A A A A A
Bible za jeden rok
Listopad 1

Jeremjáš 49:1-39
1. O dětech Ammónových: Takto řekl Hospodin: Zda Isráél nemá synů? Nemá-li on dědice? Proč se Gáda zmocnil Malkám a v jeho městech bydlí jeho lid?
2. Proto, hle, přicházejí dni, prohlášeno Hospodinem, kdy do Rabby dětí Ammónových dám zaznít válečnému poplachu, i stane se kupou spouště a její dcery budou sežehány ohněm a Isráél se zmocní zmocnivších se ho, řekl Hospodin.
3. Skuč, Chešbóne, neboť Aj je zničena, křičte, dcery Rabby, opásejte se pytlovinou, naříkejte a pobíhejte sem-tam mezi ohradami, neboť Malkám půjde ve vyhnanství; zároveň jeho kněží a jeho hodnostáři.
4. Co se honosíš nížinami? Tvá nížina se rozplývá, odpadlá dcero, jež důvěřuješ ve své poklady: Kdo si může na mne přijít?
5. Hle, já, chystám se na tebe uvést, prohlášeno Pánem, Hospodinem zástupů, strach přede všemi kolkolem tebe, i budete zaháněni, každý rovnou před sebe, a rozutekší se nebudou mít shromažďujícího.
6. A le potom chci utrpení dětí Ammónových od vrátit, prohlášeno Hospodinem.
7. O Edómu: Takto řekl Hospodin zástupů: Zda již není v Témánu moudrosti? Vyhynula rada z prostřed rozumných? Vytratila se jejich moudrost?
8. Prchněte, otočte se, hluboko zalezte k bydlení, obyvatelé Dedánu, neboť na Esáva v čas, kdy ho navštívím, uvedu jeho zhoubu.
9. Přijdou-li k tobě oběrači hroznů, nenechávají zbývat paběrky, zloději-li v noci, zařádí si do své sytosti;
10. jestliže já odkryji Ésáva, odhalím jeho úkryty, pak se nebude moci schovat, jeho símě bude zničeno, i jeho bratři a jeho spolu obyvatelé, a nebude ho.
11. Opusť své sirotky, budu je naživu chovat já, a tvé vdovy nechť důvěrou spočívají na mně.
12. Ano, Hospodin řekl takto: Hle, ti, jichž rozsudkem nebylo pít z číše, budou z ní jistotně muset pít, a jsi ty ten, jenž by měl být považován za veskrze nevinného? Nebudeš považován za nevinného, nýbrž jistotně budeš muset pít.
13. Vždyť jsem skrze sebe přisáhl, prohlášeno Hospodinem, že se Bocrá musí stát zpustlinou, potupou, rozvrácením a zlořečením, a všechna její města se musejí stát trvalými rumišti.
14. Z blízkosti Hospodinovy jsem uslyšel zvěst, že mezi národy byl poslán vyslanec: Shromážděte se a pojďte proti němu a povstaňte k boji,
15. neboť, hle, učinil jsem tě malým mezi národy, pohrdaným mezi lidmi;
16. tvá hrozivost tě oklamala, nadutost tvého srdce. Ty, přebývající v rozsedlinách skalisk, zaujímající výsost pahrbků, byť jsi své hnízdo jako orel vysoko zakládal, mohu tě odtamtud stáhnout, prohlášeno Hospodinem.
17. A Edóm se musí stát hrůzou, každý mimo něj přecházející se bude hrozit a syčet nad všemi jeho ranami,
18. jako při podvrácení Sodomy a Gomory a jejích sousedů, řekl Hospodin; nebude tam nikdo bydlet, aniž v něm bude syn člověka jako cizinec pobývat.
19. Hle, bude vystupovat jako lev z nádhery při Jordánu proti trvanlivému příbytku; v okamžiku ho budu moci odtamtud přimět k běhu, a kdo je vyvolen, chci ho nad tím pověřit. Vždyť kdo je mi podoben a kdo mě bude předvolávat a kdopak je pastýřem, jenž může ob stát před mou tváří?
20. Proto slyšte rozhodnutí Hospodinovo, jak se rozhodl stran Edóma, a jeho úmysly, jež v mysli pojal stran obyvatel Témánu: Nebudou-li je odvlékat nepatrní od drobného dobytka, nebude-li se nad nimi jejich pastviště hrozit!
21. Zvukem jejich pádu se zatřese země, křik - jeho zvuk se uslyší při moři Rákosí.
22. Hle, vzlétá jako orel a rozpíná svá křídla nad Bocrou, a srdce hrdinů Edóma bude v onen den jako srdce ženy v tíseň upadší.
23. O Damašku. Zostuzen je Chamáth i Arpád, neboť uslyšeli zlou zvěst, jsou rozechvěni; v moři je nepokoj, nemůže se uklidnit,
24. Damašek zmalátněl, otočil se k uprchnutí, zmocnilo se ho sevření, zachvátila jej úzkost a bolesti jako rodičku.
25. Jak by nebylo opuštěno město chlouby, hradiště mého jásotu!
26. Proto budou jeho jinoši na jeho prostranstvích padat a všichni bojovníci budou v onen den muset zhynout, prohlášeno Hospodinem zástupů,
27. a mezi zdmi Damašku zanítím oheň, jenž sežere paláce Ben-Hadádovy.
28. O Kédáru a o královstvích Chácóru, jež Nevúchadreccar, král Bávelu, porazil. Takto řekl Hospodin: Vstaňte, vystupte do Kédára a zničte syny východu;
29. nechť berou jejich stany a jejich drobný dobytek, jejich koberce a všechno jejich nářadí, i jejich velbloudy nechť si odvádějí, a nechť nad nimi volají: Strach se všech stran!
30. Prchejte, kliďte se daleko, hluboko zalezte k bydlení, obyvatelé Chácóru, prohlášeno Hospodinem, neboť Nevúchadreccar, král Bávelu, se rozhodl rozhodnutím proti vám a v mysli pojal úmysl proti vám.
31. Vstaňte a vystupte ke klidnému národu, bydlícímu v bezpečí, - prohlášeno Hospodinem, - jenž nemá dveří ani závor; ti sídlí v samotě;
32. a nechť se stanou jejich velbloudi kořistí a spousta jejich dobytka lupem a do všech větrů rozeženu ostříhané na spáncích a jejich zhoubu budu přivádět ze všech jejích stran, prohlášeno Hospodinem.
33. A Chácór bude doupětem šakalů, spouští navždy, nebude tam nikdo bydlet, aniž v něm bude syn člověka pobývat.
34. Slovo Hospodinovo, jež se k Jeremjovi, proroku, do stalo stran Élámu na počátku kralování Cidkijjáhúa, krále Júdova, výrok:
35. Takto řekl Hospodin zástupů: Hle, já, chystám se zlomit luk Élámu, význačnost jejich hrdinství,
36. a budu na Élám přivádět čtyři větry od čtyř okrajů nebes a rozhánět je do všech těchto větrů, takže nebude národa, kam by zahnaní z Élámu nepřicházeli,
37. a budu Élám strašit tváří jejich nepřátel a tváří hledajících jejich žití a přivádět na ně zlo, žár svého hněvu, prohlášeno Hospodinem, a vypouštět za nimi meč až do mého skoncování s nimi.
38. A chci v Élámu umístit svůj trůn a pohubit odtamtud krále i knížata, prohlášeno Hospodinem.
39. A le v posledku dní se bude dít, že budu utrpení Élámu od vracet.

Jeremjáš 50:1-46
1. Slovo, jež vyslovil Hospodin stran Bávelu, stran země Kasdím, skrze Jeremju, proroka.
2. Rozhlaste mezi národy a zvěstujte, pozvedněte prapor, zvěstujte, nechť nezatajujete; říkejte: Bávelu je dobyto, Bél je zostuzen, Meródach se zřítil, zostuzena jsou jeho zobrazení, zřítila se jeho neřádstva,
3. neboť proti němu vystoupil národ od severu, ten jeho zem činí zpustlinou, takže v ní není obyvatele, od lidí a ž po dobytek se odklidili, odešli.
4. V oněch dnech a v onen čas, prohlášeno Hospodinem, budou přicházet synové Isráélovi, oni a synové Júdovi spolu, půjdou v ustavičném pláči a budou hledat Hospodina, svého Boha;
5. budou se tázat na Cijjón, na cestu, se svými tvářemi tam: Pojďte a připojme se k Hospodinu věčnou smlouvou, jež se nebude zapomínat.
6. Můj lid, ti se stali stádem ztracených, jejich pastýři je zavedli na scestí, na odpadlické hory, i jali se chodit od hory k pahrbku, zapomněli na místo svého ukládání
7. (všichni zastihovavší je je sžírali a jejich protivníci říkali: Neproviňujeme se, protože zhřešili vůči Hospodinu), na pastviště spravedlnosti, a na naději svých otců, Hospodina.
8. Kliďte se zprostřed Bávelu, nechť vycházíte ze země Kasdím, a buďte jako kozlové před stádem,
9. neboť, hle, já se chystám proti Bávelu vzbudit a vyvést sejití velikých národů ze země severu, jež se vůči němu seřadí; odtamtud ho bude dobýváno, jejich šípy jako šípy hrdiny o děti připravujícího, jenž se nevrací s prázdnou.
10. I bude Kasdím lupem, všichni loupící ji se budou moci nasytit, prohlášeno Hospodinem,
11. ano, můžete se radovat, ano, můžete jásat, olupovači mého dědictví, ano, můžete poskakovat jako mlátící jalovice, řehtat jako hřebci;
12. vaše matka bude velmi zostuzena, zahanbena bude vaše rodička - hle, budoucnost národů: Pustina, sucho a step,
13. pro rozhněvání Hospodinovo nebude obývána, nýbrž bude spouští, ona všechna; každý přecházející mimo Bável se bude hrozit a syčet nad všemi jeho ranami.
14. Seřaďte se proti Bávelu ze všech stran, všichni napínající luk, střílejte na něj, na šípech nemusíte šetřit, neboť zhřešil vůči Hospodinu,
15. pokřikujte proti němu vůkol; po dal svou ruku, jeho opory padly, jeho zdi jsou vyvráceny, neboť to je pomsta Hospodinova - pomstěte se na něm; podle toho, jak se zachoval, zachovejte se vůči němu,
16. vytněte z Bávelu rozsevače i uchopujícího srp v čas žně; z příčiny meče, jenž působí pohromy, se otáčejí každý k svému lidu a prchají každý do své země.
17. Isráél je rozprášené stádo, rozehnali jej lvi; jako první jej pohltil král Aššúru a teď jako poslední mu kosti ohlodal Nevúchadreccar, král Bávelu.
18. Proto Hospodin zástupů, Bůh Isráélův, řekl takto: Hle, já, chystám se zakročit proti králi Bávelu a proti jeho zemi, jako jsem zakročil proti králi Aššúru,
19. a Isráéle budu přivádět zpět k jeho pastvišti, i bude se pást na Karmelu a Bášánu a jeho duše se bude sytit v pohoří Efrájimově a v Gileádu.
20. V oněch dnech a v onen čas, prohlášeno Hospodinem, bude vyhledávána nepravost Isráélova a nebude jí, a hřích Júdův, a nebude moci být nalezen, neboť těm, jež chci nechat zbýt, budu odpouštět.
21. Vystup proti zemi Meráthajim, proti ní, a na obyvatele Pekódu, vymycuj a v odevzdání uváděj za nimi, prohlášeno Hospodinem, a jednej podle všeho, co jsem ti rozkázal.
22. Zvuk boje a veliké potření v zemi!
23. Jak bylo rozbito a rozdrceno kladivo vší země! Jak se stal Bável zpustlinou mezi všemi národy!
24. Políčil jsem na tebe a také ses chytil, Báveli, aniž jsi ty zvěděl, byl jsi dopaden a také polapen, neboť ses pustil do sporu s Hospodinem.
25. Hospodin otevřel svou zásobárnu a vynesl nástroje svého rozhorlení, neboť to je práce, již má Pán, Hospodin zástupů, v zemi Kasdím.
26. Vejděte k němu do jednoho, otevřete jeho stodoly a nasypávejte jej tak jako hromady a čiňte jej odevzdaným, nechť nemá zbytku,
27. vymyťte všechny jeho býky, nechť sestupují k porážce; běda pro ně, neboť přišel jejich den, čas jejich navštívení!
28. Hlas prchajících a unikajících ze země Bávelu k rozhlášení na Cijjónu pomsty Hospodina, našeho Boha, pomsty za jeho chrám!
29. Svolejte proti Bávelu střelce, všechny napínající luk, položte se vůkol proti němu, nechť není úniku, odplaťte mu podle jeho působení, podle všeho, co učinil, učiňte jemu, neboť se nadmul proti Hospodinu, proti Svatému Isráélovu.
30. Proto budou jeho jinoši na jeho prostranstvích padat a všichni jeho bojovníci budou v onen den muset zhynout, prohlášeno Hospodinem.
31. Hle, já, jsem proti tobě, nadutosti, prohlášeno Hospodinem zástupů, neboť přišel tvůj den, čas, kdy tě navštívím,
32. a nadutost klopýtne a padne a nebude mít pozdvihujícího, i zanítím v jejích městech oheň, jenž sežere vše kolkolem ní.
33. Takto řekl Hospodin zástupů: Synové Isráélovi a synové Júdovi byli stejně podrobeni útisku a všichni zajavší je si je drží, zpěčují se propustit je;
34. jejich Výkupce je silný, jeho jméno - Hospodin zástupů, bude se vytrvale přít jejich pří, aby v odpočinutí uvedl zem a odpočinutí odňal obyvatelům Bávelu.
35. Mečem na Kasdím, prohlášeno Hospodinem, a do obyvatel Bávelu a do jeho hodnostářů a do jeho moudrých,
36. mečem do prázdných mluvků, a ť se ukáží bláznivými, mečem do jeho hrdinů, a ť upadnou v strach,
37. mečem do jeho koní a do jeho vozů a do vší směsi, jež je vprostřed něho, i stanou se jako by ženami, mečem do jeho pokladů, i budou vydrancovány,
38. sucho do jeho vod, takže budou vysušeny, neboť je to země soch a oni se blázní za svými strašidly.
39. Proto v ní budou bydlet obyvatelé stepí s hyenami a pštrosicemi, aniž bude ještě kdy obývána ani osídlována až do pokolení a pokolení;
40. jako při Božím podvrácení Sodomy a Gomory a jejích sousedů, prohlášeno Hospodinem, nebude tam nikdo bydlet ani syn člověka v ní jako cizinec pobývat.
41. Hle, od severu přijde lid, a no, veliký národ, od nejzazších končin země se pozvedají mnozí králové;
42. chápou se luku a oštěpu, jsou oni krutí, aniž se slitovávají; jejich hlas řve jako moře, i jedou na koních, seřazen i jako muž stvo do boje proti tobě, dcero Bávelu.
43. Zvěst o nich uslyší král Bávelu a jeho ruce ochabnou, zachvátí ho úzkost, svíjení jako rodičku.
44. Hle, bude vystupovat jako lev z nádhery při Jordánu proti trvanlivému příbytku; v okamžiku je budu moci odtamtud přimět k běhu, a kdo je vyvolen, chci ho nad tím pověřit. Vždyť kdo je mi podoben a kdo mě bude předvolávat a kdopak je pastýřem, jenž může ob stát před mou tváří?
45. Proto slyšte rozhodnutí Hospodinovo, jak se rozhodl stran Bávelu, a jeho úmysly, jež v mysli pojal stran země Kasdím: Nebudou-li je odvlékat nepatrní od drobného dobytka: Nebude-li se nad nimi pastviště hrozit!
46. Voláním: Bável je podmaněn! se zatřese země a mezi národy se uslyší křik.

Žalmy 119:121-128
121. ( Ajin ) Uplatňoval jsem právo a spravedlnost, kéž mě neponecháváš mým utlačitelům,
122. zaruč se za svého nevolníka k dobru, a ť mě opovážliví neutlačují.
123. Mé oči prahnou po tvém vysvobození a po výroku tvé spravedlnosti.
124. Nalož se svým nevolníkem podle své laskavosti a vyuč mě svým ustanovením.
125. Já jsem tvůj nevolník, učiň mě chápavým, a ť mohu poznat tvá svědectví.
126. Je pro Hospodina čas k jednání; zrušili tvůj zákon.
127. Proto tvé rozkazy miluji nad zlato, a no, nad jemné zlato,
128. proto všechna nařízení stran všeho mám za správná; každou stezku lži nenávidím.

Přísloví 28:6-6
6. Lepší je chudý chodící ve své bezúhonnosti než zahýbající na dvě cesty, a č on je bohat.

Titovi 1:1-16
1. Pavel, nevolník Boží a apoštol Ježíše Krista podle víry Božích vyvolených a plného poznání pravdy, jež je podle pobožnosti,
2. v naději věčného života, jejž Bůh, jenž je prost lži, přislíbil před věčnými časy,
3. své slovo však svou dobou zjevil v poselství, jímž jsem byl pověřen já podle nařízení našeho Zachránce, Boha -
4. Titovi, vlastnímu dítěti podle víry nám společné: Milost a pokoj od Boha Otce a Krista Ježíše, našeho Zachránce.
5. Na Krétě jsem tě ponechal z této příčiny: Abys ostatní věci ještě uvedl do úplného pořádku a v každém městě ustanovil starší, jak jsem ti nařídil já:
6. je-li někdo prost jakéhokoli obvinění, muž jedné ženy, mající věřící děti, ne takové, na něž jsou stížnosti pro rozpustilost, nebo nepoddajné.
7. Dohlížitel přece jakéhokoli obvinění prost být musí, jako Boží správce; ne svéhlavý, ne popudlivý, neoddávající se příliš vínu, ne rváč, netoužící po mrzkém zisku,
8. nýbrž pohostinný, libující si v dobru, rozvážný, spravedlivý, zbožný, střídmý,
9. lnoucí k spolehlivému slovu podle nauky, aby byl schopen i povzbuzovat zdravým učením i přemáhat odporující.
10. Jsou totiž mnozí a vzpurní nicotní mluvkové a podvaděči myslí, zejména ti, kteří jsou z obřízky,
11. jimž nutno ústa zavírat, kteří převracejí celé domy, pro mrzký zisk vyučujíce věcem, jimž se vyučovat nemá.
12. Kterýsi z nich, jejich vlastní prorok, řekl: Kréťané jsou vždy lháři, zlá zvěř, líná břicha;
13. toto svědectví je pravdivé a pro tuto příčinu je přísně kárej, aby byli ve víře zdraví,
14. nepřikládajíce mysl k židovským bájím a příkazům lidí odvracejících se od pravdy.
15. Čistým jsou všechny věci čisté, poskvrněným však a nevěřícím není čistého nic, nýbrž i jejich mysl i svědomí je poskvrněno;
16. vyznávají, že o Bohu vědí, svými činy ho však zapírají, jsouce ohavní a nepovolní a vzhledem k jakémukoli dobrému dílu bezcenní.