A A A A A
Bible za jeden rok
Listopad 19

Ezechiel 29:1-21
1. V desátém roce, v desátém měsíci, v dvanáctém dni měsíce se ke mně do stalo slovo Hospodinovo, výrok:
2. Synu člověka, upři svou tvář proti faraonovi, králi Egypta, a prorokuj proti němu a proti Egyptu, jemu celému,
3. promluv a řekni: Takto řekl Pán, Hospodin: Hle, já, jsem proti tobě, faraone, králi Egypta, ty veliký netvore, jenž uléháš vprostřed jeho řek, jenž řekl: Má řeka patří mně, a no, já jsem si ji zřídil;
4. a chci v tvé čelisti dát háky a přichytit ryby tvých řek na tvé šupiny a zprostřed tvých řek tě vytáhnout, přičemž se všechny ryby tvých řek budou na tvé šupiny přichytávat;
5. a chci tě vrhnout do pustiny, tebe a všechny ryby tvých řek, na tvář pole budeš padat, nebudeš sbírán ani shromažďován, vy dám tě za pokrm zvířatům pole a ptactvu nebes.
6. I poznají všichni obyvatelé Egypta, že já jsem Hospodin, protože se domu Isráélovu stali oporou z třtiny;
7. při jejich chytání se za tebe, za tvou dlaň, ses pohmožďoval a roztrhával jim celé rameno, a při jejich opírání o tebe ses lámal a ochromoval jim všechna bedra.
8. Proto Pán, Hospodin, řekl takto: Hle, já, chystám se na tebe přivést meč a budu z tebe vytínat lidi i dobytek,
9. takže se země Egypta bude stávat spouští a rumištěm, i poznají, že já jsem Hospodin; protože řekl: Řeka patří mně, a no, já jsem ji zřídil.
10. Proto hle, já, jsem proti tobě a proti tvým řekám a budu zem Egypta činit naprostými rumišti a spouští, od Migdólu po Sevénéh, a ž po pomezí Kúše.
11. Nebude jí procházet noha člověka, aniž jí bude procházet noha dobytka, aniž bude obývána po čtyřicet let;
12. a no, budu zem Egypta činit spouští vprostřed zpustošených zemí, a její města budou, vprostřed v rumiště obrácených měst, po čtyřicet let spouští, a Egypťany budu rozptylovat mezi národy a rozhánět je po zemích.
13. Avšak Pán, Hospodin, řekl takto: Po uplynutí čtyřiceti let budu Egypťany z prostřed národností, kam byli rozptýleni, shromažďovat
14. a utrpení Egypťanů od vracet a v zem Pathrós je zpět přivádět, na zem jejich původu, i stanou se tam nízkým královstvím,
15. jež bude nejnižším z království, aniž se ještě bude moci povznést nad národy, neboť chci snížit počet jich, aby ne bylo panování mezi národy,
16. aniž ještě bude domu Isráélovu předmětem důvěry, připomínajícím nepravost v jejich ohlížení za nimi, nýbrž poznají, že Pánem jsem já, Hospodin.
17. A v roce dvacátém a sedmém, v prvním měsíci, v první den měsíce se stalo, že se ke mně do stalo slovo Hospodinovo, výrok:
18. Synu člověka, Nevúchadreccar, král Bávelu, přiměl svou vojenskou moc sloužit velikou službou proti Córu, každá hlava byla olysalá a každé rameno odřeno, aniž se jemu a jeho vojenské moci do stalo z Córu mzdy za službu, již proti němu odsloužil.
19. Proto Pán, Hospodin, řekl takto: Hle, já, chystám se dát Nevúchadreccarovi, králi Bávelu, zem Egypta, a ť si od nese všechnu její spoustu, a ť si naloupí lupu a naukořisťuje kořisti; to se stane mzdou jeho vojenské moci.
20. Dám mu odměnu, za niž posloužil, zem Egypta, že pro mne pracovali, prohlášeno Pánem, Hospodinem.
21. V onen den chci domu Isráélovu způsobit vzrůst rohu a tobě dát otevření úst vprostřed nich, i poznají, že já jsem Hospodin.

Ezechiel 30:1-26
1. A do stalo se ke mně slovo Hospodinovo, výrok:
2. Synu člověka, prorokuj a řekni: Takto řekl Pán, Hospodin: Skučte: Oh! - o tom to dni,
3. neboť je blízký den, a no, blízký je den Hospodinův, den oblačnosti, to bude čas národů,
4. a v Egypt přijde meč a v Kúši nastane svíjení v bolesti při padání zabitých v Egyptě, i poberou jeho spoustu a jeho základy budou pobořeny,
5. Kúš a Pút a Lúd a všechna ta směs a Kúv a děti země smlouvy budou s nimi mečem padat.
6. Takto řekl Hospodin: A no, podporující Egypt padnou a zpupnost jeho síly klesne, od Migdólu po Sevénéh v něm budou mečem padat, prohlášeno Pánem, Hospodinem,
7. a zpustnou vprostřed zpustlých zemí a jejich města se budou ocitat vprostřed měst obrácených v rumiště,
8. a v mém uvedení ohně v Egypt poznají, že já jsem Hospodin, a ž všichni pomáhající mu budou rozdrceni.
9. V onen den budou z přítomnosti mé tváře vycházet poslové na lodích k polekání bezstarostného Kúše, i nastane mezi nimi svíjení v bolesti jako v den Egypta, neboť hle, přichází!
10. Takto řekl Pán, Hospodin: Budu působit i vymizení spousty Egypta rukou Nevúchadreccara, krále Bávelu;
11. on a s ním jeho lid, ukrutníci z národů, budou přivedeni k hubení země a vytasí své meče proti Egyptu a naplní zem zabitými;
12. i budu řeky činit suchem a zem prodávat v ruku zlých, a zem a její náplň budu pustošit rukou cizáků; promluvil jsem já, Hospodin.
13. Takto řekl Pán, Hospodin: Budu i ničit neřádstva a působit vymizení model z Nófu, aniž ještě bude vládce ze země Egypta, i budu v zem Egypta vnášet hrůzu
14. a pustošit Pathrós, a v Cóan vnesu oheň a v Nó vykonám soudy,
15. a na Sín, pevnost Egypta, budu vylévat své popuzení a spoustu Nó budu vytínat,
16. i vnesu v Egypt oheň, Sín se bude zoufale svíjet a Nó se bude do stávat k roztržení, a Nóf - denně protivníci.
17. Jinoši z Ávenu a Pí-vesethu budou padat mečem a ona půjdou v zajetí,
18. a v Techafnechésu se den zatmí při mém lámání tam jařem Egypta, a přestane v něm zpupnost jeho síly, a ono - bude je pokrývat oblak a jeho dcery půjdou v zajetí.
19. Tak v Egyptě vykonám soudy, i poznají, že já jsem Hospodin.
20. A v jedenáctém roce, v prvním měsíci, v sedmý den měsíce se stalo, že se ke mně do stalo slovo Hospodinovo, výrok:
21. Synu člověka, zlomil jsem paži faraona, krále Egypta, a hle, nebude obvázána k umožnění zhojení, přiložením obinadla k obvázání jí k jejímu zesílení k chycení za meč.
22. Proto Pán, Hospodin, řekl takto: Hle, já, jsem proti faraonovi, králi Egypta, a chci zlámat jeho paže, tu, jež je silná, i tu, jež je zlomena, a způsobit vy padnutí meče z jeho ruky
23. a rozptýlit Egypťany mezi národy a rozehnat je po zemích,
24. a posílit paže krále Bávelu a dát v jeho ruku svůj meč, a le paže faraonovy chci zlámat, takže bude před jeho tváří sténat sténáním smrtelně raněného,
25. a když budu posilovat paže krále Bávelu a paže faraonovy budou klesat, poznají, že já jsem Hospodin, při mém dávání svého meče v ruku krále Bávelu, i napřáhne jej proti zemi Egypta,
26. a Egypťany budu rozptylovat mezi národy a rozhánět je po zemích, i poznají, že já jsem Hospodin.

Žalmy 129:5-8
5. Nechť jsou zostuzováni a nechť ustupují zpět všichni nenávidící Cijjón,
6. nechť jsou jako tráva na střech ách, jež je suchá dříve než se vytrhá,
7. jíž svou dlaň nenaplní žnec a svou náruč vazač
8. aniž řeknou ti, již budou přecházet: Požehnání Hospodinovo na vás, žehnáme vám ve jménu Hospodinově.

Přísloví 28:27-27
27. Dávající chudému - tam není nedostatku, a le zastírající své oči je bohat prokletími.

Židům 13:1-25
1. Nechť stále trvá bratrská náklonnost;
2. nezapomínejte na pohostinnost - skrze tu přece někteří bezděky pohostili anděly.
3. Vzpomínejte na vězně, jakoby spolu uvěznění, na ty, s nimiž se špatně zachází, jako tací, kteří jste sami také v těle.
4. Manželství budiž všemožně chováno ve cti a lože budiž neposkvrněné, smilníky však a cizoložníky bude Bůh soudit.
5. Obcování budiž bez záliby v penězích, spokojujte se se svými přítomnými poměry; on přece pověděl: Nikterak se tě nevzdám ani tě nikterak neopustím,
6. takže můžeme směle říkat: Mně je pomocníkem PÁN, i nebudu se bát; co mi učiní člověk?
7. Pamatujte na své vůdce, kteří k vám promlouvali Boží slovo; výsledku jejich způsobu života si důkladně všímejte a jejich víru napodobujte.
8. Ježíš Kristus je týž včera i dnes i do budoucích věků.
9. Nedávejte se stranou unášet všelijakými a cizími naukami; je přece dobré, by srdce bylo ujišťováno milostí, ne pokrmy; těm, kteří v těchto věcech chodili, se nedostalo užitku.
10. Máme oltář, z něhož ti, kteří slouží stanu, nemají práva pojídat,
11. neboť kterých zvířat krev [za hřích] se skrze velekněze vnáší do svatých míst, těch těla se vně tábora spalují;
12. proto i Ježíš, aby posvětil lid svou vlastní krví, trpěl vně brány.
13. Vycházejme tudíž ven z tábora k němu, nesouce jeho pohanu;
14. vždyť zde nemáme trvalé město, nýbrž se pídíme po městě budoucím.
15. Skrze něho tedy ustavičně k Bohu vznášejme oběť chvály, to jest ovoce rtů, vyznávajících jeho jméno.
16. Nezapomínejte však na dobročinnost a sdílení, neboť v takových obětech si Bůh velmi libuje.
17. Své vůdce poslouchejte a podrobujte se, vždyť oni nad vašimi dušemi bdí jako tací, kteří budou vydávat účet; aby to konali s radostí a ne za vzdechů, neboť to by se vám nevyplácelo.
18. Modlete se za nás; přesvědčujemeť sami se be, že máme dobré svědomí, toužíce se ve všech věcech řádně chovat.
19. Prosím pak ještě snažněji, byste toto konali, abych vám byl rychleji navrácen.
20. Kéž však Bůh pokoje, jenž zprostřed mrtvých opět vyvedl našeho Pána Ježíše, velikého pastýře ovcí, v moci krve věčné úmluvy,
21. vás zdokonalí v každém dobrém činu k uskutečnění jeho vůle, uskutečňuje ve vás to, co je před ním příjemné, skrze Ježíše Krista; jemu sláva na věky věků. Amén.
22. Snažně vás však prosím, bratři, snášejte to slovo napomenutí, vždyť jsem vám napsal jen krátce.
23. Vězte, že náš bratr Timotheos je propuštěn; bude-li moci přijít brzy, navštívím vás s ním.
24. Pozdravte všechny své vůdce a všechny svaté. Pozdravují vás z Itálie.
25. Milost se všemi vámi. Amén.