A A A A A
Bible za jeden rok
Březen 5

Marek 9:1-29
1. Po šesti dnech vzal Ježíš Petra, Jakuba a Jana a vedl je samotné na vysokou horu do ústraní. Tam se před nimi proměnil.
2. I zaskvěla se jeho roucha a velmi zbělela jako sníh, jak je žádný bělič na zemi nemůže vybíliti.
3. A zjevil se jim Eliáš s Mojžíšem a rozmlouvali s Ježíšem.
4. A Petr řekl Ježíšovi: „Mistře, dobře je nám zde! Udělejme tři stánky: tobě jeden, Mojžíšovi jeden a Eliášovi jeden!“
5. Nevěděl totiž, co mluví, neboť byli polekáni.
6. I udělal se oblak a zastiňoval je, a z oblaku zazněl hlas: „Tento je můj milý Syn, toho poslouchejte!“
7. A když se náhle kolem rozhlédli, neviděli již nikoho, jenom samotného Ježíše u sebe.
8. Když sestupovali s hory, přikázal jim, aby nikomu o tom, co viděli, nepovídali; teprve až vstane Syn člověka z mrtvých.
9. I podrželi si tu věc u sebe, ač uvažovali, co to znamená „až vstane z mrtvých.“
10. I tázali se ho: „Proč tedy říkají [farizeové a] zákonici, že napřed má přijíti Eliáš?“
11. On pak jim odpověděl: „Eliáš přijde napřed a napraví všechno. A co je psáno o Synu člověka, že má mnoho trpěti a býti opovržen?
12. Ale pravím vám: Eliáš již přišel a učinili mu, co se jim zlíbilo, jak je to o něm psáno.“
13. A když přišel k svým učedníkům, spatřil veliký zástup a okolo nich i zákoníky, jak se s nimi hádají.
14. Jakmile všechen lid spatřil Ježíše, užasl a polekal se; pak běželi k němu a vítali ho.
15. I otázal se jich: „Oč se hádáte mezi sebou?“
16. Jeden ze zástupu mu odpověděl: „Mistře, přivedl jsem k tobě svého syna, má němého ducha
17. a ten jím trhá, kdekoliv ho uchopí, takže sliní a skřípe zuby a ztrne. I řekl jsem tvým učedníkům, aby ho vymítli, ale nemohli.“
18. On jim řekl: „Ó pokolení nevěřící, jak dlouho mám býti s vámi? Jak dlouho mám vás trpěti? Přiveďte ho ke mně!“
19. I přivedli ho. A jakmile ho zlý duch spatřil, hned chlapcem zalomcoval; a on padl na zem, válel se a slinil.
20. I otázal se jeho otce: „Jak je tomu dávno, co se mu to stalo?“ On praví: „Od dětství.
21. Už často ho shodil i do ohně a do vody, aby ho zahubil. Ale zmůžeš-li něco, pomoz nám, slituj se nad námi!“
22. Ježíš mu řekl: „Můžeš-li věřiti, všechno je možno věřícímu.“
23. A hned otec toho chlapce zvolal se slzami: „Věřím, [Pane,] pomoc mé nedůvěře!“
24. Když Ježíš viděl, že se lid sbíhá, přikázal přísně nečistému duchu slovy: „Duchu zlý a němý, já ti rozkazuji, vyjdi z něho a již do něho nevcházej!“
25. I vykřikl, prudce chlapcem zalomcoval a vyšel z něho. On byl jako mrtev, takže mnozí pravili: „Zemřel.“
26. Ale Ježíš ho vzal za ruku, pozdvihl ho, a on vstal.
27. Když pak vešel do domu, tázali se ho v soukromí jeho učedníci: „Proč my jsme ho nemohli vymítnouti?“
28. On jim řekl: „Takový druh nemůže vyjíti ničím jiným, leda modlitbou [a postem].“
29. Když pak odtud vyšli, ubírali se dále Galilejí, ale nechtěl, aby někdo o tom věděl.