A A A A A
Bible za jeden rok
Prosinec 24

Sofonjáš 1:1-18
1. Slovo Hospodinovo, jež se do stalo k Sofonjovi, synu Kúšího, syna Gedaljova, syna Amarjova, syna Chizkijjova, ve dnech Jóšíjjáhúa, syna Ámónova, krále Júdy.
2. Veskrze budu smetat vše z povrchu tváře půdy, prohlášeno Hospodinem;
3. smetat budu lidstvo i zvířectvo, smetat budu letounstvo nebes i ryby moře i pohoršení se zlovolnými, a no, budu lidstvo z povrchu tváře půdy vytínat, prohlášeno Hospodinem,
4. a napřáhnu svou ruku na Júdu a na všechny obyvatele Jerúsaléma a budu z tohoto místa vytínat zbytek Baala, jména popů s kněžími,
5. a ty, již se na střechách sklánějí vůči osazenstvu nebes, a no, ty, již se sklánějí, již přísahají Hospodinu, již však přísahají při Malkámovi,
6. a ty, již odstupují zpět od následování Hospodina a kteří Hospodina nehledají, aniž se po něm pídí.
7. Před tváří Pána, Hospodina, ticho! Vždyť den Hospodinův je blízký, neboť Hospodin připravil oběť, posvětil své povolané;
8. a v den oběti Hospodinovy se stane, že budu vykonávat navštívení na knížatech a na synech krále a na všech, již si oblékají cizozemské oblečení,
9. a budu v onen den vykonávat navštívení na každém, kdo přeskakuje přes práh, na těch, již plní dům svého Pána násilím a klamem.
10. A v onen den nastane, prohlášeno Hospodinem, hlas křiku od brány Ryb a z druhé čtvrti skučení, a od pahorků hlasité bědování;
11. skučte, obyvatelé Makteše, neboť všechen kupecký lid zhyne, všichni zahrnutí penězi budou povytínáni.
12. A v onen čas se bude dít, že budu Jerúsalém s lampami prohledávat a na těch mužích navštívení vykonávat, již zatvrzele setrvávají na svých starých názorech, již si ve svých srdcích říkají: Hospodin nejedná dobře, aniž činí zle;
13. i do stane se jejich bohatství v olupování a jejich domy se stanou spouští; domy tedy zbudují, a le nebudou obývat, a vysadí vinice, a le vína z nich pít nebudou.
14. Blízký je veliký den Hospodinův, blízký a velmi spěchající! Zvěst o dni Hospodinově: Tam bude hrdina hořce křičet,
15. onen den bude dnem výbuchu hněvu, dnem tísně a úzkosti, dnem pustoty a zpustošenosti, dnem tmy, a no, hluboké tmy, dnem mrákav a černavy,
16. dnem trouby a pokřiku proti městům, jež budou opevněná, a proti vysokým nárožním cimbuřím.
17. I budu lidem působit tíseň, takže budou chodit jako slepí, neboť vůči Hospodinu hřeší, i bude jejich krev vylévána, jako je vysypáván prach, a jejich maso - jako výkaly;
18. ani jejich stříbro ani jejich zlato je v den výbuchu hněvu Hospodinova nebude moci vyprostit, nýbrž všechna země bude sžírána ohněm jeho horlivosti, neboť on bude uskutečňovat skoncování, ano, urychlené, se všemi obyvateli země.

Sofonjáš 2:1-15
1. Posbírejte se, a no, posbírejte, ó národe nestydící se;
2. dříve než ustanovení porodí, než jako plevy přejde den, dříve než na vás bude přicházet žár Hospodinova hněvu, dříve než na vás bude přicházet den Hospodinova hněvu,
3. hledejte Hospodina, všichni pokoření země, kteří uskutečňují jeho právo, hledejte spravedlnost, hledejte pokoru, snad se v den Hospodinova hněvu budete moci skrýt.
4. Ano, Gaza se bude stávat opuštěnou a Aškelón spouští, Ašdód - o polednách jej budou vyhánět a Ekrón bude bořen.
5. Ach, obyvatelé přímořského pásma, národe Keréthím, slovo Hospodinovo je proti vám! Kenaane, země Pelištím, a no, vylidním tě tím, že nebude obyvatele,
6. i stane se přímořské pásmo pastvišti s cisternami pastýřů a ovčinci,
7. a do stane se pásmo zbytku domu Júdova; budou na nich pást, v domech Aškelónu se navečer budou ukládat, neboť se Hospodin, jejich Bůh, o ně bude starat a od vrátí jejich zajetí.
8. Uslyšel jsem tupení Móávovo a rouhavé řeči dětí Ammónových, jimiž tupí můj lid a holedbají se proti jejich území;
9. proto, jako že já jsem živ, prohlášeno Hospodinem zástupů, Bohem Isráélovým, ano, Móáv bude jako Sodoma a děti Ammónovy jako Gomora - zamoření trním a solný důl a spoušť navždy; zbytek mého lidu je bude mít za kořist, a no, pozůstatek mého národa je bude mít za vlastnictví.
10. Toto budou mít za svou povýšenost, že tupili lid Hospodina zástupů a holedbali se proti němu;
11. hrozný bude Hospodin proti nim, ano, umoří všechny bohy země, i budou se vůči němu, každý ze svého místa, sklánět všechny ostrovy národů.
12. A vy, Kúším - oni budou probodáni mým mečem.
13. I bude napřahovat svou ruku proti severu a hubit Aššúr a Nínívé činit spouští, suchopárem jako poušť,
14. a vprostřed ní se budou ukládat hejna, živočišstvo všemožného druhu, v jejích hlavicích budou nocovat i stepní slípky i volavky, okny se bude ozývat hlas zpěvu; na každém prahu bude rum, neboť cedrová stavba se obnaží. -
15. Toto je to město, jež se veselilo, jež sedělo bezstarostně, jež ve svém srdci říkalo: Já a nikdo další - jak se stalo zpustlinou, odpočívadlem živočišstvu! Tak nad ním bude každý přecházející syčet, svou rukou mávat.

Sofonjáš 3:1-19
1. Ach, vzpurné a poskvrněné, ty město, jež působíš pohromy!
2. Neuposlechlo na hlas, nepřijalo napomínání, v Hospodina nedůvěřovalo, k svému Bohu se nepřiblížilo;
3. jeho knížata uvnitř něho - řvoucí lvi, jeho soudcové - vlci večera, ne až do jitra ohryzují,
4. jeho proroci - smělí, věrolomní muži, jeho kněží znesvěcují svatyni, znásilňují zákon.
5. Hospodin, uvnitř něho, je spravedlivý, nedopouští se bezpráví, za každého jitra vynáší svůj soud na světlo, nechybí, a le zlosyn nezná ostudy.
6. Povytínal jsem národy, jejich nárožní cimbuří zpustla, poplenil jsem jejich ulice - jsou bez přecházejícího, jejich města jsou vydrancována, bez člověka, neboť není obyvatele;
7. řekl jsem si: Jistě mě budeš mít v úctě, budeš přijímat napomínání, vždyť jeho sídlo není vytínáno, čímkoli jsem na něm vykonal navštívení. Ale oni časně vstávají, zvrhlými činí všechny své skutky.
8. Proto čekejte na mne, prohlášeno Hospodinem, na den mého povstávání ke kořisti, neboť mým právem je svolat národy k mému shromáždění království k vylití na ně mého rozhorlení, všeho žáru mého hněvu, ano, všechna země bude sžírána ohněm mé horlivosti,
9. tehdy však budu při národnostech měnit rty v očištěné k vzývání Hospodina jimi všemi v jeho jménu, ke službě jemu jedním ramenem.
10. Z druhé strany vůči řekám Kúše mi budou moji ctitelé, dcera mých rozptýlených, přinášet dary;
11. v onen den se nebudeš muset stydět za cokoli ze svých skutků, jimiž ses proti mně provinilo, neboť tehdy budu z tvého středu odstraňovat veselící se z tvé pýchy, i nebudeš se již nadále vychloubat mou svatou horou.
12. I budu v tvém středu nechávat zbývat lid chudý a nuzný; ti budou důvěřovat ve jméno Hospodinovo.
13. Zbytek Isráéle, ti se nebudou dopouštět bezpráví, aniž budou vyslovovat lež, b a, nebude se v jejich ústech moci najít klamný jazyk.
14. Plesej, dcero Cijjónu, výskejte, vy v Isráéli, raduj se a vesel se celým srdcem, dcero Jerúsaléma;
15. Hospodin odstranil tvé rozsudky, odklidil tvého nepřítele; Hospodin je v tvém středu Králem Isráéle, nebudeš již vidět neštěstí.
16. V onen den se bude Jerúsalému říkat: Nechť se nebojíš, Cijjóne, nechť tvé ruce neochabují;
17. v tvém středu je Hospodin, tvůj Bůh, Hrdina, jenž zachraňuje, těší se nad tebou s radostí, odpočívá ve své lásce, jásá nad tebou s plesáním.
18. Posbírám své trpící z příčiny svátku, jsou z tebe - na tom je břímě potupy.
19. Hle, já - chystám se v onom čase skoncovat se všemi trápícími tě, a no, budu zachraňovat tu, jež kulhá, a no, tu, jež je rozehnána, budu shromažďovat a chci je postavit k chvále a k věhlasu ve vší zemi jejich ostudy.

Žalmy 147:1-6
1. Velebte Jáha, neboť je dobré při hudbě opěvovat našeho Boha, ano, libé, patřičný je chvalozpěv.
2. Hospodin buduje Jerúsalém, shromažďuje zahnané Isráélovy,
3. on, jenž zlomeným v srdci přináší uzdravení a jejich bolestem obvázání,
4. stanoví počet hvězdám, všem jim dává označení jmény.
5. Náš Pán je veliký a mohutný silou, o jeho moudrosti není představy;
6. Hospodin podporuje tiché, až k zemi ponižuje zlovolné.

Přísloví 30:18-19
18. Tři, jež jsou pro mne příliš divné, b a čtyři - neznám jich:
19. cestu orla po nebesích, cestu hada na skále, cestu lodi v srdci moře a cestu muže při mladici;

Zjevení Janovo 14:1-20
1. A uviděl jsem, a hle, na hoře Siónu stanul Beránek a s ním sto čtyřiačtyřicet tisíc majících na svých čelech napsané jeho jméno a jméno jeho Otce.
2. I uslyšel jsem z nebe hlas jako hlas mnoha vod a jako hlas velikého hromu, a ten hlas, jejž jsem uslyšel - jako by harfeníci hráli na své harfy;
3. i zpívají před trůnem a před těmi čtyřmi živými bytostmi a těmi staršími novou píseň, a té písni se nikdo nemohl naučit, leč těch sto čtyřiačtyřicet tisíc, kteří jsou koupeni ze země.
4. To jsou ti, kteří se nepotřísnili s ženami, neboť jsou panicové; to jsou ti, kteří jdou za Beránkem, kamkoli se ubírá. Ti byli z lidí koupeni jako prvotiny Bohu a Beránkovi
5. a v jejich ústech se nenašla lež, [neboť ] jsou bezúhonní.
6. A v středu nebe jsem uviděl letět dalšího anděla, majícího věčnou blahou zvěst, by blahou zvěst přinesl těm, kdo jsou usedlí na zemi, a každému národu a kmeni a jazyku a lidu,
7. i pravil silným hlasem: Ulekněte se Boha a vzdejte mu slávu, neboť přišla hodina jeho soudu, a pokloňte se tomu, jenž učinil nebe a zemi a moře a prameny vod.
8. A za ním se objevil další, druhý anděl, pravící: Padl, padl veliký Babylón, jenž všechny národy napojil z vína popuzení svého smilstva.
9. A za nimi se objevil další, třetí anděl, pravící silným hlasem: Jestliže se kdo klaní tomu zvířeti a jeho obrazu a přijímá na svém čele nebo na svou ruku značku,
10. bude i on pít z vína popuzení Božího, jež je bez smíšení namícháno v kalichu jeho hněvu, a bude před svatými anděly a před Beránkem mučen v ohni a síře;
11. a dým jejich muk vystupuje na věky věků, i nemají ti, kteří se klanějí tomu zvířeti a jeho obrazu, a přijímá-li kdo značku jeho jména, dnem an i nocí oddechu.
12. Zde je trpělivost svatých, kteří jsou bedlivi Božích příkazů a víry v Ježíše.
13. I zaslechl jsem z nebe hlas, pravící: Zapiš: Blaženi mrtví, kteří od nynějška umírají v Pánu. Ano, praví Duch, aby si oddechli od svých lopot, neboť jejich činy je následují.
14. A uviděl jsem, a hle, bílý oblak, a na tom oblaku kdosi sedící, podobný Synu člověka, mající na své hlavě zlatý věnec a ve své ruce ostrý srp;
15. a z chrámu vyšel další anděl a volal silným hlasem na toho, jenž seděl na tom oblaku: Pošli svůj srp a žni, protože přišla hodina žatvy, protože žeň země vyschla.
16. A ten, jenž seděl na tom oblaku, přiložil svůj srp na zem, i byla země požata.
17. A z chrámu, jenž je v nebi, vyšel další anděl, a i on měl ostrý srp;
18. a z oltáře vyšel další anděl, jenž má pravomoc nad ohněm, a ozval se silným hlasem k tomu, jenž měl ten ostrý srp, pravě: Pošli svůj ostrý srp a očesej hrozny vinné révy země, neboť její bobule plně dozrály.
19. I přiložil ten anděl svůj srp k zemi a očesal vinnou révu země a hrozny naházel do velikého lisu Božího popuzení.
20. A ten lis byl šlapán vně města, i vyšla z toho lisu krev až po udidla koní na vzdálenost tisíce šesti set stadií.