy Hospodinovy, jež učinil;
8. budete tedy zachovávat všechen rozkaz, jejž vám já dnes rozkazuji, abyste nabývali síly a mohli vstoupit a zaujmout zem, kam se vy chystáte přejít k zaujetí jí,
9. a abyste mohli prodloužit své dni na půdě, již Hospodin vašim otcům přísahou slíbil dát vám a vašemu semeni, zem přetékající mlékem a medem.
10. Ta země přece, kam se ty chystáš vstoupit k zaujetí jí, ne ní jako země Egypta, odkud jste vyšli, již jsi poséval svým semenem a zavlažoval svou nohou jako zahradu zelin,
11. nýbrž ta země, kam se ty chystáš přejít k zaujetí jí, je země hor a údolí, vodou se napájí deštěm z nebes,
12. země, o níž Hospodin, tvůj Bůh, pečuje, oči Hospodina, tvého Boha, jsou ustavičně na ní, od počátku roku po posledek roku;
13. a budete-li vpravdě obracet sluch k mým rozkazům, jež vám já dnes rozkazuji, takže budete Hospodina, vašeho Boha, milovat a sloužit mu celým svým srdcem a celou svou duší, stane se,
14. že budu dávat déšť vaší zemi v jeho čas, raný i pozdní, takže budeš sklízet své obilí i svůj mošt i svůj olej,
15. a pro tvůj dobytek budu dávat v tvém poli trávu, i budeš se moci najíst a nasytit.
16. Dejte si na sebe pozor, aby se vaše srdce nedávalo mámit, takže byste se odvraceli a sloužili jiným bohům a klaněli se jim,
17. i vzplál by proti vám Hospodinův hněv, takže by uzavřel nebesa a nebylo by deště a půda by nedávala svého výnosu, i museli byste rychle vyhynout z povrchu dobré země, již se vám Hospodin chystá dát.
18. Musíte tedy tato má slova položit na své srdce a na svou duši a uvázat je za znamení na svou ruku, a ť jsou za čelenky mezi vašima očima,
19. a budete jím vyučovat své děti, takže o nich budete mluvit při tvém sedění v tvém domě a při tvém chození po cestě a při tvém ulehání i při tvém vstávání
20. a budeš je psát na veřeje svého domu a na své brány,
21. aby se množily vaše dni a dni vašich dětí na půdě, již Hospodin vašim otcům přísahou slíbil jim dát na dni nebes nad zemí.
22. Budete-li totiž bedlivě dbát všeho tohoto rozkazu, jejž vám já dnes rozkazuji vykonávat, - milovat Hospodina, vašeho Boha, chodit po všech jeho cestách a lpět na něm, -
23. pak Hospodin všechny tyto národy zpřed vaší tváře vypudí, takže národy nad vás větší a mocnější budete moci ovládnout.
24. Každé místo, v něž bude šlapat chodidlo vaší nohy, se bude do stávat vám, vaše území bude od pustiny a Levánónu, od Řeky, řeky Peráthu, a ž po nejzazší moře.
25. Nikdo se nebude moci postavit proti vaší tváři; na tvář vší země, po níž budete šlapat, bude Hospodin, váš Bůh, uvádět strach z vás a bázeň z vás podle toho, co k vám promluvil.
26. Viz, já dnes před vaši tvář kladu požehnání i zlořečení;
27. požehnání, budete-li obracet sluch k rozkazům Hospodina, svého Boha, jež vám já dnes rozkazuji,
28. a zlořečení, nebudete-li k rozkazům Hospodina, svého Boha, sluch obracet, nýbrž se od cesty, již vám já dnes rozkazuji, budete odvracet k chození za jinými bohy, jichž neznáte.
29. A až tě Hospodin, tvůj Bůh, bude uvádět do země, kam se vy chystáte vstoupit k zaujetí jí, stane se, že na hoře Gerizzím budeš dávat požehnání a na hoře Éválu zlořečení -
30. zda ony ne jsou na druhé straně Jordánu za cestou k zacházení slunce v zemi Kenáaního, jenž bydlí ve stepi naproti Gilgálu, vedle stromů Móréa?
31. Ano, vy se chystáte přejít Jordán k přistoupení k zaujetí země, již se vám Hospodin, váš Bůh, chystá dát, i budete ji moci zaujmout ji a usídlit se v ní.
32. Budete tedy dbát o vykonávání všech ustanovení a předpisů, jež já dnes kladu před vaši tvář.

5 Mojžíšova 12:1-31
1. Toto jsou ustanovení a předpisy, o jichž vykonávání budete dbát v zemi, již ti Hospodin, Bůh tvých otců, dá k zaujetí jí na všechny dni, v nichž na té půdě budete žít.
2. Veskrze musíte zpustošit všechna místa, kde národy, jež se vy chystáte ovládnout, obsluhovaly své bohy na vysokých horách a na pahorcích a pod každým zeleným stromem;
3. a no, musíte pobořit jejich oltáře, roztříštit jejich sloupy, a jejich ašéry ohněm popálit a sochy jejich bohů zporážet a vymýtit jejich jméno z onoho místa.
4. Hospodinu, svému Bohu, tak činit nebudete,
5. nýbrž k místu, jež Hospodin, váš Bůh, ze všech vašich kmenů bude chtít vyvolit k vložení tam svého jména, za své sídlo, se pohrnete a tam budeš vstupovat;
6. a tam budete přinášet své vzestupné a jiné oběti a své desátky a oběť věnování vaší ruky a svá splnění slibů a své dobrovolné oběti a prvorozené kusy ze svého skotu a svého drobného dobytka.
7. A tam budete před tváří Hospodina, svého Boha, jídat a budete se veselit ve všem podnikání své ruky, jímž ti Hospodin, tvůj Bůh, požehnal, vy i vaše domácnosti.
8. Nebudete činit podle všeho, co my činíme zde dnes, každý cokoli, co je v jeho očích správné,
9. neboť jste doposud nedospěli ke klidu a k dědictví, jež se ti Hospodin, tvůj Bůh, chystá dát;
10. až však budete mít Jordán překročen a bydlet v zemi, jíž se vás Hospodin, váš Bůh, chystá jako dědictvím podělit, a dá vám klid ode všech vašich nepřátel ze všech stran, takže budete bezpečně bydlet,
11. vyskytne se místo, v němž Hospodin, váš Bůh, bude nacházet zálibu, aby tam dal pobývat svému jménu; tam budete přinášet vše, co vám já rozkazuji, své vzestupné a jiné oběti a své desátky a oběť věnování vaší ruky a všechen výběr splnění svých slibů, jež budete Hospodinu slibovat.
12. Budete se tedy před tváří Hospodina, vašeho Boha, veselit vy i vaši synové a vaše dcery i vaši nevolníci a vaše služebnice i Léví ovec, jenž bude ve vašich branách, neboť on nemá podílu a ni dědictví s tebou.
13. Dej si na sebe pozor, abys své vzestupné oběti nevznášel v kterémkoli místě, jež budeš vidět,
14. nýbrž v místě, jež Hospodin bude chtít vyvolit v jednom z tvých kmenů, tam budeš obětovat své vzestupné oběti a tam budeš činit vše, co ti já rozkazuji.
15. Ve všech svých branách nicméně budeš smět podle vší žádostivosti své duše zabíjet a maso jídat podle požehnání Hospodina, tvého Boha, jež ti udělí, bude je smět jíst nečistý i čistý, jako gazelu a neb jako jelena;
16. jen krve jíst nesmíte, budete ji vylévat na zem jako vodu.
17. Nebudeš v svých branách smět jídat desátek ze svého obilí a svého moštu a svého oleje a ni prvorozené kusy svého skotu a svého drobného dobytka, a ni žádné přislíbené oběti, jež budeš slibovat, a ni dobrovolné oběti a ni oběť věnování tvé ruky,
18. nýbrž to budeš jídat před tváří Hospodina, svého Boha, v místě, v němž Hospodin, tvůj Bůh, bude nacházet zálibu, ty i tvůj syn a tvá dcera i tvůj nevolník a tvá služebnice i Léví ovec, jenž bude v tvých branách, a budeš se před tváří Hospodina, svého Boha, ve všem podnikání tvé ruky veselit.
19. Dej si na sebe pozor, abys Léví ovce nikdy, pokud budeš žít na své půdě, nepomíjel.
20. Až Hospodin, tvůj Bůh, podle toho, co k tobě promluvil, bude rozšiřovat tvé území, a budeš říkat: Chci jíst maso, neboť tvá duše bude toužit po jedení masa, budeš podle vší touhy své duše smět maso jíst.
21. Jestliže bude místo, jež Hospodin, tvůj Bůh, bude chtít vyvolit k vložení tam svého jména, od tebe daleko, pak budeš smět zabít ze svého skotu a neb ze svého drobného dobytka, jejž ti Hospodin dá, podle toho, co jsem ti rozkázal, a najíst se v svých branách podle vší touhy své duše;
22. ano, jako se jí gazela a jelen, tak to budeš jíst, nečistý a čistý to budou smět jíst stejně.
23. Jen buď pevný stran nejedení krve, neboť krev, to je žití, a nesmíš s masem jíst žití -
24. nesmíš ji jíst, na zem ji musíš vylít jako vodu;
25. nesmíš ji jíst, aby bylo dobře tobě i tvým dětem po tobě, když budeš konat, co je v Hospodinových očích správné.
26. Jen své posvěcené věci, jež budeš mít, a svá splnění slibů budeš muset pobrat a přijít k místu, jež Hospodin bude chtít vyvolit,
27. a maso a krev učiníš na oltáři Hospodina, svého Boha, svými vzestupnými obětmi a krev tvých ostatních obětí se bude vylévat na oltář Hospodina, tvého Boha, maso však budeš smět jíst.
28. Dej pozor, a ť posloucháš všech těchto slov, jež ti já dnes rozkazuji, aby bylo natrvalo dobře tobě i tvým dětem po tobě, když budeš činit, co je v očích Hospodinových dobré a správné.
29. Až Hospodin, tvůj Bůh, před tvou tváří bude vytínat národy tam, kam ty se chystáš přijít ovládnout je, a budeš je moci ovládnout a usídlíš se v jejich zemi,
30. dej si na sebe pozor, abys podle nich po jich vyhubení před tvou tváří nepadal v léčku, totiž aby ses nedotazoval na jejich bohy s výrokem: Jak tyto národy obsluhovaly své bohy, právě tak budu činit i já.
31. Tak nesmíš činit Hospodinu, svému Bohu, neboť oni svým bohům činili vše, co je Hospodinu ošklivostí, co on nenávidí, vždyť i své syny a své dcery svým bohům ohněm spalovali.

Žalmy 37:18-22
18. ( Jód ) Hospodin zná dni bezúhonných a jejich dědictví potrvá navždy;
19. nebudou zklamáváni v zlý čas a v dnech hladu budou nasycováni,
20. ( Káf ) zatímco zlovolní budou hynout a nepřátelé Hospodinovi budou jako cennost jehňat; zajdou v kouři, zajdou!
21. ( Lámed ) Zlovolný vypůjčuje, aniž splácí, a le spravedlivý se smilovává a roz dává,
22. neboť jím požehnaní budou vlastnit zem, a le jím zlořečení se budou vytínat.

Přísloví 12:12-14
12. Zlovolný si toužebně přeje kořist zlých, ale kořen spravedlivých rodí.
13. V přestupku rtů je zlá léčka, a le spravedlivý vychází z úzkosti.
14. Kdokoli se může nasytit dobrem z ovoce svých úst; a no, člověku se vrací zásluha jeho rukou.

Lukáš 2:1-24
1. V oněch dnech se však stalo, že od císaře Augusta vyšlo usnesení, by se konal soupis všeho obydleného světa;
2. k soupisu samému došlo teprve, když vladařem Sýrie byl Quirinius.
3. I ubírali se všichni, by se dávali zapisovat, každý do svého města;
4. a vystoupil i Josef od Galileje, z města Nazaretu, do Júdska, do města Davidova, jež se nazývá Béthlém, - protože byl z domu a rodiny Davidovy, -
5. by byl zapsán, s Marií, jež mu byla zasnoubená jako jeho žena a byla v jiném stavu.
6. A když tam byli, stalo se, že se dovršily dni, by ona porodila,
7. i porodila svého prvorozeného syna a zavinula ho do plenek a uložila ho v jeslích, protože v noclehárně pro ně nebylo místa.
8. A v témže kraji byli pastýři, zdržující se venku a v noci konající hlídky nad svým stádem;
9. a hle, stanul při nich anděl PÁNĚ a sláva PÁNĚ se zaskvěla vůkol nich, i ulekli se velikým leknutím.
10. A ten anděl jim řekl: Nelekejte se, neboť hle, přináším vám blahou zvěst o veliké radosti, jež bude pro všechen lid,
11. protože se vám dnes ve městě Davidově narodil Zachránce, jenž je Kristus, Pán.
12. A znamením vám bude toto: najdete novorozeně zavinuté do plenek a ležící v jeslích.
13. A znenadání se s tím andělem objevil zástup nebeského vojska, chválícího Boha a říkajícího:
14. V nejvyšších místech sláva Bohu a na zemi pokoj, v lidech blahá libost.
15. A jak ti andělé od nich odešli do nebe, stalo se, že ti pastýři k sobě navzájem řekli: Zajděme tedy až do Béthléma a podívejme se na tu věc, jež se stala, již nám PÁN uvedl ve známost.
16. I pospíšili a přišli a dopátrali se i Marie i Josefa a toho novorozeněte, ležícího v těch jeslích.
17. A když je uviděli, rozšířili všude známost stran té věci, o níž k nim bylo promluveno stran tohoto děťátka,
18. a všichni, kteří to uslyšeli, byli stran toho, co k nim od těch pastýřů bylo promluveno, jati údivem.
19. Marie však všechny tyto věci spolu uchovávala v mysli, hloubajíc o nich ve svém srdci.
20. A ti pastýři se vrátili zpět, oslavujíce a chválíce Boha za vše, co uslyšeli a uviděli podle toho, jak k nim bylo promluveno.
21. A když se dovršilo osm dní, by on byl obřezán, bylo jeho jméno nazváno Ježíš; to mu bylo dáno od toho anděla před jeho početím v útrobách.
22. A když se dovršily dni jejich očišťování podle zákona Mojžíšova, vynesli ho do Jerúsaléma představit PÁNU
23. (podle toho, jak je v zákoně PÁNĚ psáno: Vše mužského pohlaví, rozvírající dělohu, bude nazváno svatým PÁNU)
24. a dát oběť podle toho, co je řečeno v zákoně PÁNĚ, párek hrdliček nebo dvě mláďata holubů.