A A A A A
Bible za jeden rok
Říjen 4

Izajáš 59:1-21
1. Hle, ruka Hospodinova není příliš krátká na vysvobození, aniž je jeho ucho příliš tupé na vy slyšení,
2. nýbrž přehradami mezi vámi a mezi vaším Bohem se staly vaše nepravosti a vaše hříchy příliš zakryly Tvář před vámi, než aby mohl vy slyšet.
3. Vždyť vaše dlaně jsou poskvrněny krví a vaše prsty nepravostí, vaše rty mluví lež, váš jazyk blábolí zvrácenost;
4. není volajícího o spravedlnost a není soudícího se podle pravdy - spočívání důvěrou na nicotě a vyslovování klamu, otěhotňování útiskem a rození špatnosti!
5. Vysezují vejce kobry a setkávají vlákna pavouka; kdo bude jíst z jejich vajec, bude muset umřít, a rozmáčknuté? Vylézat bude brejlovec.
6. Jejich vlákna nebudou na roucho, aniž se budou moci svými výrobky přikrýt; jejich výrobky jsou výrobky špatnosti a v jejich dlaních je působení násilí,
7. jejich nohy běží k zlu, a no, spěchají k vylévání nevinné krve, jejich myšlenky jsou myšlenky špatnosti, na jejich drahách zkáza a zdrcení,
8. neznají cestu pokoje a v jejich kolejích není práva a své pěšiny si převrátili, kdokoli v tom kráčí, pokoje nepozná.
9. Proto se od nás právo vzdálilo, aniž nás dochází spravedlnost, čekáme na světlo a hle, tma, na jasný svit - chodíme v hlubokých tmách,
10. jako slepí se chceme dotápat stěny, a no, tápeme, jako by nebylo očí, o polednách klopýtáme jako za soumraku, mezi blahobytnými jsme jako mrtví.
11. My všichni bručíme jako medvědi a bolestně vrkáme jako holubi; čekáme na právo a není ho, na vysvobození - daleké je od nás,
12. neboť se před tebou rozmnožila naše přestoupení a proti nám vypovídají naše hříchy, neboť naše přestoupení jsou s námi a naše nepravosti - známe je:
13. Přestupování a lhaní proti Hospodinu a odstupování zpět od následování našeho Boha, mluvení o útisku a odpadnutí, otěhotňování slovy lži a jich pronášení ze srdce.
14. A právo bylo zatlačeno vzad a spravedlnost stojí z daleka, neboť pravda na prostranství klesla a poctivost nemůže vstupovat;
15. a no, pravda se stala pohřešovanou, a kdo se od zla odvrátí, vystavuje se vyloupení. To Hospodin viděl a v jeho očích se ukázalo zlým, že není práva,
16. a no, viděl, že nikoho není, a podivil se, že není přímluvce, vysvobodit mu tedy umožnila jeho paže, a jeho spravedlnost, ta ho podepřela,
17. i vzal spravedlnost na sebe jako pancíř a na svou hlavu přílbu vysvobození, a za úbor na sebe vzal pomstu, a jako pláštěm se oděl horlivostí;
18. přiměřeně skutkům, přiměřeně bude odplácet, popuzením svým protivníkům, odvetou svým nepřátelům, ostrovům bude odvetou odplácet.
19. I budou od západu mít v úctě jméno Hospodinovo a od vzcházení slunce jeho slávu; když bude jako řeka přicházet protivník, rozežene se proti němu Duch Hospodinův
20. a k Cijjónu přijde Výkupce, i k zanechávajícím přestoupení v Jákóbovi - prohlášeno Hospodinem.
21. A já - má smlouva s nimi je toto, řekl Hospodin: Můj Duch, jenž je na tobě, a má slova, jež jsem vložil v tvá ústa, nebudou mizet z úst tvých an i z úst tvého semene an i z úst semene tvého semene, řekl Hospodin, od nynějška a navždy.

Izajáš 60:1-22
1. Vstaň, rozsvěť se, neboť přišlo tvé světlo a nad tebou vzešla sláva Hospodinova!
2. Vždyť, hle, zem bude pokrývat tma a lidská plemena mračno, a le nad tebou bude vzcházet Hospodin a jeho sláva se bude ukazovat nad tebou
3. a k tvému světlu budou při cházet národy a k záři tvého vzcházení králové.
4. Povznes vůkol své oči a viz: Oni všichni se shromažďují, přicházejí k tobě, tvoji synové přicházejí z daleka a tvé dcery jsou chovány po boku.
5. Tehdy se budeš moci podívat a zazáříš a tvé srdce bude ohromeno a rozšíří se, neboť se na tebe bude obracet spousta od moře, bohatství národů bude k tobě přicházet;
6. bude tě zahrnovat záplava velbloudů, budou přicházet mladí velbloudi z Midjánu a Éfy, ti všichni z Ševy, budou nosit zlato a kadidlo a prohlašovat chvály Hospodinu.
7. Budou se k tobě shromažďovat všechna stáda Kédárova, berani Nevájóthovi budou tobě k obsluze, budou k blahovolnému přijetí vystupovat na můj oltář, i budu dům své velebnosti zvelebovat.
8. Kdo jsou tito, kteří letí jako oblak a jako holubi k svým holubníkům?
9. Ano, čekají na mne ostrovy a taršíšské lodi nejprve, k přivezení tvých synů z daleka, jejich stříbra a jejich zlata s nimi ke jménu Hospodina, tvého Boha, a k Svatému Isráélovu, neboť tě oslavil,
10. a synové ciziny vybudují tvé zdi a jejich králové tě budou obsluhovat, neboť jsem tě ve svém rozhněvání zbil a ve své blahovůli jsem se nad tebou slitoval.
11. A tvé brány budou ustavičně otevřeny, v den an i noc nebudou zavírány, aby k tobě mohli přinášet bohatství národů; i jejich králové budou při váděni,
12. neboť národ a království, jež ti nebude sloužit, ti budou muset zahynout, a no, ty národy budou zúplna potírány.
13. Bude k tobě přicházet sláva Levánónu, cypřiše, jilmy a zimostráz pospolu, k ozdobování místa mé svatyně; i budu oslavovat místo svých nohou.
14. A se sklánění m k tobě budou chodit synové tvých sužovatelů a všichni tebou opovrhovavší se budou klanět před chodidly tvých nohou, i dají ti název Města Hospodinova, Cijjónu Svatého Isráélova.
15. Místo tvé opuštěnosti a nenávisti k tobě, takže nebylo procházejícího tebou, a no, chci tě učinit věčnou znamenitostí, radostí pokolení z a pokolení m;
16. i budeš sát mléko národů, a no, budeš sát prsy králů, a poznáš, že tvým Vysvoboditelem a tvým Výkupcem jsem já, Hospodin, Rek Jákóbův.
17. Místo mosazi budu přinášet zlato a místo železa budu přinášet stříbro a místo dříví mosaz a místo kamenů železo, a tvou vrchností chci učinit pokoj a tvým pohaněčem spravedlnost;
18. v tvé zemi se již nebude slyšet o násilí, v tvých hranicích o zkáze an i o rozvracení, i nazveš své zdi záchranou a své brány chválou.
19. Světlem ti již nebude za dne slunce, aniž ti pro jasno bude svítit měsíc, nýbrž se ti věčným světlem stane Hospodin, a no, tvou ozdobou tvůj Bůh;
20. tvé slunce již nebude zacházet, aniž bude tvůj měsíc mizet, neboť ti Hospodin bude věčným světlem a dni tvého truchlení budou naplněny.
21. A tvůj lid, oni všichni, spravedliví, budou navždy dědit zem, odnož mé výsadby, dílo mých rukou k oslavování sebe.
22. Malý se bude stávat tisícem a nepatrný mohutným národem; já, Hospodin, chci tu věc v její čas urychlit.

Žalmy 115:1-8
1. Ne nám, Hospodine, ne nám, nýbrž svému jménu dej slávu za svou laskavost, za svou věrnost!
2. Nač mají národy říkat: Kdepak je jejich Bůh?
3. A le náš Bůh je v nebesích, činí, cokoli si oblíbil.
4. Jejich modly jsou stříbro a zlato, dílo rukou člověka,
5. ústa mají a nemluví, oči mají a nevidí,
6. uši mají a neslyší, nos mají a nečijí,
7. jejich ruce - ty nehmatají, jejich nohy - ty nechodí, neozývají se svým hrdlem.
8. Jim podobni budou jejich zhotovitelé, každý, kdo v ně důvěřuje.

Přísloví 26:23-23
23. Stříbro strusky, roztažené po hlíně - toť vřelé rty a zlé srdce.

Efezským 5:17-33
17. Pro tuto příčinu se nestávejte nerozumnými, nýbrž chápajícími, jaká je vůle Páně,
18. a neopíjejte se vínem, v němž je rozpustilost, nýbrž se dávejte naplňovat Duchem,
19. mluvíce mezi sebou v žalmech a chvalozpěvech a duchovních písních, zpívajíce a hrajíce Pánu svým srdcem,
20. vždy za všechny věci tomu, jenž je Bůh a Otec, děkujíce ve jménu našeho Pána Ježíše Krista,
21. v Kristově bázni se sobě navzájem podřizujíce.
22. Vy ženy [se podřizujte ] svým vlastním mužům jako Pánu,
23. protože muž je hlava ženy, jako i KRISTUS hlava shromáždění; on [je] Zachránce těla.
24. Ale jako je shromáždění podřízené KRISTU, právě tak i ženy svým vlastním mužům ve všem.
25. Vy muži své ženy milujte podle toho, jak i KRISTUS shromáždění miloval a za ně vydal sám sebe,
26. aby je posvětil, očistě je koupelí vody skrze slovo,
27. aby on sám sobě shromáždění představil slavné, nemající skvrny nebo vrásky nebo něčeho z takovýchto věcí, nýbrž aby bylo svaté a bezúhonné.
28. Tak jsou i muži povinni své ženy milovat jako svá těla; kdo miluje svou ženu, miluje sám sebe,
29. vždyť své maso nikdo nikdy nepojal v nenávist, nýbrž je vyživuje a něžně chová tak, jako i KRISTUS shromáždění.
30. Jsme totiž údy jeho těla [, z jeho masa a z jeho kostí];
31. pro tuto příčinu opustí člověk svého otce i matku a přilne k své ženě, i stanou se ti dva jedním masem.
32. Toto tajemství je veliké, já však mluvím o Kristu a o shromáždění;
33. nicméně i vy, každý jednotlivě, nechť svou ženu tak miluje jako sám sebe, žena pak aby se muže bála.