A A A A A
Bible za jeden rok
Leden 13

1 Mojžíšova 25:1-34
1. A Abráhám pojal ještě další ženu, jejíž jméno bylo Ketúrá;
2. i porodila mu Zimrána a Jokšána a Medána a Midjána a Jišbáka a Šúacha.
3. A Jokšán zplodil Ševu a Dedána; a synové Dedána byli Aššúrim a Letúšim a Leummím.
4. A synové Midjána: Éfá a Éfer a Chanóch a Avídá a Eldáá; všichni tito byli synové Ketúry.
5. A Abráhám dal vše, co měl, Isákovi,
6. a synům souložnic, jež Abráhám měl, dal Abráhám dary a odeslal je, ve svém ještě živ obytí, zpřed Isáka, svého syna, na východ, do země východu.
7. A toto jsou dni let života Abráhámova, jež prožil: sto let a sedmdesát let a pět let;
8. i skonal a umřel Abráhám v pěkných šedinách, jsa stár a syt, a byl připojen k svému lidu;
9. a Isák a Jišmáél, jeho synové, ho pohřbili do jeskyně Machpély na pole Efróna, syna Cócharova, Chittího, jež bylo před Mamréem -
10. pole, jež byl Abráhám od synů Chéthových koupil. Tam byl pohřben Abráhám a Sárá, jeho žena.
11. A po Abráhámově smrti se stalo, že Bůh požehnal Isákovi, jeho synu; a Isák bydlel u Beér-lachaj-róí.
12. A toto jsou rodokmeny Jišmáéla, syna Abráhámova, jehož Abráhámovi porodila Hágár, Egypťanka, služka Sářina,
13. a toto jsou jména synů Jišmáéla v jejich pojmenováních podle jejich rodokmenů: prvorozený Jišmáéla Nevájóth a Kédár a Adbeél a Mivsám
14. a Mišmá a Dúmá a Massá,
15. Chadad a Témá, Jetúr, Náfíš a Kedmá.
16. Toto jsou oni, synové Jišmáéla, a tato jsou jejich jména v jejich vsích a v jejich tábořištích - dvanáct náčelníků jejich rodů.
17. A toto jsou léta života Jišmáélova: sto let a třicet let a sedm let, i skonal a umřel a byl připojen k svému lidu.
18. A pobývali od Chavíly po Šúr, jenž je naproti Egyptu, na tvém vstup u do Aššúru; usadil se před tváří všech svých bratrů.
19. A toto jsou rodokmeny Isáka, syna Abráhámova. Abráhám zplodil Isáka
20. a Isák byl při svém pojmutí Rebeky, dcery Bethúéla, Arammího z Paddan-Arámu, sestry Lávána, Arammího, za ženu ve věku čtyřiceti let.
21. A Isák se jal k Hospodinu úpět za svou ženu, neboť ona byla neschopna rodit, a Hospodin se mu dal uprosit a Rebeká, jeho žena, otěhotněla.
22. A děti v jejím nitru spolu zápasily; i řekla: Je -li tak, nač já toto …? A odebrala se dotázat Hospodina
23. a Hospodin jí řekl: V tvém lůně jsou dva národy a z tvých útrob se budou odlučovat dva kmeny; i bude kmen nad kmen silnější a starší bude obsluhovat mladšího.
24. A když se naplnily její dni rození, hle, v jejím lůně dvojčata;
25. i vyšel první, červený, celý jako plášť ze srsti, i nazvali jeho jméno Ésáv.
26. A potom vyšel jeho bratr a jeho ruka se držela za patu Ésávovu; i nazval i jeho jméno Jákób; a při jejich narození byl Isák ve věku šedesáti let.
27. A když hoši vyrostli, stal se Ésáv mužem znalým lovu, mužem pole, a Jákób mužem tichým, obyvatelem stanů.
28. A Isák si zamiloval Ésáva, protože zvěřina mu byla po chuti, a Rebeká milovala Jákóba.
29. A Jákób navařil pokrmu a Ésáv přišel z pole, jsa vyčerpán.
30. A Ésáv k Jákóbovi řekl: Dej mi, prosím, zhltnout z toho červeného, tohoto červeného, neboť já jsem vyčerpán. Proto jeho jméno nazval i Edóm.
31. A Jákób řekl: Nejprve mi prodej své prvorozenství.
32. A Ésáv řekl: Hle, já odcházím k smrti, nač mi tedy toto - prvorozenství!
33. A Jákób řekl: Nejprve mi přisáhni. I přisáhl mu a prodal své prvorozenství Jákóbovi,
34. a Jákób Ésávovi dal chléb a pokrm z čočky, i pojedl a napil se a vstal a odešel. Tak si Ésáv prvorozenství znevážil.

1 Mojžíšova 26:1-35
1. I nastal v zemi hlad, mimo ten první hlad, jenž nastal v dnech Abráhámových; a Isák odešel k Avímelechovi, králi Pelištím, do Geráru.
2. A Hospodin se mu ukázal a řekl: Nesmíš sestoupit do Egypta; pobývej v zemi, o níž ti říkám;
3. bydli jako cizinec v této zemi, i budu s tebou a požehnám ti, neboť všechny tyto země chci dát tobě a tvému semeni a dodržet přísahu, jíž jsem přisáhl Abráhámovi, tvému otci.
4. A tvé símě budu množit jako hvězdy nebes a chci tvému semeni dát všechny tyto země, a všechny národy budou v tvém semeni žehnány,
5. protože Abráhám uposlechl na můj hlas a zachoval má nařízení, mé rozkazy, má ustanovení a má poučení.
6. A Isák bydlel v Geráru.
7. A muži toho místa se tázali na jeho ženu, i řekl: Ona je má sestra; neboť se bál říci: Má žena (aby mě muži toho místa pro Rebeku nechtěli zabít, neboť ona je vzhledem hezká ).
8. A když tam pobyl delší čas, stalo se, že Avímelech, král Pelištím, pohlédl oknem dolů a uviděl, že hle, Isák s Rebekou, svou ženou, laškuje.
9. A Avímelech Isáka povolal a řekl: Hle, ona je zajisté tvá žena - a jak to, že jsi řekl: Ona je má sestra? A Isák k němu řekl: Protože jsem si řekl: Abych pro ni nemusel umřít.
10. A Avímelech řekl: Co jsi nám toto provedl? Málem by byl někdo z lidu s tvou ženou ulehl, i mohl jsi na nás uvést vinu.
11. A Avímelech všemu lidu rozkázal výrokem: Kdo na tohoto muže a nebo na jeho ženu sáhne, bude jistotně muset umřít.
12. A Isák v oné zemi sel a v onom roce dosáhl stonásobku, neboť mu Hospodin požehnal.
13. I stal se ten to muž velikým a stával se stále a stále větším, až se stal velmi velikým,
14. a do stalo se mu bohatství drobného dobytka a bohatství skotu a početného nevolnictva, takže se mu Pelištím jali záviděti;
15. a všechny studny, jež vykopali nevolníci jeho otce v dnech Abráháma, jeho otce - Pelištím je zasypali a naplnili je hlínou.
16. A Avímelech k Isákovi řekl: Odejdi z naší blízkosti, neboť jsi mnohem mocnější než my.
17. A Isák odtamtud odešel a utábořil se v údolí Geráru, i bydlel tam.
18. A Isák zase vykopal studny vody, jež vykopali v dnech Abráháma, jeho otce, a Pelištím je po smrti jeho otce zasypali, a nazval je jmény podle jmen, jimiž je nazval jeho otec.
19. A Isákovi nevolníci se v údolí jali kopat a našli tam studnu živé vody.
20. A le pastýři Geráru se s pastýři Isákovými povadili výrokem: Ta voda patří nám; i nazval jméno té studny Ések, protože se s ním přeli.
21. I vykopali další studnu, a le povadili se i o ni; i nazval její jméno Sitná.
22. I odstěhoval se odtamtud a vykopal další studnu, o niž se nepovadili; i nazval její jméno Rechóvóth a řekl: Protože nám Hospodin nyní uvolnil místo, i rozplodíme se v zemi.
23. A odtamtud vystoupil do Beér-ševy;
24. a oné noci se mu ukázal Hospodin a řekl: Já jsem Bůh Abráháma, tvého otce; nemusíš se bát, neboť jsem s tebou já, i budu ti žehnat a tvé símě množit, pro Abráháma, mého nevolníka.
25. I zbudoval tam oltář a jal se vzývat jméno Hospodinovo a rozložil tam svůj stan; a Isákovi nevolníci tam vyhloubili studnu.
26. A z Geráru se k němu odebral Avímelech a Achuzzath, jeho přítel, a Píchól, velitel jeho vojska;
27. a Isák k nim řekl: Proč jste ke mně přišli, když mě vy nenávidíte a zapudili jste mě ze své blízkosti?
28. I řekli: Zřejmě jsme shledali, že je s tebou Hospodin, i řekli jsme: Nuže, nechť je mezi námi přísaha - mezi námi a mezi tebou, i chceme s tebou uzavřít smlouvu -
29. budeš-li s námi nakládat zle, jako jsme se my tebe nedotkli a jako jsme s tebou naložili jen dobře a propustili jsme tě v pokoji; ty jsi nyní požehnaný Hospodinův.
30. I uspořádal jim hostinu, i pojedli a popili,
31. a za jitra časně vstali a přisáhli si navzájem a Isák je propustil, i odešli v pokoji z jeho blízkosti.
32. A v onen den se stalo, že přišli Isákovi nevolníci a podali mu zprávu stran studny, již vykopali; i řekli mu: Našli jsme vodu.
33. I nazval ji Šiveá; proto je až po tento den jméno toho města Beér-ševa.
34. A když byl Ésáv ve věku čtyřiceti let, pojal za ženu Jehúdíth, dceru Beérího, Chittího, a Básmath, dceru Élóna, Chittího;
35. a ty se staly Isákovi a Rebece hořkostí ducha.

Žalmy 7:6-8
6. Povstaň, Hospodine, ve svém hněvu, pozvedni se proti vzteku utiskujících mě a procitni ke mně; přikázal jsi soud,
7. i bude tě obstupovat shromáždění lidských plemen a nad ním se vrať do výsosti.
8. Hospodin bude soudit národnosti. Zjednej mi právo, Hospodine, podle mé spravedlnosti a podle mé bezúhonnosti, jež je při mně;

Přísloví 3:9-10
9. Cti Hospodina ze svého majetku a z prvotiny všeho svého výnosu
10. a tvé stodoly budou naplňovány hojností a tvé nádrže pod lisy budou přetékat moštem.

Matouš 9:18-38
18. Zatímco k nim mluvil tyto věci, hle, vstoupil jeden hodnostář, klaněl se mu a pravil: Má dcera mezitím skonala, přijď však, polož na ni svou ruku a ožije.
19. A Ježíš vstal a dal se za ním, i jeho učedníci.
20. A hle, odzadu přistoupila jedna žena, mající dvanáct let tok krve, a sáhla si na lem jeho šatu;
21. bylať sama v sobě pravila: Sáhnu-li si jen na jeho šat, budu vyhojena.
22. Ježíš však, obrátiv se k ní a vida ji, řekl: Buď dobré mysli, dcero, vyhojila tě tvá víra. A od té hodiny byla ta žena vyhojena.
23. A když Ježíš přišel do domu toho hodnostáře a uviděl pištce a dav, jak hlučí,
24. pravil: Kliďte se, vždyť ta dívenka neumřela, nýbrž spí. I vysmívali se mu.
25. Když však byl dav vyhnán, vstoupil a chopil se její ruky a ta dívenka byla vzkříšena.
26. A tato zpráva vyšla do celé oné země.
27. A když se Ježíš odtamtud bral dále, dali se za ním dva slepci, křičíce a říkajíce: Smiluj se nad námi, Synu Davidův!
28. A když přišel do domu, přistoupili ti slepci k němu a Ježíš jim praví: Věříte, že toto mohu vykonat? Praví mu: Ano, Pane.
29. Tu sáhl na jejich oči a pravil: Nechť se vám stane podle vaší víry.
30. A jejich oči byly otevřeny; a Ježíš je přísně napomenul a pravil: Hleďte, ať se to nikdo nedovídá.
31. Oni však, když vyšli, rozšířili pověst o něm po celé oné zemi.
32. Když však oni vycházeli, hle, přivedli mu němého, ovládaného démonem.
33. A když ten démon byl vyhnán, němý promluvil a davy byly jaty údivem a říkaly: Nikdy se v Israélovi nic takového nezjevilo.
34. Farizeové však říkali: Vyhání démony skrze knížete démonů.
35. A Ježíš obcházel všechna města a vsi, vyučuje v jejich synagogách a káže blahou zvěst o království a uzdravuje veškerou chorobu a veškerou tělesnou mdlobu.
36. Když však uviděl davy, byl pohnut niterným soucitem s nimi, protože byly zuboženy a odstrčeny jako ovce nemající pastýře.
37. Tu praví svým učedníkům: Žeň je sice hojná, ale dělníků málo;
38. proste tedy Pána žně tak, aby na svou žeň dělníky vyslal.