A A A A A
Bible za jeden rok
Březen 10

4 Mojžíšova 17:1-13
1. A Hospodin k Mojžíšovi promluvil výrokem:
2. Promluv k Isráélovým dětem a vezmi od nich po holi na každý dům otce, ode všech jejich náčelníků podle domů jejich otců, dvanáct holí; jméno každého budeš psát na jeho hůl,
3. a na hůl Lévího budeš psát jméno Árónovo, neboť bude jedna hůl na každou hlavu domu otců;
4. a uložíš je v stanu setkávání před svědectvím, kam přicházím setkávat se s vámi;
5. i stane se, že muž, v němž nacházím zálibu, - jeho hůl bude pučet; tak chci zpřed sebe umlčet reptání Isráélových dětí, jež na vás reptají.
6. Mojžíš tedy k Isráélovým dětem promluvil a všichni jejich náčelníci mu dali za každého náčelníka po jedné holi, podle domů jejich otců, dvanáct holí, a vprostřed jejich holí byla hůl Árónova;
7. a Mojžíš ty hole ve stanu svědectví uložil před tvář Hospodinovu
8. a nazítří, když Mojžíš do stanu svědectví vstoupil, se stalo, že hle, byla vypučela hůl Árónova za dům Lévího, a no, vyhnala puky a dala vykvést květu a uzrát dala mandlím.
9. A Mojžíš všechny ty hole z přítomnosti tváře Hospodinovy vynesl ke všem Isráélovým dětem, i uviděli a vzali každý svou hůl.
10. A Hospodin k Mojžíšovi řekl: Dej Árónovu hůl zase před svědectví k opatrování na znamení pro syny vzpurnosti, a ť zpřed mne může ukončit jejich reptání, a ť nemusejí pomřít.
11. A Mojžíš učinil podle toho, co mu Hospodin rozkázal, tak učinil.
12. A Isráélovy děti k Mojžíšovi pronesly výrok: Hle, hyneme, mizíme my všichni, mizíme;
13. každý, kdo se vůbec přiblíží k obydlí Hospodinovu, umírá - zdali je s námi naprosto konec?

4 Mojžíšova 18:1-32
1. A Hospodin řekl k Árónovi: Ty a tvoji synové a dům tvého otce ponesete pochybení stran svatyně a ty a s tebou tvoji synové ponesete pochybení svého kněžství;
2. a i své bratry, větev Lévího, kmeni tvého otce, nechávej přibližovat se s tebou, a ť jsou k tobě připojováni a obsluhují tě, když ty a s tebou tvoji synové budete při průčelí stanu svědectví;
3. i budou dbát tvých nařízení a péče o celý stan, jen k svatým předmětům a k oltáři se nesmějí přibližovat, a ť nemusejí umírat i oni i vy.
4. Budou tedy připojeni k tobě a budou dbát péče o stan setkávání stran vší služby při stanu, a neoprávněný se k nim nesmí přiblížit.
5. Budete tedy dbát péče o svatyni a péče o oltář, a ť již nad Isráélovými dětmi není rozhněvání;
6. a já, hle, jsem vaše bratry, Lévíovce, vzal zprostřed Isráélových dětí; vám jsou dáni darem pro Hospodina k sloužení službou při stanu setkávání,
7. a ty a s tebou tvoji synové se budete věnovat svému kněžství při všech záležitostech oltáře a při tom, co je zevnitř vůči oponě; tak budete sloužit. Vaše kněžství vám dávám jako službu daru, a neoprávněný, jenž se přiblíží, musí být usmrcen.
8. A Hospodin k Árónovi promluvil: A já, hle, jsem tobě odevz dal péči o mé oběti věnování při všech posvěcených věcech Isráélových dětí; tobě jsem je dal vzhledem k pomazání, i tvým synům, za trvalý vyhrazený podíl.
9. Toto bude pro tebe z nanejvýš svatého, od ohně: všechny jejich přínosy, jako všechny jejich oběti dar u a jako všechny jejich oběti za hřích a jako všechny jejich oběti za provinění, jež mi budou opakovaně přinášet; to bude nanejvýš svaté tobě a tvým synům.
10. Jako nanejvýš svaté to budeš jíst; bude to jíst každý mužského pohlaví; bude ti to svaté.
11. A toto bude pro tebe: oběť věnování jejich darů i všechny oběti obracení od Isráélových dětí; dal jsem je tobě a s tebou tvým synům a tvým dcerám za trvalý vyhrazený podíl, každý čistý v tvém domě to smí jíst.
12. Vše nejlepší z oleje a vše nejlepší z moštu a obilí z jejich první úrody, jež budou dávat Hospodinu - dal jsem je tobě,
13. prvotiny všeho, co bude v jejich zemi, jež budou přinášet Hospodinu, to bude pro tebe, každý čistý v tvém domě to smí jíst.
14. Vše odevzdané v Isráélovi bude pro tebe;
15. vše protrhující dělohu, patřící ke všemu masu, jež budou předkládat Hospodinu, z lidí i z dobytka, bude pro tebe, ale prvorozené lidí musíš dát řádně vykoupit, i prvorozené nečistého dobytka musíš dát vykoupit.
16. A částky výkupného za ně: od věku jednoho měsíce budeš dávat vykupovat podle svého hodnocení pěti šekly stříbra podle šeklu svatyně, to je dvacet gér.
17. Ale prvorozené skotu nebo prvorozené ovcí nebo prvorozené koz nebudeš dávat vykupovat, ta jsou svatá, jejich krev budeš vykrápět na oltář a jejich tuk budeš obracet v kouř jako ohnivou oběť k líbezné vůni Hospodinu
18. a jejich maso bude pro tebe, jako hruď obracení a jako pravé plece.
19. Všechny oběti věnování ze svatých věcí, jež budou Isráélovy děti věnovat Hospodinu, jsem dal tobě a s tebou tvým synům a tvým dcerám za trvalý vyhrazený podíl, je to trvalá smlouva soli před tváří Hospodinovou, tobě a s tebou tvému semeni.
20. A Hospodin k Árónovi řekl: V jejich zemi nebudeš mít dědictví, aniž se ti vprostřed nich bude do stávat podílu; tvým podílem a tvým dědictvím vprostřed Isráélových dětí budu já.
21. A synům Lévího, hle, jsem za dědictví dal všechny desátky v Isráélovi za jejich službu, jíž oni slouží, službu při stanu setkávání;
22. a Isráélovy děti se nadále nebudou smět přibližovat ke stanu setkávání, aby tak na sebe uvalily hřích k smrti,
23. nýbrž poslouží Léví ovec, on, službou při stanu setkávání, a jejich nepravost ponesou oni - trvalé ustanovení po vašich pokoleních; a nebudou vprostřed Isráélových dětí dědit dědictví,
24. neboť jsem Lévíovcům za dědictví dal desátky Isráélových dětí, jež v oběť věnování věnují Hospodinu; proto jsem jim řekl: Nebudete vprostřed Isráélových dětí dědit dědictví.
25. A Hospodin k Mojžíšovi promluvil výrokem:
26. A k Lévíovcům budeš mluvit a říkat k nim: Kdykoli budete od Isráélových dětí brát desátek, jejž jsem vám od nich za vaše dědictví dal, pak z něho budete věnovat Hospodinovu oběť věnování, desátek z desátku,
27. a vaše oběť věnování vám bude započítána jako obilí z mlatu a jako plný výtěžek z lisu.
28. Tak i vy budete věnovat Hospodinovu oběť věnování ze všech vašich desátků, jež budete brát od Isráélových dětí, totiž budete z toho dávat Hospodinovu oběť věnování Árónovi, knězi.
29. Ze všech vašich darů budete každou Hospodinovu oběť věnování z toho vybírat, ze všeho nejlepšího z toho, - posvěcený díl toho.
30. I budeš k nim říkat: Když z toho budete vybírat nejlepší z toho, bude to Lévíovcům započítáno jako výnos mlatu a jako výnos lisu.
31. A jíst to smíte na kterémkoli místě, vy i vaše domácnosti, neboť to vám je mzdou za vaši službu při stanu setkávání,
32. a neponesete za to hřích, když z toho budete vybírat nejlepší z toho, a nebudete znesvěcovat posvěcených věcí Isráélových dětí a nebudete umírat.

Žalmy 32:6-11
6. Pro toto nechť se k tobě každý zbožný modlí v čas nalezení; ani při záplavě k němu mnohé vody nebudou moci dosáhnout.
7. Ty jsi mi skrýší, ochraňuješ mě před tísní, obklopuješ mě plesáním nad únikem. Seláh.
8. Chci tě učinit rozumným a vyučit tě stran cesty, jíž máš jít, radit ti, mé oko na tebe.
9. Nechť nejste jako kůň, jako mezek, bez pochopení, ty nutno krotit uzdou a otěží, jeho postrojem, ne chtějí se k tobě přiblížit.
10. Mnohé jsou bolesti zlovolného, a le ti, již důvěřují v Hospodina - obklopuje je laskavost.
11. Radujte se v Hospodinu a jásejte, spravedliví, a plesejte, všichni upřímní srdce m!

Přísloví 11:19-21
19. Tak je spravedlnost k životu, jako ten, kdo následuje zlo, k své smrti.
20. Převrácení srdce m jsou ošklivostí Hospodinu, a le bezúhonní stran své cesty jsou jeho libostí.
21. Ruku na ruku - zlý nebude považován za nevinného, a le símě spravedlivých vyvázne.

Marek 11:20-33
20. a časně ráno, ubírajíce se mimo, uviděli ten fíkovník od kořenů uschlý.
21. A Petr, vzpomenuv si, mu praví: RABBI, hle, ten fíkovník, jejž jsi proklel, uschl.
22. A Ježíš jim v odpověď praví: Mějte víru v Boha.
23. Věru, pravím vám, že kdokoli řekne této hoře: Odstraň se a vrhni se do moře, a nezapochybuje ve svém srdci, nýbrž bude věřit, že to, co praví, se děje, stane se mu, cokoli řekne.
24. Pro tuto příčinu vám pravím: Všechny věci, za kterékoli se modlíte a jež si vyprošujete - věřte, že je dostáváte, i stane se vám.
25. A když stojíte, modlíce se, odpouštějte, máte-li co proti komu, aby vám i váš Otec, jenž je v nebesích, odpustil vaše provinění.
26. Neodpouštíte-li však vy, neodpustí ani váš Otec, jenž je v nebesích, provinění vašich.
27. I přicházejí zase do Jerúsaléma; a když se procházel v CHRÁMĚ, přicházejí k němu velekněží a písmaři a starší
28. a praví mu: Jakou pravomocí konáš tyto věci a kdo ti dal tuto pravomoc, abys tyto věci konal?
29. A Ježíš jim v odpověď řekl: Otáži se i já vás na jednu věc, i odpovězte mi a řeknu vám, jakou pravomocí tyto věci konám.
30. Janův křest - byl z nebe či z lidí? Odpovězte mi.
31. I domlouvali se mezi sebou, říkajíce: Povíme-li: z nebe, řekne: Proč jste mu [tedy] neuvěřili?
32. Ale máme povědět: z lidí? - Báli se lidu, neboť všichni měli o Janovi za to, že skutečně byl prorok.
33. I praví v odpověď Ježíšovi: Nevíme. A Ježíš jim [v odpověď ] praví: Aniž vám já míním říci, jakou pravomocí tyto věci konám.