A A A A A
Bible za jeden rok
Prosinec 30

Zacharjáš 13:1-9
1. V onen den se bude dít, že domu Dávidovu a obyvatelům Jerúsaléma bude otevřeno zřídlo na hřích a na poskvrnění,
2. i stane se v onen den, prohlášeno Hospodinem zástupů, že budu ze země vytínat jména model, aniž budou ještě připomínána, a i proroky a nečistého ducha budu ze země odklizovat.
3. A bude-li někdo ještě prorokovat, stane se, že k němu jeho otec a jeho matka, zplodivší ho, řeknou: Nesmíš žít, neboť jsi ve jménu Hospodinově promluvil lež; a jeho otec a jeho matka, zplodivší ho, ho za jeho prorokování probodnou.
4. A v onen den se bude dít, že se proroci budou stydět, každý z příčiny svého vidění za svých prorokování, aniž si budou oblékat plášť ze srsti za účelem klamání;
5. i řekne: Já ne jsem prorok, já jsem muž obdělávající půdu, neboť mě člověk má koupeného od mého mládí;
6. a řekne-li se k němu: Co tyto rány mezi tvýma rukama, řekne: Tak jsem byl zbit v domě milujících mě.
7. Meči, probuď se na mého Pastýře, a no, na Muže, mého Společníka, prohlášeno Hospodinem zástupů; bij Pastýře a stádo, ty se budou rozprchávat, i obrátím svou ruku proti nepatrným.
8. A ve vší zemi se bude dít, prohlášeno Hospodinem, že v ní dva díly budou vytínány, budou skonávat, a třetina v ní bude pozůstávat,
9. a le tu třetinu budu uvádět v oheň a budu je pročišťovat jako by pročišťováním stříbra, a no, budu je podrobovat zkoušce jako by zkoušce podrobováním zlata. On bude vzývat mé jméno a já jej budu vyslýchat; řeknu: On je můj lid, a on bude říkat: Můj Bůh je Hospodin.

Zacharjáš 14:1-21
1. Hle, přijde den Hospodinův a uvnitř tebe bude rozdělen tvůj lup;
2. a no, budu shromažďovat všechny národy na Jerúsalém k boji, i bude města dobyto a domy budou vyrabovány a ženy przněny, a polovina města vyjde do vyhnanství, a le pozůstatek lidu se nebude z města vytínat.
3. I vyjde Hospodin a jme se proti oněm národům bojovat jako v den jeho bojování, v den seče;
4. a v onen den stanou jeho nohy na hoře Oliv, jež je před tváří Jerúsaléma od východu, a hora Oliv se rozpoltí od svého středu ke vzcházení a k moři - velmi veliká průrva, neboť polovice té hory ustoupí k severu, i k jihu její polovice;
5. i budete v průrvu mezi mými horami prchat, neboť průrva mezi horami bude dosahovat k Ácalu; a no, budete prchat, jako jste prchali před zemětřesením v dnech Uzzijji, krále Júdova. I přijde Hospodin, můj Bůh, a všichni svatí s tebou.
6. A v onen den se stane, že nebude světla, ta, jež jsou nádherná, budou vyhasínat,
7. a le nastane jeden den, - ten je Hospodinu znám, - a ni den ani noc, a le stane se, že v čas večera bude světlo.
8. A v onen den se stane, že z Jerúsaléma budou vycházet živé vody, polovice jich do moře východního a polovice jich do moře nejzazšího; bude se tak dít v létě i v zimě.
9. A Hospodin se stane Králem nade vší zemí, v onen den bude Hospodin jediný a jeho jméno jediné,
10. všechna země bude proměňována, bude jako rovina, od Geva k Rimmónu na jih od Jerúsaléma; ten bude vyvýšen a bude bydlet na svém místě, totiž od brány Benjámínovy po místo první brány, po bránu Nároží, od věže Chananeélovy po královy lisy.
11. I budou v něm bydlet, aniž ještě bude uvádění v odevzdání, a no, Jerúsalém bude bydlet bezpečně.
12. A toto bude rána, jíž bude Hospodin zraňovat všechny národnosti, jež proti Jerúsalému vytáhnou do pole: Vyvolání hniloby jeho masa, zatímco on bude stát na svých nohou, a no, jeho oči budou hnít ve svých jamkách a jeho jazyk bude hnít v jeho ústech;
13. a v onen den se stane, že bude mezi nimi veliký zmatek od Hospodina, takže se zmocní každý ruky svého bližního a jeho ruka se proti ruce jeho bližního pozvedne.
14. A i Júdá bude za Jerúsalém bojovat, a bohatství všech národů vůkol bude nahromaděno, zlato a stříbro a roucha ve veliké hojnosti.
15. A tak jako tato rána bude rána na koních, mezcích, velbloudech a oslech a na všem dobytku, jenž bude v oněch táborech.
16. A stane se, že každý pozůstávající ze všech národů, jež přišly proti Jerúsalému, ti budou za každého roku po roce vystupovat ke klanění Králi, Hospodinu zástupů, a k slavení slavnosti budek;
17. a stane se, která z čeledí země nebude vystupovat do Jerúsaléma ke klanění Králi, Hospodinu zástupů, že se na ně nebude do stávat lijavec,
18. a jestliže nebude vystupovat a nepřijde čeleď Egypta, pak a ni na ně. To bude rána, jíž bude Hospodin zraňovat národy, jež nebudou vystupovat k slavení slavnosti budek;
19. toto bude trest za hřích Egypta a trest za hřích všech národů, jež nebudou vystupovat k slavení slavnosti budek.
20. V onen den bude na zvoncích koní: Svatost Hospodinu, a hrnce v domě Hospodinově, to se stane jako by okříny před oltářem,
21. a no, každý hrnec v Jerúsalémě a v Júdovi se stane svatostí Hospodinu zástupů, i přijdou ti, již budou obětovat, a vezmou z nich a budou v nich vařit, aniž ještě v onen den bude v domě Hospodina zástupů Kenaaní.

Žalmy 149:5-9
5. nechť se zbožní veselí v slávě, nechť plesají na svých lůžkách,
6. v jejich hrdle velebení BOHA a v jejich ruce dvojsečný meč
7. k vykonání pomsty na národech, trestů na lidských plemenech,
8. k spoutání jejich králů okovy a jejich šlechticů pouty ze železa
9. k vykonání napsaného soudu na nich. On je nádherou všech svých zbožných. Velebte Jáha!

Přísloví 31:1-9
1. SLOVA PRO LEMÚÉLA, KRÁLE, BŘÍMĚ, JÍMŽ HO POUČOVALA JEHO MATKA.
2. Co, můj synu, a no, co, synu mého nitra, a no, co, synu mých slibů?
3. Nechť svou zdatnost ne vy dáváš ženám a své cesty tomu, co krále ničí.
4. Ne pro krále, Lemúéli, ne pro krále je pití vína, a ni pro knížata, nebo opojného nápoje,
5. aby nepil, takže by zapomínal, co je ustanoveno, a překrucoval právo všech zbědovaných.
6. Dejte opojný nápoj hynoucímu a víno za hořk l ým v duši,
7. nechť pije a zapomíná svého strádání, aniž si ještě má připomínat svou bídu.
8. Otvírej svá ústa za němého pro právo všech mizících,
9. otvírej svá ústa, suď spravedlivě a zajišťuj právo sužovaného a nemajetného.

Zjevení Janovo 20:1-15
1. I uviděl jsem z nebe sestupovat anděla, majícího klíč od bezedna a na své ruce veliký řetěz;
2. i zmocnil se toho draka, toho starého hada, jenž je ďábel a Satan, a svázal ho na tisíc let
3. a uvrhl ho do bezedna a nad ním zamkl a zapečetil, aby již národy nesváděl, než se těch tisíc let ukončí. Po těchto věcech musí být na krátký čas uvolněn.
4. A uviděl jsem trůny, i usedli na ně a byl jim dán soud, a duše sťatých pro Ježíšovo svědectví a pro Boží slovo, a ti, kteří se tomu zvířeti ani jeho obrazu nepoklonili a na čelo a na svou ruku nepřijali značku, i ožili a na tisíc let se s KRISTEM ujali kralování;
5. ostatní z mrtvých neožili, než se těch tisíc let ukončilo. Toto je první opětovné vstání;
6. blažený a svatý, kdo v tom prvním opětovném vstání má podíl - nad těmi nemá druhá smrt pravomoci, nýbrž budou Božími a KRISTOVÝMI kněžími a budou s ním tisíc let kralovat.
7. A až se těch tisíc let ukončí, bude Satan ze svého vězení uvolněn
8. a vyjde svést národy, jež jsou ve čtyřech koutech země, Góga a Magóga, shromáždit je k válce; a jejich počet je jako písek moře.
9. I vystoupili na šíři země a obklíčili tábor svatých a to milované město; a z nebe [od Boha] sestoupil oheň a strávil je.
10. A ďábel, jenž je sváděl, byl uvržen do jezera ohně a síry, kde je i to zvíře i ten nepravý prorok; i budou na věky věků dnem i nocí mučeni.
11. A uviděl jsem veliký bílý trůn a toho, jenž na něm seděl, od jehož tváře prchla země i nebe, a nenašlo se pro ně místa;
12. a uviděl jsem před tím trůnem stát mrtvé, veliké a malé, i byly otevřeny knihy; a byla otevřena další kniha, jež je kniha života, a mrtví byli souzeni na základě věcí zapsaných v těch knihách podle jejich činů.
13. A moře vydalo mrtvé, kteří v něm byli, a smrt a hádés vydaly mrtvé, kteří byli v nich, i byli souzeni, každý podle svých činů.
14. A smrt a hádés byly uvrženy do jezera ohně: toto je ta druhá smrt, jezero ohně.
15. A nebylo-li o někom shledáno, že je zapsán v knize života, byl do toho jezera ohně uvržen.