A A A A A
Bible za jeden rok
Únor 25

3 Mojžíšova 19:1-37
1. A Hospodin k Mojžíšovi promluvil výrokem:
2. Promluv ke všemu shromáždění Isráélových dětí a řekni k nim: Musíte být svatí, neboť svatý jsem já, Hospodin, váš Bůh.
3. Každý budete ctít svou matku a svého otce a budete zachovávat mé soboty; já jsem Hospodin, váš Bůh.
4. Nebudete se obracet k modlám a nesmíte si zhotovit boha - slitinu; já jsem Hospodin, váš Bůh.
5. A kdykoli budete Hospodinu obětovat oběť pokojných hodů, budete ji obětovat k svému blahovolnému přijetí;
6. bude se jíst v den vašeho obětování a nazítří, a le co bude pozůstaveno až do třetího dne, musí být spáleno ohněm,
7. a budeli se přece v třetí den jíst, bude ono poskvrnou, nebude blahovolně přijímáno
8. a pojedší jí ponese svou nepravost, neboť znesvětil svatou věc Hospodinovu, i bude ona duše vyťata ze svého lidu.
9. A při vašem žetí žně vaší země nesmíš zcela dožínat okraje svého pole, aniž smíš sbírat paběrky své žně,
10. aniž smíš paběrkovat svou vinici, aniž smíš sbírat opadané ovoce své vinice - to budeš přenechávat chudému a cizinci; já jsem Hospodin, váš Bůh.
11. Nesmíte krást, aniž smíte oklamávat, aniž se smíte kdokoli proti svému soukmenovci dopouštět věrolomnosti,
12. aniž smíte v mém jménu přísahat podvodně, takže by s jméno svého Boha znesvěcoval; já jsem Hospodin.
13. Svého bližního nesmíš vydírat, aniž smíš loupit; plat námezdníka nesmí u tebe zůstat přes noc až do jitra.
14. Nesmíš zlořečit hluchému, aniž smíš položit překážku před slepého, nýbrž budeš mít úctu před svým Bohem; já jsem Hospodin.
15. V soudu se nesmíš dopustit křivdy; nesmíš dát přednost osobě nuzného, aniž smíš nadržovat osobě mocného; budeš svého soukmenovce soudit v spravedlnosti.
16. Nesmíš mezi svým lidem chodit jako pomlouvač; nesmíš se postavit proti krvi svého bližního; já jsem Hospodin.
17. Nesmíš svého bratra ve svém srdci nenávidět; vážně svého soukmenovce musíš pokárat, a ť pro něho neneseš hřích.
18. Nesmíš se mstít, aniž se smíš na děti svého lidu trvale hněvat, nýbrž budeš svému bližnímu prokazovat lásku tak jako sám sobě.
19. Budete zachovávat má ustanovení; tvůj dobytek - nesmíš nechat pářit se dvojí druh, své pole nesmíš osévat dvojím druhem a roucho dvojího druhu, utkané ze směsi různé příze, se na tebe nesmí dostat.
20. A kdykoli muž s ženou, jež je služkou odevzdanou jinému muži a nikterak nebyla vykoupena ani se jí nedalo svobody, bude ležet s vypuštění m semene, bude se dít vyšetřování; nebudou usmrcováni, neboť nebyla osvobozena,
21. a le on přinese Hospodinu ke vchodu stanu setkávání svou oběť za provinění - berana za provinění,
22. a tím beranem za provinění za něho kněz před tváří Hospodinovou učiní zadost, za jeho hřích, jímž zhřešil, i bude mu stran jeho hříchu, jímž zhřešil, odpuštěno.
23. A až budete moci vstoupit do země a nasázet všemožného stromoví, poskytujícího potravu, pak jeho předkožku - jeho ovoce - jako předkožku budete odstraňovat; po tři léta vám bude neobřezaným, nebude se smět jíst,
24. a ve čtvrtém roce se všechno jeho ovoce děkovnou slavností Hospodinu bude stávat svatým
25. a v pátém roce budete smět jeho ovoce jíst při rozmnožení jeho výtěžku pro vás.
26. Nesmíte nic jíst s krví. - Nesmíte se zabývat věštěním a předpovídáním. -
27. Nesmíte do okrouhla stříhat svou hlavu po stranách, aniž smíš zohavit okraje své brady,
28. aniž smíte na své maso dělat zářezy pro mrtvého, aniž na sebe smíte dělat značky tetováním; já jsem Hospodin. -
29. Nebudeš zneuctívat svou dceru, nechávaje ji smilnit, a ť nesmilní země a ať se země nenaplňuje hanebností. -
30. Mé soboty budete zachovávat a mou svatyni budete ctít; já jsem Hospodin. -
31. Nebudete se obracet k vyvolavačům duchů, aniž se budete pídit po jasnovidcích k znečišťování se jimi; já jsem Hospodin, váš Bůh.
32. Před šedinami budeš povstávat a mít ohled na osobu starce, neboť budeš mít úctu před svým Bohem; já jsem Hospodin.
33. A kdykoli s tebou ve vaší zemi bude pobývat cizinec, nesmíš mu ubližovat;
34. jako domácí z vás vám bude cizinec, jenž s vámi bude pobývat a budeš mu prokazovat lásku tak jako sám sobě, neboť jste byli cizinci v zemi Egypta; já jsem Hospodin, váš Bůh.
35. V soudu se nesmíte dopustit křivdy v měření, ve vážení a ve zjišťování obsahu;
36. budete mít spravedlivé váhy, spravedlivá závaží, spravedlivou éfu a spravedlivý hín; já jsem Hospodin, váš Bůh, jenž jsem vás vyvedl ze země Egypta.
37. Budete tedy zachovávat všechna má ustanovení a všechny mé předpisy a vykonávat je. Já jsem Hospodin.

3 Mojžíšova 20:1-27
1. A Hospodin k Mojžíšovi promluvil výrokem:
2. A k Isráélovým dětem musíš říci: Kterýkoli muž z Isráélových dětí a z cizinců, jenž bude pobývat mezi Isráélem, jenž ze svého semene bude dávat Mólechovi, musí jistotně být usmrcen, lid země ho musí zaházet kamením,
3. a já proti onomu muži budu zaměřovat svou tvář a vytínat ho zprostřed jeho lidu, neboť dal ze svého semene Mólechovi za účelem znečištění mé svatyně a k znesvěcení jména mé svatosti.
4. A budou-li, lid země, jakkoli před oním mužem při jeho dávání ze svého semene Mólechovi zakrývat své oči, takže ho neusmrtí,
5. pak svou tvář proti onomu muži budu upírat já, i proti jeho čeledi, a vytínat jeho a všechny, již v smilstvu budou chodit za ním, takže budou chodit ve smilstvu za Mólechem, zprostřed jejich lidu. -
6. A duše, jež se bude obracet k vyvolavačům duchů a k jasnovidcům k chození ve smilstvu za nimi, - a no, proti oné duši budu zaměřovat svou tvář a vytínat ho zprostřed jeho lidu.
7. Budete se tedy posvěcovat a budete svatí, neboť já jsem Hospodin, váš Bůh,
8. i budete zachovávat má ustanovení a budete je vykonávat; já jsem Hospodin, posvěcující vás.
9. Kdykoli bude kterýkoli člověk, jenž bude zlořečit svému otci a neb své matce, musí být jistotně usmrcen - zlořečil svému otci a neb své matce, jeho krev bude na něm.
10. A muž, jenž bude cizoložit s ženou jiného muže, jenž bude cizoložit s ženou svého bližního, musí být jistotně usmrcen, cizoložník i cizoložnice.
11. A muž, jenž bude ležet s ženou svého otce, odkryje nahotu svého otce; oni oba musejí být jistotně usmrceni, jejich krev bude na nich.
12. A muž, jenž bude ležet se svou snachou - oni oba musejí být jistotně usmrceni, dopustili se zvrácenosti, jejich krev bude na nich.
13. A muž, jenž bude ležet s mužským pohlavím, jako se uléhá s ženou - oni se oba dopustili ošklivosti, musejí být jistotně usmrceni, jejich krev bude na nich.
14. A muž, jenž bude pojímat ženu a její matku - to je hanebnost; ohněm musejí spálit jeho i je, a ť není hanebnosti vprostřed vás.
15. A muž, jenž si bude dovolovat přilehnutí při zvířeti, musí být jistotně usmrcen, a to zvíře musíte zabít.
16. A žena, jež se bude přibližovat k jakémukoli zvířeti, aby na ni nalehlo - pak musíš zabít tu ženu i to zvíře, musejí být jistotně usmrceni, jejich krev bude na nich.
17. A muž, jenž bude pojímat svou sestru, dceru svého otce nebo dceru své matky, a bude vidět její nahotu a ona bude vidět jeho nahotu - to je ostuda, i budou vyťat před očima dětí svého lidu; odkryl nahotu své sestry, ponese svou nepravost.
18. A muž, jenž bude ležet s ženou trpící nevolností a odkryje její nahotu, obnaží její tok a ona odkryje tok své krve - pak budou oba vyťati zprostřed svého lidu.
19. A nahotu sestry své matky a sestry svého otce nesmíš odkrýt, neboť takový obnaží svou blízkou příbuznou; ponesou svou nepravost.
20. A muž, jenž bude ležet se svou tetou, odkryje nahotu svého strýce - ponesou svůj hřích; budou umírat bezdětní.
21. A muž, jenž bude pojímat ženu svého bratra - to je poskvrna; odkryje nahotu svého bratra; budou bezdětní.
22. Budete tedy zachovávat všechna má ustanovení a všechny mé předpisy a vykonávat je, a ť vás nemusí vyzvracet země, kam se vás já chystám uvést k bydlení v ní,
23. a nesmíte chodit v ustanoveních národů, jež se já chystám vypudit před vaší tváří, neboť oni všechny tyto věci činili, i zhnusilo se mi v nich
24. a vám jsem řekl: Jejich půdy se budete zmocňovat vy a já ji chci dát vlastnit vám, zem přetékající mlékem a medem, já, Hospodin, váš Bůh, jenž jsem vás vyčlenil z národností.
25. I budete činit rozdíl mezi zvířectvem čistým a nečistým a mezi letounstvem nečistým a čistým a nesmíte sami sebe poskvrňovat zvířectvem a letounstvem a kdečím, co se plazí po půdě, co jsem vám vyčlenil za nečisté,
26. a budete mi svatými, neboť svatý jsem já, Hospodin, a vás jsem vyčlenil z národností k tomu, abyste patřili mně.
27. A muž nebo žena - kdykoli bude v nich duch vyvolávání mrtvých nebo jasnovidec tví, budou muset být jistotně usmrceni, budou je muset zaházet kamením, jejich krev bude na nich.

Žalmy 27:4-10
4. Jedno si z blízkosti Hospodinovy vyprošuji, o to budu usilovat: bydlet po všechny dni svého života v domě Hospodinově k nahlížení v krásu Hospodinovu a k uvažování v jeho chrámě.
5. Vždyť on mě v den neštěstí může uchránit ve svém útulku, skrýt mě ve skrýši svého stanu, vyzdvihnout mě na skálu,
6. takže potom bude má hlava vyzdvihována nad mé nepřátele okolo mne, i budu v jeho stanu obětovat oběti jásotu a Hospodinu zpívat, a no, zpívat při hudbě.
7. Slyš, Hospodine! Volám svým hlasem, i buď mi milostiv a odpověz mi!
8. Tobě, mé srdce, řekl: Hledejte mou tvář! Budu, Hospodine, tvou tvář hledat;
9. kéž přede mnou svou tvář neskrýváš, kéž svého nevolníka v hněvu neodstrkuješ; býval jsi mou pomocí, kéž mě nezavrhuješ a neopouštíš mě, Bože mého vysvobození!
10. Jestliže mě opustí můj otec a má matka, pak bude Hospodin ochoten ujmout se mne.

Přísloví 10:10-12
10. Mžourající okem působí obtíž, a žvanivý pošetilec dospívá k pádu.
11. Ústa spravedlivého - studnice života, a le ústa zlovolného přikrývá násilí.
12. Nenávist vzbuzuje sváry, a le láska je příkrovem nade všemi přestoupeními.

Marek 5:1-20
1. I připluli na druhý břeh moře do kraje Gadařanů;
2. a hned při jeho vyjití z lodi mu z hrobek vyšel naproti jeden člověk posedlý nečistým duchem,
3. jenž měl bydliště v hrobkách a nikomu se nedařilo ho svázat, ani řetězy,
4. protože ho často okovy a řetězy svázaného měli a ty řetězy byly od něho přervány a okovy rozdrceny, a nikdo nebyl schopen ho zkrotit.
5. A ustavičně, nocí i dnem, v hrobkách a v horách křičel a sám sebe zraňoval kameny.
6. Vida však Ježíše zdaleka, přiběhl a poklonil se mu,
7. a vykřiknuv silným hlasem, praví: Co je ti do mne, Ježíši, Synu Nejvyššího Boha? Zapřísahám tě Bohem, bys mě nemučil.
8. Pravil mu totiž: Vyjdi, ty nečistý duchu, z toho člověka!
9. A dotazoval se ho: Jaké máš jméno? I praví mu: Mám jméno Legie, protože je nás mnoho.
10. A prosil ho úpěnlivě, aby je neodesílal ven z toho kraje.
11. I bylo tam u samé hory veliké stádo vepřů, jež se páslo;
12. i prosili ho snažně, říkajíce: Pošli nás do těch vepřů, abychom vešli do nich.
13. A Ježíš jim [hned] povolil a ti nečistí duchové vyšli a vešli do těch vepřů, a to stádo se zřítilo po srázném svahu do moře - asi dva tisíce - a v moři tonuli.
14. A ti, kdo je pásli, prchli a podali zprávu do města i na venkov i vyšli, by uviděli, co se to stalo,
15. a přicházejí k Ježíšovi a spatřují toho, jenž býval ovládán démony, jak sedí [a je] ošacen a při zdravém rozumu - toho, jenž byl měl tu legii. I ulekli se
16. a ti, kdo to uviděli, jim vylíčili, jak se to tomu, jenž býval ovládán démony, stalo, i o těch vepřích.
17. I počali ho snažně prosit, by od jejich hranic odešel.
18. A když nastupoval do lodi, prosil ho snažně ten, jenž kdysi byl ovládnut démony, aby směl být s ním;
19. a nedopustil mu, nýbrž mu praví: Jdi do svého domu k svým a zvěstuj jim, jak veliké věci ti PÁN učinil a jak se nad tebou smiloval.
20. I odešel a počal v Dekapoli hlásat, jak veliké věci mu Ježíš byl učinil, a všichni se divili.