A A A A A
Bible za jeden rok
Únor 27

3 Mojžíšova 23:1-44
1. A Hospodin k Mojžíšovi promluvil výrokem:
2. Promluv k Isráélovým dětem a řekni k nim: Svátky Hospodinovy, jež budete provolávat, svatá svolání - toto budou ony, mé svátky:
3. Šest dní se bude vykonávat zaměstnání a v den sedmý bude sobota odpočívání, svaté svolání, žádné zaměstnání vykonávat nesmíte, je to sobota Hospodinova ve všech vašich příbytcích.
4. Toto jsou svátky Hospodinovy, svatá svolání, jež v jejich určená období budete provolávat:
5. V prvním měsíci, v čtrnáctý den toho měsíce, mezi dvěma večery, je Minutí Hospodinovo.
6. A v patnáctý den tohoto měsíce je slavnost nekvašených chlebů Hospodinu; po sedm dní budete jíst nekvašené chleby.
7. V první den budete mít svaté svolání, žádné zaměstnání prací nesmíte vykonávat,
8. a po sedm dní budete Hospodinu předkládat ohnivou oběť. V sedmý den bude svaté svolání, žádné zaměstnání prací nesmíte vykonávat.
9. A Hospodin k Mojžíšovi promluvil výrokem:
10. Promluv k Isráélovým dětem a řekni k nim: Až budete moci vstoupit do země, již se vám já chystám dát, a budete žnout její žeň, pak budete přinášet snop z první úrody vaší žně ke knězi;
11. on ten snop bude obracet před tváří Hospodinovou k vašemu blahovolnému přijetí; nazítří po sobotě jej bude kněz obracet.
12. A v den vašeho obracení toho snopu budete za vzestupnou oběť Hospodinu obětovat bezvadné jehně, roční,
13. a k němu oběť dar u, dvě desetiny jemné mouky, zadělanou olejem, ohnivou oběť Hospodinu, líbeznou vůni, a k ní úlitbu, čtvrt hínu vína.
14. A chleba a ni praženého zrní, totiž z nového obilí, nesmíte jíst až právě do tohoto dne, až do vašeho přinesení obětního daru vašeho Boha - trvalé ustanovení po vašich pokoleních ve všech vašich příbytcích.
15. A ode dne následujícího po sobotě, ode dne vašeho přinesení snopu obracení, si budete počítat sedm týdnů; nechť jsou úplné -
16. až po den následující po sedmé sobotě budete počítat padesát dní a budete Hospodinu předkládat novou oběť dar u:
17. ze svých příbytků budete přinášet chleby obracení, dva, nechť jsou z dvou desetin jemné mouky, budou pečeny kynuté, prvotiny Hospodinu.
18. A s těmi chleby budete předkládat sedm bezvadných jehňat, ročních, a jednoho mladého býka a dva berany - ti budou vzestupnou obětí Hospodinu; a k nim oběť dar u a úlitbu k nim, ohnivou oběť, líbeznou vůni Hospodinu.
19. A jednoho chlupatce z koz budete činit obětí za hřích a dvě roční jehňata obětí pokojných hodů,
20. i bude je kněz s chlebem z prvotin obracet v oběť obracení před tváří Hospodinovou, s dvěma jehňaty; budou svatá Hospodinu, pro kněze.
21. A právě v tento den budete činit provolání - bude vám to svatým svoláním, žádné zaměstnání prací nesmíte vykonávat - trvalé ustanovení ve všech vašich příbytcích po vašich pokoleních.
22. A při vašem žetí žně vaší země nesmíš zcela dožínat okrajů svého pole, aniž smíš sbírat paběrky své žně - to musíš přenechat chudému a cizinci; já jsem Hospodin, váš Bůh.
23. A Hospodin k Mojžíšovi promluvil výrokem:
24. Promluv k Isráélovým dětem výrokem: V sedmém měsíci, v první den měsíce, budete mít odpočívání, památku troubení, svaté svolání;
25. žádné zaměstnání prací nesmíte vykonávat, a le Hospodinu budete předkládat ohnivou oběť.
26. A Hospodin k Mojžíšovi promluvil výrokem:
27. Ale v desátý den tohoto sedmého měsíce je on, den zadostučinění; budete mít svaté svolání a ponižovat samy sebe a předkládat Hospodinu ohnivou oběť,
28. a právě v tento den nesmíte vykonávat žádné zaměstnání, neboť je to den zadostučinění k učinění zadost za vás před tváří Hospodina, vašeho Boha,
29. ano, každá duše, jež se právě v tento den nebude ponižovat, ta bude vyťata ze svého lidu,
30. a každá duše, jež bude právě v tento den vykonávat jakékoli zaměstnání - pak tu duši zprostřed jejího lidu budu vymycovat.
31. Nesmíte žádné zaměstnání vykonávat - trvalé ustanovení po vašich pokoleních ve všech vašich příbytcích.
32. Bude vám to sobotou odpočívání, když budete ponižovat samy sebe, v devátý den měsíce navečer - od večera do večera budete odpočívat svým odpočinkem.
33. A Hospodin k Mojžíšovi promluvil výrokem:
34. Promluv k Isráélovým dětem výrokem: V patnáctý den tohoto sedmého měsíce bude po sedm dní slavnost budek Hospodinu.
35. V první den bude svaté svolání, žádné zaměstnání prací nesmíte vykonávat;
36. po sedm dní budete Hospodinu předkládat ohnivou oběť, v osmý den budete mít svaté svolání a předkládat Hospodinu ohnivou oběť; to bude slavnostní shromáždění, žádné zaměstnání prací nesmíte vykonávat.
37. Toto jsou svátky Hospodinovy, jež budete provolávat za svatá svolání k předkládání ohnivé oběti Hospodinu, vzestupné oběti a oběti daru - žertvy a úliteb, úlohy dne v její den,
38. kromě sobot Hospodinových a kromě vašich darů a kromě všech vašich slibů a kromě všech vašich dobrovolných obětí, jež Hospodinu budete dávat.
39. Ale v patnáctý den sedmého měsíce, když sklidíte úrody země, budete po sedm dní slavit Hospodinu slavnost; v první den bude odpočívání a v osmý den bude odpočívání.
40. A v první den si budete přinášet výhonky ozdobného stromoví, haluze palem a větve hustě olistěného stromoví a vrb od potoka a budete se po sedm dní před tváří Hospodina, vašeho Boha, veselit.
41. I budete to slavit jako slavnost Hospodinu po sedm dní v roce - trvalé ustanovení po vašich pokoleních; budete to slavit v sedmém měsíci,
42. po sedm dní budete bydlet v budkách, všichni domácí v Isráéli budou bydlet v budkách,
43. aby věděla vaše pokolení, že jsem v budky ubytoval Isráélovy děti, když jsem je vyvedl ze země Egypta, já, Hospodin, váš Bůh.
44. A Mojžíš o svátcích Hospodinových promluvil k Isráélovým dětem.

3 Mojžíšova 24:1-23
1. A Hospodin k Mojžíšovi promluvil výrokem:
2. Rozkaž Isráélovým dětem, a ť k tobě přinášejí čistý olej olivy, z rozdrcení, k svícení, k rozžetí ustavičného světla.
3. Zevně vůči oponě svědectví ve stanu setkávání je bude Árón spravovat od večera do jitra před tváří Hospodinovou - trvalé ustanovení po vašich pokoleních;
4. na ryzím svícnu bude ustavičně spravovat lampy před tváří Hospodinovou.
5. A musíš vzít jemnou mouku a upéci z ní dvanáct preclíků, z dvou desetin jeden preclík,
6. a poklást je dvěma řadami, šest v řadě, na čistý stůl před tvář Hospodinovu,
7. a na každou řadu dát čisté kadidlo; to se stane chlebu pamětní částí, ohnivou obětí Hospodinu.
8. V každý den soboty se to bude před tváří Hospodinovou ustavičně spravovat; od Isráélových dětí, trvalou smlouvou.
9. Toho se do stane Árónovi a jeho synům, i budou to jídat na svatém místě, neboť je to pro něho a pro jeho syny jako nanejvýš svaté z ohnivých obětí Hospodinových trvalým ustanovením.
10. I vyšel syn isráélské ženy, jenž byl synem Egypťana vprostřed dětí Isráélových, a v táboře se porvali, syn té Isráélovkyně a isráélský muž;
11. a syn té isráélské ženy se jal rouhat Jménu a zlořečit, i uvedli ho k Mojžíšovi. A jméno jeho matky: Šelómíth, dcera Divrího, patřícího k větvi Dánově.
12. I nechali ho pod dozorem do podání jim pokynu podle úst Hospodinových;
13. a Hospodin k Mojžíšovi promluvil výrokem:
14. Vyveď toho zlořečivšího ven vůči táboru a všichni, kdo ho uslyšeli, položí své ruce na jeho hlavu a zaházejí ho, celé shromáždění.
15. A k Isráélovým dětem musíš promluvit výrokem: Kdykoli bude kdokoli zlořečit svému Bohu, pak si od nese svůj hřích,
16. a rouhající se jménu Hospodinovu musí jistotně být usmrcen, celé shromáždění, ti na něho jistotně musejí naházet; jak cizinec tak domácí musí pro své rouhání Jménu být usmrcen.
17. A kdykoli někdo bude srážet kteroukoli lidskou bytost, musí jistotně být usmrcen,
18. a srazivší kus dobytka musí škodu nahradit kusem za kus.
19. A kdykoli někdo bude způsobovat na svém soukmenovci poškození na těle - podle toho, co učiní, tak se bude činit jemu:
20. zlomeninu za zlomeninu, oko za oko, zub za zub - podle toho, jaké poškození na člověku způsoboval, tak se bude způsobovat jemu.
21. Srazivší zvíře tedy musí nahradit škodu, a le srazivší člověka musí být usmrcen.
22. Bude pro vás jedno právo, jak cizinec, tak bude domácí, neboť já jsem Hospodin, váš Bůh.
23. A Mojžíš promluvil k Isráélovým dětem, i vyvedli toho zlořečivšího ven vůči táboru a zaházeli ho kamením; tak učinily Isráélovy děti podle toho, co Hospodin rozkázal Mojžíšovi.

Žalmy 28:1-5
1. (Od Dávida.) K tobě, Hospodine, volám, má skálo, kéž se ode mne mlčky neodvracíš, abych, mlčel-li bys přede mnou, se nestal porovnatelným se sestupujícími v jámu!
2. Slyš hlas mých úpění při mém křiku o pomoc k tobě, při mém pozvedání mých rukou k tvé svaté síni slova;
3. kéž mě neodtahuješ se zlovolnými a s pachateli nepravosti, mluvícími se svými bližními pokoj ně, zatímco v jejich srdci je zlo.
4. Dej jim podle jejich činnosti a podle zla jejich skutků, podle díla jejich rukou jim dej, splať jim jejich zásluhu;
5. neboť nedbají na činy Hospodinovy a na dílo jeho rukou; bude je bořit a nebude je budovat.

Přísloví 10:17-18
17. Putující k životu dbá kázně, a le nevšímající si napomínání svádí k bloudění.
18. Lživými rty skrývající nenávist a vynášející pomluvy - to je zpozdilec.

Marek 6:1-29
1. I vyšel odtamtud a přišel do své otčiny; a jeho učedníci jdou za ním.
2. A když nastala sobota, počal vyučovat v synagoze; a mnozí, kteří poslouchali, upadali v ohromení a říkali: Odkud tento má tyto věci? A jaká je to moudrost, jež mu byla dána? A takovéto mocné činy se dějí skrze jeho ruce!
3. Není toto ten tesař, syn Mariin a bratr Jakubův a Jóséův a Júdův a Šimonův? A nejsou zde u nás jeho sestry? I uráželi se pro něho.
4. Ježíš jim však pravil: Prorok není beze cti, leč ve své otčině a mezi [svými] příbuznými a ve svém domě.
5. I nemohl tam vykonat žádný mocný čin, ledaže položil ruce na několik neduživých a uzdravil je;
6. a divil se pro jejich nevěru. I obcházel vsi vůkol a vyučoval.
7. I přivolává si těch dvanáct; a počal je vysílat, dva a dva, a dával jim pravomoc nad nečistými duchy
8. a udělil jim pokyny, aby si nic nebrali na cestu, leč jedině hůl, ne vak, ne chleba, ne peněz do opasku,
9. ale ať jsou obuti v sandály; a neodívejte se dvěma tunikami.
10. A pravil jim: Kdekoli vejdete do domu, tam zůstávejte, než odtamtud vyjdete.
11. A kterékoli místo vás nepřijme, aniž vás vyslechnou - vytřeste, až odtamtud budete vycházet, zeminu, jež bude naspodu vašich nohou, na svědectví jim.
12. I vyšli a kázali, aby se lidé dali na pokání,
13. a mnoho démonů vyháněli a mnoho neduživých potírali olejem a uzdravovali.
14. I uslyšel o něm král Héródés - staloť se jeho jméno veřejně známým - a pravil: Jan, křtitel, byl vzkříšen zprostřed mrtvých a následkem toho v něm projevují svou sílu ty mocné činy.
15. A druzí říkali: Je to Eliáš; a další říkali: Je to prorok, jako jeden z proroků.
16. Héródés však, uslyšev to, pravil: Jan, jehož jsem já sťal - ten to je, on byl vzkříšen [zprostřed mrtvých].
17. On totiž, Héródés, byl poslal a zmocnil se Jana a svázal ho ve vězení, pro Héródiadu, ženu Filipa, svého bratra, protože se s ní oženil,
18. neboť Jan Héródovi říkal: Není ti dovoleno mít ženu tvého bratra.
19. Ta Héródias si to však na něho pamatovala a byla by ho ráda zabila, a nemohla,
20. neboť Héródés se Jana bál, věda, že to je muž spravedlivý a svatý, i choval ho v bezpečí, a naslouchav mu, konal mnoho věcí, a naslouchal mu rád.
21. A když nastal volný den, kdy Héródés o svých narozeninách pro své velmože a pro vysoké důstojnictvo a pro přední muže Galileje pořádal večeři,
22. a když její, Héródiadina, dcera vstoupila a zatančila, zalíbila se Héródovi i těm, kdo s ním leželi u stolu; a král té dívce řekl: Popros mě, očkoli si přeješ, a dám ti.
23. A přisáhl jí: Očkoli mě poprosíš, dám ti, až do polovice mého království.
24. I vyšla a řekla své matce: Co si mám vyprosit? A ona řekla: Hlavu Jana, křtitele.
25. A hned s chvatem vstoupila ke králi a přednesla svou prosbu, pravíc: Přeji si, abys mi hned teď dal na podnose hlavu Jana, křtitele.
26. A král, byv jat převelikým zármutkem, jí vzhledem k přísahám a k těm, kdo s ním leželi u stolu, nechtěl zrušit slovo,
27. i odeslal král ihned příslušníka osobní stráže a nařídil, by jeho hlava byla donesena.
28. A on odešel a ve vězení ho sťal a jeho hlavu donesl na podnose a dal jí té dívce, a ta dívka ji dala své matce.
29. A jeho učedníci, uslyševše o tom, přišli a vyzvedli jeho mrtvolu a uložili ji v hrobce.