| Abdiasza 1:1-21 |
| 1. Vidění Óbadjovo: Takto řekl Pán, Hospodin, o Edómovi (uslyšeli jsme zvěst z blízkosti Hospodina, a mezi národy byl poslán vyslanec ): Povstaňte, a no, povstávejme proti němu do boje! |
| 2. Hle, učinil jsem tě malým mezi národy, ty budeš velmi znevážen, |
| 3. nadutost tvého srdce oklamala tebe, přebývajícího v rozsedlinách skalisek (jeho bydlištěm je výsost, on praví ve svém srdci: Kdo mě může stáhnout na zem?). |
| 4. Byť jsi jako orel vysoko zakládal, a no, byť jsi mezi hvězdy položil své hnízdo, mohu tě odtamtud stáhnout, prohlášeno Hospodinem. |
| 5. Přijdou-li k tobě zloději, noční-li loupežníci (jak budeš poškozen!), zda nebudou krást do své sytosti? Přijdou-li k tobě oběrači hroznů, zda nenechávají zbývat paběrky? |
| 6. Jak bude Ésáv odkryt, prohledány budou jeho uschované věci! |
| 7. Až po pomezí tě zaženou, všichni muži tvé smlouvy, oklamou tě, převahu vůči tobě získají muži tvého pokoje, tvého chleba, budou pod tebe klást osidlo. (Není v něm rozumnosti!) |
| 8. Zda nemám v onen den, prohlášeno Hospodinem, a no, odstranit z prostřed Edóma mudrce, a no, z hory Ésávovy rozumnost? |
| 9. I tvoji siláci, Témáne, se zděsí, aby z hory Ésávovy byl každý vytínán - pro vraždění, |
| 10. pro násilnictví na tvém bratru Jákóbovi tě bude pokrývat ostuda a budeš vyťat navždy. |
| 11. V den, kdy jsi stál zpředu, v den, kdy cizáci zajali jeho vojenskou moc, když vešli cizozemci v jeho brány a jali se o Jerúsalém vrhat los, byl jsi i ty jako jeden z nich; |
| 12. a no, kéž bys nebyl hleděl v den svého bratra, v den jeho neštěstí, a kéž by ses nebyl radoval při dětech Júdových v den jejich zhouby, a kéž bys nebyl v den tísně otvíral svá ústa! |
| 13. Kéž bys nebyl vstupoval v bránu mého lidu v den jejich pohromy, kéž bys, i ty, v den jeho pohromy nebyl hleděl v jeho bídu, a kéž bys v den jeho pohromy nebyl sahal v jeho bohatství, |
| 14. a kéž bys nebyl stál na rozcestí k odříznutí jeho unikajících, a kéž bys jeho přeživší v den tísně nebyl vydával! |
| 15. Vždyť den Hospodinův je blízký proti všem národům; tak, jak jsi jednal, bude se jednat s tebou, tvá zásluha se bude vracet na tvou hlavu; |
| 16. ano, tak, jak jste pili na mé svaté hoře, budou ustavičně pít všechny národy, a budou pít a polykat, a budou jako by nebyli. |
| 17. A le na hoře Cijjónu bude únik, ona bude svatá, a dům Jákóbův, ti se budou zmocňovat, čeho se zmocnili oni, |
| 18. i bude dům Jákóbův ohněm a dům Josefův plamenem, a dům Ésávův za slámu, i budou mezi nimi podpalovat a sžírat je, takže dům Ésávův nebude mít přeživšího, neboť promluvil Hospodin. |
| 19. A budou se zmocňovat jihu s horou Ésávovou a nížiny s Pelištím, a budou se zmocňovat pole Efrájimova a pole Šómrónu, a Benjámín Gileádu, |
| 20. a odvedenectvo z této vojenské moci synů Isráélových toho, co mají Kenaaním, až po Carfáth, a odvedenectvo z Jerúsaléma, jež je v Sefarádu, ti se budou zmocňovat měst jihu. |
| 21. A na horu Cijjón budou vystupovat vysvoboditelé k souzení hory Ésávovy, a království bude Hospodinovo. |
| Žalmy 143:7-12 |
| 7. Spěšně mi odpověz, Hospodine, můj duch je zničen, kéž přede mnou neskrýváš svou tvář, jinak se stanu porovnatelným se sestupujícími v jámu; |
| 8. dej mi za jitra slyšet tvou laskavost, neboť v tebe důvěřuji, dej mi znát cestu, jíž se mám ubírat, neboť k tobě povznáším svou duši. |
| 9. Vyprosť mě od mých nepřátel, Hospodine, k tobě jsem se přišel skrýt; |
| 10. vyuč mě vykonávání záliby tvé vůle, neboť ty jsi můj Bůh. Tvůj Duch je dobrý, kéž mě vede po zemi roviny |
| 11. vzhledem k tvému jménu, Hospodine; kéž mě chceš oživit, kéž ve své spravedlnosti chceš mou duši vyvést z úzkosti |
| 12. a ve své laskavosti zhubit mé nepřátele, a kéž zničíš všechny protivníky mé duše, neboť já jsem tvůj nevolník. |
| Přísloví 30:5-5 |
| 5. Každý +Boží výrok je osvědčený; on je štítem pro spoléhající na něho. |
| Zjevení Janovo 7:1-17 |
| 1. A po tomto jsem uviděl na čtyřech koncích země stát čtyři anděly, zadržující čtyři větry země, aby žádný vítr nedul na zemi ani na moři ani na žádný strom; |
| 2. a od východu slunce jsem uviděl vystupovat dalšího anděla, majícího pečeť živého Boha, i zavolal silným hlasem na ty čtyři anděly, jimž bylo dáno poškozovat zemi a moře, |
| 3. pravě: Nepoškozujte zemi ani moře ani stromy, než nevolníky našeho Boha na jejich čelech označíme pečetí. |
| 4. I uslyšel jsem počet těch, kteří byli pečetí označeni, sto čtyřiačtyřicet tisíc označených pečetí, z každého kmene Israélových synů: |
| 5. z kmene Júdova dvanáct tisíc označených pečetí, z kmene Rúbénova dvanáct tisíc, z kmene Gadova dvanáct tisíc, |
| 6. z kmene Asérova dvanáct tisíc, z kmene Nefthalímova dvanáct tisíc, z kmene Manasséova dvanáct tisíc, |
| 7. z kmene Simeónova dvanáct tisíc, z kmene Leviho dvanáct tisíc, z kmene Issacharova dvanáct tisíc, |
| 8. z kmene Zabúlónova dvanáct tisíc, z kmene Josefova dvanáct tisíc, z kmene Benjamínova dvanáct tisíc označených pečetí. |
| 9. Po těchto věcech jsem uviděl, a hle, veliký dav, jejž nikdo nemohl spočítat, z každého národa a kmenů a národností a jazyků, i stáli před trůnem a před Beránkem oblečení v bílá roucha a v jejich rukou palmové ratolesti, |
| 10. a volají silným hlasem, pravíce: Záchrana našemu Bohu, jenž sedí na trůně, a Beránkovi. |
| 11. A všichni andělé stáli okolo trůnu a těch starších a těch čtyř živých bytostí; i padli před trůnem na své tváře a jali se Bohu klanět, |
| 12. pravíce: AMÉN, velebení a sláva a moudrost a dík a čest a moc a síla našemu Bohu na věky věků. AMÉN. |
| 13. A jeden z těch starších odvětil, pravě mi: Tito, kteří jsou oblečeni v ta bílá roucha, kdo jsou a odkud přišli? |
| 14. I řekl jsem mu: Pane, to víš ty. I pověděl mi: To jsou ti, kteří přicházejí z té veliké tísně a vyprali svá roucha a vybílili je v Beránkově krvi. |
| 15. Pro tuto příčinu jsou před Božím trůnem a konají mu dnem i nocí svatou službu v jeho chrámě, a ten, jenž sedí na trůně, nad nimi rozestře svůj stan. |
| 16. Nebudou již hladovět, aniž ještě budou žíznit ani na ně nikterak nebude dotírat slunce ani žádný žár, |
| 17. protože Beránek, jenž je vprostřed trůnu, bude jejich pastýřem a dovede je k pramenům vod života, a Bůh z jejich očí vytře každou slzu. |