A A A A A
Bible za jeden rok
Říjen 10

Jeremjáš 5:1-31
1. Nuže, proběhněte ulicemi Jerúsaléma a zjišťujte a zvídejte a pátrejte na jeho prostranstvích; budete-li moci někoho najít, je-li kdo uskutečňující právo, vyhledávající pravdu, pak mu chci odpustit,
2. a le byť říkali: Jako že je živ Hospodin, zajisté přísahají křivě.
3. Hospodine, ne jsou tvé oči na věrnosti? Zbil jsi je, aniž pocítili bolest, jal ses je hubit - odmítli si vzít ponaučení, nad skalisko tvrdšími učinili své tváře, odmítli vrátit se.
4. A já jsem řekl: Jsou to jen chudáci, chovají se bláznivě, neboť neznají cestu Hospodinovu, právo svého Boha;
5. musím si za jít k významným a oslovit je, neboť ti cestu Hospodinovu, právo svého Boha znají. Jenže ti vesměs zlomili jho, strhali pouta;
6. proto je skolí lev z lesa, bude je ničit večerní vlk, nad jejich městy bude číhat levhart, každý, kdo z nich bude vycházet, bude rozerváván, neboť se rozmnožila jejich přestoupení, rozmohla se jejich odpadlictví.
7. Proč bych ti měl stran tohoto odpouštět? Tvoji synové mě opustili a jali se přísahat při nebozích; a sytil jsem je, a le cizoložili a hromadně se hrnuli v dům nevěstky.
8. Byli jako dobře živení potulující se koně; řehtali každý k ženě svého bližního.
9. Zda pro tyto věci nemám navštěvovat - prohlášeno Hospodinem -? A nemá-li se má duše mstít na národu, jenž je jako tento?
10. Vystupte na jeho hradby a hubte, a le skoncování nebudete uskutečňovat; odstraňujte jeho výstřelky, neboť ty ne jsou Hospodinovy.
11. Vždyť dům Isráélův a dům Júdův se proti mně velmi nevěrně zachovali, prohlášeno Hospodinem,
12. dopustili se zapření proti Hospodinu a říkali: Ne on, takže na nás nebude přicházet pohroma, aniž budeme zakoušet meč a hlad;
13. a proroci se musejí projevit větrem, neboť v nich není slova; a tak nechť se jim činí.
14. Proto Hospodin, Bůh zástupů, řekl takto: Pro vaše vyslovování tohoto slova, hle, já, - chystám se svá slova v tvých ústech učinit ohněm a tento lid dřívím, i bude je sžírat.
15. Hle, já, - chystám se na vás přivést národ z dálky, dome Isráélův, prohlášeno Hospodinem; je to národ tvrdý, je to národ odedávna, národ - neznáš jeho jazyk, aniž rozumíš, co mluví,
16. jeho toulec - otevřený hrob, oni všichni jsou hrdinové.
17. I bude jíst tvou žeň a tvůj chléb, jejž by měli jíst tvoji synové a tvé dcery, bude jíst tvůj drobný dobytek a tvůj skot, bude ob jídat tvou vinnou révu a tvůj fíkovník, mečem bude rozvracet tvá opevněná města, v něž ty důvěřuješ.
18. A le ani v oněch dnech - prohlášeno Hospodinem - nebudu uskutečňovat skoncování s vámi.
19. A bude se dít, když budete říkat: Zač nám Hospodin, náš Bůh, učinil všechny tyto věci, že k nim budeš říkat: Podle toho, jak jste mě opustili a jali jste se sloužit bohům ciziny ve své zemi, tak budete sloužit cizákům v zemi, jež ne ní vaše.
20. Oznamte toto v domě Jákóbově a zvěstujte to v Júdovi výrokem:
21. Nuže, slyšte toto, lide pošetilý a bez srdce: Máte oči a nevidíte, máte uši a neslyšíte:
22. Zda se mne nebojíte - prohlášeno Hospodinem -? Nejste-li plni úzkosti před tváří mou, jenž jsem trvalým ustanovením učinil písek hranicí moře, a ť ji nepřekračuje; i zmítají se, a le nic nemohou z moci, hučí jeho vlny, a le nemohou ji překročit?
23. A le tento lid má vzdorovité a neposlušné srdce; odvrátili se a odešli,
24. aniž si ve svém srdci řekli: Mějme přece v úctě Hospodina, našeho Boha, jenž dává lijavec, i raný i pozdní, v jeho čas, zachovává nám ustanovené týdny žně.
25. Vaše nepravosti odvedly tyto věci, a no, vaše hříchy před vámi zadržely, co je dobré;
26. neboť mezi mým lidem se našli zlovolní, vyhlíží se jako uléháním ptáčníků, nastavují past, lapají lidi.
27. Jako klec plná ptactva, tak jsou jejich domy plny podvodu; proto se stali významnými a zbohatli;
28. ztučněli, lesknou se, také pomíjejí nepříjemné věci - soudní věc nerozsuzují, soudní věc sirotků, a mají se dobře, a právo nemajetných - těm právo nezjednávají.
29. Zda pro tyto věci nemám navštěvovat - prohlášeno Hospodinem -? Nemá-li se má duše mstít na národu, jenž je jako tento?
30. V zemi se děje věc otřesná a děsivá:
31. Proroci prorokují lživě, neboť nad jejich rukou panují kněží, a můj lid, ti jsou tak spokojeni; a le co budete činit k posledku toho?

Jeremjáš 6:1-30
1. Vyhledejte útočiště, děti Benjámínovy, zprostřed Jerúsaléma, a v Tekói zatrubte na troubu a nad Béth-hakkeremem pozvedněte korouhev, neboť od severu se snáší pohroma, a no, veliká zkáza,
2. zahubím půvabnou a zhýčkanou, dceru Cijjóna.
3. Budou k ní přicházet pastýři a jejich stáda, vůkol proti ní postaví své stany; budou spásat každý svou stranu;
4. posvěťte proti ní válku, povstaňte, a ť můžeme o polednách vystoupit! Běda nám, že se den obrátil, že se protahují stíny večera -
5. povstaňte, a ť můžeme vystoupit v noci a zpustošit její paláce!
6. Vždyť Hospodin zástupů řekl takto: Povytínejte její stromoví a navršte proti Jerúsalému násep; to je město, jež bude vydáno k navštívení; ono všechno - jen útisk je uvnitř něho;
7. jako vypouští studna své vody, tak vypouští své zlo, je v něm slyšet o násilí a plenění; před mou tváří je ustavičně bída a rány.
8. Dej se poučit, Jerúsaléme, aby se od tebe má duše nemusela odloučit, abych tě nemusel učinit spouští, zemí neobývanou.
9. Takto řekl Hospodin zástupů: Jako vinnou révu budou důkladně paběrkovat zbytek Isráéle; přilož opět jako vinař svou ruku na větévky!
10. Ke komu mám mluvit a svědčit, a by slyšeli? Hle, jejich ucho je neobřezané, takže nemohou naslouchat; hle, slovo Hospodinovo je jim k potupě, nelibují si v něm.
11. I jsem pln popuzení Hospodinova, stalo se mi obtížným snášet je - vylít na batole v ulici a na sejití jinochů spolu! Ano, i muž s ženou musejí být polapeni, stařec s tím, jenž naplnil dni,
12. a jejich domy přejdou k jiným, pole a ženy spolu, neboť budu na obyvatele té to země napřahovat svou ruku - prohlášeno Hospodinem.
13. Vždyť od nejmenšího z nich a ž po největšího z nich, každý je zplna oddán nespravedlivému zisku, a od proroka a ž po kněze, každý se dopouští klamu,
14. a úraz mého lidu se jali hojit lehkovážně s výrokem: Je dobře, je dobře; a le není dobře.
15. Pocítili ostudu, že se dopouštějí ošklivosti? Ani trochu ostudy necítí, ani zahanbení neznají; proto budou padat mezi padajícími, v čas, kdy je navštívím, budou klopýtat, řekl Hospodin.
16. Takto řekl Hospodin: Postavte se na cesty a vizte, a vyptejte se na dávné pěšiny, kde je toto: Cesta, jež je dobrá, a ť po ní jdete, a najděte klid pro své duše! A le řekli: Nepůjdeme.
17. Ustanovil jsem tedy nad vámi dozorce: Naslouchejte zvuku trouby! A le řekli: Nebudeme naslouchat.
18. Proto slyšte, národy, a věz, shromáždění, co je mezi nimi;
19. slyš, země: Hle, já se chystám přivést na tento lid pohromu, ovoce jejich myšlenek, neboť neupínají sluch na má slova, a můj zákon - b a, postavili se proti němu zamítavě.
20. K čemu je mi toto - z Ševy přichází kadidlo a z daleké země libovonná třtina, vaše vzestupné oběti ne jsou k blahovolnému přijetí, aniž jsou mi vaše ostatní oběti příjemné;
21. proto řekl Hospodin takto: Hle, já, - chystám se klást před tento lid překážky, a by o ně klopýtali, otcové a synové spolu, soused i jeho přítel budou muset zahynout.
22. Takto řekl Hospodin: Hle, ze země severu přichází lid, od nejzazších končin země se pozvedá veliký národ;
23. chápou se luku a oštěpu, je on krutý, aniž se slitovávají; jejich hlas řve jako moře, i jedou na koních, seřazen i jako muž stvo do boje proti tobě, dcero Cijjónu!
24. Uslyšeli jsme zvěst o tom, naše ruce ochably, zachvátila nás úzkost, svíjení jako rodičku;
25. nechť nevycházíte do pole, aniž chodíte po cestě, neboť - meč nepřítele, strach ze všech stran!
26. Dcero mého lidu, opásej se pytlovinou a válej se v popele, zaveď si smutek jako pro jedináčka, nářek veliké hořkosti, neboť na nás náhle přichází ničitel!
27. Učinil jsem tě ve svém lidu zkoumatelem, pevností, a by s poznával a zkoumal jejich cestu;
28. oni všichni jsou nej odvrácen ějš í z odporujících, chodí jako utrhač i, mosaz a železo, jsou zkázonosní, oni všichni.
29. Měch shořel, olovo z ohně vymizelo, nadarmo se tavením tavil o, neboť zlí nebyli odstraněni;
30. dají jim název zamítnutého stříbra, neboť se Hospodin proti nim zamítavě postavil.

Žalmy 117:1-2
1. Velebte Hospodina, všechny národy, vychvalujte ho, všechny rody,
2. neboť se nad námi vzmohla jeho laskavost a věrnost Hospodinova trvá navždy. Velebte Jáha!

Přísloví 27:3-4
3. Tíže kamene a váha písku? A le těžká nad to dvoje je nevole pošetilce.
4. Zuřivost popuzení a příboj hněvu? A le kdo může ob stát před tváří žárlivosti?

Koloským 1:1-29
1. Pavel, apoštol Krista Ježíše, podle Boží vůle, a Timotheos, bratr,
2. svatým a věrným bratrům v Kristu, kteří jsou v Kolossách: Milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce [, a Pána Ježíše Krista].
3. Děkujeme tomu, jenž je Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, vždy, když se za vás modlíme;
4. uslyšeliť jsme o vaší víře v Krista Ježíše a lásce, již máte ke všem svatým,
5. pro naději vám uloženou v nebesích, o níž jste předtím uslyšeli ve slovu pravdy blahé zvěsti,
6. jež se dostala k vám, jako je i ve všem světě [a] nese ovoce a roste, jako i mezi vámi ode dne, v němž jste ji uslyšeli a plně poznali Boží milost v pravdě
7. podle toho, jak jste se dověděli od Epafry, našeho milovaného spolunevolníka, jenž je věrný KRISTŮV posluha pro vás,
8. jenž nám také poukázal na vaši lásku v Duchu.
9. Pro tuto příčinu se i my ode dne, v němž jsme o tom uslyšeli, nepřestáváme za vás modlit a vyprošovat si, abyste byli naplněni plným poznáním jeho vůle ve vší moudrosti a duchovní chápavosti,
10. byste chodili důstojně Pána ke vší libosti, nesouce ovoce v každém dobrém činu a rostouce plným poznáním Boha,
11. jsouce posilováni vší silou podle moci jeho slávy ke vší trpělivosti a shovívavosti s radostí,
12. děkujíce Otci, jenž nás učinil způsobilými k účasti na údělu svatých ve světle,
13. jenž nás vyprostil z pravomoci tmy a přenesl do království Syna jeho lásky,
14. v němž máme osvobození, odpuštění hříchů,
15. jenž je obraz neviditelného Boha, prvorozený všeho stvoření,
16. protože jím byly stvořeny všechny věci, věci v nebesích i věci na zemi, viditelné i neviditelné, ať trůny, ať panství, ať knížectví, ať vrchnosti, všechny věci byly stvořeny skrze něho a pro něho,
17. a on je přede všemi a jím se všechny věci drží pohromadě.
18. A on je hlava těla, shromáždění; on je počátek, prvorozený zprostřed mrtvých, aby se prvenství ve všech věcech dostalo jemu,
19. protože veškeré Plnosti se stalo slastí v něm se usídlit
20. a skrze něho vůči sobě v soulad uvést všechny věci zjednáním míru skrze krev jeho kříže - skrze něho, ať věci na zemi, ať věci v nebesích -
21. a vás, kteří jste kdysi byli odcizení a nepřátelé v mysli, skrze zlé činy, však uvedla v soulad nyní,
22. v těle jeho masa skrze smrt, by vás před sebe postavila svaté a bezúhonné a neobvinitelné před ní,
23. ačli nadále zůstáváte ve víře založení a stálí a bez odchýlení od naděje blahé zvěsti, již jste uslyšeli, jež byla prohlášena ve všem stvoření, jež je pod nebem, jejímž služebníkem jsem se stal já, Pavel.
24. Nyní se raduji v utrpeních pro vás a pozůstatky KRISTOVÝCH strastí splácím a doplňuji ve svém mase za jeho tělo, jímž je shromáždění,
25. jehož služebníkem jsem se stal já podle Boží domosprávy, jež mi vzhledem k vám byla dána, bych k úplnosti přivedl Boží slovo,
26. tajemství, jež bylo od věků a pokolení ukryté, nyní však bylo zjeveno jeho svatým,
27. jimž Bůh chtěl v známost uvést, jaké je bohatství slávy tohoto tajemství mezi národy, jímž je Kristus ve vás, naděje slávy,
28. jehož zvěstujeme my, napomínajíce každého člověka a vyučujíce každého člověka ve vší moudrosti, abychom každého člověka představili dokonalého v Kristu;
29. k tomuto cíli se i lopotím a zápasím podle jeho působení, jež ve své moci ve mně působí.