A A A A A
Bible za jeden rok
Srpen 1

Římanům 3:1-31
1. Kterou tedy přednost má žid, aneb který prospěch jest z obřízky?
2. Velikou každým řádem. První, že jsou jim svěřeny výpovědi Boží.
3. Ale což, jestli někteří z nich neuvěřili? Zmaří jejich nevěra věrnost Boží?
4. Nikoliv, nýbrž „budiž Bůh pravdomluvný, každý pak člověk lhář,“ jakož jest psáno: „Abys byl shledán spravedlivý ve svých slovech a zvítězil, když souzen býváš.“
5. Jestli však nepravost naše staví na světlo spravedlnost Boží, co díme? Jest nespravedliv Bůh, který vypouští hněv? (Po lidsku to pravím.)
6. Nikoliv, sic kterak bude Bůh souditi ten svět?
7. Neboť jestli pravda Boží vynikla mou lží k jeho slávě, proč právě já mám jako hříšník býti odsuzován?
8. A proč bychom, jak se o nás praví pomluvou a jak někteří tvrdí, že říkáme, nečinili věcích zlých, aby vzešly dobré? Jejich odsouzení jest spravedlivé.
9. Co tedy? Předčíváme je? Nikoli. Vždyť jsme svrchu obvinili židy i pohany, že všichni jsou pod hříchem,
10. jak jest psáno: „Není člověka spravedlivého;
11. není moudrého, není, kdo by hledal Boha.
12. Všichni se odchýlili, vesměs stali se neužitečnými; není, kdo by činil dobré, není ani jediného.
13. Hrobem otevřeným jest hrdlo jejich, svými jazyky jednají lstivě, jed hadí jest pod jejich rty.
14. Jejich ústa jsou plna zlořečení a hořkosti;
15. nohy jejich jsou rychlé ku prolévání krve, zkáza a bída na cestách jejich,
16. a cesty pokoje nepoznali.
17. Není bázně Boží před očima jejich.“
18. Víme však, že všecko, co zákon praví, mluví k těm, kteří jsou pod zákonem,
19. aby všecka ústa se odmlčela a veškeren svět se uznal před Bohem vinným;
20. neboť ze skutků zákona nebude ospravedlněn před ním nižádný člověk, ježto skrze zákon přichází poznání hříchu.
21. Nyní však zjevena jest spravedlnost Boží bez zákona, jsouc osvědčována zákonem i proroky,
22. míním to spravedlnost Boží, která (přichází) věrou v Ježíše Krista ke všem a to na všecky, kteří věří (v něho); není totiž rozdílu,
23. neboť všichni zhřešili a potřebují slávy Boží,
24. ospravedlněni pak bývají zdarma jeho milostí (a to) pro vykoupení skrze Krista Ježíše,
25. kterého Bůh představil v jeho krvi jako oběť smírnou skrze víru, aby ukázal svou spravedlnost (vzhledem k tomu), že hříchy dříve spáchané opomíjel (trestati)
26. ve své shovívavosti, (jakož i) aby ukázal svou spravedlnost v čase nynějším, by sám byl spravedliv a též ospravedlňoval toho, kdo jest z víry Ježíše Krista.
27. Kde tedy jest chlouba tvá? Jest vyloučena. Kterým zákonem? Skutků-li? Nikoli, nýbrž zákonem víry.
28. Neboť soudíme, že člověk bývá ospravedlňován věrou bez skutků zákona.
29. Či jest snad Bůh toliko (Bohem) židů? Není-liž i (Bohem) pohanů? Ano, i pohanů,
30. neboť jest jeden Bůh, jenž ospravedlňuje obřízku z víry a neobřízku skrze víru.
31. Rušíme snad tedy věrou zákon? Nikoli, nýbrž stvrzujeme zákon.