A A A A A
Bible za jeden rok
Únor 17

3 Mojžíšova 5:1-19
1. A kdykoli někdo bude hřešit, když uslyší hlas zakletí a on bude svědkem, nebo zjistí nebo se doví, nebude-li oznamovat, pak si od nese svou nepravost;
2. nebo když někdo zavadí o jakoukoli nečistou věc nebo o zdechlinu nečistého živočicha nebo o zdechlinu nečistého dobytka nebo o zdechlinu nečistého lezoucího tvora, čehož si nevšimne, stejně on bude nečistý a bude vinen;
3. nebo kdykoli zavadí o nečistotu člověka, nechť to bude jakákoli jeho nečistota, jíž se může znečistit, čehož si nevšimne, a když se to on doví, bude vinen.
4. Nebo kdykoli bude někdo mluvením naplano svými rty přísahat o učinění zla nebo o učinění dobra, o čemkoli, co člověk může v přísaze naplano promluvit, čehož si nevšimne, a když on si to uvědomí, bude vinen jednou z těchto věcí.
5. A kdykoli jednou z těchto věcí bude vinen, stane se, že vyzná, čím při ní zhřešil,
6. a přivede svou oběť za provinění Hospodinu, za svůj hřích, jímž zhřešil, samici z drobného dobytka, ovci nebo chlupatici z koz stran hříchu, a kněz za něho stran jeho hříchu učiní zadost.
7. A nebude-li jeho ruka moci do sáhnout dosti na dobytče, pak za svou vinu, jíž zhřešil, Hospodinu přinese dvě hrdličky nebo dvě mláďata holubice, jedno stran hříchu a jedno jako vzestupnou oběť.
8. I přinese je ke knězi; ten předloží jako první to, jež bude stran hříchu; jeho hlavu tedy poodkroutí zpředu jeho krku, a le nebude oddělovat,
9. a z krve té oběti za hřích nastříká na stěnu oltáře a zbytek krve bude vytlačován k základu oltáře; je to oběť za hřích.
10. A to druhé bude činit vzestupnou obětí podle předpisu; tak učiní kněz stran jeho hříchu, jímž zhřešil, za něho zadost, i bude mu odpuštěn.
11. A nebude-li jeho ruka stačit na dvě hrdličky nebo na dvě mláďata holubice, pak ten, jenž zhřešil, za svůj obětní dar přinese desetinu éfy jemné mouky za hřích; nebude na ni nanášet oleje a nebude na ni dávat kadidla, neboť je to oběť za hřích.
12. I přinese ji ke knězi a kněz z ní hrstí nabere plnou svou hrst jako její pamětní část a dá na oltář obrátit v kouř s ohnivými obětmi Hospodinovými; je to oběť za hřích.
13. Tak za něho kněz učiní zadost, za jeho hřích, jímž zhřešil stran některé z těchto věcí, i bude mu odpuštěn; a do stane se knězi jako oběť dar u.
14. A Hospodin k Mojžíšovi promluvil výrokem:
15. Kdykoli se někdo bude dopouštět vyslovené nepoctivosti a poblouděním zhřeší stran svatých věcí Hospodinových, pak Hospodinu přivede svou oběť za provinění, bezvadného berana ze stáda podle tvého odhadu ceny šeklů podle šeklu svatyně, stran provinění.
16. A čím stran té svaté věci zhřešil, musí nahradit a přidat k tomu pětinu toho a dát ji knězi, a kněz za něho beranem oběti za provinění bude činit zadost, i bude mu odpuštěno.
17. A jestliže se někdo (kdykoli bude hřešit, takže učiní některou věc proti kterémukoli z rozkazů Hospodinových ve věcech, jež se nemají činit, což si neuvědomí ) přece proviní a od nese si svou nepravost,
18. pak přivede bezvadného berana ze stáda podle tvého odhadu stran provinění ke knězi a kněz za něho učiní zadost, za jeho pobloudění, jímž pobloudil, jež si on neuvědomil, i bude mu odpuštěno.
19. Je to oběť za provinění; i tak se vůči Hospodinu provinil.

3 Mojžíšova 6:1-23
1. A Hospodin k Mojžíšovi promluvil výrokem:
2. Kdykoli někdo bude hřešit a dopustí se vyslovené nepoctivosti proti Hospodinu, totiž se proti svému soukmenovci dopustí zapření stran uložené věci nebo stran ruční zástavy nebo stran loupeže nebo svého soukmenovce podvede,
3. nebo najde ztracenou věc a při ní se dopustí zapření, a přisáhne lživě o některé ze všech věcí, jež člověk může učinit, takže v nich zhřeší,
4. pak, kdykoli bude hřešit a proviní se, se stane, že vrátí uloupené, jež uloupil, nebo podvodně získané, jež podvodně získal, nebo uloženou věc, jež u něho byla uložena, nebo ztracenou věc, již našel,
5. nebo cokoli, o čem lživě přísahal, a nahradí to v jeho vlastní hodnotě a musí k tomu přidat pětinu toho; musí to dát, komu to patří, v den své oběti za provinění.
6. A musí přivést svou oběť za provinění Hospodinu, bezvadného berana ze stáda podle tvého odhadu, ke knězi za provinění
7. a kněz za něho před tváří Hospodinovou učiní zadost, i bude mu odpuštěno v kterékoli věci, již činil, takže se v ní provinil.
8. A Hospodin k Mojžíšovi promluvil výrokem:
9. Rozkaž Árónovi a jeho synům výrokem: Toto je zákon vzestupné oběti: Ona, vzestupná oběť, bude na ohništi, na oltáři, celou noc do jitra, a oheň oltáře na něm bude hořet.
10. A kněz si oblékne svůj úbor z plátna a na své maso si musí obléci své spodky z plátna a vybere popel, na nějž oheň na oltáři vzestupnou oběť bude stravovat, a nasype jej vedle oltáře;
11. a stáhne svá roucha a oblékne si roucha jiná a popel vynese ven vůči táboru na čisté místo.
12. A oheň na oltáři - bude na něm hořet, nesmí vyhasnout, a kněz na něm za každého jitra zapálí dříví a uspořádá na něm vzestupnou oběť a v kouř na něm obrátí tuk obětí pokojných hodů.
13. Na oltáři bude hořet ustavičný oheň, nesmí vyhasnout.
14. A toto je zákon oběti daru: Předkládej te ji, synové Árónovi, před tvář Hospodinovu k oltáři;
15. jeden tedy z ní svou hrstí vybere, z jemné mouky oběti daru a z oleje na ní a všechno kadidlo na ní, jež je na oběti daru, a obrátí na oltář i v kouř jako líbeznou vůni její pamětní části Hospodinu.
16. A co bude z ní pozůstávat, budou jíst Árón a jeho synové; bude se jíst jako nekvašené chleby na svatém místě, v ohradě stanu setkávání to budou jíst.
17. Nesmí se péci kynuté; dal jsem to za jejich podíl z mých ohnivých obětí - ono je nanejvýš svaté z ohnivých obětí Hospodinových, jako oběť za hřích a jako oběť za provinění.
18. Smí je jíst každý mužského pohlaví mezi syny Árónovými - trvalé ustanovení po vašich pokoleních - z ohnivých obětí Hospodinových; vše, co o ně zavadí, bude posvěceno.
19. A Hospodin k Mojžíšovi promluvil výrokem:
20. Toto je obětní dar Áróna a jeho synů, jejž budou předkládat Hospodinu v den jeho pomazání: desetina éfy jemné mouky - ustavičná oběť dar u, polovina z ní za jitra a polovina z ní za večera.
21. Bude připravována na plechu s olejem; budeš ji přinášet promíšenou, pečené kusy oběti daru, zlomky budeš předkládat, líbeznou vůni Hospodinu.
22. A obětovat ji bude kněz pomazaný místo něho z jeho synů - trvalé ustanovení; bude pro Hospodina celá obracena v kouř,
23. tak se bude dít s každou obětí dar u kněze, celou; nesmí se jíst.

Žalmy 24:1-6
1. (Od Dávida; zpěv s hudebním doprovodem.) Země a její náplň, svět a ti, kdo na něm bydlí, patří Hospodinu,
2. neboť on ji na mořích založil, a na řekách ji pevně udržuje.
3. Kdo bude moci vystoupit na horu Hospodinovu a kdo bude moci stanout na jeho svatém místě?
4. Nevinný dlaněmi a ryzí srdcem, kdo svou duši nepozvedá k marnosti a nepřísahá klamně;
5. bude si z blízkosti Hospodinovy od nášet požehnání, a no, spravedlnost od Boha jeho vysvobození.
6. Toto je pokolení pídících se po něm, hledajících tvou tvář - Jákób! Seláh.

Přísloví 9:7-9
7. Karatel posměvače hanbu a domlouvající zlovolnému úhonu svou si sklízí.
8. Nechť nenapomínáš posměvače, aby tě neměl v nenávisti, domluv moudrému a bude tě milovat;
9. při dej moudrému, a ť může ještě zmoudřet, uvědom spravedlivého, a ť přibírá poučení.

Matouš 28:1-20
1. Pozdě v sobotu pak, za soumraku na první den po sobotě, se přišla Marie z Magdaly a ta druhá Marie na hrob podívat.
2. A hle, nastalo veliké zemětřesení, neboť z nebe sestoupil anděl PÁNĚ, přikročil a odvalil ten kámen a seděl na něm;
3. a jeho zjev byl jako blesk a jeho oděv bílý jako sníh.
4. A strážcové se bázní před ním roztřásli a stali se jakoby mrtvými.
5. A anděl ženám v odpověď řekl: Vy se nebojte, neboť vím, že hledáte Ježíše, ukřižovaného;
6. zde není, neboť byl vzkříšen podle toho, jak byl řekl - pojďte, pohleďte na místo, kde Pán ležel,
7. a rychle se odeberte a jeho učedníkům povězte: Byl od mrtvých vzkříšen, a hle, předchází vás do Galileje, tam ho uvidíte. Hle, pověděl jsem vám.
8. I odešly rychle s bázní a velikou radostí od hrobky a rozběhly se podat zprávu jeho učedníkům;
9. a jak se ubíraly podat zprávu jeho učedníkům, hle, potkal je Ježíš a pravil: Buďte zdrávy! A ony přistoupily, chopily se jeho nohou a poklonily se mu.
10. Tu jim Ježíš praví: Nebojte se, jděte, podejte zprávu mým bratrům, aby odešli do Galileje, a tam mě uvidí.
11. A zatímco se ony ubíraly, hle, přišli do města někteří z toho strážního oddílu a podali o všem, co se stalo, zprávu velekněžím;
12. a ti, sešedše se se staršími a uspořádavše poradu, dali vojákům značnou částku peněz
13. a pravili: Povězte: V noci přišli jeho učedníci a ukradli ho, zatímco my jsme spali.
14. A kdyby se to dostalo v sluch vladaře, přemluvíme ho my a vás zbavíme starosti.
15. A oni, vzavše ty peníze, se zachovali, jak byli poučeni, a tato zpráva je mezi Židy rozšířena až do dneška.
16. Těch jedenáct učedníků se však odebralo do Galileje k hoře, již jim Ježíš určil;
17. a když ho uviděli, poklonili se mu, někteří však zapochybovali.
18. A Ježíš přistoupil a promluvil k nim, i pravil: Byla mi dána veškerá pravomoc v nebi i na zemi;
19. odeberte se [tedy] a všechny národy získávejte za učedníky, křtěte je ve jméno Otce a Syna a Svatého Ducha
20. a vyučujte je dodržovat všechny věci, kterékoli jsem přikázal vám. A hle, já jsem s vámi po všechny dni, až do skončení věku.