A A A A A
Bible za jeden rok
Únor 19

3 Mojžíšova 9:1-24
1. A v osmý den se stalo, že Mojžíš povolal Áróna a jeho syny a Isráélovy starší
2. a k Árónovi řekl: Vezmi si mladé tele k oběti za hřích a berana k vzestupné oběti, bezvadné; ty přiveď blíže před tvář Hospodinovu
3. a k Isráélovým dětem budeš mluvit výrokem: Vezměte chlupatce z koz k oběti za hřích a tele a jehně, roční, bezvadné, k vzestupné oběti,
4. a hovězí dobytče a berana k pokojným hodům, k obětování před tváří Hospodinovou, a oběť dar u, zadělanou olejem, neboť dnes se vám Hospodin ukáže.
5. I přivedli, co Mojžíš rozkázal, k průčelí stanu setkávání a celé shromáždění se přiblížilo, i stanuli před tváří Hospodinovou.
6. A Mojžíš řekl: Toto je věc, již Hospodin rozkázal; musíte ji vykonat, a ť se vám může ukázat sláva Hospodinova.
7. A k Árónovi Mojžíš řekl: Přibliž se k oltáři a obětuj svou oběť za hřích a svou vzestupnou oběť a učiň zadost za sebe i za lid a obětuj přínos lidu a učiň za ně zadost podle toho, co rozkázal Hospodin.
8. A Árón se přiblížil k oltáři a porazil tele oběti za hřích, jež bylo pro něho,
9. a synové Árónovi k němu blíže přinesli krev, i namočil v krvi svůj prst a dal na rohy oltáře, a krev vylil k základu oltáře
10. a tuk a ledviny a veliký lalok z jater z oběti za hřích dal na oltář obrátit v kouř podle toho, co Hospodin rozkázal Mojžíšovi,
11. a maso a kůži spálil ohněm zevně vůči táboru.
12. A porazil vzestupnou oběť a synové Árónovi mu podali krev, i vykropil ji dokola na oltář,
13. a podali mu vzestupnou oběť po jejích dílech a hlavu; to na oltáři obrátil v kouř,
14. a vnitřnosti a holeně umyl a dal na oltář obrátit v kouř s vzestupnou obětí.
15. A předložil obětní dar lidu; vzal tedy chlupatce oběti za hřích, jenž byl pro lid, a porazil ho a obětoval ho za hřích jako toho prvního;
16. a předložil vzestupnou oběť a obětoval ji podle předpisu.
17. A předložil oběť dar u a naplnil z ní své dlaně; tu dal na oltář obrátit v kouř mimo vzestupnou oběť jitra.
18. A porazil hovězí dobytče a berana oběti pokojných hodů, jež byla pro lid, a synové Árónovi mu podali krev, i vykropil ji dokola na oltář,
19. a tuk z toho hovězího dobytčete a z toho berana, a ocas a povlak a ledviny a veliký lalok jater,
20. i položili tuk na hrudi, a ten tuk dal na oltář obrátit v kouř
21. a hrudi a pravé plece se Árón jal obracet v oběť obracení před tváří Hospodinovou podle toho, co Mojžíš rozkázal.
22. A Árón povznesl své ruce k lidu a požehnal jim, a sestoupil od obětování oběti za hřích a vzestupné a pokojných hodů.
23. I vešel Mojžíš a Árón do stanu setkávání, a když vyšli, požehnali lidu. A všemu lidu se ukázala sláva Hospodinova,
24. neboť z přítomnosti tváře Hospodinovy vyšel oheň a strávil na oltáři vzestupnou oběť a tuk; to všechen lid uviděl, i vzkřikli a padli na své tváře.

3 Mojžíšova 10:1-20
1. A synové Árónovi Nádáv a Avíhú vzali každý svou kadidelnici a dali v ně oheň a nakladli na něj kouřidla a předložili před tvář Hospodinovu nepatřičný oheň, což jim nerozkázal;
2. i vyšel z přítomnosti tváře Hospodinovy oheň a strávil je, takže před tváří Hospodinovou umřeli.
3. A Mojžíš k Árónovi řekl: To je, co Hospodin promluvil výrokem: V přibližujících se ke mně chci být posvěcován a před tváří všeho lidu chci být oslavován. A Árón mlčel.
4. A Mojžíš zavolal na Míšáéla a na Elcáfána, syny Uzzíéla, strýce Árónova, a řekl k nim: Přistupte, odneste své bratry z blízkosti průčelí svatyně ven vůči táboru.
5. I přistoupili a v jejich tunikách je ven vůči táboru odnesli podle toho, co Mojžíš promluvil.
6. A Mojžíš řekl k Árónovi a Eleázárovi a Íthámárovi, jeho synům: Své hlavy nebudete nechávat rozcuchané a svá roucha nesmíte roztrhnout, a ť nemusíte umřít a ať ne přichází hněv na celé shromáždění, a le vaši bratři, celý dům Isráélův, smějí oplakávat spálení, jež způsobil Hospodin;
7. a od vchodu stanu setkávání nesmíte odcházet, abyste nemuseli umřít, neboť je na vás olej pomazání Hospodinova. I zachovali se podle Mojžíšova slova.
8. A Hospodin k Árónovi promluvil výrokem:
9. Nebudeš pít vína a ni nic opojného, ty an i tvoji synové, při vašem vcházení do stanu setkávání, a ť nemusíte umřít - trvalé ustanovení po vašich pokoleních;
10. to k rozlišování mezi svatým a mezi všedním a mezi nečistým a mezi čistým
11. a k vyučování Isráélových dětí všem ustanovením, o nichž k nim Hospodin skrze Mojžíše promluvil.
12. A Mojžíš promluvil k Árónovi a k Eleázárovi a k Íthámárovi, jeho synům, kteří pozůstávali: Vezměte oběť dar u, jež pozůstala z ohnivých obětí Hospodinových, a snězte ji nekvašenou vedle oltáře, neboť ona je nanejvýš svatá,
13. takže ji máte jíst na svatém místě, neboť to je vyhrazený podíl tvůj a vyhrazený podíl tvých dětí z ohnivých obětí Hospodinových, neboť tak mi bylo rozkázáno.
14. I hruď oběti obracení a plece oběti věnování budete jíst na čistém místě, ty a s tebou tvoji synové a tvé dcery, neboť tyto věci byly dány za vyhrazený podíl tvůj a vyhrazený podíl tvých dětí z obětí pokojných hodů dětí Isráélových.
15. Plece oběti věnování a hruď oběti obracení budou přinášet s ohnivými obětmi tuku k obracení oběti obracení před tváří Hospodinovou; to bude tobě a s tebou tvým dětem za trvalý vyhrazený podíl podle toho, co Hospodin rozkázal.
16. A Mojžíš se jal usilovně hledat chlupatce oběti za hřích, a hle, byl spálen, i rozzlobil se na Eleázára a na Íthámára, syny Árónovy, kteří pozůstávali, s výrokem:
17. Proč jste oběť za hřích na svatém místě nesnědli? Vždyť ona je nanejvýš svatá a dala se vám k nesení nepravosti shromáždění, k činění zadost za ně před tváří Hospodinovou.
18. Hle, její krev nebyla vnesena do svatyně, do nitra; jistěže jste ji měli ve svatyni jíst podle toho, co jsem rozkázal.
19. A Árón promluvil k Mojžíšovi: Hle, dnes před tvář Hospodinovu předložili svou oběť za hřích a svou vzestupnou oběť, a potkaly mě takovéto věci; a snědl- li bych oběť za hřích dnes, zda by to bylo Hospodinu vhod?
20. To když Mojžíš uslyšel, uspokojil se.

Žalmy 25:1-7
1. ( Od Dávida. ) ( Álef ) K tobě, Hospodine, povznáším svou duši.
2. ( Béth ) Můj Bože, v tebe důvěřuji, nechť nejsem zklamáván, nechť nade mnou moji nepřátelé nejásají!
3. ( Gímel ) Ani se nikdo očekávající tě nemůže zklamat; zklamat se musejí ti, již se bez příčiny nevěrně chovají.
4. ( Dáleth ) Dej mi, Hospodine, znát tvé cesty, vyuč mě tvým stezkám;
5. ( Hé ) dej mi kráčet podle tvé pravdy a vyučuj mě, neboť ty jsi Bůh mého vysvobození ( Váu ) a tebe očekávám po celý den.
6. ( Zajin ) Vzpomeň, Hospodine, svých smilování a svých laskavostí, neboť ony jsou odvždy.
7. ( Chéth ) Hříchů mého mládí a ni mých přestoupení kéž nevzpomínáš, vzpomínej na mne podle své laskavosti vzhledem k své dobrotě, Hospodine!

Přísloví 9:13-18
13. Zpozdilost je halasná žena, hloupá, aniž co ví;
14. ta sedí u vchodu do svého domu, na sedadle na vyvýšeninách města,
15. k přivolávání mimojdoucích cestou, přímo se ubírajících svými stezkami:
16. Kdo je prostoduchý nechť odstupuje sem! A majícímu nedostatek rozumu zase řekne:
17. Ukradené vody jsou sladké a chléb tajností je chutný.
18. A le neví se, že jsou tam stíny; její pozvaní jsou v hlubokostech šeólu.

Marek 1:23-45
23. A v jejich synagoze byl jeden člověk posedlý nečistým duchem, i vzkřikl,
24. pravě: Eh, co je ti do nás, Ježíši, Nazareťane? Přišel jsi nás zahubit? Znám tě, kdo jsi - Boží Svatý.
25. A Ježíš ho pokáral, pravě: Oněm a vyjdi z něho!
26. A nečistý duch, zalomcovav jím a zvolav silným hlasem, z něho vyšel;
27. a všichni strnuli úžasem, takže se spolu navzájem dotazovali a říkali: Co je toto? Jaká je toto nová nauka, že s pravomocí přikazuje i nečistým duchům a jsou ho poslušni?
28. A jeho pověst hned vyšla do celého okolního kraje Galileje.
29. A hned, když vyšli ze synagogy, přišli s Jakubem a Janem do domu Šimonova a Ondřejova.
30. A Šimonova tchyně ležela v horečce, a hned mu o ní říkají.
31. I přistoupil a pozvedl ji, chopiv se [její] ruky, a horečka ji hned opustila, i obsluhovala je.
32. A když nastal večer, po západu slunce, nosili k němu všechny, kdo se měli zle a kdo byli ovládáni démony,
33. a celé město bylo shromážděné u dveří;
34. i uzdravil mnoho trpících různými chorobami a vyhnal mnoho démonů, a démony nenechával mluvit, protože ho znali.
35. A vstav časně ráno, dlouho před rozedněním, vyšel a odešel na pusté místo a tam se modlil.
36. A Šimon a ti s ním ho vystopovali,
37. a když ho našli, praví mu: Všichni tě hledají.
38. I praví jim: Berme se jinam, do sousedních městeček, abych kázal i tam, vždyť k tomuto účelu jsem vystoupil.
39. A kázal v jejich synagogách v celé Galilei a vyháněl démony.
40. I přichází k němu jeden malomocný, snažně ho prosí a padá před ním na kolena a praví mu: Chceš-li, můžeš mě očistit.
41. A Ježíš, byv pohnut niterným soucitem, vztáhl ruku, sáhl na něho a praví mu: Chci, buď očištěn.
42. A jak to řekl, hned od něho malomocenství odešlo a byl očištěn.
43. A přísně ho napomenuv, poslal ho hned pryč
44. a praví mu: Hleď, bys nikomu nic neříkal, ale jdi, ukaž se knězi a přines za své očištění, co nařídil Mojžíš, na svědectví jim.
45. On však odešed počal mnoho kázat a tu věc rozhlašovat, takže on již nemohl veřejně vstoupit do města, nýbrž byl venku, na pustých místech, a odevšad k němu přicházeli.