A A A A A
Bible za jeden rok
Leden 26

2 Mojžíšova 1:1-22
1. A toto jsou jména synů Isráélových, kteří přišli do Egypta s Jákóbem; každý přišel se svým domem:
2. Reúvén, Šimeón, Léví a Júdá,
3. Jissáschár, Zevulún a Benjámín,
4. Dán a Naftálí, Gád a Ášér.
5. A všech duší pocházejících z bedra Jákóbova bylo sedmdesát duší; a Josef byl v Egyptě.
6. I umřel Josef a všichni jeho bratři a celé ono pokolení.
7. A synové Isráélovi se rozplodili a rozrojili a rozmnožili a zmohutněli v hojnost hojnosti, a země jich byla plna.
8. I povstal nad Egyptem nový král, jenž Josefa neznal;
9. i řekl k svému lidu: Hle, lid Isráélových dětí je mnohý a mocnější než my;
10. hola, počínejme si vůči němu chytře, aby se nemnožil, takže by se stalo, když budou nadcházet války, že by se i on přidal k nenávidícím nás a války se zúčastnil proti nám a vystoupil ze země.
11. I ustanovili nad ním vedoucí robot za účelem jeho utiskování jejich nucenými pracemi; i vybudoval faraonovi města skladišť, Pithóm a Raamsés.
12. A le podle toho, jak jej utlačovali, tak se množil a tak se rozmáhal, i pociťovali z Isráélových dětí hrůzu,
13. a Egypťané Isráélovy děti nemilosrdně nutili k nevolnické práci
14. a ztrpčovali jejich život těžkou nevolnickou prací v hlíně a při cihlách a všemožnými nevolnickými pracemi v poli; veškeré jejich nevolnické práce, v nichž nevolnicky pracovali, byly vyžadovány nemilosrdně.
15. A král Egypta řekl k porodním babám, Hebrejkám, z nichž jedné jméno bylo Šifrá a jméno druhé Púá,
16. a no, řekl: Při vašem pomáhání k porodu Hebrejkám, když budete hledět na stolici - bude- li to syn, pak ho musíte usmrtit, a bude- li to dcera, pak nechť žije.
17. A le ty porodní báby se bály Boha a nejednaly podle toho, co k nim král Egypta promluvil, a nechávaly dítky naživu;
18. a král Egypta ty porodní báby povolal a řekl jim: Proč jste učinily tuto věc, že jste dítky nechávaly naživu?
19. A porodní báby k faraonovi řekly: Neboť Hebrejky ne jsou jako egyptské ženy, neboť ony jsou zdatné - dříve než k nim porodní bába může přijít, i samy porodí.
20. A Bůh těm porodním bábám učinil dobře; a lid se rozmnožil, i zmohutněli velmi;
21. a protože se ty porodní báby bály Boha, stalo se, že jim zřídil domy.
22. A farao všemu svému lidu rozkázal výrokem: Každého narozeného syna - budete ho házet do řeky, a každou dceru budete nechávat naživu.
2 Mojžíšova 2:1-25
1. I odebral se muž z domu Lévího a pojal dceru Lévího
2. a ta žena otěhotněla a porodila syna a shledala na něm, že on je hezký, i ukrývala ho po tři MĚSÍCE;
3. a když ho dále ukrývat nedokázala, vzala pro něho schránku ze sítí a vymazala ji mazem a dehtem a položila v ni dítko, a položila v rákosí na pokraji řeky,
4. a opodál se postavila jeho sestra, chtějíc zvědět, co se s ním bude činit.
5. I sestoupila k řece dcera faraonova mýt se, a podél řeky chodily její dívky; i uviděla vprostřed rákosí tu schránku a poslala svou služebnici, a by ji přinesla,
6. a otevřela, i uviděla je, to dítko, a hle, hoch plakal, i slitovala se nad ním a řekla: Toto je z dítek Hebreů.
7. A jeho sestra k dceři faraonově řekla: Zda mám jít, a ť ti zavolám kojící ženu z Hebrejek, a by ti to dítko kojila?
8. A faraonova dcera jí řekla: Jdi. A holčina odešla a zavolala matku toho dítka
9. a faraonova dcera jí řekla: Odnes toto dítko a odkoj mi je a já ti budu dávat mzdu. A ta žena dítko vzala a odkojila je;
10. a když dítko vyrostlo, zavedla ho k faraonově dceři a stal se jí synem, a jeho jméno nazvala Mojžíš a řekla: Neboť jsem ho vytáhla z vod.
11. A v oněch dnech, když Mojžíš byl vyrostl, se stalo, že vyšel k svým bratrům, i pohleděl na jejich nucené práce; a uviděl Egypťana, že Hebrea, jednoho z jeho bratrů, bije.
12. I ohlédl se sem i tam, a když uviděl, že nikoho není, skolil toho Egypťana a zahrabal ho v písku.
13. A v druhý den vyšel, a hle, dva hebrejští muži rvoucí se; i řekl viníkovi: Proč svého druha biješ?
14. I řekl: Kdo tě nad námi ustanovil velitelem a soudcem? Zda mě ty zamýšlíš zabít, jako jsi zabil toho Egypťana? I ulekl se Mojžíš a řekl si: Ta věc je jistě známa.
15. A tuto věc uslyšel farao a chtěl Mojžíše zabít, a le Mojžíš před tváří faraonovou utekl a usídlil se v zemi Midjána; i usedl u studny.
16. A kněz Midjána měl sedm dcer; i přišly a nabraly vody a naplnily žlaby k napojení drobného dobytka svého otce.
17. I přišli pastýři a odehnali je, a le Mojžíš vstal a pomohl jim a jejich drobný dobytek napojil.
18. A když přišly k Reúélovi, svému otci, řekl: Co to, že jste dnes tak brzy přišly?
19. I řekly: Jakýsi Egypťan nás vyprostil z ruky pastýřů a také nám ochotně nabral vody a napojil drobný dobytek.
20. A řekl svým dcerám: A kde je on? Proč toto, že jste toho muže opustily? Povolejte ho, a ť může pojíst chleba!
21. A Mojžíš přivolil s tím mužem zůstat; i dal Mojžíšovi Cippóru, svou dceru,
22. a porodila syna, i nazval jeho jméno Géršóm, neboť řekl: Stal jsem se návštěvníkem v cizí zemi.
23. A za oněch mnohých dní se stalo, že král Egypta umřel a Isráélovy děti se z příčiny nevolnické práce jaly vzdychat a úpět, a jejich volání o pomoc vystoupilo z nevolnické práce k Bohu,
24. a Bůh jejich sténání uslyšel, i připomněl si Bůh svou smlouvu s Abráhámem, s Isákem a s Jákóbem;
25. a pohleděl Bůh na Isráélovy děti - a Bůh je vzal na vědomí.
Žalmy 15:1-5
1. (Zpěv s hudebním doprovodem od Dávida.) Hospodine, kdo smí pobývat v tvém stanu, kdo smí bydlet na tvé svaté hoře?
2. Chodící bezúhonně a působící spravedlnost a svým srdcem mluvící pravdu;
3. na svém jazyku neroznáší pomluv, nečiní zle svému druhu a na blízkého sobě nevznáší potupy,
4. v jeho očích je opovrženíhodný v nepřízni, a le majících Hospodina v úctě si váží, přisáhne- li k poškození, nemění,
5. svých peněz nedává na úrok a nepřijímá úplatku proti nevinnému. Tyto věci činící se nikdy nemůže zviklat.
Přísloví 4:25-27
25. Nechť tvé oči hledí rovně, a no, tvá oční víčka nechť míří přímo před tebe.
26. Zvaž šlépěj své nohy a všechny tvé cesty nechť jsou upevňovány,
27. nechť se neodchyluješ na pravo a ni na levo, odvrať svou nohu od zla!
Matouš 17:1-27
1. A po šesti dnech s sebou Ježíš bere Petra a Jakuba a Jana, jeho bratra, a vyvádí je na vysokou horu do ústraní.
2. A byl před nimi přeměněn, i zazářila jeho tvář jako slunce a jeho šatstvo se stalo bílým jako světlo;
3. a hle, ukázal se jim Mojžíš a Eliáš, mluvící spolu s ním.
4. A Petr v odpověď Ježíšovi řekl: Pane, je dobré, že jsme zde; přeješ-li si, zřiďme zde tři stany, tobě jeden a Mojžíšovi jeden a Eliášovi jeden.
5. Zatímco ještě mluvil, hle, zastínil je světelný oblak, a hle, z toho oblaku hlas, jenž pravil: Tento je můj milovaný Syn, v němž jsem našel svou slast - jemu naslouchejte.
6. A učedníci, uslyševše to, padli na svou tvář a nesmírně se ulekli;
7. a Ježíš, přistoupiv a dotknuv se jich, řekl: Vzchopte se a nebojte se.
8. A pozvedše své oči, neuzřeli nikoho než Ježíše samotného.
9. A když z té hory sestupovali, přikázal jim Ježíš, pravě: O tomto vidění dotud nikomu neříkejte, než Syn člověka vstane zprostřed mrtvých.
10. A [jeho] učedníci se ho otázali, pravíce: Proč tedy písmaři říkají, že nejprve musí přijít Eliáš?
11. A on jim v odpověď řekl: Eliáš ovšem přichází nejprve a napraví všechny věci,
12. pravím vám však, že Eliáš již přišel a nerozpoznali ho, nýbrž na něm spáchali, čehokoli se jim zachtělo. Tak od nich i Syn člověka brzy bude trpět.
13. Tu učedníci pochopili, že jim to řekl o Janovi, křtiteli.
14. A když přišli k davu, přistoupil k němu jeden člověk, padal před ním na kolena
15. a pravil: Pane, smiluj se nad mým synem, protože je náměsíčný a zle trpí, neboť často padá do ohně a často do vody;
16. a přivedl jsem ho k tvým učedníkům a nepodařilo se jim ho uzdravit.
17. A Ježíš v odpověď řekl: Ó, nevěřící a zvrácené pokolení, dokdy budu s vámi? Dokdy vás budu snášet? Veďte mi ho sem!
18. A Ježíš mu domluvil a ten démon od něho vyšel, a ten hoch byl od oné hodiny uzdraven.
19. Tu učedníci, přistoupivše stranou k Ježíšovi, řekli: Proč se ho nepodařilo vyhnat nám?
20. A on jim praví: Pro vaši nevěru, neboť věru, pravím vám: Budete-li mít víru jako zrno hořčice, řeknete této hoře: Přesuň se odtud onam, a přesune se a nic vám nebude nemožno.
21. Tento druh však nevychází, leč skrze modlitbu a půst.
22. A když pobývali v Galilei, řekl jim Ježíš: Syn člověka bude brzy vydáván do rukou lidí,
23. i zabijí ho a třetího dne bude vzkříšen. I byli tím nesmírně zarmouceni.
24. A když přišli do Kafarnaúmu, přistoupili k Petrovi ti, kdo vybírali didrachma, a řekli: Váš učitel didrachma neodvádí?
25. Praví: Ba ano. A když přišel do domu, předstihl ho Ježíš, pravě: Co myslíš, Šimone? Králové země - od koho berou cla nebo poplatek? Od svých synů či od cizích?
26. Petr mu praví: Od cizích. Ježíš mu řekl: Synové jsou tudíž toho prosti;
27. abychom se jim však nestali urážkou, odeber se k moři, hoď udici a vytáhni první rybu, jež vyjde, a otevra její ústa, najdeš statér; ten vezmi a dej jim za mne i za sebe.