A A A A A
Error:
BookNum: 6 Chapter: 12 VerseStart: 24 VerseShouldHave: 23
Bible za jeden rok
Duben 11

Jozue 11:1-23
1. To jak uslyšel Jávín, král Chácóru, stalo se, že poslal k Jóvávovi, králi Mádónu, a ke králi Šimrónu a ke králi Achšáfu
2. a ke králům, kteří byli od severu v horách a ve stepi na jih od Kineróth a v nížině a v pahorkatinách Dóru od západu,
3. ke Kenáaní mu od vzcházení a od západu a k Emórí mu a Chittí mu a Perizzí mu a Jevúsí mu v horách a Chivví mu pod Chermónem v zemi Micpy,
4. a oni vytáhli a s nimi všechna jejich vojska, mnoho lidu, v množství jako písek, jenž je na břehu moře, i koní a vozů velmi mnoho,
5. a když se všichni tito králové shromáždili, přišli a spolu se položili k boji s Isráélem k vodám Mérómu.
6. A Hospodin k Jóšuovi řekl: Nechť před nimi nepociťuješ bázeň, neboť já se chystám zítra je všechny položit zabité před tvář Isráélovu; jejich koně budeš moci ochromit a jejich vozy popálit ohněm.
7. Jóšua tedy a s ním všechen bojovný lid na ně k vodám Mérómu náhle přišel a vpadl mezi ně.
8. A Hospodin je vy dal v ruku Isráélovu, takže je pobili a pronásledovali je až po veliký Cídón a po Misrefóth-majím a po údolí Micpeh od vzcházení, a pobili je až potud, že jim neponechal i přežívajícího.
9. A Jóšua učinil podle toho, co mu Hospodin rozkázal: Ochromil jejich koně a ohněm popálil jejich vozy.
10. A Jóšua se v onen čas vrátil a dobyl Chácóru a jeho krále skolil mečem, neboť Chácór, to byla dříve hlava všech těchto království;
11. a všechny duše, jež v něm byly, pobili ostřím meče v odevzdání, nebyl pozůstaven nikdo dýchající; a Chácór spálil i ohněm.
12. A všechna města těchto králů a všechny jejich krále Jóšua podmanil a vybil je ostřím meče a uvedl je v odevzdání podle toho, co rozkázal Mojžíš, nevolník Hospodinův.
13. Jen žádné z měst, stojících na svých návrších, Isráél nespálil, s výjimkou Chácóru, jedině ten Jóšua spálil.
14. A všechen lup z těchto měst a dobytek si Isráélovi synové vzali za kořist, jen všechny lidi pobili ostřím meče, až je vymýtili, neponechali nikoho dýchajícího;
15. podle toho, co Hospodin rozkázal Mojžíšovi, svému nevolníku, tak rozkázal Mojžíš Jóšuovi a tak Jóšua učinil; nevypustil nic ze všeho, co Hospodin Mojžíšovi rozkázal.
16. Jóšua tedy zabral všechnu tuto zem, pohoří i všechen Negev a všechnu zem Góšen a nížinu a step, a no, Isráélovy hory i jeho nížinu,
17. od hory Cháláku, jež převyšuje Séír, a ž po Baal-Gád v údolí Levánónu pod horou Chermónem, a všechny jejich krále podmanil a porazil je a usmrtil je.
18. Po mnoho dní Jóšua se všemi těmito králi podnikal válku;
19. nevyskytlo se město, jež by se bylo k Isráélovým synům zachovalo pokojně, leda Chivví obývající Giveón - vše zabrali bojem,
20. neboť to se stalo od Hospodina, zesílit jejich srdce k válečnému setkání s Isráélem za účelem uvedení jich v odevzdání, ne aby se jim do stalo smilování, nýbrž za účelem vymýcení jich podle toho, co Hospodin rozkázal Mojžíšovi.
21. A Jóšua v onen čas přišel a vyťal Anákím z hor, z Chermónu, z Deviru, z Anávu a ze všech hor Júdových a ze všech hor Isráélových; s jejich městy je Jóšua uvedl v odevzdání.
22. Nikdo z Anákím v zemi dětí Isráélových nebyl pozůstaven; jen v Gaze, v Gathu a v Ašdódu zbyli.
23. Tak Jóšua zabral všechnu zem podle všeho, co Hospodin promluvil k Mojžíšovi, a dal ji Jóšua za dědictví Isráéli podle jejich rozdělení na jejich kmeny. A země nabyla pokoje od války.

Jozue 12:1-24
1. A toto byli králové země, jež Isráélovi synové pobili a jichž zem zaujali na druhé straně Jordánu, od vzcházení slunce, od potoka Arnónu po horu Chermón a všechnu step od vzcházení:
2. Síchón, král Emórího, jenž bydlel v Chešbónu a vládl od Aróéru, jenž je na břehu potoka Arnónu a středu údolí a poloviny Gileádu a ž po Jabbók, potok, pomezí dětí Ammónových,
3. a step po moře Kineróth od vzcházení a po moře stepi, moře Soli, od vzcházení, cestou k Béth-Ješimóth, a od jihu pod svahy Pisgy.
4. A území Óga, krále Bášánu, z pozůstatku Refáím, jenž bydlel v Ašteróth a v Edreí
5. a vládl v pohoří Chermónu a v Salše a ve všem Bášánu po pomezí Geššúrího a Maachathího a polovinu Gileádu, území Síchóna, krále Chešbónu.
6. Mojžíš, nevolník Hospodinův, a Isráélovi synové je pobili a Mojžíš, nevolník Hospodinův, ji dal za dědictví Reúvénímu a Gádímu a polovině kmene Menaššéova.
7. A toto byli králové země, jež pobil Jóšua a Isráélovi synové na této straně Jordánu k západu, od Baal-Gádu v údolí Levánónu a ž po horu Chálák, jež se vypíná k Séíru, již dal Jóšua za dědictví Isráélovým kmenům podle jejich rozdělení,
8. v horách i v nížině a ve stepi a na svazích a v pustině a v Negevu: Chittí, Emórí a Kenáaní, Perizzí, Chivví a Jevúsí.
9. Král Jerícha - jeden; král Aje, jež byla ze strany Béth-Élu - jeden;
10. král Jerúsaléma - jeden; král Chevrónu - jeden;
11. král Jarmúthu - jeden; král Láchíše - jeden;
12. král Eglónu - jeden; král Gezeru - jeden;
13. král Deviru - jeden; král Gederu - jeden;
14. král Chormy - jeden; král Arádu - jeden;
15. král Livny - jeden; král Adullámu - jeden;
16. král Makkédy - jeden; král Béth-Élu - jeden;
17. král Tappúachu - jeden; král Chéferu - jeden;
18. král Aféku - jeden; král Laššárónu - jeden;
19. král Mádónu - jeden; král Chácóru - jeden;
20. král Šimrón-merónu - jeden; král Achšáfu - jeden;
21. král Taanáchu - jeden; král Megidda - jeden;
22. král Kedeše - jeden; král Jokneámu na Karmelu - jeden;
23. král Dóru na pahorkatině Dóru - jeden; král Gójíma v Gilgálu - jeden; král Tircy - jeden. Všech králů třicet a jeden.
24. Ty jsi ON, můj Král, přikaž vysvobození Jákóba!

Žalmy 44:4-19
4. V tobě můžeme porážet své protivníky, v tvém jménu rozdupávat povstalce proti nám,
5. neboť ne v svůj luk důvěřuji, aniž mě můj meč vysvobozuje,
6. nýbrž nás ty vysvobodíš od našich protivníků a zostudíš nenávidící nás.
7. V Bohu se honosíme po celý den, a no, tvé jméno budeme navždy chválit. Seláh.
8. Avšak jsi odhodil a studem jsi zahrnul nás, aniž vycházíš s našimi vojsky,
9. před protivníkem nás zpět obracíš vzad a nenávidící nás si drancují.
10. Vy dal jsi nás jako drobný dobytek k jedení a rozehnal jsi nás mezi národy,
11. prodáváš svůj lid téměř za nic, aniž jsi získal jejich kupní cenu,
12. činíš nás potupou našim sousedům, výsměchem a pohanou našemu okolí,
13. činíš nás příslovím mezi národy, vrtěním hlavou mezi lidskými plemeny;
14. po celý den je přede mnou má hanba, takže mou tvář přikryl stud
15. pro hlas tupícího a rouhajícího se a pro nepřítele a mstivce.
16. Toto vše nás postihlo, aniž jsme tě zapomněli, aniž jsme se proti tvé smlouvě dopustili věrolomnosti,
17. naše srdce neustoupilo zpět, aniž naše kročej uhnula z tvé stezky,
18. ač jsi nás zdrtil v místě šakalů a zřídil jsi nad námi zastření hlubokou temnotou.
19. Moudrost každé ženy buduje její dům, a le pošetilost jej jejíma rukama vyvrací.

Přísloví 14:1-2
1. Chodící ve své upřímnosti má Hospodina v úctě, a le pokřivený na svých cestách jím pohrdá.
2. A hle, povstal jakýsi zákoník, aby ho pokoušel, a pravil: Učiteli, co musím vykonat, abych zdědil věčný život?

Lukáš 10:25-42
25. A on k němu řekl: Co je psáno v zákoně? Jak čteš?
26. A on v odpověď řekl: Budeš milovat PÁNA, svého Boha, z celého svého srdce a celou svou duší a celou svou silou a celým svým rozumem, a toho, jenž je ti blízko, jako sám sebe.
27. I řekl mu: Správně jsi odpověděl; toto konej a budeš žít.
28. On však, chtěje sám sebe ospravedlnit, k Ježíšovi řekl: A kdo je ten, jenž je mi blízko?
29. A Ježíš, ujav se slova, odvětil: Jakýsi člověk sestupoval od Jerúsaléma k Jerichu a upadl mezi lupiče; ti ho i svlékli i ran mu naložili a odešli, nechavše ho v stavu polomrtvého.
30. A shodou okolností po oné cestě sestupoval jakýsi kněz, a uzřev ho, přešel po protější straně;
31. a podobně i jeden Leviovec, jenž se u toho místa namanul - přišel, a uzřev ho, přešel po protější straně.
32. Přišel k němu však jakýsi Samařan, jenž byl na cestách, a uzřev [ho], byl pohnut niterným soucitem,
33. a přistoupiv obvázal jeho zranění, nalévaje na ně oleje a vína, a vysadiv ho na své vlastní dobytče, zavedl ho do hostince a postaral se o něho.
34. A v zítřejší den [na odchodu] vyňal a hostinskému dal dva denáry a řekl mu: Postarej se o něho, a cokoli nadto vynaložíš, uhradím ti já, až tudy zase půjdu.
35. Který [tedy] z těchto tří myslíš, že se stal blízkým tomu, jenž zapadl do rukou těch lupičů?
36. A on řekl: Ten, jenž prokázal soucit s ním. A Ježíš mu řekl: Ubírej se a podobně jednej ty.
37. A když se ubírali, stalo se, že on vstoupil do kterési vsi; a jakási žena, jménem Marta, ho přijala do svého domu.
38. A ta měla sestru, zvanou Marie, jež i přisedla k Ježíšovým nohám a poslouchala jeho slovo.
39. Marta pak byla rozptylována samou obsluhou, i přistoupila a řekla: Pane, nezáleží ti na tom, že mě má sestra nechala samotnou obsluhovat? Nuže, řekni jí, aby mi pomohla.
40. Ježíš jí však v odpověď řekl: Marto, Marto, staráš se a rozčiluješ pro mnoho věcí,
41. zapotřebí však je věci jediné a Marie si vyvolila dobrý podíl, jenž od ní nebude odňat.