Instagram
English
A A A A A
3 Mojžíšova 1:1-17
1. A Hospodin na Mojžíše zavolal a ze stanu setkávání k němu promluvil výrokem:
2. Promluv k Isráélovým dětem a řekni k nim: Kdykoli bude člověk z vás Hospodinu předkládat obětní dar z dobytka, budete svůj obětní dar předkládat ze skotu a neb z drobného dobytka.
3. Bude -li jeho obětním darem vzestupná oběť ze skotu, bezvadný samec, nechť ho přivádí blíže, ke vchodu stanu setkávání ho bude blíže přivádět k svému blahovolnému přijetí před tváří Hospodinovou
4. a položí na hlavu vzestupné oběti svou ruku, i bude blahovolně přijat v svůj prospěch k učinění zadost za sebe.
5. A býka před tváří Hospodinovou porazí, a synové Árónovi, kněží, přinesou blíže krev a vykropí tu krev dokola na oltář, jenž je u vchod u stanu setkávání;
6. a vzestupná oběť se stáhne a rozdělí se na její díly
7. a synové Áróna, kněze, dají na oltář oheň a na oheň narovnají dříví,
8. a ty díly, s hlavou a s lojem, narovnají synové Árónovi, kněží, na dříví, jež bude na ohni, jenž bude na oltáři,
9. a jeho vnitřnosti a jeho holeně se budou mýt vodou a kněz to vše dá na oltář obrátit v kouř jako vzestupnou oběť, ohnivou oběť, líbeznou vůni Hospodinu.
10. A bude- li jeho obětní dar z drobného dobytka, z ovcí nebo z koz, jako vzestupná oběť, bezvadný samec, nechť ho přivádí blíže
11. a na straně oltáře k severu ho před tváří Hospodinovou porazí; a jeho krev vykropí synové Árónovi, kněží, na oltář dokola,
12. i rozdělí se na jeho díly, i s jeho hlavou i s jeho lojem, a kněz je narovná na dříví, jež bude na ohni, jenž bude na oltáři,
13. a vnitřnosti a holeně se budou mýt vodou a kněz to vše předloží a dá na oltář obrátit v kouř - je to vzestupná oběť, ohnivá oběť, líbezná vůně Hospodinu.
14. A bude- li jeho obětním darem Hospodinu vzestupná oběť z ptactva, pak předloží svůj obětní dar z hrdliček nebo z mláďat holubice;
15. i přinese jej kněz blíže k oltáři a jeho hlavu ukroutí a dá na oltář obrátit v kouř, a jeho krev bude vytlačena u stěny oltáře,
16. a jeho vole s jeho peřím odejme a zahodí je vedle oltáře k východu na místo popela;
17. a natrhne jej na jeho křídlech, - nebude je oddělovat, - i dá jej kněz obrátit v kouř na dříví, jež bude na ohni; je to vzestupná oběť, ohnivá oběť, líbezná vůně Hospodinu.

3 Mojžíšova 2:1-16
1. A kdykoli bude někdo Hospodinu předkládat přínos oběti daru, bude jeho přínosem jemná mouka, i nalije na ni oleje a dá na ni kadidlo
2. a přinese ji k synům Árónovým, kněžím, a hrstí odtamtud nabere plnou svou hrst, z její jemné mouky i z oleje na ní se vším kadidlem na ní; to kněz jako její pamětní část dá na oltář obrátit v kouř jako ohnivou oběť, líbeznou vůni Hospodinu.
3. A co bude pozůstaveno z oběti daru, bude pro Áróna a pro jeho syny jako nanejvýš svaté z ohnivých obětí Hospodinových.
4. A kdykoli budeš předkládat přínos oběti daru pečeného v pec i, ať jsou to z jemné mouky nekvašené preclíky zadělané olejem a neb nekvašené lívance pomazané olejem;
5. a bude -li tvým přínosem oběť dar u na plechu, nechť je z jemné mouky, zadělaná olejem, nekvašená -
6. rozlámat ji na zlomky, i naliješ na ni oleje, je to oběť dar u.
7. A bude- li tvým přínosem oběť dar u s pánvice, nechť je připravována z jemné mouky s olejem;
8. i zaneseš oběť dar u, co bude připravováno z těchto věcí, Hospodinu, totiž předložíš ji knězi, jenž ji přinese blíže k oltáři
9. a kněz vyjme z oběti daru její pamětní část, již dá na oltář obrátit v kouř jako ohnivou oběť, líbeznou vůni Hospodinu.
10. A co bude pozůstaveno z oběti dar u, bude pro Áróna a pro jeho syny jako nanejvýš svaté z ohnivých obětí Hospodinových.
11. Žádná oběť dar u, již budete Hospodinu předkládat, nesmí být připravována kynutá, neboť žádný kvas a žádný med - nesmíte z něho obracet v kouř jako ohnivou oběť Hospodinu.
12. Obětní dar z první úrody - budete je Hospodinu předkládat, a le na oltář jako líbezná vůně vystupovat nebudou.
13. A každý přínos tvé oběti daru bude solí solen, neboť na obětech daru nesmíš nechávat chybět sůl smlouvy tvého Boha; ke každému svému přínosu budeš předkládat sůl.
14. A budeš-li Hospodinu předkládat oběť dar u z prvotin, budeš v oběť dar u ze svých prvotin předkládat zelené klasy, pražené v ohni, drť z nového obilí,
15. i musíš na ni dát olej a naklást na ni kadidla, je to oběť dar u.
16. A kněz dá její pamětní část z drti z ní a z oleje na ní se vším kadidlem na ní obrátit v kouř jako ohnivou oběť Hospodinu.

Žalmy 22:22-31
22. Budu svým bratrům vyprávět o tvém jménu, vprostřed sejití tě budu velebit:
23. Ctitelé Hospodina, velebte ho, oslavujte ho, všechno símě Jákóbovo, a no, mějte před ním bázeň, všechno símě Isráélovo!
24. Vždyť on neopovrhl, aniž se štítil sužování sužovaného, aniž před ním skryl svou tvář, nýbrž při jeho křiku k němu o pomoc vy slyšel.
25. Můj chvalozpěv v četném sejití bude od tebe, před tvými ctiteli budu plnit své sliby;
26. tiší budou jíst a sytit se, vyhledávající Hospodina ho budou velebit, jejich srdce bude do věčnosti žít.
27. Rozpomínat se a k Hospodinu se obracet budou všechny končiny země a všechny čeledi národů se budou klanět tvé tváři,
28. neboť kralování a vláda mezi národy patří Hospodinu.
29. Jídat a klanět se budou všichni tuční země, před tvou tváří se budou shýbat všichni sestupující v prach a ten, jeho ž duše nezůstala naživu.
30. Símě, ti mu budou sloužit, o Pánu se bude vyprávět pokolení
31. těch, kdo budou přicházet; ti budou jeho spravedlnost hlásat lidu, jenž se má narodit, že ji uskutečnil.

Přísloví 8:32-36
32. Nuže tedy, děti, mi naslouchejte; a no - blaho dbajících mých cest!
33. Slyšte poučování a zmoudřete, aniž je budete nevšímavě pomíjet;
34. blaho člověka naslouchajícího mi, aby den co den bděl u mých dveří, aby střežil veřeje mých vchodů!
35. Vždyť nacházející mne nachází život a odnáší si blahovůli od Hospodina,
36. a le míjející se mne ubližuje své duši; všichni nenávidící mě milují smrt.

Matouš 27:27-54
27. Tu vzali vladařovi vojáci Ježíše s sebou do prétoria a svolali na něho celý oddíl,
28. i svlékli ho a vložili na něho šarlatovou pláštěnku,
29. a z trní spletli věnec a nasadili na jeho hlavu, a do jeho pravice třtinu, i jali se před ním padat na kolena a posmívat se mu, říkajíce: Buď zdráv, Králi Židů!
30. A naplivavše na něho, vzali tu třtinu a tloukli do jeho hlavy.
31. A když se mu naposmívali, svlékli ho z té pláštěnky a oděli ho jeho šatstvem, a odváděli ho k ukřižování.
32. A když vycházeli, přišli na jednoho člověka, Kyréňana jménem Šimon; toho donutili jít s nimi, aby se chopil jeho kříže.
33. A přišedše na místo řečené Golgotha, jemuž se říká Místo lebky,
34. dali mu napít se octa promíšeného se žlučí; a okusiv, nechtěl se napít.
35. A ukřižovavše ho, rozdělili si jeho šatstvo, vrhajíce los;
36. a střežili ho tam sedíce.
37. A nad jeho hlavu nasadili jeho písemné obvinění: Toto je Ježíš, Král Židů.
38. Tu jsou s ním křižováni dva lupiči, jeden zprava a jeden zleva.
39. A ti, kdo se ubírali mimo, mu spílali, potřásajíce svými hlavami
40. a říkajíce: Ty, jenž boříš a ve třech dnech buduješ chrám, zachraň sám sebe! Jsi-li Boží Syn, sestup z kříže!
41. [A] podobně i velekněží, posmívajíce se s písmaři a staršími, říkali:
42. Druhé zachraňoval, sám sebe zachránit nemůže! Je Israélův Král - nechť nyní sestoupí s kříže a uvěříme na něho!
43. Spolehl na Boha - nechť ho nyní vysvobodí, chce-li ho; řekl přece: Jsem Boží Syn!
44. A taktéž ho hanobili i ti lupiči, kteří byli ukřižováni s ním.
45. Od šesté hodiny pak nastala po vší zemi tma až do hodiny deváté;
46. okolo deváté hodiny však Ježíš silným hlasem zvolal, pravě: ÉLÍ, ÉLÍ, LAMA SABACHTHANÍ? To jest: Můj Bože, můj Bože, nač jsi mě opustil?
47. A někteří z těch, kdo tam stáli, říkali, uslyševše to: Tento volá Eliáše.
48. A jeden z nich hned přiběhl, vzal houbu a nasytil octem a nasadil na třtinu a napájel ho.
49. Ostatní však říkali: Nechej, podívejme se, zdali ho Eliáš přichází zachránit.
50. A Ježíš, opět silným hlasem vykřiknuv, se vzdal ducha.
51. A hle, opona chrámu se roztrhla na dvé, od shora až dolů, a země se roztřásla a skály se trhaly
52. a hrobky se otevřely a mnoho těl zesnulých svatých bylo vzkříšeno,
53. a vyšedše z hrobek po jeho vzkříšení, vstoupili do svatého města a mnohým se zjevili.
54. Setník však a ti, kteří s ním Ježíše střežili, se nesmírně ulekli, vidouce zemětřesení a ty věci, jež se děly, a říkali: Tento byl opravdu Boží Syn.