A A A A A
Bible za jeden rok
Červenec 6

Skutky Apoštolské 13:26-52
26. „Muži-bratři, synové rodu Abrahamova a vy všichni, kteří se bojíte Boha, vám jest posláno slovo o té spáse;
27. neboť obyvatelé jerusalemští a náčelníci jejich, nepoznavše ho jakož ani hlasů prorockých, které se čítají každou sobotu, naplnili je tím, že ho odsoudili,
28. a žádali na Pilátovi, aby byl odpraven, ačkoliv na něm nenalezli žádné příčiny k smrti.
29. A když dokonali všecko, co bylo o něm psáno, sňali ho se dřeva a položili do hrobu.
30. Ale Bůh vzkřísil ho z mrtvých třetího dne,
31. a on ukazoval se po mnoho dní těm, kteří s ním byli vstoupili z Galilee do Jerusalema, a kteří nyní jsou jeho svědky před lidem.
32. I my zvěstujeme vám o tom zaslíbení, které se stalo našim otcům,
33. že Bůh je naplnil na dítkách jejich, na nás, vzkřísiv Ježíše jakož i psáno jest v žalmě druhém:,Syn můj jsi ty, já dnes zplodil jsem tebe.‘
34. Že však ho vzkřísil z mrtvých, jako toho, jenž nemá již navraceti se ku porušení, pověděl takto:,Dám vám Davidovy věci svaté, věrné.‘
35. Proto i na jiném místě praví:,Nedopustíš, aby tvůj světec zakusil porušení.‘
36. Neboť David slouživ za svého věku vůli Boží, zesnul a byl pochován ke svým otcům, i zakusil porušení;
37. ten však, jejž Bůh vzkřísil, nezakusil porušení.“
38. „Známo proto budiž vám, muži-bratři, že skrze něho zvěstuje se vám odpuštění hříchů a že ode všeho, od čeho jste nemohli býti ospravedlněni v zákoně Mojžíšově,
39. v něm bývá ospravedlněn každý, kdo věří.
40. Hleďte tedy ať nepřijde na vás to, co pověděno jest v Prorocích:
41. ,Vizte, pohrdači, a divte se a zhyňte; neboť já udělám dílo za dnů vašich, dílo, o němž neuvěříte, bude-li je vám kdo vypravovati.‘“
42. Když pak vycházeli, prosili je, aby jim mluvili ta slova (také) sobotu příští.
43. A když bylo shromáždění rozpuštěno, mnoho židů a zbožných proselytů šlo za Pavlem a Barnabášem, a ti promlouvajíce k nim napomínali je, aby vytrvali v milosti Boží.
44. Příští sobotu pak sešlo se téměř celé město poslechnout slovo Boží.
45. Ale židé uzřevše zástupy, naplnili se řevnivostí a rouhajíce se odpírali tomu, co Pavel mluvil.
46. Tedy Pavel a Barnabáš řekli neohroženě: „Vám mělo se nejprve hlásati slovo Boží; poněvadž však je odmítáte a sebe za nehodny pokládáte života věčného, hle, obracíme se k pohanům,
47. neboť takto přikázal nám Pán:,Ustanovil jsem tě za světlo pohanům, abys byl ke spáse až do končin země.‘
48. Slyšíce to pohané radovali se a velebili slovo Páně; i uvěřili všichni, kteří byli podřízeni k životu věčnému;
49. slovo Páně pak roznášelo se po celé krajině.
50. Ale židé popudili (některé) proselytky vznešené i přední měšťany a vzbudili pronásledování proti Pavlovi a Barnabášovi; i vyhnali je ze svých končin.
51. Oni tedy vyrazivše proti nim prach z nohou svých, přišli do Ikonia.
52. Učeníci však byli naplněni radostí a Duchem svatým.