A A A A A
Bible za jeden rok
Říjen 27

Jeremjáš 39:1-18
1. I stalo se, když bylo Jerúsaléma dobyto (v devátém roce Cidkijjáhúa, krále Júdova, v desátém měsíci, přitáhl Nevúchadreccar, král Bávelu, a všechna jeho vojenská moc k Jerúsalému a zahájili proti němu obléhání;
2. v jedenáctém roce Cidkijjáhúově, ve čtvrtém měsíci, v devátý den měsíce byl do města učiněn průlom ),
3. že vstoupila všechna knížata krále Bávelu, i usedli v prostřední bráně: Nérgal-šareécer, Samgar-névú, Sarsechím, rav-sárís (Nérgal-šareécer byl rav-mág ), a všechna ostatní knížata krále Bávelu,
4. a když je uviděl Cidkijjáhú, král Júdův, a všichni jeho bojovníci, stalo se, že utekli, a no, v noci vyšli z města cestou u královy zahrady branou mezi dvěma zdmi - tudy se vyšlo cestou k stepi.
5. A le vyrazili - vojenská moc Kasdím - za nimi a v stepích Jerícha Cidkijjáhúa dostihli a chytili ho a vyvedli ho k Nevúchadreccarovi, králi Bávelu, do Rivly v zemi Chamáthu; ten vyslovil rozsudek, co s ním;
6. i utratil král Bávelu syny Cidkijjáhúovy v Rivle před jeho očima, i všechny urozené Júdovy král Bávelu utratil
7. a oči Cidkijjáhúovy oslepil a spoutal ho mosaznými okovy k zavedení ho do Bávelu.
8. A Kasdím ohněm vypálili dům králův a domy lidu a zdi Jerúsaléma strhli;
9. a pozůstatek lidu, ty, již ve městě zbyli, a přeběhlíky, kteří přeběhli k němu, a pozůstatek lidu, ty, kdo zbyli, odvedl Nevúzar-adán, velitel osobní stráže, v Bável.
10. A z lidu ponechal Nevúzar-adán, velitel osobní stráže, v zemi Júdově nuzné, kteří vůbec nic neměli, a dal jim v onen den vinice a role.
11. A stran Jeremji rozkázal Nevúchadreccar, král Bávelu, skrze Nevúzar-adána, velitele osobní stráže, výrokem:
12. Přiveď ho a upři na něho své oči, a ť mu nečiníš pranic zlého, nýbrž s ním zacházej podle toho, co k tobě bude mluvit.
13. I poslal Nevúzar-adán, velitel osobní stráže, a Nevúšazbán, rav-sárís, a Nérgal-šareécer, rav-mág, a všichni velmožové krále Bávelu,
14. ti poslali a dali přivést Jeremju z nádvoří věznice a odevz dali ho Gedaljáhúovi, synu Achíkáma, syna Šáfánova, k vyvedení ho do jeho domu; i ubytoval se vprostřed lidu.
15. A k Jeremjovi, když byl zadržený v nádvoří věznice, se do stalo slovo Hospodinovo, výrok:
16. Jdi a prones k Eved-melechovi, Kúšímu, výrok: Takto řekl Hospodin zástupů, Bůh Isráélův: Hle, já, chystám se na toto město přivést všechna svá slova k pohromě a ne k blahu, i budou se dít v onen den před tvou tváří,
17. chci tě však v onen den vyprostit, prohlášeno Hospodinem, aniž tě chci vy dat v ruku mužů, před jichž tváří jsi ty pln hrůzy,
18. nýbrž tě jistotně chci zachránit, takže nebudeš muset padnout mečem a tvé žití ti bude kořistí, neboť důvěřuješ ve mne, prohlášeno Hospodinem.

Jeremjáš 40:1-16
1. Slovo, jež se z blízkosti Hospodinovy do stalo k Jeremjovi po jeho propuštění Nevúzar-adánem, velitelem osobní stráže, z Rámy, když ho byl přivedl, a on byl spoután okovy vprostřed všeho odvedenectva z Jerúsaléma a z Júdy, kteří měli být odvedeni v Bável,
2. a velitel osobní stráže dal Jeremju přivést a řekl k němu: Hospodin, tvůj Bůh, mluvil o tomto zlu stran tohoto místa,
3. jež i uvedl a uskutečnil podle toho, co mluvil, neboť jste vůči Hospodinu hřešili, aniž jste poslouchali na jeho hlas, takže se vám stala tato věc.
4. A nyní, hle, dnes jsem tě uvolnil z okovů, jež byly na tvé ruce; je -li v tvých očích dobré vejít se mnou v Bável, vejdi a budu na tebe upírat své oko; a le je -li v tvých očích zlé se mnou v Bável vejít, nechej tak, viz, všechna země je před tvou tváří, kam je v tvých očích dobré a kam správné jít, tam jdi.
5. (A když se on ještě neuměl vracet:) Vrať se ke Gedaljáhúovi, synu Achíkáma, syna Šáfánova, jehož král Bávelu pověřil dozorem nad městy Júdovými, a bydli s ním vprostřed lidu, nebo jdi, kamkoli je v tvých očích správné jít. A velitel osobní stráže mu dal stravu a dar a propustil ho,
6. a Jeremjá přišel ke Gedaljáhúovi, synu Achíkámovu, do Micpy, a ubytoval se s ním vprostřed lidu, těch, již zbývali v zemi.
7. A všichni velitelé vojenských oddílů, jež byly v poli, oni a jejich muži, uslyšeli, že král Bávelu pověřil dozorem nad zemí Gedaljáhúa, syna Achíkámova, a že mu svěřil muže, ženy a drobotinu, totiž z nuzných země, z těch, kteří nebyli odvedeni do Bávelu,
8. a přišli ke Gedaljáhúovi do Micpy, totiž Jišmáél, syn Nethanjáhúův, a Jóchánán a Jónáthán, synové Káréachovi, a Serájá, syn Tanchumethův, a synové Óféa, Netófáthího, a Jaazanjáhú, syn Maachathího, oni a jejich muži,
9. a Gedaljáhú, syn Achíkáma, syna Šáfánova, přisáhl jim a jejich mužům výrokem: Nemusíte pociťovat bázeň před službou Kasdím, ubytujte se v zemi a obsluhujte krále Bávelu a bude vám dobře.
10. A já, hle, já, bydlím v Micpě, abych stál před tváří Kasdím, kteří k nám budou přicházet, a le vy sklízejte víno a letní ovoce a olej a dávejte ve své nádoby a bydlete ve svých městech, jichž se zmocníte.
11. A uslyšeli i všichni Júdovci, kteří byli v Móávu a mezi syny Ammónovými a v Edómu, a kteří byli ve všech zemích, že král Bávelu ponechal z Júdy zbytek a že nad nimi dozorem pověřil Gedaljáhúa, syna Achíkáma, syna Šáfánova,
12. a všichni ti to Júdovci se vrátili ze všech míst, kam byli zahnáni, a přišli v zem Júdovu ke Gedaljáhúovi do Micpy a sklidili víno a letní ovoce, veliké množství.
13. A Jóchánán, syn Káréachův, a všichni velitelé vojenských oddílů, jež byly v poli, přišli ke Gedaljáhúovi do Micpy a řekli k němu:
14. Zda vůbec víš, že Baalís, král synů Ammónových, poslal Jišmáéla, syna Netanjova, ubít tvé žití? A le Gedaljáhú, syn Achíkámův, jim neuvěřil,
15. a Jóchánán, syn Káréachův, ke Gedaljáhúovi v Micpě potají pronesl výrok: Nechť, prosím, smím jít a Jišmáéla, syna Nethanjova, skolit, takže nikdo nebude vědět; nač má ubíjet tvé žití, a by všichni Júdovci, již jsou k tobě shromážděni, byli rozehnáni a zbytek Júdův aby zahynul?
16. A le Gedaljáhú, syn Achíkámův, k Jóchánánovi, synu Káréachovu, řekl: Nechť nečiníš tuto věc, neboť ty o Jišmáélovi mluvíš lež.

Žalmy 119:81-88
81. ( Káf ) Má duše prahne po tvém vysvobození, čekám na tvé slovo;
82. mé oči prahnou po tvé řeči s výrokem: Kdy mě chceš potěšit?
83. Ačkoli jsem se stal jako by měchem v kouři, nezapomněl jsem tvých ustanovení.
84. Kolik bude dní tvého nevolníka? Kdy budeš konat soud proti mým pronásledovatelům?
85. Opovážliví mi vykopali jámy, což ne ní podle tvého zákona.
86. Všechny tvé rozkazy jsou pravda, bezdůvodně mě pronásledují - pomoz mi!
87. Málem by mě byli v zemi zahubili, já však jsem neopustil tvých nařízení.
88. Oživ mě podle své laskavosti, i budu dbát svědectví tvých úst.

Přísloví 28:1-1
1. Zlovolní - tací prchají, a č není pronásledujícího, a le spravedliví jsou jako hřivnatec, jenž je bezpečen.

1 Timoteovi 6:1-21
1. Kolik je nevolníků pod jhem, ať své vlastní velitele uznávají za hodny vší cti, aby se Božímu jménu a učení nedělo rouhání;
2. a kteří mají velitele věřící, ať si je nezlehčují, protože jsou bratři, nýbrž ať slouží tím poddaněji, protože ti, kteří mají prospěch z dobré práce, jsou věrní a milovaní. Těmto věcem vyučuj a vybízej k nim.
3. Vyučuje-li kdo jinak a nepřistupuje -li na zdravá slova, slova našeho Pána Ježíše Krista, a učení, jež je v souladu s pobožností,
4. je nadutý a neumí nic, nýbrž stůně na spory a hašteření o slova, z nichž pochází závist, svár, urážlivé řeči, zlá podezření,
5. ustavičné potyčky lidí v mysli veskrze zkažených a pravdy zbavených, domnívajících se, že cílem pobožnost i je zisk.
6. Ano, pobožnost se skromností zisk je, veliký.
7. Nic jsme přece do světa nevnesli; [ je jasné,] že ani vynést nic nemůžeme,
8. máme-li však obživu a přikrytí, spokojíme se s těmito věcmi.
9. Ti však, kteří chtějí být bohatí, upadají do pokoušení a pasti a mnoha zpozdilých a škodlivých chtivostí, jež lidi ponořují do zhouby a zkázy.
10. Jeť záliba v penězích kořenem všech zel a někteří, tíhnouce k ní, zbloudili pryč od víry a sami se probodali mnoha bolestmi.
11. Ty však, ó Boží člověče, před těmito věcmi prchej a žeň se za spravedlností, pobožností, věrou, láskou, vytrvalostí, tichostí ducha;
12. namáhej se usilovně v dobrém zápase víry, chop se věčného života, k němuž jsi byl povolán, a vyznal jsi dobré vyznání v přítomnosti mnoha svědků.
13. Přikazuji ti v přítomnosti Boha, jenž vše uchovává při životě, a Krista Ježíše, jenž dobré vyznání dosvědčil před Pontiem Pilátem,
14. to nařízení bez poskvrny, bez pohany dodržet až do objevení našeho Pána Ježíše Krista,
15. jež svou dobou ukáže blažený a jediný Mocnář, Král těch, kdo kralují, a Pán těch, kdo panují,
16. jenž jediný má nesmrtelnost a sídlí v nepřístupném světle, jehož nikdo z lidí neuviděl, aniž uvidět může, jemuž čest a věčná vláda. AMÉN.
17. Těm, kdo jsou v nynějším věku bohatí, přikazuj nesmýšlet povýšeně, aniž doufat v nejistotu bohatství, nýbrž v Boha, jenž nám bohatě všechny věci poskytuje k užitku,
18. činit dobro, být bohatí v dobrých činech, být štědří, ochotni sdílet se;
19. sami sobě střádat na dobrý základ do budoucna, aby se mohli chopit toho, co je skutečně život.
20. Ó Timothee, zachovej svěřený vklad, odvraceje se od světských prázdných žvástů a odporujících stanovisk lživě tak jmenovaného poznání,
21. k němuž přiznávajíce se někteří, se stran víry minuli cíle. Milost s tebou.