A A A A A
Bible za jeden rok
Říjen 12

Jeremjáš 9:1-26
1. Kéž by byla má hlava vodou a mé oči zřídlem slz, a by ch za dne i v noci mohl oplakávat zabité mého lidu!
2. Kéž bych měl v pustině hostinec pro pocestné, a by ch mohl svůj lid opustit a z jejich blízkosti odejít! Vždyť oni všichni jsou cizoložníci, sebranka nevěrně jednajících,
3. a ohýbají svůj jazyk, luk lži, a le pro pravdu se v zemi nezachovali jako hrdinové, neboť postupují od zla k zlu a mne neznají, prohlášeno Hospodinem.
4. Mějte se na pozoru, každý před svým bližním, a nechť ne na každém bratru důvěrou spočíváte, neboť kterýkoli bratr může kdykoli obelstít a kterýkoli bližní může chodit jako utrhač;
5. oni si každý ze svého bližního tropí blázny, aniž mluví pravdu, naučili svůj jazyk mluvit lež, unavili se pácháním nepravosti.
6. Tvé bydlení je vprostřed podvodu, podvodem se zpěčují poznat mě, prohlášeno Hospodinem;
7. proto Hospodin zástupů řekl takto: Hle, já, chystám se přetavovat je, a no, budu je podrobovat zkoušce - vždyť jak mám jednat z příčiny dcery mého lidu?
8. Jejich jazyk je vražedný šíp, řeč v jejich ústech podvod; s bližním se mluví o pokoji, a le ve svém nitru klade svou zálohu.
9. Zda pro tyto věci nemám navštěvovat - prohlášeno Hospodinem -? Nemá-li se má duše mstít na národu, jenž je jako tento? -
10. Budu vznášet pláč a lkání nad horami a žalozpěv nad pastvišti pustiny, neboť jsou sežehnuta, takže jsou bez kohokoli přecházejícího, aniž tam uslyší hlas dobytka; od letounstva nebes a ž po zvěř, ti utekli, odešli. -
11. A Jerúsalém učiním hromadami, doupětem šakalů, a města Júdova budu činit spouští, takže budou bez obyvatel.
12. Kdo je tím moudrým mužem, jenž toto chápe a k němuž mluví ústa Hospodinova, a by to oznamoval? Proč země zhynula, je sežehnuta jako pustina, takže je bez přecházejícího?
13. A Hospodin řekl: Pro jejich opuštění mého zákona, jejž jsem předložil jejich tváři, a že neposlouchali na můj hlas, aniž v něm chodili,
14. nýbrž chodili za umíněností svého srdce a za Baalím, čemuž je naučili jejich otcové.
15. Proto Hospodin zástupů, Bůh Isráélův, řekl takto: Hle, já, chystám se je, tento lid, nakrmit pelyňkem a budu je napájet vodou-žlučí,
16. a budu je rozptylovat mezi národy, jichž nepoznali oni a ni jejich otcové, a vypouštět za nimi meč až do mého skoncování s nimi.
17. Takto řekl Hospodin zástupů: Pouvažujte a povolejte naříkačky, a ť přicházejí, a pošlete k moudrým ženám, a ť přicházejí,
18. a ť spěchají a vznášejí lkání nad námi, a ť se naše oči rozplývají slzami, a ť naše oční víčka roní vodu,
19. neboť z Cijjóna je slyšet hlas lkání: Jak jsme zničeni! Velmi jsme zostuzeni, neboť jsme opustili zem, neboť pobořili naše obydlí!
20. Slyšte tedy, ženy, slovo Hospodinovo, a nechť vaše ucho přijímá slovo jeho úst, a učte své dcery lkání a každá žena svou přítelkyni žalozpěvu,
21. neboť v naše okna vystoupila, v naše paláce vešla smrt vytínat batole v ulici, jinochy na prostranstvích.
22. Mluv: Takto je prohlášeno Hospodinem: A no, mrtvoly lidí budou padat jako hnůj na tváři pole a jako pokos zpoza žence, a sbírajícího nebude.
23. Takto řekl Hospodin: Nechť se moudrý nehonosí svou moudrostí a silák nechť se nehonosí svou silou, bohatý nechť se nehonosí svým bohatstvím,
24. nýbrž nechť se ten, kdo se honosí, honosí tímto: Pochopením a poznáním mne, že já jsem Hospodin, uskutečňující laskavost, právo a spravedlnost v zemi, neboť v těchto věcech si libuji, prohlášeno Hospodinem.
25. Hle, přicházejí dni, prohlášeno Hospodinem, kdy budu zakročovat proti každému obřezanému s předkožkou,
26. proti Egyptu a proti Júdovi a proti Edómu a proti synům Ammónovým a proti Móávu a proti všem ostříhaným na spáncích, již bydlí v pustině, neboť všechny tyto národy jsou neobřezány, i všechen dům Isráélův, neobřezány srdcem.

Jeremjáš 10:1-25
1. Slyšte slovo Hospodinovo, jež Hospodin vyslovuje proti vám, dome Isráélův;
2. takto řekl Hospodin: Nesmíte se učit cestě národů ani se strachovat před znameními nebes, třebaže se národy před nimi strachují.
3. Vždyť ustanovení národností, to je nicotnost; ano, vytne se to, strom z lesa - práce rukou drvoštěpa, sekerou;
4. ozdobuje se to stříbrem a zlatem, upevňují je hřebíky a kladivy, a ť to nekolísá.
5. Ona jsou jako vysoustruhovaná palma a nemluví, nutně se musejí nosit, neboť neumějí vykročit. Nemusíte před nimi pociťovat bázeň, neboť nemohou páchat zlo ani při nich není konání dobra,
6. protože není podobného tobě, Hospodine, ty jsi veliký a veliké je tvé jméno v moci!
7. Kdo by se nebál tebe, Králi národů, vždyť tobě to přísluší, ano, protože mezi všemi mudrci národů a ve všech jejich královstvích není podobného tobě,
8. nýbrž jsou do jednoho hloupí a blázniví. Poučení o těch nicotnostech: Je to dřevo,
9. přiváží se roztepané stříbro z Taršíše a zlato z Úfázu, dílo kovodělníka a rukou zlatníka, jejich oblečení - modrý purpur a červený purpur, ony všechny jsou dílo zručných.
10. A le pravý Bůh je Hospodin, on, Bůh živý a věčný Král; před jeho rozhněváním se země třese a jeho rozhorlení nemohou národy vydržet.
11. Takto jim musíte říci: Bohové, kteří nezhotovili nebe a zem, budou muset ze země a zpod tohoto nebe zahynout.
12. Zhotovivší zem ve své moci, zřídivší svět ve své moudrosti, on ve své obezřelosti roztáhl nebesa;
13. na hlas, jejž vy dá, - spousta vod v nebesích, i způsobí vystupování výparů od okraje země, k dešti při činí blesky a ze svých skladišť vyvede vítr.
14. Každý člověk je hloupý, dalek poznání, každý zlatník bude svými sochami zostuzen, neboť jeho slitiny jsou klam a ne ní v nich ducha;
15. ony jsou nicotnost, dílo výsměchu; v čas jejich navštívení budou muset zhynout.
16. Podíl Jákóbův ne ní jako ony, neboť on je Ztvárnitel všeho a Isráél je kmenem jeho dědictví, jeho jméno je Hospodin zástupů.
17. Posbírej ze země své věci, ty, jež sedíš v obležení,
18. neboť Hospodin řekl takto: Hle, já, tentokrát se chystám z praku vystřelit obyvatele té to země a uvedu na ně tíseň, aby je mohli najít.
19. Běda mi pro mou ránu, mé zbití je bolestné; a le já jsem si řekl: Ano, toto je utrpení, a le musím je snášet,
20. můj stan je zničen a všechny mé provazy jsou zpřetrhány, mé děti mi odešly a není jich, není již roztahujícího můj stan a ni vyzdvihujícího mé koberce,
21. neboť pastýři zhloupli a nevyhledávají Hospodina; proto si nepočínají rozvážně a všechna jejich stáda jsou rozehnána.
22. Hlas zvěsti! Hle, přichází, a veliký hřmot ze země severu, k učinění měst Júdových spouští, doupětem šakalů.
23. Vím, Hospodine, že člověku ne patří jeho cesta, nikomu chodícímu ne lze i řídit svůj krok;
24. napravuj mě, Hospodine, ale podle práva, ne ve svém hněvu, abys mě nepokořoval.
25. Vylij své popuzení na národy, jež tě neznají, a na čeledi, jež nevzývají tvé jméno, neboť sežraly Jákóba, a no, sežraly ho, a no, zahubily ho a jeho příbytek zpustošily.

Žalmy 118:5-9
5. Volal jsem Jáha z tísně, Jáh mi odpověděl prostranností.
6. Hospodin je při mně, nemusím se bát; co mi může učinit člověk?
7. Hospodin je při mně mezi mými pomocníky a já budu moci pohledět na nenávidící mě.
8. Lépe je spoléhat na Hospodina než důvěřovat v člověka,
9. lépe je spoléhat na Hospodina než důvěřovat ve velmože.

Přísloví 27:7-7
7. Duše sytá pohrdlivě odmítá strdí, a le duše hladová - vše hořké je jí sladké.

Koloským 3:1-25
1. Jestliže jste tedy byli spolu s KRISTEM vzkříšeni, usilujte o věci, jež jsou nahoře, kde KRISTUS sedí na Boží pravici;
2. mějte na mysli věci, jež jsou nahoře, ne věci, jež jsou na zemi.
3. Vždyť jste umřeli a váš život je s KRISTEM skryt v Bohu;
4. až se KRISTUS, náš život, objeví, potom se s ním v slávě objevíte i vy.
5. Umrtvujte tedy své údy, jež jsou na zemi, smilstvo, nečistotu, vášeň, zlou žádostivost a tu bezuzdnou chtivost, jež je modlářství;
6. pro tyto věci na syny neposlušnosti přichází Boží hněv.
7. Kdysi jste v nich chodili i vy, když jste v těchto věcech žili,
8. nyní však to vše i vy od sebe odložte - hněv, vztek, zlovůli, rouhání, hanebnou řeč z vašich úst.
9. Nelžete si navzájem, když jste se vysvlékli ze starého člověka s jeho skutky
10. a oděli jste se novým, jenž se obnovuje k plnému poznání podle obrazu toho, jenž ho stvořil,
11. v němž není Řek a Žid, obřízka a neobřízka, barbar, Skytha, nevolník, svobodný, nýbrž vším a ve všech Kristus.
12. Odějte se tedy jako Boží vyvolení, svatí a milovaní, niternými city slitování, vlídností, pokorou, tichostí, shovívavostí,
13. navzájem se snášejíce a mezi sebou si promíjejíce, má-li kdo proti komu stížnost - podle toho, jak KRISTUS prominul vám, tak i vy -
14. a na tyto všechny věci láskou, jež je svazek dokonalosti.
15. A rozhodčím ve vašich srdcích nechť je KRISTŮV pokoj, k němuž jste i byli v jednom těle povoláni, a stávejte se vděčnými.
16. Nechť uvnitř ve vás bohatě sídlí KRISTOVO slovo, ve vší moudrosti se mezi sebou vyučujte a napomínejte, žalmy a chvalozpěvy a duchovními písněmi, v duchu milosti v svých srdcích zpívajíce Bohu.
17. A vše, cokoli konáte ve slovu nebo v činu, všechny věci konejte ve jménu Pána Ježíše, děkujíce Bohu Otci skrze něho.
18. Vy ženy se podřizujte svým mužům, jak náleží v Pánu.
19. Vy muži své ženy milujte a nebuďte vůči nim ostří.
20. Vy děti buďte ve všem poslušny svých rodičů, neboť toto je v Pánu libé.
21. Vy otcové své děti nedrážděte, aby nemalomyslněly.
22. Vy nevolníci buďte ve všem poslušni svých pánů co do masa, ne v službách naoko jako lidem se zalibující, nýbrž v prostotě srdce, bojíce se Pána;
23. cokoli konáte, pracujte z duše jakoby Pánu a ne lidem,
24. vědouce, že od Pána obdržíte odplatu dědictví - jste nevolníky Pánu-Kristu!
25. Vždyť kdo křivdí, odnese si, v čem ukřivdil a přijímání osoby není.