A A A A A
Bible za jeden rok
Leden 1

1 Mojžíšova 1:1-31
1. Na počátku stvořil Bůh nebesa a zem.
2. I stala se země pustotou a prázdnotou a nad tváří hlubiny nastala tma, a nad tváří vod se vznášející Boží Duch.
3. A Bůh řekl: Nechť nastává světlo; i nastalo světlo
4. a Bůh to světlo uviděl, že je dobré, i učinil Bůh rozlišení mezi světlem a mezi tmou.
5. A světlu dal Bůh název den a tmě dal název noc; i nastal večer a nastalo jitro, den první.
6. A Bůh řekl: Nechť vprostřed vod vzniká klenba a nechť je rozhraním mezi vodami a vodami.
7. A Bůh tu klenbu zřídil a učinil rozhraní mezi vodami, jež jsou vůči klenbě zespod, a mezi vodami, jež jsou vůči klenbě shora; a tak se stalo.
8. A té klenbě dal Bůh název nebesa; i nastal večer a nastalo jitro, den druhý.
9. A Bůh řekl: Nechť se vody zpod nebes shrnují na jedno místo a nechť se ukazuje souš; a tak se stalo.
10. A Bůh dal souši název země a souhrnu vod dal název moře; a Bůh uviděl, že to je dobré.
11. A Bůh řekl: Nechť země dává vyrůst mladému porostu, bylinstvu vysemeňujícímu se semenem, ovocnému stromoví rodícímu na zemi ovoce podle svého druhu, v němž bude jeho símě; a tak se stalo
12. a země vydala mladý porost, bylinstvo vysemeňující se semenem podle svého druhu, a stromoví rodící ovoce, v němž bylo jeho símě, podle svého druhu. A Bůh uviděl, že to je dobré,
13. i nastal večer a nastalo jitro, den třetí.
14. A Bůh řekl: Nechť na klenbě nebes vznikají zdroje světla k rozlišení mezi dnem a mezi nocí; i budou za znamení a na určená období a na dni a léta
15. a budou na klenbě nebes za zdroje světla k osvětlování na zemi; a tak se stalo
16. a Bůh zřídil dva veliké zdroje světla, větší zdroj světla k ovládání dne a menší zdroj světla k ovládání noci, a hvězdy;
17. a Bůh je dal na klenbu nebes k osvětlování na zemi
18. a k vládě ve dne i v noci a k rozlišování mezi světlem a mezi tmou. A Bůh uviděl, že to je dobré,
19. i nastal večer a nastalo jitro, den čtvrtý.
20. A Bůh řekl: Nechť se vody rozhemžují hemžením živých bytostí a nad zemí na tváři klenby nebes nechť se rozlétá letounstvo.
21. A Bůh stvořil veliká vodní zvířata a všechny pohybující se živé bytosti, jimiž se zahemžily vody, podle jejich druhů, i všechno okřídlené letounstvo podle jeho druhu; a Bůh uviděl, že to je dobré.
22. A Bůh jim požehnal výrokem: Ploďte a množte se a naplňujte vody v mořích, a letounstvo nechť se množí na zemi.
23. I nastal večer a nastalo jitro, den pátý.
24. A Bůh řekl: Nechť země vydává živé bytosti podle jejich druhu, dobytek a plazivé tvorstvo a živočišstvo země podle jeho druhu; a tak se stalo
25. a Bůh zhotovil živočišstvo země podle jeho druhu a dobytek podle jeho druhu a všechno plazivé tvorstvo půdy podle jeho druhu; a Bůh uviděl, že to je dobré.
26. A Bůh řekl: Zhotovujme člověka v náš obraz, podle naší podoby, a nechť mají moc nad rybami moře a nad letounstvem nebes a nad dobytkem a nad celou zemí a nade vším plazivým tvorstvem, plazícím se po zemi.
27. I stvořil Bůh člověka v svůj obraz, stvořil ho v obraz Boha, stvořil je mužským pohlavím a ženským pohlavím.
28. A Bůh jim požehnal a řekl jim Bůh: Ploďte a množte se a naplňujte zem a podmaňujte ji a mějte moc nad rybami moře a nad letounstvem nebes a nade vším živočišstvem pohybujícím se po zemi.
29. A Bůh řekl: Hle, dal jsem vám všechno bylinstvo vysemeňující se semenem, jež je na tváři celé země, a všechno stromoví, na němž je ovoce stromoví, vysemeňující se semenem; to vám bude potravou.
30. A všemu živočišstvu země a všemu letounstvu nebes a všemu pohybujícímu se po zemi, v čem je duše života, jsem dal za potravu všechnu zeleň bylinstva; a tak se stalo.
31. A Bůh uviděl vše, co byl učinil, a hle, bylo to velmi dobré. I nastal večer a nastalo jitro, den šestý.
1 Mojžíšova 2:1-25
1. I byla nebesa a země, i všechno jejich osazenstvo, dohotovena
2. a v den sedmý měl Bůh dohotoveno své dílo, jež byl konal, a od všeho svého díla, jež byl konal, v den sedmý přestal.
3. A Bůh den sedmý požehnal a posvětil jej, neboť v něm přestal od všeho svého díla, jež Bůh svou činností stvořil.
4. Toto jsou dějiny vzniku nebes a země při jejich vzniku stvořením v den zřízení nebes a země od Hospodina, Boha,
5. dokud na zemi ještě nebylo žádného polního křoví a nevzrůstalo ještě žádné polní bylinstvo, neboť Hospodin, Bůh, na zem nedštil a nebylo člověka k obdělávání půdy,
6. ale ze země vystupovaly výpary a všechnu tvář půdy svlažovaly.
7. A Hospodin, Bůh, v člověka ztvárnil prach z půdy a v jeho chřípě vdechl vanutí života, i stal se člověk živou duší.
8. A Hospodin, Bůh, v Édenu, na východě, vysadil zahradu a člověka, jehož vytvaroval, tam postavil.
9. A z půdy dal Hospodin, Bůh, vzrůst veškerému stromoví, žádoucímu vzezřením a dobrému k poskytování potravy, i stromu života vprostřed zahrady, i stromu poznání dobra a zla.
10. A ke svlažování zahrady vycházela z Édenu řeka a odtamtud se dělila a stala se čtyřmi hlavními proudy;
11. jméno prvního: Píšon, on, jenž obtéká celou zem Chavílá, kde je zlato,
12. a zlato oné země je dobré; tam je bdelion a kámen onyx.
13. A jméno řeky druhé: Gíchón, on, jenž obtéká celou zemi Kúš.
14. A jméno řeky třetí: Hiddekel, on, jenž teče na východ od Aššúru. A řeka čtvrtá je on, Peráth.
15. A Hospodin, Bůh, vzal člověka a usadil ho v zahradě Édenu k obdělávání jí a ke hlídání jí.
16. A Hospodin, Bůh, člověku rozkázal výrokem: Ze všeho stromoví zahrady smíš libovolně jíst,
17. ale ze stromu poznání dobra a zla, z něho jíst nebudeš, neboť v den svého pojedení z něho jistotně budeš muset umřít.
18. A Hospodin, Bůh, řekl: Ne ní dobré člověku být o samotě; musím mu zřídit pomoc, jako by jeho protějšek.
19. A Hospodin, Bůh, byl z půdy vytvaroval všechno polní živočišstvo a všechno letounstvo nebes a přivedl je k člověku ke zjištění, co mu bude dávat za názvy, a vše, co mu člověk bude dávat za názvy, živým bytostem, ono že bude jeho jméno.
20. A člověk nazval všechen dobytek a letounstvo nebes a všechno polní živočišstvo jmény, a le pomoc, jako by jeho protějšek, se Ádámovi nenašla.
21. A Hospodin, Bůh, uvrhl na člověka tvrdý spánek, i usnul; a vzal jedno z jeho žeber a na jeho místo vsadil maso,
22. a to žebro, jež z člověka vzal, vybudoval Hospodin, Bůh, v ženu a přivedl ji k člověku;
23. a člověk řekl: Tato je tentokrát kost z mé kosti a maso z mého masa, této se bude dostávat názvu mužice, neboť ona byla vzata z muže.
24. Proto bude muž opouštět svého otce a svou matku a ulpí na své ženě, i budou jedním masem.
25. A oni oba, člověk i jeho žena, byli nazí a nestyděli se.
Žalmy 1:1-6
1. Blaho muže, jenž nechodívá podle smýšlení zlovolných a nestává na cestě hříšníků a nesedává v zasedání posměvačů,
2. nýbrž jeho potěšení je v zákoně Hospodinově, takže dnem i nocí o jeho zákoně rozjímá!
3. Ten bude jako strom zasazený při potocích vod, jenž v svůj čas dává své ovoce, jehož listí nevadne, a vše, co činí, se daří.
4. Ne tak zlovolní, nýbrž jako plevy, jež odvívá vítr.
5. Proto nemohou zlovolní ob stát na soudu a ni hříšníci ve shromáždění spravedlivých,
6. neboť Hospodin zná cestu spravedlivých, a le cesta zlovolných zaniká.
Přísloví 1:1-7
1. PŘÍSLOVÍ ŠALOMOUNA, SYNA DÁVIDOVA, KRÁLE ISRÁÉLOVA,
2. k poznání moudrosti a poučování, k dodání pochopení výroků soudnosti,
3. k získání zběhlosti v prozíravosti, spravedlnosti a právu a poctivosti,
4. k do dání opatrnosti prostoduchým, vědomosti a rozvahy mladíku.
5. Bude-li moudrý slyšet, bude přibírat ponaučení, a rozumný bude nabývat schopnosti moudrého vedení života
6. k dodání pochopení přísloví a záhadné řeči, slov moudrých a jejich hádanek.
7. Počátek poznání je úcta k Hospodinu; moudrostí a poučováním pohrdají pošetilci.
Matouš 1:1-25
1. Kniha rodu Ježíše Krista, Syna Davidova, Syna Abrahamova.
2. Abraham zplodil Isáka; a Isák zplodil Jakóba; a Jakób zplodil Júdu a jeho bratry;
3. a Júdas zplodil Faresa a Zaru z Thamary; a Fares zplodil Esróma; a Esróm zplodil Arama;
4. a Aram zplodil Aminadaba; a Aminadab zplodil Nássóna; a Nássón zplodil Salmóna;
5. a Salmón zplodil Bóza z Raaby; a Bóz zplodil Óbéda z Rúth; a Óbéd zplodil Jessaje;
6. a Jessaj zplodil Davida, krále. A David zplodil Šalomouna z té, jež byla ženou Úrie;
7. a Šalomoun zplodil Roboama; a Roboam zplodil Abiu; a Abia zplodil Asu;
8. a Asa zplodil Jósafata; a Jósafat zplodil Jórama; a Jóram zplodil Oziu;
9. a Ozias zplodil Jóathama; a Jóatham zplodil Achaza; a Achaz zplodil Ezekiu;
10. a Ezekias zplodil Manasséa; a Manassés zplodil Amóna; a Amón zplodil Jósiu;
11. a Jósias zplodil Jechoniu a jeho bratry za přestěhování do Babylóna.
12. A po přestěhování do Babylóna zplodil Jechonias Salathiéla; a Salathiél zplodil Zorobabela;
13. a Zorobabel zplodil Abiúda; a Abiúd zplodil Eliakíma; a Eliakím zplodil Azóra;
14. a Azór zplodil Sadóka; a Sadók zplodil Achíma; a Achím zplodil Eliúda;
15. a Eliúd zplodil Eleazara; a Eleazar zplodil Matthana; a Matthan zplodil Jakóba;
16. a Jakób zplodil Josefa, muže Marie, z níž se zrodil Ježíš, jemuž se říká Kristus.
17. Všechna tedy pokolení od Abrahama po Davida: čtrnáct pokolení; a od Davida po přestěhování do Babylóna: čtrnáct pokolení; a od přestěhování do Babylóna po KRISTA: čtrnáct pokolení.
18. Zrození Ježíše KRISTA pak bylo takto: Když totiž byla jeho matka Marie zasnoubena Josefovi, byla, dříve než se sešli, shledána těhotnou ze Svatého Ducha.
19. Josef však, její muž, jsa člověk spravedlivý, jenž by ji byl nerad vystavil veřejné hanbě, se rozhodl propustit ji potají;
20. když si však tyto věci rozvažoval, hle, zjevil se mu ve snu anděl PÁNĚ a pravil: Josefe, synu Davidův, neboj se vzít Marii, svou ženu, k sobě, neboť to, co bylo v ní zplozeno, je ze Svatého Ducha.
21. I porodí syna a jeho jméno nazveš Ježíš, neboť ten zachrání svůj lid od jejich hříchů.
22. Toto celé pak se událo, aby bylo splněno to, co bylo od PÁNA řečeno skrze proroka, jenž praví:
23. Hle, otěhotní ta, jež je panna, a porodí syna, a jeho jméno nazvou Emmanúél; to je v překladu: S námi Bůh.
24. I zachoval se Josef, procitnuv ze spánku, jak mu anděl PÁNĚ nařídil, i vzal svou ženu k sobě
25. a nepoznával ji dotud, než porodila svého prvorozeného syna; i nazval jeho jméno Ježíš.