A A A A A
Bible za jeden rok
Říjen 2

Izajáš 55:1-13
1. Hoj, každý žíznivý, pojďte k vodám, a kdo nemá peněz, pojďte, kupujte a jezte, a no, pojďte, kupujte, nikoli za peníze a nikoli za kupní cenu, víno a mléko!
2. Nač odvažujete peníze nikoli za chléb a svou lopotu nikoli za to, co je k nasycení? Cele obraťte sluch ke mně a jezte dobré a nechť si vaše duše hoví v tučnotě.
3. Nakloňte své ucho a pojďte ke mně, slyšte, a ť vaše duše žije, neboť chci vzhledem k vám uzavřít věčnou smlouvu, laskavosti Dávidovy, jež jsou neklamné.
4. Hle, učinil jsem ho svědkem lidských plemen, vůdcem a pánem lidských plemen;
5. hle, budeš moci zavolat národ, jejž neznáš, a národ, jenž tě nezná, ti k tobě poběží, vzhledem k Hospodinu, tvému Bohu, a no, k Svatému Isráélovu, neboť tě oslavil.
6. Vyhledávejte Hospodina, dokud on se dává najít, volejte ho, dokud on je blízek;
7. nechť zlovolný opouští svou cestu a nedobrý člověk své myšlenky a nechť se vrací k Hospodinu, i bude se nad ním slitovávat, a no, k našemu Bohu, neboť on je velkorysý v odpouštění.
8. Ne jsou přece mé myšlenky vašimi myšlenkami, ani vaše cesty cestami mými - prohlášeno Hospodinem.
9. Ano, vysoko jsou nebesa od země - tak jsou vysoko mé cesty od vašich cest a mé myšlenky od vašich myšlenek,
10. neboť jako sestupuje lijavec a sníh z nebes a nevrací se tam, nýbrž zavlaží zem a učiní ji plodící a klíčení umožňující a rozsevači dá símě a jídajícímu chléb,
11. tak ové bude mé slovo, jež vychází z mých úst; nebude se ke mně s prázdnou vracet, nýbrž učiní, co si přeji, a zdárně vykoná, k čemu jsem je poslal.
12. Neboť budete s radostí vycházet a s pokojem budete vedeni, hory a pahrbky budou před vaší tváří propukat v plesání a všechny stromy pole budou tleskat dlaněmi;
13. místo trnité křoviny bude vzcházet cypřiš a místo kopřivy bude vzcházet myrta; to bude Hospodinu k věhlasu a za věčné znamení, jež se nebude rušit.

Izajáš 56:1-12
1. Takto řekl Hospodin: Dbejte práva a uskutečňujte spravedlnost, neboť mé vysvobození je blízké svému příchodu a má spravedlnost svému vyjevení.
2. Blaho smrtelníka, jenž toto činí, a no, syna člověka, jenž se toho drží, chráně sobotu před znesvěcením jí a svou ruku chráně před činěním jakéhokoli zla!
3. A nechť syn ciziny, jenž se připojil k Hospodinu, nepronáší výrok: Hospodin mě naprosto oddělil zpřed svého lidu, a kleštěnec nechť neříká: Hle, já jsem uschlý strom,
4. neboť Hospodin řekl takto: Kleštěncům, kteří dbají mých sobot a nacházejí zálibu, v čem se kochám, a držícím se mé smlouvy,
5. těm dám ve svém domě, mezi svými zdmi, postavení a jméno lepší než synů a než dcer; chci mu dát jméno věčné, jež se nebude rušit;
6. a synové ciziny, již jsou připojeni k Hospodinu, aby ho obsluhovali a aby milovali jméno Hospodinovo, aby mu byli za nevolníky, každý chránící sobotu před znesvěcením jí a držící se jeho smlouvy,
7. ty přivedu na svou svatou horu a dám jim radovat se ve svém domě modlitby, jejich vzestupné a jiné oběti budou na mém oltáři předmětem blahovolného přijetí, neboť můj dům bude nazýván domem modlitby pro všechny národnosti.
8. Pánem, Hospodinem, shromažďujícím zahnané Isráélovy, prohlášeno: Ještě budu k němu shromažďovat, kromě již shromážděných.
9. Všechna zvěř pole, dostavte se žrát, všechna zvěř v lese,
10. jeho hlídači jsou slepí, nevědí nic, nikdo z nich, oni všichni jsou němí psi - nemohou štěkat; zasnívají se, uléhají, milují zdřímnutí,
11. a le psi nezkrotní dychtivostí, neumějí se nasytit, a jsou to pastýři, kteří neumějí chápat, oni všichni se ohlížejí na svou cestu, každý na svůj zisk ze své strany:
12. Dostavte se, budu přinášet víno, a ť se můžeme opít opojným nápojem, a den zítřka bude jako tento, velmi veliký nadbytkem!

Žalmy 113:5-9
5. Kdo je jako Hospodin, náš Bůh, jenž se vyvyšuje k bydlení,
6. jenž se snižuje k hledění na nebesa a na zem,
7. z prachu pozdvihující nuzného? Povznáší nemajetného z hnoje
8. k posazení s velmoži, s velmoži svého lidu,
9. usídluje neplodnou v domě jako radostnou matku dětí. Velebte Jáha!

Přísloví 26:20-21
20. Při nedostatku dříví hasne oheň, a není-li našeptávače, utuchá svár.
21. Uhlí je na rozžhavení a dříví na oheň, a člověk svárlivý na rozpoutání vády.

Efezským 4:1-32
1. Vybízím vás tedy já, vězeň v Pánu, byste chodili důstojně toho povolání, jímž jste byli povoláni,
2. se vší pokorou a tichostí, se shovívavostí, navzájem se snášejíce v lásce,
3. vynasnažujíce se zachovávat jednotu Ducha ve svazku pokoje.
4. Je jedno tělo a jeden Duch, jakož jste i byli povoláni v jedné naději vašeho povolání;
5. jeden Pán, jedna víra, jeden křest;
6. jeden Bůh a Otec všech, jenž je nade všemi a skrze všechny a ve všech nás.
7. Každému jednotlivci z nás však byla dána milost podle míry KRISTOVA obdarování;
8. proto praví: Vystoupiv do výše, zajaté přivedl zajatectvo a lidem dal dary -
9. co však znamená to, že vystoupil, leč že i sestoupil do nižších končin země?
10. Ten, jenž sestoupil, je týž, jenž i vystoupil vysoko nade všechna nebesa, aby naplnil všechny věci;
11. a on dal některé jako apoštoly a některé zase jako proroky a některé jako hlasatele blahé zvěsti a některé jako pastýře a učitele,
12. ke zdokonalování svatých se zřetelem k dílu obsluhy, se zřetelem k budování KRISTOVA těla,
13. než my všichni dospějeme k jednotě víry a plného poznání Božího Syna, k dospělému muži, k míře postavy plnosti KRISTOVY,
14. abychom již nebyli batolata, zmítaná příbojem a sem-tam unášená každým větrem toho učení, jež je v šejdířství lidí, v nepoctivém chytráctví za účelem soustavného obluzování,
15. nýbrž abychom, pravdu držíce v lásce, ve všech věcech rostli v něho, jenž je hlava, KRISTUS,
16. z něhož si veškeré tělo, vespolek skloubované a v celistvosti udržované každým spojem přívodu podle působení každé jednotlivé části v její míře, uskutečňuje růst těla k svému budování v lásce.
17. Toto tedy pravím a osvědčuji v Pánu, že již nemáte chodit podle toho, jak chodí i [ostatní] národy v nicotnosti své mysli,
18. jsouce zatemnění v rozumu, odcizení Božímu životu následkem neznalosti, jež v nich je, následkem zatvrzelosti jejich srdce;
19. oni, pozbyvše všeho cítění, sami sebe odevzdali bezuzdnosti k páchání vší nečistoty s lačnou neukojenou dychtivostí.
20. Vy však jste ne takto pochopili KRISTA,
21. ačli jste ho uslyšeli a byli v něm vyučeni podle toho, jak je pravda v Ježíšovi;
22. že jste co do prvnějšího chování od sebe odložili starého člověka, jenž podle klamných chtivostí propadá zkáze,
23. a obnovujete se v duchu své mysli
24. a oděli jste se novým člověkem, jenž byl podle Boha stvořen v pravdivé spravedlnosti a svatosti.
25. Proto od sebe odložte lež a každý s tím, jenž je mu blízko, mluvte pravdu, protože jsme jedni druhých údy.
26. Hněvejte se a nehřešte; nechť nad vaším rozhněváním slunce nezachází,
27. aniž dávejte místo ďáblu.
28. Krádce nechť již nekrade, nýbrž nechť se raději lopotí, dělaje rukama něco dobrého, aby měl co udílet potřebnému.
29. Nechť z vašich úst nevychází žádné ošklivé slovo, nýbrž je -li jaké dobré k potřebnému budování, aby přineslo dobrodiní těm, kdo slyší.
30. A nezarmucujte Svatého Božího Ducha, jímž jste byli zpečetěni ke dni osvobození;
31. nechť je od vás odstraněna všechna hořkost a vztek a hněv a křik a urážlivá řeč se vší zlovůlí,
32. a stávejte se k sobě navzájem vlídnými, milosrdnými, mezi sebou si promíjejíce podle toho, jak i Bůh v Kristu prominul vám.